V českých zoo se během deseti let narodilo a přežilo sedm slůňat

Sloni patří k nejoblíbenějším zvířatům v zoologických zahradách, jejich chov se ovšem v těch českých dlouho nedařil. Zlom přišel teprve před deseti lety, 11. března 2011, kdy se v Ostravě narodil první sameček. Na svět ovšem přišel předčasně a také kvůli nezkušenosti jeho matky Vishesh neprospíval. Mládě od počátku pilo od matky jen málo mléka a po celou dobu ho ošetřovatelé dokrmovali mléčnou náhražkou. Přes všechnu snahu mládě prakticky nepřibíralo a po necelých dvou měsících uhynulo.

V té době ovšem v ostravská zoo měli již druhé slůně, samičku Rashmi narozenou v dubnu 2011, která dopadla mnohem lépe a dnes je z ní dospívající slonice, která podle webu zahrady "vše se zájmem zkoumá a stále se učí novým věcem". V únoru 2014 se pak v Ostravě narodila Sumitra, podobně jako první slon měla ale od narození problémy s příjmem potravy a uhynula v lednu 2016. V červenci 2017 se v ostravské zahradě narodil sameček Chandru, který prospívá dobře.

Slůňata se v poslední době podařilo odchovat také v pražské zoologické zahradě. Prvním mládětem slona, které pražská zoo ve své historii přivítala, byla sloní slečna Sita, narozená v únoru 2013. Byla bylo čtvrtým potomkem slonice Donny, která se do Prahy dostala v roce 2012 z Rotterdamu ve vysokém stadiu březosti. První "stoprocentně pražské slůně", které se v Praze nejen narodilo, ale bylo zde i počato, přišlo na svět v dubnu 2016, sameček dostal jméno Maxmilián.

Maxmiliánovou matkou je slonice Janita, která se do zoo dostala v roce 2012 ze Srí Lanky. Otcem je pak samec Mekong, který se v prosinci 2014 vrátil do Amsterodamu. Nevlastní Janitina sestra, slonice Tamara, pak v říjnu 2016 porodila také samečka, Rudiho. Jeho otcem je jediný dospělý samec v zoo Ankhor. Loni na jaře se pak v Praze narodila krátce po sobě dvě slůňata - nejprve v březnu druhé mládě Tamary, samička Lakuna, a poté v květnu druhé Janitino slůně, malá Amalee.

Největší suchozemské savce chovají od roku 2003 také ve Zlíně, přičemž namísto v Evropě obvyklejších a ovladatelnějších slonů indických se v tomto případě jedná o ty africké. Také zlínská zoo se - s pomocí umělé inseminace - pokouší o odchov mláděte, první slůně ovšem přišlo v roce 2018 na svět mrtvé, což je v případě slonic provorodiček poměrně obvyklé. Neúspěch ale zlínské chovatele neodradil, v současnosti je jedna ze tří slonic březí, mládě by mělo na svět přijít letos v létě.

K ostravské zoologické zahradě patří sloni mnohem déle než k té zlínské, přes půl století. Prvního slona Pepíka věnovala v roce 1956 tehdejšímu Československu vietnamská vláda. Zahynul v o osm let později na následky zranění, jež si způsobil pádem do příkopu. V roe 1956 pak zoo získala z Prahy afrického slona Petra. Slon měl po úrazu zlomený levý kel a kvůli tomu byl často agresivní, dva dny prý trvalo, než vylezl z přepravní bedny. Uhynul v roce 1968 na infarkt.

Třetím ostravským chobotnatcem se stala v roce 1967 slonice Soňa, kterou se chovatele mimo jiné marně pokoušeli spářit s Petrem. Původně byla určena pro cirkusovou drezúru a měla často trávící problémy. "Je zajímavé, že tyto problémy vždy velice rychle odstranil cirkusácký osvědčený recept: konev čaje s rumem," vzpomínal po letech bývalý ředitel zoo Josef Stehlík. Soňu utratili v roce 1991 po neúspěšné léčbě rakoviny kopyt a pak trvalo 13 let, než se sloni do Ostravy vrátili.

---

reklama

---