V Itálii sklidí o polovinu méně lískových ořechů, než je běžné. Na vině jsou klimatické změny, sucho a škůdci
18.10.2025 19:12
(ČTK)
V Itálii se lískové ořechy pěstují na 95 000 polí v regionech Piemont, Latium a Kampánie. Země je druhým největším producentem lískových ořechů na světě za Tureckem a před Gruzií.
V důsledku neúrody by se cena lískových ořechů letos mohla proti loňsku zdvojnásobit. To by se podle pozorovatelů odrazilo ve zdražení čokolády, ořechových krémů a pralinek.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Gondoliéři v italských Benátkách vylovili z jednoho z kanálů tunu odpadků
Řecko představilo desetiletý plán za 2,5 miliardy eur pro boj s nedostatkem vody
AP: Kypr řeší přemnožené kočky, na každého obyvatele ostrova připadá téměř jednaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (72)
RV
Richard Vacek
18.10.2025 19:30Je to tak. A u nás jsme sklidili rekordní úrody ovoce. Ale je to výjimka, protože klimatická změna i u nás povede k polovičním výnosům.
Nebo taky ne, ale v zájmu boje za klima je vždy lepší strašit, strašit a strašit.
Odpovědět
Nebo taky ne, ale v zájmu boje za klima je vždy lepší strašit, strašit a strašit.
PH
Pavel Hanzl
19.10.2025 08:45 Reaguje na Richard VacekA viete, čo také oné ta klimatická změna jako je? Podle počet jablek na vaší zhradě to fakt nepoznáte.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
19.10.2025 10:23 Reaguje na Pavel HanzlA víte, že za nízkou úrodu lískových oříšků v Itálii dle autora článku klimatická změna může?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.10.2025 16:44 Reaguje na Richard VacekPodíl na tom mít asi mbude, možná i lví.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.10.2025 16:49"Na vině jsou klimatické změny, sucho a škůdci." To řekl nějaký jejich svaz lískáčů, samozřejmě dle konzultace s odborníky, což pan Vacek fakt není.
Ale to není o jednou roce, to by byla otázka počasí. Ale píšou tam, že se ten problém táhne od roku 23 a zhoršuje se, což by už na klimatickou změnu ukazovalo. Zvláště, když je na 100% dokázaná.
Odpovědět
Ale to není o jednou roce, to by byla otázka počasí. Ale píšou tam, že se ten problém táhne od roku 23 a zhoršuje se, což by už na klimatickou změnu ukazovalo. Zvláště, když je na 100% dokázaná.
su
JO
su
JO
Jarka O.
19.10.2025 17:22 Reaguje naJá nic netvrdím, ptala jsem se první, ale ok. Na novinkách píšou, že na Šumavě naměřili -10 stupňů, los přes republiku cestuje na jih, tj. ochlazuje se, ne..)))
Odpovědět
su
SV
Slavomil Vinkler
18.10.2025 20:29No, já mám na zahradě 4 keře a klimatická změna, co je taková zerzavá s velkým ocáskem mi je s rodinou sklidila. No a mám ...
Odpovědět
va
vaber
19.10.2025 09:55 Reaguje na Slavomil VinklerJá jich mám 10 a čtyřicet let staré. Taky mně na ořechy chodily veverky ,ale letos jsem žádné neviděl ,asi vyhynuly.
Jinak, odborníci říkají, že veverky zahrabávají ořechy ,protože si je prý schovávají na zimu. Dle mých zkušeností je to naprostá blbost. Veverky zahrabávají ořechy, protože je sází.Vezmou největší ořech a zahrabou je na velice vhodném místě ,pro růst ,ale ne pro moji zahradu. Zda to dělají instinktem ,nebo ví ,že vyrostou na další stromy, to nevím, ale určitě je nezapomněly v zemi. Možná si někde dělají zásoby jak křeček ,ale to jsem nikde nikdy nenašel. Každý ořech ovykle hned sežerou.
Odpovědět
Jinak, odborníci říkají, že veverky zahrabávají ořechy ,protože si je prý schovávají na zimu. Dle mých zkušeností je to naprostá blbost. Veverky zahrabávají ořechy, protože je sází.Vezmou největší ořech a zahrabou je na velice vhodném místě ,pro růst ,ale ne pro moji zahradu. Zda to dělají instinktem ,nebo ví ,že vyrostou na další stromy, to nevím, ale určitě je nezapomněly v zemi. Možná si někde dělají zásoby jak křeček ,ale to jsem nikde nikdy nenašel. Každý ořech ovykle hned sežerou.
PH
Pavel Hanzl
19.10.2025 16:52 Reaguje na vaberNaše veverky zahrabávaly ořechy do země po desítkách na jednom místě, občas jsem jim je vybíral. Zoologové říkají, že stejně většinu už nenajdou, bo kotrbu mají dutou jak naši ropáčci.
Odpovědět
EB
PH
JO
Jarka O.
19.10.2025 20:24 Reaguje na Slavomil VinklerU nás sklízeli vždy červi a plšík. Tak se táta jednou naštval a máme ....po lísce.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
18.10.2025 20:49Letos jsem také sklidil ani ne polovinu lískových ořechů než loni. Tomu fenoménu se říká "střídavá plodnost". Nicméně viníkem může být i ochlazení klimatu, které se v době květu ořechů projevilo narušením jejich rozmnožování.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.10.2025 08:53 Reaguje na Jan ŠimůnekLíska obecná - v únoru kvetoucí dřevina severního mírného pásma poškozená jarním mrazem? To myslíte vážně?
Aternující plodnost v produkčních sadech? To myslíte vážně? Maximálně v dožívajících výsadbách těsně před klučením.
Líska obecná jakožto zástupce dřevin severního mírného pásma vyžaduje pro zahájení diferenciace květních pupenů dormanci vlivem nízkých teplot - pokud je příliš mírná zima - diferencuje málo pupenů...
Vysoké letní teploty a nedostatek srážek v době růstu plodů vždy u všech ovocných dřevin způsobují zvýšenou míru opadu plodů nad běžnou hodnotu fyziologického letního propadu.
Takže za 5 žáku Čamžo, zpátky do školy.
Vackovi: letošní rekordní úroda je důsledkem loňských jarních mrazů kdy z důvodu absence plodů uložily ovocné dřeviny přehršel energie a asimilátů do sezóny následující. Ovocnářství není polaření, kdy každý rok začínáte + - na tom samém, nýbrž se do výše produkce aktuální sezóny promítají i podmínky, či příp. pěstební zásahy... z několika předchozích let.
Odpovědět
Aternující plodnost v produkčních sadech? To myslíte vážně? Maximálně v dožívajících výsadbách těsně před klučením.
Líska obecná jakožto zástupce dřevin severního mírného pásma vyžaduje pro zahájení diferenciace květních pupenů dormanci vlivem nízkých teplot - pokud je příliš mírná zima - diferencuje málo pupenů...
Vysoké letní teploty a nedostatek srážek v době růstu plodů vždy u všech ovocných dřevin způsobují zvýšenou míru opadu plodů nad běžnou hodnotu fyziologického letního propadu.
Takže za 5 žáku Čamžo, zpátky do školy.
Vackovi: letošní rekordní úroda je důsledkem loňských jarních mrazů kdy z důvodu absence plodů uložily ovocné dřeviny přehršel energie a asimilátů do sezóny následující. Ovocnářství není polaření, kdy každý rok začínáte + - na tom samém, nýbrž se do výše produkce aktuální sezóny promítají i podmínky, či příp. pěstební zásahy... z několika předchozích let.
VM
Vladimir Mertan
19.10.2025 12:37 Reaguje na Jakub GraňákNakoniec preto sa lieska pestuje v Taliansku, pretože vyžaduje teplo:
Existuje niekoľko kľúčových dôvodov, prečo sa lieska pestuje omnoho viac v Taliansku (konkrétne v regiónoch ako Piemont, Latium a Kampánia) než v Českej republike (alebo aj na Slovensku):
1. Priaznivejšie klimatické podmienky
Lieska, najmä veľkoplodé a komerčné kultivary, vyžaduje pre optimálnu úrodu mierne a teplé klimatické podmienky s dlhým vegetačným obdobím.
Teplo a slnko: Južnejšie polohy Talianska poskytujú dostatok tepla a slnečných dní potrebných na dokonalé dozretie, vysokú cukornatosť a výraznú chuť jadier lieskových orechov.
Menej jarných mrazov: Riziko neskorých jarných mrazov, ktoré ničia kvety liesky (ktorá kvitne veľmi skoro), je v Taliansku výrazne nižšie ako v kontinentálnom podnebí Česka, kde sú mrazové kotliny a náhle jarné ochladenia časté a nebezpečné pre úrodu.
2. Tradičná agronomická špecializácia a skúsenosti
Pestovanie liesky má v Taliansku (podobne ako v Turecku, najväčšom svetovom producentovi) dlhú historickú tradíciu, datovanú už od staroveku.
Genetický materiál: Vyšľachtili sa a pestujú sa špecializované odrody (napr. Tonda Gentile delle Langhe v Piemonte, ktorá má chránené označenie pôvodu IGP), ktoré sú svetovo uznávané pre svoju kvalitu.
Technológia a know-how: Taliansko má rozsiahle skúsenosti a vyvinuté technológie pre veľkoplošné pestovanie, zber a spracovanie lieskových orechov.
Odpovědět
Existuje niekoľko kľúčových dôvodov, prečo sa lieska pestuje omnoho viac v Taliansku (konkrétne v regiónoch ako Piemont, Latium a Kampánia) než v Českej republike (alebo aj na Slovensku):
1. Priaznivejšie klimatické podmienky
Lieska, najmä veľkoplodé a komerčné kultivary, vyžaduje pre optimálnu úrodu mierne a teplé klimatické podmienky s dlhým vegetačným obdobím.
Teplo a slnko: Južnejšie polohy Talianska poskytujú dostatok tepla a slnečných dní potrebných na dokonalé dozretie, vysokú cukornatosť a výraznú chuť jadier lieskových orechov.
Menej jarných mrazov: Riziko neskorých jarných mrazov, ktoré ničia kvety liesky (ktorá kvitne veľmi skoro), je v Taliansku výrazne nižšie ako v kontinentálnom podnebí Česka, kde sú mrazové kotliny a náhle jarné ochladenia časté a nebezpečné pre úrodu.
2. Tradičná agronomická špecializácia a skúsenosti
Pestovanie liesky má v Taliansku (podobne ako v Turecku, najväčšom svetovom producentovi) dlhú historickú tradíciu, datovanú už od staroveku.
Genetický materiál: Vyšľachtili sa a pestujú sa špecializované odrody (napr. Tonda Gentile delle Langhe v Piemonte, ktorá má chránené označenie pôvodu IGP), ktoré sú svetovo uznávané pre svoju kvalitu.
Technológia a know-how: Taliansko má rozsiahle skúsenosti a vyvinuté technológie pre veľkoplošné pestovanie, zber a spracovanie lieskových orechov.
Jakub Graňák
19.10.2025 13:10 Reaguje na Vladimir MertanAI?
Líska vyžaduje mimo Vámi uvedeného "bezpodmínečně" také dormanci - mrazík-či teploty kolem 0 přes zimu a poté teplé vlhké léto... a to dokonce i v Piemontu - tohle Vám AI neřekla? Tak si radši kupte knížku:-)
Přečtěte si o čem se píše výše v článku:
Zima bez mrazíku - tudíž "bez dormance".
Deštivé jaro - líska je větrosnubná - co to znamená si doufám domýšlíte.
Suché léto - propad plodů.
Co z výše uvedeného rozporujete jako negativní faktor ovlivňující výši sklizně lískových ořechů?
Odpovědět
Líska vyžaduje mimo Vámi uvedeného "bezpodmínečně" také dormanci - mrazík-či teploty kolem 0 přes zimu a poté teplé vlhké léto... a to dokonce i v Piemontu - tohle Vám AI neřekla? Tak si radši kupte knížku:-)
Přečtěte si o čem se píše výše v článku:
Zima bez mrazíku - tudíž "bez dormance".
Deštivé jaro - líska je větrosnubná - co to znamená si doufám domýšlíte.
Suché léto - propad plodů.
Co z výše uvedeného rozporujete jako negativní faktor ovlivňující výši sklizně lískových ořechů?
VM
Vladimir Mertan
19.10.2025 21:14 Reaguje na Jakub GraňákRozporujem Vaše všeobecné tvrdenie, že lieske nevadia jarné mrazy. Inak článok je samozrejme absolútne tendenčný, pretože vždy sa nájde nejaká krajina, kde vplyvom "klimatickej zmeny" nezarodia moruše, neurodia sa zemiaky, alebo repa bude dosť malá. To už je riziko poľnohospodárov. V minulosti prinášali nepriaznivé klimatické obdobia hladomory, dnes sa potraviny v rámci Zemegule prevezú aj ked je na svete 10 x viac ludí ako pred 100 rokmi.
Odpovědět
Jakub Graňák
20.10.2025 08:51 Reaguje na Vladimir MertanVšak to všeobecně také platí, např odrůda Hallská snese dle literatury až -7 v květu, to je sakra odolnost.
Areál výskytu lísky je od Británie po Irán, od Sev. Afriky po polární kruh ve Skandinávii. To asi o mrazuodolnosti vypovídá mnohé, co říkáte?
Samozřejmě, že italské odrůdy kdovíjak mrazuodolné nejsou, ale to nejsou ani italská jabka, hrušky...
Odpovědět
Areál výskytu lísky je od Británie po Irán, od Sev. Afriky po polární kruh ve Skandinávii. To asi o mrazuodolnosti vypovídá mnohé, co říkáte?
Samozřejmě, že italské odrůdy kdovíjak mrazuodolné nejsou, ale to nejsou ani italská jabka, hrušky...
va
vaber
19.10.2025 09:40 Reaguje na Jan ŠimůnekJá taky mám na zahradě lísky. Nedávám jim žádnou chemii, ani nepřihnojuji. Mám je už čtyřidćet let a vím ,že úroda se opravdu mění rok od roku.Tento rok menší úroda ,minulý rok maximální co jsem kdy měl. Škůdců je dost,červi,ptáci ,veverky.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.10.2025 16:54 Reaguje na Jan ŠimůnekV květnu fakt nenastalo cha cha "ochlazení klimatu", to bylo počasím. Nevíte, jaký to je rozdíl, že?
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
19.10.2025 10:05No a my máme nadúrodu jablek a vlašských ořechů. Klímatická změna určitě.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.10.2025 10:31to Jakub Graňák 19.10.2025 08:53
Říkejte si tomu jak chcete, ale střídání mohutnosti úrody u lísek, klidně meziroční skoky z 50 na 200 procent jakéhosi průměru, je u lísky zcela normální a nejsem jediný, kdo to tu potvrzuje. Vyvozovat z takových zcela přirozených skoků "klimatickou změnu" je prostě totální pitomost.
Odpovědět
Říkejte si tomu jak chcete, ale střídání mohutnosti úrody u lísek, klidně meziroční skoky z 50 na 200 procent jakéhosi průměru, je u lísky zcela normální a nejsem jediný, kdo to tu potvrzuje. Vyvozovat z takových zcela přirozených skoků "klimatickou změnu" je prostě totální pitomost.
Jakub Graňák
19.10.2025 12:49 Reaguje na Jan ŠimůnekA o té klimatické změně hovořím ve svém příspěvku konkrétně kde? Pokud jste si neráčil všimnout, tak vyvracím pouze nesmysly, které jste zde vyplodil aniž bych jakkoli hodnotil, zda se jedná o "důsledky klimatické změny". Tudíž se mi to snažíte vkládat do úst? To je celá Vaše argumentace? Vyvracet mi něco, co jsem neřekl? Není to už projev nějaké formy demence?
Zjevně nemáte sebemenší povědomí o ovocnářství a ovocnářské praxi - podnik sklízející ovoce ob-rok za pár let neexistuje. Všichni profesionální ovocnáři se snaží docilovat +- pravidelných a rovnoměrných sklizní z důvodů ryze ekonomických. Tomuto cíli se přizpůsobuje kompletně celá technologie pěstování, skladování, sortiment pěstovaných odrůd...
Ani se nepokoušejte svoje amatérské postřehy a postupy vztahovat na profesionální ovocnáře a ovocnářské podniky.
Odpovědět
Zjevně nemáte sebemenší povědomí o ovocnářství a ovocnářské praxi - podnik sklízející ovoce ob-rok za pár let neexistuje. Všichni profesionální ovocnáři se snaží docilovat +- pravidelných a rovnoměrných sklizní z důvodů ryze ekonomických. Tomuto cíli se přizpůsobuje kompletně celá technologie pěstování, skladování, sortiment pěstovaných odrůd...
Ani se nepokoušejte svoje amatérské postřehy a postupy vztahovat na profesionální ovocnáře a ovocnářské podniky.
Jakub Graňák
19.10.2025 15:50Tak trochu proti přírodě je celé současné zemědělství, nic ve zlém...
Odpovědět
Jakub Graňák
19.10.2025 17:56V pohodě... celá prekérka toho článku tkví v tom, že se někdo pokouší na základě jedné špatné sezóny vyvovozovat obecné závěry - řekl bych že nejde o nic jiného, než o mediální zkratku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.10.2025 11:32Tak se mi zdá, že klimatické změny se střídají rok, co rok. Loni neúroda
jablek a jiného ovoce + vlašáků, ale několik kbelíků lískáčů. Letos ovoce
až se rozlamují stromy a pod vlašáky doslova vrstva ořechů, ale lískáče tak
leda na ochutnání. Považovat jeden výkyv za trvalý jev mi připadá jen jako
důvod zdražit nedostatkový produkt nahraditelný něčím jiným a nebo sklizní
odjinud. Ono člověk se musí naučit hospodařit tak jako naši předci, kteří
ty výkyvy kompenzovali zásobami a konzervací nadúrody pro případ neúrody.
Trh je ale o tom, že přebytek prodám pod cenou a nedostatek je výpadkem
příjmů. Při vhodném skladování výpadek kompenzuji zásobami a mohu cenu
stabilizovat, ale bez zásob mnohdy ceny kolísají o desítky procent.
Ono lépe se "skladují" peníze a přebytek z jedné "sklizně" se skladuje
v penězích lépe, než ve zboží a tak než skladovat, tak to prodají a ty
peníze uloží na dobu neúrody s výpadkem příjmů. Kdo ale u zboží myslí
na zadní kolečka nepláče. Uvedu příklad s medem od mých včel, když
jsem se nevydal ze zásob v roce úhynu včelstev a dva roky konzumuji med
ze zásob. Kamarád se s medem vyprodal a dopadl tak, že si šel med koupit.
Prostě nadúrodu je třeba uskladnit a zpracovat, aby kompenzovala neúrodu
a na to dnes mnozí nemyslí. Kolik lidí má dnes spíže plné zavařeného
ovoce, plné mražáky zeleniny, nasušené houby, jablka a kyselé zelí?
Skoro nikdo a pak se diví cenám za jaké se to v době nouze prodává.
Odpovědět
jablek a jiného ovoce + vlašáků, ale několik kbelíků lískáčů. Letos ovoce
až se rozlamují stromy a pod vlašáky doslova vrstva ořechů, ale lískáče tak
leda na ochutnání. Považovat jeden výkyv za trvalý jev mi připadá jen jako
důvod zdražit nedostatkový produkt nahraditelný něčím jiným a nebo sklizní
odjinud. Ono člověk se musí naučit hospodařit tak jako naši předci, kteří
ty výkyvy kompenzovali zásobami a konzervací nadúrody pro případ neúrody.
Trh je ale o tom, že přebytek prodám pod cenou a nedostatek je výpadkem
příjmů. Při vhodném skladování výpadek kompenzuji zásobami a mohu cenu
stabilizovat, ale bez zásob mnohdy ceny kolísají o desítky procent.
Ono lépe se "skladují" peníze a přebytek z jedné "sklizně" se skladuje
v penězích lépe, než ve zboží a tak než skladovat, tak to prodají a ty
peníze uloží na dobu neúrody s výpadkem příjmů. Kdo ale u zboží myslí
na zadní kolečka nepláče. Uvedu příklad s medem od mých včel, když
jsem se nevydal ze zásob v roce úhynu včelstev a dva roky konzumuji med
ze zásob. Kamarád se s medem vyprodal a dopadl tak, že si šel med koupit.
Prostě nadúrodu je třeba uskladnit a zpracovat, aby kompenzovala neúrodu
a na to dnes mnozí nemyslí. Kolik lidí má dnes spíže plné zavařeného
ovoce, plné mražáky zeleniny, nasušené houby, jablka a kyselé zelí?
Skoro nikdo a pak se diví cenám za jaké se to v době nouze prodává.
JŠ
Jan Šimůnek
19.10.2025 11:56to Břetislav Machaček 19.10.2025 11:32
Naprostý souhlas. Hlasatelé "klimatické změny" se chytají naprostých nesmyslů a falšování dat (současný rok 2025 byl dosud výrazně chladnější než předchozí dva roky). Podle Žarkovské už nárůst aktivity Slunce skončil a Země se doohřívá naakumulovaným teplem a teploty následně půjdou zase dolů (coby důkaz katastrofálního oteplování dle klimahochštaplerů).
Musíme se připravit na desítky chladných let, což znamená obnovit využívání uhlí, slunečníky a větrníky přestat dotovat a nechat je obstát nebo neobstát v soutěži s jinými zdroji energie, a mnoho dalších podobných změn. Patrně i navrtat naše ložiska plynu.
Proto chci mít na MŽP nějakou seriózní osobnost, ne vymozkovaného ekofanatika.
Odpovědět
Naprostý souhlas. Hlasatelé "klimatické změny" se chytají naprostých nesmyslů a falšování dat (současný rok 2025 byl dosud výrazně chladnější než předchozí dva roky). Podle Žarkovské už nárůst aktivity Slunce skončil a Země se doohřívá naakumulovaným teplem a teploty následně půjdou zase dolů (coby důkaz katastrofálního oteplování dle klimahochštaplerů).
Musíme se připravit na desítky chladných let, což znamená obnovit využívání uhlí, slunečníky a větrníky přestat dotovat a nechat je obstát nebo neobstát v soutěži s jinými zdroji energie, a mnoho dalších podobných změn. Patrně i navrtat naše ložiska plynu.
Proto chci mít na MŽP nějakou seriózní osobnost, ne vymozkovaného ekofanatika.
PH
Pavel Hanzl
19.10.2025 17:02Hajo žádný úspěch se to vykládat nebude, bo nic takového nemůže nastat ani teoreticky.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.10.2025 22:24Klimatologové ví. Podívejte se na graf globálních teplot v jakémkoliv měřítku a k tomu koncentraci a hlavně produkci CO2 a jiných skleníkáčů a zamyslete se. Je to vidět velmi zřetelně i pro laika.
Odpovědět
PE
Petr Elias
20.10.2025 09:24A v čem má prosím tě pravdu? :D On totiž pravdu nemá, víš? On akorát opakuje nesmysle od Zharkovové a Kalendy. Ten jejich model má celou řadu chyb, je v rozporu s daty a jejich predikce se nevyplnily. :D
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.10.2025 17:01 Reaguje na Jan ŠimůnekLžete jako dycky:
"Rok 2024 byl nejteplejším rokem v zaznamenané historii, s globálním průměrem asi +1,55 °C nad úrovní 1850-1900 podle WMO.
Rok 2025 (v měřených datech pro první měsíce) “na cestě” být druhým nejteplejším rokem za rokem 2024.
Výhled na další 5 let ukazuje vysokou pravděpodobnost, že globální teploty zůstanou na rekordních nebo blízko rekordním úrovních.
V březnu 2025 dosáhla globální teplota průměrně asi +1,55 °C nad úrovní 1850-1900, což znamená, že alespoň v některých částech roku je teplo podobné nebo vyšší než v rekordních letech.
Odpovědět
"Rok 2024 byl nejteplejším rokem v zaznamenané historii, s globálním průměrem asi +1,55 °C nad úrovní 1850-1900 podle WMO.
Rok 2025 (v měřených datech pro první měsíce) “na cestě” být druhým nejteplejším rokem za rokem 2024.
Výhled na další 5 let ukazuje vysokou pravděpodobnost, že globální teploty zůstanou na rekordních nebo blízko rekordním úrovních.
V březnu 2025 dosáhla globální teplota průměrně asi +1,55 °C nad úrovní 1850-1900, což znamená, že alespoň v některých částech roku je teplo podobné nebo vyšší než v rekordních letech.
PH
Pavel Hanzl
19.10.2025 22:26Globální klima se mění přirozeně asi tak +1°C za 10 tisíc let, dnes je to 100x rychlejší. To fakt už není počasí.
Odpovědět
PE
Petr Elias
20.10.2025 09:20 Reaguje na Jan ŠimůnekProblém je v tom, nevzdělaný docente, že věříš šarlatánům jako je Zharkova a Kalenda. :D
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.10.2025 13:44to Jakub Graňák 19.10.2025 12:49
Pokud se shodneme na tom, že za oním střídáním plodnosti není "klimatická změna", jak tvrdí článek, ale že je to jev dlouhodobě známý, tak má akorát cenu sjednotit se na terminologii.
Lísky na chalupě máme a výkyvy produkce oříšků pozoruji běžně. To samé se ostatně týká i vlašských ořechů. Ono stačí jen dlouhodobé bezvětří když tyhle větrosnubné rostliny kvetou, a úroda je prakticky žádná. A zmrznutí květů už jsem také viděl. Zažil jsem i neúrody u jabloní a hrušek, způsobené tím, že v době jejich květu nelétali opylovači. A jednou mi zmrzly i kvetoucí mišpule.
Normálním bojem proti kolísání úrody je pěstování více odrůd (i druhů ovoce), ideálně takových, které kvetou v různou dobu, takže když se neurodí jedna, urodí se druhá. Tak to běžně dělají amatérští sadaři (jako třeba já).
Odpovědět
Pokud se shodneme na tom, že za oním střídáním plodnosti není "klimatická změna", jak tvrdí článek, ale že je to jev dlouhodobě známý, tak má akorát cenu sjednotit se na terminologii.
Lísky na chalupě máme a výkyvy produkce oříšků pozoruji běžně. To samé se ostatně týká i vlašských ořechů. Ono stačí jen dlouhodobé bezvětří když tyhle větrosnubné rostliny kvetou, a úroda je prakticky žádná. A zmrznutí květů už jsem také viděl. Zažil jsem i neúrody u jabloní a hrušek, způsobené tím, že v době jejich květu nelétali opylovači. A jednou mi zmrzly i kvetoucí mišpule.
Normálním bojem proti kolísání úrody je pěstování více odrůd (i druhů ovoce), ideálně takových, které kvetou v různou dobu, takže když se neurodí jedna, urodí se druhá. Tak to běžně dělají amatérští sadaři (jako třeba já).
Jakub Graňák
19.10.2025 17:44Rozdíl tkví v tom, že např. buk nikdo po staletí nešlechtil pro potlačení alternující plodnosti tak, jako tomu je u ovocných odrůd. Běžné botanické druhy: Malus silvestris, Pyrus pyraster... alternují stejně jako jiné lesní dřeviny.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.10.2025 14:17 Reaguje na Jan ŠimůnekNejenom, že je to dáno počasím, ale i geneticky. No ono totiž, když je semenný rok, po rocích bez úrody, tak nejsou přemnoženi požírači semen a hodně semen není sežráno.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.10.2025 18:05 Reaguje na Slavomil VinklerNo požírači, to je ten přírodní výběr na alternaci.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.10.2025 17:36 Reaguje na Jan Šimůnek"Normálním bojem proti kolísání úrody je pěstování více odrůd (i druhů ovoce), ideálně takových, které kvetou v různou dobu." - ano, to je zcela běžná ovocnářská praxe, praxe běžná i v italských lískových sadech. Na základě výnosu těchto sadů v průběhu jednotlivých sezón se pak stanovuje průměrný objem produkce za časovou řadu. Na základě porovnání průměrného objemu produkce s výší produkce letošní bylo konstatováno, že letošní úroda je poloviční...
Skutečně to s tím porovnáváním produkčního potenciálu pár křáků kdovíjakého původu někde u chaty na Moravě s produkčním potenciálem intenzivních sadů dlouhodobě šlechtěných odrůd v Itálii myslíte vážně? To pak můžete klidně stavět losici na roveň holštýnce, obojí jsou to přeci krávy, tak nač se obtěžovat s nějakou užitkovostí:-)
Právě děláte přesně to, co tak urputně kritizujete - laicky plkáte do práce profesionálům.
Odpovědět
Skutečně to s tím porovnáváním produkčního potenciálu pár křáků kdovíjakého původu někde u chaty na Moravě s produkčním potenciálem intenzivních sadů dlouhodobě šlechtěných odrůd v Itálii myslíte vážně? To pak můžete klidně stavět losici na roveň holštýnce, obojí jsou to přeci krávy, tak nač se obtěžovat s nějakou užitkovostí:-)
Právě děláte přesně to, co tak urputně kritizujete - laicky plkáte do práce profesionálům.
BM
Břetislav Machaček
20.10.2025 10:59 Reaguje na Jakub GraňákTak za prvé losice není z řádu turovitých a srovnání není
možné. Možné je srovnávat holštýnku se zubřicí. Za druhé
u lískáčů v našich podmínkách jsem zaznamenal zcela stejné výsledky u kompletně celé škály odrůd od divokých lesních lísek po například lísky turecké. Příčinou bylo nevhodné
počasí, které přetrvávalo v době květu všech odrůd a to
samé bylo loni u jabloní. Nerodily ani pláňata a staré
odrůdy. I těm zmrzly květy a nebo už nasazené plůdky.
Pestrostí odrůd lze vyzrát na pár mrazivých nocí, ale
nikoliv na dva týdny, ve kterých kvetou všechny. U nás
se na to snažila vyzrát vinná réva, která loni zmrzla
v době rašení květů a po odeznění mrazů nasadila květy
záložní. Bohužel hrozny ale vlivem opožděného vývoje
nedozrály a ta snaha vinné révy vedla pouze k vysílení.
Letos počasí v době květu vyšlo u všech odrůd všeho
ovoce a to už nebylo hodně dlouho, vyjma těch lískáčů.
Odpovědět
možné. Možné je srovnávat holštýnku se zubřicí. Za druhé
u lískáčů v našich podmínkách jsem zaznamenal zcela stejné výsledky u kompletně celé škály odrůd od divokých lesních lísek po například lísky turecké. Příčinou bylo nevhodné
počasí, které přetrvávalo v době květu všech odrůd a to
samé bylo loni u jabloní. Nerodily ani pláňata a staré
odrůdy. I těm zmrzly květy a nebo už nasazené plůdky.
Pestrostí odrůd lze vyzrát na pár mrazivých nocí, ale
nikoliv na dva týdny, ve kterých kvetou všechny. U nás
se na to snažila vyzrát vinná réva, která loni zmrzla
v době rašení květů a po odeznění mrazů nasadila květy
záložní. Bohužel hrozny ale vlivem opožděného vývoje
nedozrály a ta snaha vinné révy vedla pouze k vysílení.
Letos počasí v době květu vyšlo u všech odrůd všeho
ovoce a to už nebylo hodně dlouho, vyjma těch lískáčů.
Jakub Graňák
20.10.2025 11:20 Reaguje na Břetislav MachačekJak se říká losici? Losí kráva - právě proto jsem toto přirovnání použil, aby bylo vidět tu absurdnost:-)
A co se týče toho zbytku - jak je to v rozporu s tím co jsem napsal? Že to občas nevyjde ani se širokým spektrem pěstovaných odrůd je holt riziko povolání...
Odpovědět
A co se týče toho zbytku - jak je to v rozporu s tím co jsem napsal? Že to občas nevyjde ani se širokým spektrem pěstovaných odrůd je holt riziko povolání...
MZ
Miloš Zahradník
19.10.2025 15:24Offtopic - nebude to o globalnim oteplovani ale jen o tecgh liskovych oriscich...Na nasi zahrade v Podkrkonosi mame letos opravdu rekordni urodu liskovych orisku, mame toho plne kosiky a pytle a louskame, louskame, louskame... Spis by mne zajimalo toto. Polovinu zahrady nam pred 55 lety vzal bolsevik pro stavbu panelaku, nahradou jsme dostali pred 35 lety jiny sousedici pozemek, na kterem ovsem vespodu je dost neidentifikovatelna skladka z doby stavby tech panelaku. V pameti mam stale napr. obrazek, jak jeden muj byvaly spoluzak hazi na tu cernou skladku starou televizi - v dobe, kdy ten novy pozemek nebyl jeste nas a byly na nem zasazeny male keriky liskovych orisku. Ty kere jsou nyni obrovske, patri nam (i kdyz teda polovina urody pada na verejnou komunikaci) a tech orisku jsou spousty, ze si je chodi sbirat i ti lide ze sousednich panelaku. No a ted dotaz, nejsou ty orisky potencialne nezdrave kdy tedy rostou na cerne skladce? Nemam je nekde - ty orisky - nechat treba otestovat na obsah tezkych kovu atd.?
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.10.2025 16:20 Reaguje na Miloš ZahradníkNebála bych se, ale jestli to chcete, ta metoda se jmenuje ICP (OES nebo dražší MS), AAS v horším případě a výluh podle normy.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
19.10.2025 16:32 Reaguje na Jarka O.Taky dik za info. Proste jen uvaha z me strany zda nema smysl nekdy vzit par orisku a treba je odnest nekam na male otestovani
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.10.2025 16:34 Reaguje na Miloš ZahradníkMůžete se zeptat na univerzitě... jestli Vás jako soukromou osobu nevypoklonkují, nevím.
Odpovědět
Jakub Graňák
19.10.2025 17:48 Reaguje na Miloš ZahradníkZ plodů se stanovuje spíše obsah mykotoxinů apod. při hodnocení jakosti.
Odpovědět
JO
MZ
Miloš Zahradník
19.10.2025 21:00 Reaguje na Jarka O.Nechci vypadat jako buhvijaky hypochondr ale
treba u vlasskych orechu na nasi zahrade v mistnim vlhkem podzimnim pocasi byva velka cast orechu plesnivych (liskove orisku snaseji mokro mnohem lepe) a tak si clovek polozi zvedavou otazku, zda by nebylo treba lepsi ty orechy vyhodit vsechny :) Podobne u jinych daru zahrady jako jsou rajcata (jejichz plody opticky plesniveji daleko mene nez listy a stonky) ale i jablka s lehce nahnilymi castmi apod. Nebo treba brambory. Ktere bezne potraviny jsou vlastne z takovychto hledisek nejrizikovejsi?
Vzpominka stara uz dost let z me oblibene
vietnamske/ cinske restaurace/kiosku na prazskem namesti. Majitel se spokojenym vyrazem prave slozil venku u zdi velkou prepravku plnou paprik. Pri blizsim pohledu jsem si ale vsimnul, ze ani jedna z tech paprik neni cela, u kazde je nekde kus vykrojeny... :)
Odpovědět
treba u vlasskych orechu na nasi zahrade v mistnim vlhkem podzimnim pocasi byva velka cast orechu plesnivych (liskove orisku snaseji mokro mnohem lepe) a tak si clovek polozi zvedavou otazku, zda by nebylo treba lepsi ty orechy vyhodit vsechny :) Podobne u jinych daru zahrady jako jsou rajcata (jejichz plody opticky plesniveji daleko mene nez listy a stonky) ale i jablka s lehce nahnilymi castmi apod. Nebo treba brambory. Ktere bezne potraviny jsou vlastne z takovychto hledisek nejrizikovejsi?
Vzpominka stara uz dost let z me oblibene
vietnamske/ cinske restaurace/kiosku na prazskem namesti. Majitel se spokojenym vyrazem prave slozil venku u zdi velkou prepravku plnou paprik. Pri blizsim pohledu jsem si ale vsimnul, ze ani jedna z tech paprik neni cela, u kazde je nekde kus vykrojeny... :)
JO
Jarka O.
19.10.2025 21:19 Reaguje na Miloš ZahradníkCo na to říct, s chemií jde všechno líp))), nebo s manuální prací bohužel. Já někdy taky ořechy vyhazuju, když mám dost při hledání těch zdravých. Je nějaký červ - vrtule ořechová nebo tak nějak se jmenuje, co vlašáky navrtává a ony pak zplesniví. Aflatoxiny nechutnají moc dobře. Po zelených bramborách jsou bolesti hlavy a břicha, skladování je věda, taky ho nemám vždy zvládnuté. Nejrizikovější, jejda, nevím, bála bych se botulotoxinu ...
Odpovědět
JO
JO
Jarka O.
19.10.2025 21:36 Reaguje na Jarka O.Pár jedlých hub akumuluje těžké kovy, ale to nejsou běžné potraviny.
Odpovědět
Jakub Graňák
20.10.2025 09:09 Reaguje na Jarka O.Nerozporuju, v této věci jsem víceméně laikem. Mohu-li se však zeptat: jak je to se stanovením žluknutí? Ten proces jistě probíhá už nějakou dobu, než to lze zachytit senzoricky. Lze to nějak jednoduše chemicky zjistit? Má např žluklý tuk jinou barvu, nebo hustotu, něco co by se projevilo jednoduchou extrakcí např lékárenským benzínem?
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.10.2025 17:55 Reaguje na Jakub GraňákBarva, chuť, zápach těch zoxidovaných mastných kyselin jsou jiné. Ale víc neznám, jinde píšou, že se žluknutí měří např. IČ spektroskopií, plynovou chromatografií, senzoricky.
Odpovědět
Jakub Graňák
21.10.2025 07:30 Reaguje na Jarka O.Toš chromatografii si doma neudělám:-) Mohly by se teoreticky v benzínu oddělit dvě různě barevné frakce? Nebo je pravděpodobnější, že směs (oxidovaný+neoxidovaný) zůstane homogenní?
Odpovědět
JO
Jarka O.
21.10.2025 18:41 Reaguje na Jakub GraňákNepomůžu, je mi líto. Vám oříšky hodně žluknou? Všechno bude rozpustné v benzínu, barva bude nažloutlá, hustota podobná, nevím, jak byste jednoduše doma na koleni mohl poznat začínající žluknutí a dělit žluknoucí oříšky od nežluknoucích. Taky byste si ty oříšky už pak nemohl sníst, kdybyste je používal na analýzy. Ale možná potravináři nějakou jednoduchou metodu na rozpoznání žluknutí mají, já ne. Naštěstí žluklé tuky nejsou jedovaté. Víc žluknou bohužel ty zdravější nenasycené m.kyseliny, asi je důležité usušení a skladování v suchu. Jak doma ve sklepě zajistit málo kyslíku, napadá mě jen výroba vína a kvasu. A to CO2 by pomohlo, jenže ve sklípcích zase není sucho... já dávám vlašáky občas hned do medu. :)
Odpovědět
Jakub Graňák
22.10.2025 07:27 Reaguje na Jarka O.Nežluknou, nestihnou to...:-) jen jsem byl zvědavý jestli to nejde nějak jednoduše podomácku odhalit. Děkuji za odpověď
Odpovědět
JO
Jarka O.
22.10.2025 19:47 Reaguje na Jakub GraňákZa málo. Nevyloupané ořechy s neporušenou skořápkou nežluknou nebo moc pomalu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.10.2025 16:12to Miloš Zahradník 19.10.2025 15:24
Otestovat je, pochopitelně, můžete nechat.
Doporučoval bych spíš nějakou neakreditovanou, ideálně akademickou, laboratoř, která to udělá za podstatně (až řádově) nižší cenu. Pokud vám toho tam roste víc, než jen lísky, možná by se dalo najít i akademické pracoviště, co by na to vypsalo bakalářskou práci, nebo to zavzalo jako součást magisterské práce, pak by se to asi dalo pořídit hodně levně.
Věnuji pietní vzpomínku kolegovi z akreditovaného pracoviště, u něhož si jakýsi soukromý zemědělec nechal otestovat mák na aflatoxiny, oni mu to zanalyzovali a vystavili účet za 500 Kč a on toho máku měl snad 4 nebo 5 kg. My, jako neakreditovaní, bychom to v té době udělali zhruba za pajsku.
Do akreditované laboratoře má cenu jít tehdy, pokud byste se s někým soudil, že vám znečistil půdu, aby se výsledek analýzy dal použít u soudu. Pro vaši informaci opravdu stačí ta levnější varianta.
Odpovědět
Otestovat je, pochopitelně, můžete nechat.
Doporučoval bych spíš nějakou neakreditovanou, ideálně akademickou, laboratoř, která to udělá za podstatně (až řádově) nižší cenu. Pokud vám toho tam roste víc, než jen lísky, možná by se dalo najít i akademické pracoviště, co by na to vypsalo bakalářskou práci, nebo to zavzalo jako součást magisterské práce, pak by se to asi dalo pořídit hodně levně.
Věnuji pietní vzpomínku kolegovi z akreditovaného pracoviště, u něhož si jakýsi soukromý zemědělec nechal otestovat mák na aflatoxiny, oni mu to zanalyzovali a vystavili účet za 500 Kč a on toho máku měl snad 4 nebo 5 kg. My, jako neakreditovaní, bychom to v té době udělali zhruba za pajsku.
Do akreditované laboratoře má cenu jít tehdy, pokud byste se s někým soudil, že vám znečistil půdu, aby se výsledek analýzy dal použít u soudu. Pro vaši informaci opravdu stačí ta levnější varianta.
MZ
Miloš Zahradník
19.10.2025 16:25 Reaguje na Jan ŠimůnekDik za info - me by zatim stacila jen predbezna infiormace typu, zda treba zrovna ty listky rady nasavaji ruzne ingredience z pudy ktere by mohly byt zdravi skodlive. Soudit se nechci a ani nemam s kym, to uz je davno promlcene a zapomenute - co ktery bagrista pri presunu zeminy kam nahrnul ci co bylo odvezeno o par set metru vedle na zplanyrovani terenu. Zrovna ale z naseho mesta mam zajimavou informaci ohledne rtuti. Nevim zda mame rtut i u nas na zahrade - snad ne :) ale delaly se tu nedaleko rtutove teplomery. Tradicni dlouholeta vyrova. Jak deti jsme v davnoveku chdili do lomu kde byla skladka, vytloukali jsme tu rtut ze zbytku teplomeru a pak tu rtut uchovali jako poklad ve sklenicich v nedalekem lese pod vykotlanymi stromy...
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
19.10.2025 16:30 Reaguje na Miloš ZahradníkNo a pri ruseni toho rtutoveho provozu se delaly - pamatuji li se dobre - docela manevry ohledne zdiva te vyrobny, dokonce hygienici naridili zavrit nedalekou skolku. Me to teda prislo spis prehnane, kdyz nakonec prevazeli nekam na skladku i sterky Jizery z okoli te provozovny Cili je to spis jen takova obecna zvedavost, jak kontaninovane byvaji ruzne druhy orechu ci ovoce ktere treba rostou na byvale skladce
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.10.2025 16:33 Reaguje na Miloš ZahradníkStačila by i jen analýza půdy, na rtuť AAS, platíte podle počtu kovů, které chcete změřit.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
19.10.2025 17:10 Reaguje na Jarka O.No vzhledem k tomu, ze ta puda pod liskami je hodne heterogenni (misty kvalitni ornice z davne zahrady, misty navazka buhvi ceho) by mozna mel smysl spis nahodny vzorek vice orisku, rozdrtit a promichat a pak kousek zanalyzovat? Pisi to ale spis jen z obecne zvedavosti :) Pozn. uz ani nevim, zda to bylo zde na ekolistu nebo jinde kde nekdo se zkusenosti s podobnymi analyzami vzpominal v diskusi jakousi damu, ktera pry u nich podstoupila chirurgicky zakrok ohledne hubnuti a pri te prilezitosti byl udelan test kontaminace te tukove vrstvy, co ji odstranili. Odpoved te dame - cituji zdejsi davny vyrok kohosi, nebyl muj - znela "Pani, kdybyste byla krava tak Vasi kremaci by bylo mozno udelat jen v zarizeni specializovanem na likvidaci zvlast nebezpecneho odpadu! " :)
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.10.2025 17:20 Reaguje na Miloš Zahradník:)A není lepší mít kontaminovaný ten hřbitov? Co tam bude olova, arzenu...;)
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.10.2025 20:22 Reaguje na Miloš ZahradníkS hlínou máte pravdu. Lískáče usušte, až je budete mlít na koláč, tak promíchejte, lžičku nebo 2 vezměte do sáčku a zkuste se zeptat na univerzitě. Tahle analýza je známá, celkem levná, rychlá. Když budou hodní, tak ji za mírný poplatek udělají.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
19.10.2025 20:41 Reaguje na Jarka O.Dik za odpoved, a kde radite se zeptat treba na te prazske UK ci jinde?
Odpovědět
JO
Jarka O.
19.10.2025 20:54 Reaguje na Miloš ZahradníkCo máte nejblíž, VŠCHT, UK - chemie, anorganika, analytika, nebo některé VaK možná, metalurgie .. ale to asi v Praze není .. :)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
19.10.2025 18:57to Miloš Zahradník 19.10.2025 17:10
Tady jde spíš o opravdu velmi striktní limity. Faktem je, že člověk toho, jako dlouho žijící tvor, do sebe naskládá víc, než třeba kuře nebo prase.
Nicméně vím, protože tato problematika se kdysi na našem ústavu řešila, že prakticky vždy bylo mateřské mléko (do něhož přecházejí např. PCB) bráno jako benefit, převyšující riziko těch kontaminant. Výjimkou byly opravdu jen jednotlivé ženy, které pracovaly přímo s PCB a za hrubého porušení bezpečnostních předpisů. Tu a tam totiž zjistili, že po natření transformátorovým olejem na bázi PCB kůže na sluníčku "krásně" hnědne. A pak to byl ovšem průšvih.
A pokud se týká těžkých kovů, hlavně kadmia, je problém kouření. A potom mají problém vegani a vegetariáni (těžké kovy v sóji).
Odpovědět
Tady jde spíš o opravdu velmi striktní limity. Faktem je, že člověk toho, jako dlouho žijící tvor, do sebe naskládá víc, než třeba kuře nebo prase.
Nicméně vím, protože tato problematika se kdysi na našem ústavu řešila, že prakticky vždy bylo mateřské mléko (do něhož přecházejí např. PCB) bráno jako benefit, převyšující riziko těch kontaminant. Výjimkou byly opravdu jen jednotlivé ženy, které pracovaly přímo s PCB a za hrubého porušení bezpečnostních předpisů. Tu a tam totiž zjistili, že po natření transformátorovým olejem na bázi PCB kůže na sluníčku "krásně" hnědne. A pak to byl ovšem průšvih.
A pokud se týká těžkých kovů, hlavně kadmia, je problém kouření. A potom mají problém vegani a vegetariáni (těžké kovy v sóji).
JŠ
Jan Šimůnek
20.10.2025 19:10to Petr Elias 20.10.2025 09:24
Žarkovová v podstatě jen vysvětlila příčiny jednoho ze slunečních cyklů s periodou delší než 11 let.
to Pavel Hanzl19.10.2025 22:26
Klima se mění vcelku prokazatelně v periodě odpovídající 11 letému slunečnímu cyklu (protože se mění aktivita Slunce a tedy i energie, kterou Země od této hvězdy dostává).
Pochopitelně, jsou i cykly s delší periodou (až kolem 1000 let), příčiny většiny se jen domýšlíme.
Pochopitelně, v příručkách pro ekologické vymývání mozků se tohle nedočtete.
Odpovědět
Žarkovová v podstatě jen vysvětlila příčiny jednoho ze slunečních cyklů s periodou delší než 11 let.
to Pavel Hanzl19.10.2025 22:26
Klima se mění vcelku prokazatelně v periodě odpovídající 11 letému slunečnímu cyklu (protože se mění aktivita Slunce a tedy i energie, kterou Země od této hvězdy dostává).
Pochopitelně, jsou i cykly s delší periodou (až kolem 1000 let), příčiny většiny se jen domýšlíme.
Pochopitelně, v příručkách pro ekologické vymývání mozků se tohle nedočtete.
PE
Petr Elias
21.10.2025 07:32 Reaguje na Jan ŠimůnekTo víš že jo. :D :D Ty jsi dobře zmasírovaný hlupákem kalendou :D
Odpovědět
