V Kanadě letos opět extrémně hoří, shořela větší plocha, než je rozloha ČR

Kanada letos zažívá druhou nejhorší požární sezonu za poslední půlstoletí. Do konce srpna shořelo téměř 83 000 kilometrů čtverečních, tedy plocha větší než Česká republika. I když důvodů je více, podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe za tím jsou bezpochyby dlouhodobé vysoké teploty a sucho v posledních měsících, tedy vhodné podmínky pro vznik a následné šíření požárů, řekl v rozhovoru s ČTK. Kanada tak může sloužit jako ilustrativní příklad i Evropě. "I když Kanada nepatřila podle dat dlouho k těm zemím, které by se v případě požárů potýkaly s dopady klimatické změny, tak v posledních čtyřech letech sledujeme změnu," řekl Trnka. Do roku 2020 počet požárů 30 let klesal ze zhruba 10 000 významnějších na konci osmdesátých let k dnešním necelým 6000 ročně, vyplývá z dat. I spálená plocha mezi lety 1983 až 2010 stagnovala a nejčastěji se pohybovala mezi 10 000 a 40 000 kilometry čtverečními.

"Po roce 2010 se ale trend změnil a při započtení posledních pěti let vidíme statisticky významný nárůst zasažené plochy. A poslední tři roky jsou s ohledem na předchozích 30 let extrémní," uvedl Trnka. V rekordním roce 2023 shořelo přes 173 000 kilometrů čtverečních, loni přes 53 000 a letos dosud 83 000. Pro srovnání, Česko má rozlohu 79 000 kilometrů čtverečních.

"Samozřejmě Kanada je obrovská, ale například v provincii Manitoba, která má zhruba 650 000 kilometrů čtverečních, už letos shořelo přes 20 000 kilometrů čtverečních. Při přepočtu na Česko by to znamenalo spálených cca 240 000 hektarů. To je nepředstavitelná plocha, v Česku se pohybujeme v jednotkách stovek hektarů za rok a i nejhorší požár vegetace v dějinách Česka zasál plochu kolem 1100 hektarů," porovnal následky požárů Trnka.

Kanada je podle něj dobrou ilustrací toho, co se může dít i v Evropě. Kvůli změně klimatu roste počet dní s příznivými podmínkami pro vznik a šíření požárů a platí, že v extrémně nepříznivém požárním počasí může být schopnost požárům čelit omezená.

"Na jedné straně vidíme, že se daří v Kanadě snižovat počet požárů, které přesáhnou spálenou plochu 200 hektarů. Rozloha spálené plochy léta stagnovala, ale po roce 2010 pomalu nastala změna a po roce 2020 přišel raketový nárůst rozlohy spálené plochy. Kanadě se daří díky enormnímu nasazení hasičů eliminovat počty požárů, ale i tak se mnohé dostanou mimo kontrolu a zasáhnou velké území," popsal situaci Trnka.

Velkou část požárů se daří udržet bez lidských obětí díky včasné evakuaci a díky tomu, že hoří v odlehlých oblastech. Hasiči se primárně věnují těm ohňům, které ohrožují obyvatelstvo a infrastrukturu. "Nicméně i tak mají požáry nepřímé následky ve zhoršené kvalitě ovzduší, ovlivňují počasí, produkují emise a mají dopad na zdraví nejen v Kanadě, ale i USA," poznamenal Trnka.

Vědci budou podle Trnky diskutovat o příčinách, proč se poslední roky tak vymykají dřívějším zvyklostem. "Jasné je, že bez příhodných meteorologických podmínek by nehořelo. V Kanadě bylo několik horkých vln, takže jehličnaté lesy vysychají. K tomu foukal vítr a pak stačí jakýkoli zdroj zapálení," řekl Trnka.

Počet dnů s vysokou teplotou se podle jeho slov zvyšuje a přibývá tak dnů, kdy je vegetace dostatečně suchá. "Letos naměřili v Manitobě 37 stupňů už v květnu, horko tedy začalo být neobvykle brzy. Nicméně nelze vše přičíst klimatické změně, protože stále v Kanadě panuje přirozená variabilita počasí a jsou roky, kdy jsou požáry četnější," pokračuje bioklimatolog.

"Stejně tak je důležité si uvědomit, že v některých ekosystémech včetně tamějších lesů je nejlepší prevencí požáru předchozí požár včetně řízeného vypalování. A pokud snížíme počet méně intenzivních požárů, tak dříve či později přijde požár intenzivnější. A změna klimatu dramaticky prodlužuje čas, kdy může hořet a zásadně tím mění pravidla hry," dodal Trnka.

---

reklama

---