V Krkonoších budou i letos pečovat o stovky hektarů luk, jinak by zarostly
"Krkonošské květnaté louky patří mezi přírodní poklady, kvůli kterým byl v Krkonoších před 60 lety založen KRNAP. Jsou jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí rychlý zánik. Proto vedle samotných činností podporujeme i hospodáře, kteří mají snahu a zájem o krkonošské louky správně pečovat," uvedl Drahný.
Na podpoře péče o louky se kromě končícího projektu Obnovný management krkonošských luk financovaného z operačního programu Životní prostředí podílí také dva programy ministerstva životního prostředí a Program rozvoje venkova ministerstva zemědělství. "Pracujeme na tom, aby budoucí projekt navázal na započatou péči na loukách," řekl ČTK Drahný.
V roce 2022 KRNAP ve spolupráci s 38 hospodáři zajistil díky projektu péči o 331 hektarů v 45 lokalitách. Patřily mezi ně také Zadní Rennerovky, Friesovy Boudy, Dvoračky, Braunovy Louky či Sklenářovice. "Letos by rozsah péče měl být podobný," řekl Drahný.
Z počátku sezony, v době vegetačního klidu, pracovníci Správy KRNAP i externisté vyřezávají náletové dřeviny. S postupem jara hospodáři začnou s přípravou luk a pastvin na sezonu. Nejprve z nich uklidí popadané větve, následovat bude strojní vláčení či ruční uhrabání. "Vláčením nebo ručním vyhrabáváním jsou louky zbavovány polehlé stařiny, zarovnány nerovnosti po rytí černé zvěře či krtince. Vláčení navíc podporuje vsakování jarní vláhy, urychluje rozklad stařiny a vytváří prostor pro konkurenčně slabší, nezřídka chráněné druhy," řekl Drahný.
Po vláčení následuje doba přípravy na hlavní práce sezony seče a pastvy. "Jen v minulém roce se podařilo povláčet 123 hektarů, spást 127 hektarů a posekat 83 hektarů luk, v náročném a mnohdy špatně dostupném terénu," uvedl Drahný.
Díky péči o louky se v KRNAP daří každým rokem rozšiřovat rozlohu luk, které po druhé světové válce po odsunu Němců pozbyly tradiční hospodáře.
V Krkonoších jsou tři základní fenomény, arkto-alpínská tundra na hřebenech hor, lesy a louky. Bez péče by louky zarostly. Pravidelná péče o krkonošské louky naplno začala v roce 2012 projektem Life Corcontica, nyní pokračuje dalšími projekty.
reklama
Dále čtěte |
KRNAP hledá hospodáře, kteří pomohou se záchranou cenných horských luk
KRNAP zahájí Rok Františka Schustlera, jednoho z iniciátorů založení národního parku
Všechny čtyři národní parky v Česku společně založily vlastní asociaciOnline diskuse
Všechny komentáře (8)
smějící se bestie
27.4.2023 15:01Jak ty louky vznikly a jak se o ně předkové asi tak starali, co !
A krávy tam zřejmě nebudou bejt - prděj, že.
Pavel Jeřábek
28.4.2023 00:58 Reaguje na smějící se bestieA v některých regionech a ty nejcennější louky pravidelně dobrovolníci sekali už za totality.
A pokud jen trochu pamatujete období před rokem před rokem 1990, tak hodně pro zemědělskou techniku nepřístupných luk sekali různé organizace v rámci "akce zlatá kosa", kdy usušené seno zemědělci vykupovali, a organizace tak měly nějaké peníze na činnost.
A pokud jde o kráva - jestli ta prděj ony, nebo dobrovolníci, vyjde to nastejno. Ale krávy, ovce, kozy, koně, pokud se pase s citem (nepřepásá), odvedou skvělou práci.
smějící se bestie
28.4.2023 07:04 Reaguje na Pavel Jeřábektaké už předkové, že !
Břetislav Machaček
28.4.2023 09:29 Reaguje na Pavel Jeřábekničením těch luk a na pár let se zastavilo. Pak přišlo
prozření a návrat k ověřené praxi, ale už placené a nikoliv
jako kdysi. Pamatujete vysekávání příkopů kolem cest na
seno? O kvalitě sena se dalo sice diskutovat, ale nebylo
to nynější "semletí" trávy společně s odpadky a žábami do
neurčité hmoty obsahující trávu, odpadky a mrtvolky zvířat.
Ani po takovém "kosení" nedojde na úklid, ale čeká se až
to zakryje nová tráva a nebo v zimě sníh.
Zbyněk Šeděnka
28.4.2023 09:12 Reaguje na smějící se bestiePetr Pekařík
28.4.2023 15:16 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaStejně je to jeden ze způsobů, jak je nakrmit
