V Česku loni přibyly další více než tři hektary skleníků, hlavně s rajčaty
Poptávka v tuzemských obchodech po menších rajčatech pěstovaných ve sklenících vybavených pěstebními světly stále roste. Česko kvůli tomu v posledních letech zažívá rozmach jejich pěstování. Zatímco v roce 2017 rajčata ve sklenících zabírala plochu 13,4 hektaru, tak v roce 2021 to bylo 46,6 hektaru a loni bezmála 50 hektarů. Rozlehlé skleníky pro pěstování rajčat byly v uplynulých letech vybudovány například v Tvrdonicích na Břeclavsku, Haňovicích na Olomoucku, Mutěnicích u Hodonína, ve Smržicích nedaleko Prostějova, v Tušimicích na Chomutovsku či Kožichovicích na Třebíčsku. Plocha skleníků se salátovými okurkami loni zůstala na hodnotě 11,4 hektaru a sadba byla pěstována na jednom hektaru krytých ploch.
"Situaci v tomto rychle se rozvíjejícím sektoru produkce zeleniny komplikovala v roce 2022 energetická krize a růst nákladů," upozornilo ministerstvo zemědělství. Podle něj je tento obor značně závislý na cenách energií, které loni prudce vzrostly. Někteří pěstitelé proto v zimě utlumili produkci zeleniny nebo pěstování zcela přerušili. "Obdobná situace panuje i v hlavních skleníkových pěstitelských velmocích, jako je Nizozemsko, Belgie a Německo, kde rovněž plánují odstávku produkce v měsících s nejvyššími náklady na energie," stojí ve zprávě.
Omezení produkce rychlené zeleniny v zimních měsících má za následek růst spotřebitelských cen plodové zeleniny. Odborníci také upozornili na to, že letos na jaře kvůli souběžnému obnovení pěstování a kumulaci produkce hrozí kolaps trhu s plodovou zeleninou.
Do budování moderních krytých ploch farmáři v předchozích letech s pomocí dotací investovali stovky milionů korun. Například náklady na stavbu skleníků s rajčaty v Tušimicích o rozloze 7,5 hektaru přesáhly půl miliardy korun, s návratností se počítá zhruba do deseti let. Zemědělské družstvo v Haňovicích na Olomoucku nové skleníky, ve kterých může ročně sklidit 750 tun rajčat, zprovoznilo na podzim 2016. Do dvou skleníků s plochou bezmála tři hektary družstvo investovalo s pomocí dotací z Programu rozvoje venkova přes 150 milionů korun. Většina produkce hydroponicky pěstovaných rajčat je určena pro český trh.
reklama
Dále čtěte |
Závlahu má v Česku jen třetina ovocných sadů, je podmínkou kvalitní úrody
Sdružení samospráv nedoporučí obcím snížit daň ze zemědělské a lesní půdy
Dánsko bude dotovat příměs do krmení, která u krav snižuje emise metanuOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
Miroslav Vinkler
10.1.2023 16:12Na vyskakování to určitě nebude, na Olomoucku už ohlásili útlum pěstování přes zimu. Nemají na to!
Jaroslav Řezáč
11.1.2023 20:47 Reaguje na Miroslav Vinklersmějící se bestie
10.1.2023 17:38Čuba/Slušovice, chtěl budovat takové skleníky u elektráren, aby byly vytápěny odpadní teplou vodou z chladírenských věží.
Slušovice byly zlikvidovány.
Slavomil Vinkler
10.1.2023 19:13 Reaguje na smějící se bestieSlavomil Vinkler
11.1.2023 08:46 Reaguje na smějící se bestieBřetislav Machaček
10.1.2023 20:38násobně nižší a nyní při těch nových cenách splácet úvěry musí být hrozné.
Banky asi nepočkají a problémy nejsou pouze u nás. Ve Francii končí pekaři,
cukráři a jiné firmy se staletou tradicí. U nás sklárny, které přežily
i divokou privatizaci a vyjmenovat všechny, kteří fungují na doraz je
na hodiny. Zdejší Farma Bezdínek má teplo z EDĚ( elektrárna Dětmarovice) a taky nebude pěstovat v zimě, ale ne až tak kvůli teplu, ale osvětlení, u
kterého jim násobně narostly náklady. Čekají na delší jarní dny, kdy zase
rozjedou výrobu a nebudou muset tolik přisvěcovat jako v zimě. Ač se
bez jejich produkce obejdu, tak jim ale fandím kvůli tomu, kolik lidí tam
našlo práci. Bohužel ti s tím topením plynem na tom budou asi hůře ,
protože nemohou ani vysazovat do skleníků sazenice, aby jim nezmrzly.
