https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-krkonosich-budou-i-letos-pecovat-o-stovky-hektaru-luk-jinak-by-zarostly
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Krkonoších budou i letos pečovat o stovky hektarů luk, jinak by zarostly

27.4.2023 10:16 | VRCHLABÍ (ČTK)
V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky. Bez péče by louky zarostly.
V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky. Bez péče by louky zarostly.
Zdroj | Správa KRNAP
V Krkonošském národním parku (KRNAP) se po zimě rozbíhají práce na zlepšení kondice horských květnatých luk. Pracovníci vyřezávají náletové dřeviny z luk a postupně se přidá pastva. V posledním roce programu Obnovný management krkonošských luk, který začal před šesti lety, bude Správa KRNAP ve spolupráci s místními hospodáři pečovat o více než 40 lokalit o celkové rozloze okolo 330 hektarů, mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Správa KRNAP začala pečovat o louky v 90. letech minulého století, zpočátku jen na některých cenných územích.
 

"Krkonošské květnaté louky patří mezi přírodní poklady, kvůli kterým byl v Krkonoších před 60 lety založen KRNAP. Jsou jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí rychlý zánik. Proto vedle samotných činností podporujeme i hospodáře, kteří mají snahu a zájem o krkonošské louky správně pečovat," uvedl Drahný.

Na podpoře péče o louky se kromě končícího projektu Obnovný management krkonošských luk financovaného z operačního programu Životní prostředí podílí také dva programy ministerstva životního prostředí a Program rozvoje venkova ministerstva zemědělství. "Pracujeme na tom, aby budoucí projekt navázal na započatou péči na loukách," řekl ČTK Drahný.

V roce 2022 KRNAP ve spolupráci s 38 hospodáři zajistil díky projektu péči o 331 hektarů v 45 lokalitách. Patřily mezi ně také Zadní Rennerovky, Friesovy Boudy, Dvoračky, Braunovy Louky či Sklenářovice. "Letos by rozsah péče měl být podobný," řekl Drahný.

Z počátku sezony, v době vegetačního klidu, pracovníci Správy KRNAP i externisté vyřezávají náletové dřeviny. S postupem jara hospodáři začnou s přípravou luk a pastvin na sezonu. Nejprve z nich uklidí popadané větve, následovat bude strojní vláčení či ruční uhrabání. "Vláčením nebo ručním vyhrabáváním jsou louky zbavovány polehlé stařiny, zarovnány nerovnosti po rytí černé zvěře či krtince. Vláčení navíc podporuje vsakování jarní vláhy, urychluje rozklad stařiny a vytváří prostor pro konkurenčně slabší, nezřídka chráněné druhy," řekl Drahný.

Po vláčení následuje doba přípravy na hlavní práce sezony seče a pastvy. "Jen v minulém roce se podařilo povláčet 123 hektarů, spást 127 hektarů a posekat 83 hektarů luk, v náročném a mnohdy špatně dostupném terénu," uvedl Drahný.

Díky péči o louky se v KRNAP daří každým rokem rozšiřovat rozlohu luk, které po druhé světové válce po odsunu Němců pozbyly tradiční hospodáře.

V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky. Bez péče by louky zarostly. Pravidelná péče o krkonošské louky naplno začala v roce 2012 projektem Life Corcontica, nyní pokračuje dalšími projekty.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

27.4.2023 15:01
Že by konečně ano ?
Jak ty louky vznikly a jak se o ně předkové asi tak starali, co !
A krávy tam zřejmě nebudou bejt - prděj, že.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

28.4.2023 00:58 Reaguje na smějící se bestie
O cenné pastviny a louky se ochrana přírody v rámci finančních možností celkem pravidelně stará minimálně od poloviny devadesátých let minulého století, kdy se vyřešila většina restitucí apod.
A v některých regionech a ty nejcennější louky pravidelně dobrovolníci sekali už za totality.
A pokud jen trochu pamatujete období před rokem před rokem 1990, tak hodně pro zemědělskou techniku nepřístupných luk sekali různé organizace v rámci "akce zlatá kosa", kdy usušené seno zemědělci vykupovali, a organizace tak měly nějaké peníze na činnost.
A pokud jde o kráva - jestli ta prděj ony, nebo dobrovolníci, vyjde to nastejno. Ale krávy, ovce, kozy, koně, pokud se pase s citem (nepřepásá), odvedou skvělou práci.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.4.2023 05:26 Reaguje na Pavel Jeřábek
👍👍👍
Odpovědět
ss

smějící se bestie

28.4.2023 07:04 Reaguje na Pavel Jeřábek
Ti, kteří to dělali už před " sametem ", jsou pro mnohé současné -
také už předkové, že !
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

28.4.2023 09:29 Reaguje na Pavel Jeřábek
Těsně po roce 1990 byly dokonce názory, že to kosení bylo
ničením těch luk a na pár let se zastavilo. Pak přišlo
prozření a návrat k ověřené praxi, ale už placené a nikoliv
jako kdysi. Pamatujete vysekávání příkopů kolem cest na
seno? O kvalitě sena se dalo sice diskutovat, ale nebylo
to nynější "semletí" trávy společně s odpadky a žábami do
neurčité hmoty obsahující trávu, odpadky a mrtvolky zvířat.
Ani po takovém "kosení" nedojde na úklid, ale čeká se až
to zakryje nová tráva a nebo v zimě sníh.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

28.4.2023 09:12 Reaguje na smějící se bestie
Pastva hospodářských zvířat by byla nejoptimálnější. Ty totiž hmotu, po průchodu trávicím traktem, vracejí ve formě kvalitního hnojiva zpět na lokalitu. To sekáči s kosami nedokáží, ani kdyby se snažili sebevíce.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

28.4.2023 15:16 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
A o pasoucí se zvířata se postarají vlčci
Stejně je to jeden ze způsobů, jak je nakrmit
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.4.2023 20:42 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jak kde. Některé vzácné rostliny a houby vyžadují louky chudé živinami. Na takových oligotrofních stanovištích je hnojení nežádoucí a místo hospodářských zvířat musí zasahovat sekáči s kosami.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist