V Česku loni přibyly další více než tři hektary skleníků, hlavně s rajčaty
Poptávka v tuzemských obchodech po menších rajčatech pěstovaných ve sklenících vybavených pěstebními světly stále roste. Česko kvůli tomu v posledních letech zažívá rozmach jejich pěstování. Zatímco v roce 2017 rajčata ve sklenících zabírala plochu 13,4 hektaru, tak v roce 2021 to bylo 46,6 hektaru a loni bezmála 50 hektarů. Rozlehlé skleníky pro pěstování rajčat byly v uplynulých letech vybudovány například v Tvrdonicích na Břeclavsku, Haňovicích na Olomoucku, Mutěnicích u Hodonína, ve Smržicích nedaleko Prostějova, v Tušimicích na Chomutovsku či Kožichovicích na Třebíčsku. Plocha skleníků se salátovými okurkami loni zůstala na hodnotě 11,4 hektaru a sadba byla pěstována na jednom hektaru krytých ploch.
"Situaci v tomto rychle se rozvíjejícím sektoru produkce zeleniny komplikovala v roce 2022 energetická krize a růst nákladů," upozornilo ministerstvo zemědělství. Podle něj je tento obor značně závislý na cenách energií, které loni prudce vzrostly. Někteří pěstitelé proto v zimě utlumili produkci zeleniny nebo pěstování zcela přerušili. "Obdobná situace panuje i v hlavních skleníkových pěstitelských velmocích, jako je Nizozemsko, Belgie a Německo, kde rovněž plánují odstávku produkce v měsících s nejvyššími náklady na energie," stojí ve zprávě.
Omezení produkce rychlené zeleniny v zimních měsících má za následek růst spotřebitelských cen plodové zeleniny. Odborníci také upozornili na to, že letos na jaře kvůli souběžnému obnovení pěstování a kumulaci produkce hrozí kolaps trhu s plodovou zeleninou.
Do budování moderních krytých ploch farmáři v předchozích letech s pomocí dotací investovali stovky milionů korun. Například náklady na stavbu skleníků s rajčaty v Tušimicích o rozloze 7,5 hektaru přesáhly půl miliardy korun, s návratností se počítá zhruba do deseti let. Zemědělské družstvo v Haňovicích na Olomoucku nové skleníky, ve kterých může ročně sklidit 750 tun rajčat, zprovoznilo na podzim 2016. Do dvou skleníků s plochou bezmála tři hektary družstvo investovalo s pomocí dotací z Programu rozvoje venkova přes 150 milionů korun. Většina produkce hydroponicky pěstovaných rajčat je určena pro český trh.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Miroslav Vinkler
10.1.2023 16:12Na vyskakování to určitě nebude, na Olomoucku už ohlásili útlum pěstování přes zimu. Nemají na to!
Jaroslav Řezáč
11.1.2023 20:47 Reaguje na Miroslav Vinklersmějící se bestie
10.1.2023 17:38Čuba/Slušovice, chtěl budovat takové skleníky u elektráren, aby byly vytápěny odpadní teplou vodou z chladírenských věží.
Slušovice byly zlikvidovány.
Slavomil Vinkler
10.1.2023 19:13 Reaguje na smějící se bestieSlavomil Vinkler
11.1.2023 08:46 Reaguje na smějící se bestieBřetislav Machaček
10.1.2023 20:38násobně nižší a nyní při těch nových cenách splácet úvěry musí být hrozné.
Banky asi nepočkají a problémy nejsou pouze u nás. Ve Francii končí pekaři,
cukráři a jiné firmy se staletou tradicí. U nás sklárny, které přežily
i divokou privatizaci a vyjmenovat všechny, kteří fungují na doraz je
na hodiny. Zdejší Farma Bezdínek má teplo z EDĚ( elektrárna Dětmarovice) a taky nebude pěstovat v zimě, ale ne až tak kvůli teplu, ale osvětlení, u
kterého jim násobně narostly náklady. Čekají na delší jarní dny, kdy zase
rozjedou výrobu a nebudou muset tolik přisvěcovat jako v zimě. Ač se
bez jejich produkce obejdu, tak jim ale fandím kvůli tomu, kolik lidí tam
našlo práci. Bohužel ti s tím topením plynem na tom budou asi hůře ,
protože nemohou ani vysazovat do skleníků sazenice, aby jim nezmrzly.




Velcí pěstitelé révy vinné dávají přednost proměně vinohradů před rozšiřováním
Válka na Blízkém východě zdražuje jarní práce na polích, farmářům rostou náklady
Vláda schválila zjednodušení chovu koní a podporu ekologicky pěstovaných batátů