V hradeckém kraji začíná odchov vzácného motýla jasoně červenookého
"Ještě nikdy nebyla oficiálně do ČR přivezena vajíčka tohoto mezinárodně přísně chráněného druhu. Jejich transport ze záchranné chovatelské stanice motýlů polského Krkonošského národního parku bylo možné zajistit díky široké mezinárodní spolupráci odborníků a úředníků," uvedla koordinátorka české části projektu za ČSOP Hradec Králové Tereza Macečková.
Misi za návrat ohroženého druhu motýlů do Krkonoš realizují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a řadou zahraničních organizací.
Z vajíček se krátce po převozu v pátek vylíhly housenky a mohl začít proces chovu v náročných chovatelských podmínkách. "Nyní se budou postupně výstražně se zbarvující housenky intenzivně krmit živnou rostlinou rozchodníkem, bez níž by jejich zdárný vývoj nebyl možný. Poté se vykrmené housenky zakuklí a za šest týdnů vyletí z kukel dospělí motýli," uvedl entomolog Michal Hykel. Líhnutí se neděje najednou. Proto je možné poletující imaga, jak se říká dospělým motýlům, pozorovat zhruba měsíc na začátku léta.
Pokud se tohoto motýla podaří úspěšně odchovat, budou první jedinci vypuštěni do volné přírody na pečlivě vybraném místě zřejmě v roce 2023. "Samozřejmostí bude důkladná péče o tato území takovým způsobem, aby zde znovu nevyhynul. Naopak, v jím osídlených oblastech vzniknou malé ráje přírodní rozmanitosti pro spousty dalších druhů zvířat i rostlin," uvedl Číp.
LifeApollo2020 je součástí unijního programu LIFE+ a je koordinován správou polského Karkonoskeho Parku Narodoweho a dalšími partnerskými organizacemi z Polska a Česka, Rakouska a Slovenska. Projekt je naplánovaný na 6,5 roku a bude se týkat českých a polských Krkonoš, Bílých Karpat, Slovenska a alpských zemí. Pro zachování středoevropského genofondu tohoto motýla bude zásadní pokus o založení a stabilizaci nových pojistných populací.
Projekt nemá pomoci jen jednomu konkrétnímu druhu, ale je zaměřený na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh. Znamená to, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy. Motýli podle ochranářů představují důležitou skupinu opylovačů a jsou vynikajícím indikátorem stavu přírodního prostředí, protože většina z nich je velmi citlivá na změny prostředí. Jasoň červenooký se podle zástupců projektu dříve vyskytoval ostrůvkovitě na mnoha místech ČR, zejména na horách a v podhůří.
reklama