V čem se liší a v čem se shodnou kandidáti na prezidenta Zeman a Schwarzenberg?
Na otázku, zda bude mít daný kandidát nějaké podobně silné osobní téma, jako je klimaskepticismus současného prezidenta Václava Klause, odpověděl Karel Schwarzenberg, že není klimatolog a ke změnám klimatu se vyjadřovat nehodlá. Miloš Zeman zmínil, že je odpůrce solárních a větrných elektráren a že chce ochránit Šumavu před zelenými fanatiky, kteří ji chtějí nechat sežrat kůrovcem.
Na otázku, zda se mají občanská sdružení zapojovat do rozhodování o životním prostředí, například formou účasti v různých řízení, Karel Scharzenberg neodpověděl. Podle Zemana je současný stav přemrštěný a umožňuje ekologickým organizacím oddalovat dokončení užitečné dopravní investice v podobě dálnice D8.
Jediné téma, na kterém se oba kandidáti shodli, byla obecná ochrana životního prostředí. „Příznivé životní prostředí znamená čistý vzduch, čistou vodu a krásnou krajinu, ve které žijeme. Samozřejmostí je, že každý duševně zdravý člověk by měl tyto hodnoty prosazovat,“ říká Miloš Zeman. „Dlouhá léta jsem strávil jako lesník, k zeleným ideálům mám blízko, proto budu vždy hájit životní prostředí a českou krajinu,“ říká Karel Schwarzenberg a dodává, že ochrana životního prostředí je ale hlavně úkolem vlády a daleko méně prezidenta.
Ekolist.cz poslal všem kandidátům na prezidenta šest otázek. Z odpovědí Karla Schwarzenberga odpovědí Miloše Zemana byl sestaven tento text. Ostatní vyřazené kandidáty a kandidátky naleznete v tomto speciálu.
reklama
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
Dále čtěte |
Prezidentem se stal Miloš Zeman. Zastánce dostavby Temelína a zásahů na Šumavě
Zelení podporují Schwarzenberga, přestože mlčí k protiekologické politice vlády
Volba prezidenta 2013: Žijeme ve staletí kultivované krajině a chtít tady divočinu nejde, říká Přemysl SobotkaOnline diskuse
Zbytečné diskuze - 14. 1. 2013 - LubošVážení, sice se zde vedou celkem zajímavé diskuze o NP Šumava včetně vzájemného "pošťuchování", je to však v podstatě zbytečná diskuze, neboť, a to je docela hloupé, předmět sporů, tj. ucelené vzrostlé lesní porosty v nejcennější části I. zóny NP Šumava jsou, až na malé ostrovy, prakticky po napadení uschlé. Díval jsem se na stánce http://kontaminace.cenia.cz/na aktuální výsledky leteckého snímkování z roku 2011, kde je zřetelně vidět rozsah napadení kůrovcem. Je patrný relativně souvislý pás uschlých stromů podle hranice zhruba od Bučiny až před Železnou Rudu. Jenom rychlým odhadem je to v délce cca 40 km do hloubky minimálně cca 3 km, což činí cca 120 km2. Pokud máte v paměti nebo na fotkách uchován obraz "nekonečných hlubokých" lesů v těchto místech, tak si jej opatrujte, neboť minimálně 40 až 50 let nic takového neuvidíte. Myslím, že projektantům "nové divočiny" se dílo plně zdařilo. |
