V čem se liší a v čem se shodnou kandidáti na prezidenta Zeman a Schwarzenberg?
Na otázku, zda bude mít daný kandidát nějaké podobně silné osobní téma, jako je klimaskepticismus současného prezidenta Václava Klause, odpověděl Karel Schwarzenberg, že není klimatolog a ke změnám klimatu se vyjadřovat nehodlá. Miloš Zeman zmínil, že je odpůrce solárních a větrných elektráren a že chce ochránit Šumavu před zelenými fanatiky, kteří ji chtějí nechat sežrat kůrovcem.
Na otázku, zda se mají občanská sdružení zapojovat do rozhodování o životním prostředí, například formou účasti v různých řízení, Karel Scharzenberg neodpověděl. Podle Zemana je současný stav přemrštěný a umožňuje ekologickým organizacím oddalovat dokončení užitečné dopravní investice v podobě dálnice D8.
Jediné téma, na kterém se oba kandidáti shodli, byla obecná ochrana životního prostředí. „Příznivé životní prostředí znamená čistý vzduch, čistou vodu a krásnou krajinu, ve které žijeme. Samozřejmostí je, že každý duševně zdravý člověk by měl tyto hodnoty prosazovat,“ říká Miloš Zeman. „Dlouhá léta jsem strávil jako lesník, k zeleným ideálům mám blízko, proto budu vždy hájit životní prostředí a českou krajinu,“ říká Karel Schwarzenberg a dodává, že ochrana životního prostředí je ale hlavně úkolem vlády a daleko méně prezidenta.
Ekolist.cz poslal všem kandidátům na prezidenta šest otázek. Z odpovědí Karla Schwarzenberga odpovědí Miloše Zemana byl sestaven tento text. Ostatní vyřazené kandidáty a kandidátky naleznete v tomto speciálu.
reklama
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
Dále čtěte |
Prezidentem se stal Miloš Zeman. Zastánce dostavby Temelína a zásahů na Šumavě
Zelení podporují Schwarzenberga, přestože mlčí k protiekologické politice vlády
Volba prezidenta 2013: Žijeme ve staletí kultivované krajině a chtít tady divočinu nejde, říká Přemysl SobotkaOnline diskuse
Eurohujer versus eurofederalista - 15. 1. 2013 - jenicekJak moc mentálně prostý někdo musí být, aby prohlašoval, že nemůžeme být na světe sami za sebe a musíme se obejmout s bruselským dubiskem. A pak oponenty nazýval "nesebevědomé a uťápnuté"...Ekonomický rozvoj Německa se dramaticky rozjel v první půlce 19. století s rozvojem vzdělanosti (viz ty haldy odborných německých knih v českých antikvariátech) a podnikání (takovej Krupp v tý době začal, Siemens taky, velká chemie - BASF, Bayer - začala obecně kolem 1860). Poté neznamená proto. Kromě toho Šimůnek nepropaguje žádný izolacionismus (narozdíl od EU), podpora vystoupení z nového totalitního uskupení v Evropě není odmítání kooperace, je to "jen" odmítnutí dělat poskoka. |
