V čem se liší a v čem se shodnou kandidáti na prezidenta Zeman a Schwarzenberg?
Na otázku, zda bude mít daný kandidát nějaké podobně silné osobní téma, jako je klimaskepticismus současného prezidenta Václava Klause, odpověděl Karel Schwarzenberg, že není klimatolog a ke změnám klimatu se vyjadřovat nehodlá. Miloš Zeman zmínil, že je odpůrce solárních a větrných elektráren a že chce ochránit Šumavu před zelenými fanatiky, kteří ji chtějí nechat sežrat kůrovcem.
Na otázku, zda se mají občanská sdružení zapojovat do rozhodování o životním prostředí, například formou účasti v různých řízení, Karel Scharzenberg neodpověděl. Podle Zemana je současný stav přemrštěný a umožňuje ekologickým organizacím oddalovat dokončení užitečné dopravní investice v podobě dálnice D8.
Jediné téma, na kterém se oba kandidáti shodli, byla obecná ochrana životního prostředí. „Příznivé životní prostředí znamená čistý vzduch, čistou vodu a krásnou krajinu, ve které žijeme. Samozřejmostí je, že každý duševně zdravý člověk by měl tyto hodnoty prosazovat,“ říká Miloš Zeman. „Dlouhá léta jsem strávil jako lesník, k zeleným ideálům mám blízko, proto budu vždy hájit životní prostředí a českou krajinu,“ říká Karel Schwarzenberg a dodává, že ochrana životního prostředí je ale hlavně úkolem vlády a daleko méně prezidenta.
Ekolist.cz poslal všem kandidátům na prezidenta šest otázek. Z odpovědí Karla Schwarzenberga odpovědí Miloše Zemana byl sestaven tento text. Ostatní vyřazené kandidáty a kandidátky naleznete v tomto speciálu.
reklama
Líbí se Vám Ekolist? Nebo jen chcete udržet možnost si na něm diskutovat?
Dále čtěte |
Prezidentem se stal Miloš Zeman. Zastánce dostavby Temelína a zásahů na Šumavě
Zelení podporují Schwarzenberga, přestože mlčí k protiekologické politice vlády
Volba prezidenta 2013: Žijeme ve staletí kultivované krajině a chtít tady divočinu nejde, říká Přemysl SobotkaOnline diskuse
objevily se plakáty, - 16. 1. 2013 - ŠafaříkRád obracíte pozornost jinam - zde se diskutuje o zemědělství a jeho (ne)soběstačnosti. Právě dneska nejsme soběstační už v ničem.Tak zemáky byly nedostatkové? Zbláznil jste se už? A co pak celý národ tak asi 365 x v roce jedl? Pampelišky? Okurky nebyly? A co asi pak máti házela slepicím, když byly okurky nové? Maso bylo nekvalitní a málo, jahody nebyly (tolik jahod, co jsem měl v dětství, moje děcka nikdy neměly) ... Hmmm. To jste žil kde???? Maso u nás akorát nebylo nikdy zmražené. Samozřejmě jste ho musel koupit akorát od úterý do pátku, možná i v sobotu, jelikož jatka jela od pondělí do čtvrtka. A maso bylo nekvalitní ... A co pak kupovali západní cizinci, když se k nám dostali? Já vám to napíšu - celé půlky prasat a hovězí kýty si strkali do kufrů aut, když od nás odjížděli, jelikož to u nich bylo prý velmi drahé. Když jsme s kamarádem jeli prvně v 91. roce do Rakous ke známému, tak jsme pro ně vezli pár pozorností a velmi dobře se pamatuji, jaké obrovské pozdvižení se slovy díků jsme si vyslechli, když jsme jeho panímámě dávali pár kilo "moravského nezdravého" vepřového, zatím-co bonbošku přešla s celkovým nezájmem. Tak tu nekecejte vaše propagandistické lži. A kdo bydlel tehdy u hranic, by pravděpodobně měl stejné zkušenosti. |
