V Krkonoších letos vysekají borůvčí asi na čtyřech hektarech luk
6.9.2021 11:20 | VRCHLABÍ
(ČTK)
Díky hospodářům vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva, která nyní zarůstají. Právě borůvčí na loukách je důkazem postupné přeměny louky v les. Ilustrační foto
"Louky mající ještě naději na záchranu od porostů borůvky postupně osvobozujeme. Keříky borůvek se vkrádají z okrajů lesa zejména tam, kde louky pozbyly pravidelnou péči. Borůvku jako pionýra lesa následně doplňují náletové dřeviny a pasekové byliny," uvedl Drahný.
Borůvce, tedy opadavému keříku, který patří do jehličnatých a listnatých lesů, na vřesoviště a rašeliniště v Krkonoších, vyhovují půdy nevysychavé, kyselé a chudé na živiny.
"Díky ohromnému úsilí rodin hospodářů – budařů – vznikla v Krkonoších unikátní luční společenstva s vysokou přírodní a kulturní hodnotou. Změny tradičních hospodářských rytmů urychlil konec druhé světové války, kdy hospodaření ustalo. Do té doby se borůvčí drželo zpravidla v lese, na loukách pro něj nebylo místo," uvedl Drahný.
V Krkonoších horské louky vznikaly dlouhodobě ve spojení s činností člověka, postupně se rozšiřovaly, až vznikly drobné kompaktní, ale i rozsáhlé luční enklávy o několika desítkách hektarů. Na horských enklávách se pravidelně hospodařilo minimálně 450 let, uvedli zástupci národního parku.
Správa KRNAP se díky několika projektům na podporu lučních společenstev rostlin a živočichů snaží zachovat a obnovit péči na nejcennějších zachovalých loukách. Proto je na vybraných loukách borůvka vysekávána spolu se snahou obnovit hlavní zemědělské činnosti.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
KRNAP hledá hospodáře, kteří pomohou se záchranou cenných horských luk
KRNAP zahájí Rok Františka Schustlera, jednoho z iniciátorů založení národního parku
Všechny čtyři národní parky v Česku společně založily vlastní asociaciOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (40)
ss
smějící se bestie
6.9.2021 13:11Tak dopadá, když se horské louky pravidelně nesekají a nechají se na pospas přírodě. Zapomíná se to, kolik práce,úsilí a trpělivosti, to stálo naše předky.
Nějak mě při té práci chybí zelený !
Odpovědět
Nějak mě při té práci chybí zelený !
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
6.9.2021 13:44 Reaguje na smějící se bestieKdyž ono se při kosení trávy nedá moc zviditelnit. Na to je mnohem lepší vyřvávat někde u elektrárny, nebo u masokombinátu.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
6.9.2021 13:59 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaTak jest.
Od práce bolí nejen ruce, ale i celý tělo.
Odpovědět
Od práce bolí nejen ruce, ale i celý tělo.
JH
Jaqen Hghar
6.9.2021 14:01 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
LB
Lukas B.
6.9.2021 15:04 Reaguje na Jaqen Hgharakorát tohle borůvčí je v pustnoucí kulturní krajině, na lučních enklávách s neudržovanými stružkami a ne na rašeliništích a v terénu nějak divoké přírodě podobném. ono pokud se neseká / nepase s vysekáváním nedopasků, tak to holt příroda bere zpět velmi rychle.
já si svých deset čtverečných metrů borůvčí na mé enklávě hýčkám, neboť děti to rády zobají.
Odpovědět
já si svých deset čtverečných metrů borůvčí na mé enklávě hýčkám, neboť děti to rády zobají.
SP
Svatá Prostoto
6.9.2021 16:17 Reaguje na Jaqen HgharTak ony ty nájezdy velkosběračů (nejen) z Polska byly docela masakr, v případě NP tuplem.
Nikdy se mi nestalo, že by mne (nebo kohokoli jiného) někdo prudil když se cestou na chvíli zastavím a cpu se borůvkami. Když se tam ale někdo přivalí s kýblem, většinou ne jedním, a hřebenem, tak pro něj fakt pochopení nemám.
Odpovědět
Nikdy se mi nestalo, že by mne (nebo kohokoli jiného) někdo prudil když se cestou na chvíli zastavím a cpu se borůvkami. Když se tam ale někdo přivalí s kýblem, většinou ne jedním, a hřebenem, tak pro něj fakt pochopení nemám.
LB
Lukas B.
6.9.2021 17:50 Reaguje na Svatá Prostotonějak mě dosákla informace, že nájezdy poláků před +/- 12ti lety byly způsobeny poptávkou po přírodně barvené biobavlně (kdy jde čistě o nechutný objem nadrásané břečky). myslím, že mi to u piva vyprávěl jeden ze strážců z krnapu, ale ruku do ohně na to nedám.
Odpovědět
vš
DM
Dalibor Motl
6.9.2021 15:09Opuštěných luk a pastvin bude přibývat. Zemědělsky hospodařit v KRNAPu asi nebude žádný med. Spousta regulací, nařízení, kontrol, predátoři za humny, zvláště chráněná rostlina kam se podíváš... Že by se na to jeden nevykašlal. Možná to nakonec skončí u bezzásahovosti. Prales je přeci nejpestřejší... (jsem tuhle četl u rozpravy o Šumavě).
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
6.9.2021 15:59 Reaguje na Dalibor Motlno tak už to chodí v NP, že tam jistá omezení a regulace jsou, nevidím na tom nic zvláštního, žiju na hranici CHKO a nijak mě neomezuje. Snad to dnešní mladá generace toužící po práci v zemědělství zvládne
Odpovědět
JČ
Jirka Černý
6.9.2021 16:08 Reaguje na Robert JirmanMladá generace toužící po práci v zemědělství, tak teď jste mně fakt rozsekal :-)) zrovna někde bylo že snad aktuálně chybí 20 000 traktoristů, na mladé je to moc dřina, super číst když mi táhne na 50 a pokud v práci jezdím pár dní s traktorem beru to jako relax za odměnu.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
6.9.2021 16:22 Reaguje na Jirka ČernýTak zrovna v těch Krkonoších se tím zemědělstvím ani uživit nedá, to nedávali kdysi ani ti Němci, a museli k tomu mít něco dalšího, od práce v lese přes boudaření pro turisty až po hákování ve fabrikách, kterých tam tenkrát nebylo tak málo.
A i tak měli co dělat a hákovala od rána do večera celá rodina.
Odpovědět
A i tak měli co dělat a hákovala od rána do večera celá rodina.
LB
Lukas B.
7.9.2021 06:59 Reaguje na Svatá Prostotonebo chytat a pojídat pocestné, to se prý někdy v 17. století na vrchlabsku provozovalo poměrně hojně.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.9.2021 08:01 Reaguje na Svatá ProstotoNezbude nic jiného než aby se tam místní živili v první řadě platbami za udržování prostředí, podle not ochranářů KRNAPU. Nějaké přírodní produkty, jako mléko, sýry, maso z těch horských luk, nebo možná i borůvky a jiné plody nebo bylinky by měly být jen jako benefit navíc.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
7.9.2021 11:48 Reaguje na Radim PolášekAsi tak ... udržitelné zemědělství a péče o krajinu a to v tomto případě dotované (i když mi skoro rve srdce, že to takto píšu:-), protože tam t jednoduše jinak v dnešních podmínkách nejde. Samozřejmě v kombinaci s nějakým rozumným turistickým ruchem.
Ale jak tohle v našich podmínkách realizovat, to je otázkou. Něco jiného je to někde v Alpách, kde tam ti lidé hospodaří celé generace a ta transformace způsobu hospodaření/podnikání probíhala desítky let a tak nějak v poklidu evolučně.
Tohle je zrovna jeden z příkladů, kdy si tím odsunem sice trotl Eda ukojil své ego, ale jako stát i společnost jsme si moc nepomohli.
Odpovědět
Ale jak tohle v našich podmínkách realizovat, to je otázkou. Něco jiného je to někde v Alpách, kde tam ti lidé hospodaří celé generace a ta transformace způsobu hospodaření/podnikání probíhala desítky let a tak nějak v poklidu evolučně.
Tohle je zrovna jeden z příkladů, kdy si tím odsunem sice trotl Eda ukojil své ego, ale jako stát i společnost jsme si moc nepomohli.
DM
Dalibor Motl
7.9.2021 08:11 Reaguje na Jirka ČernýNebojte dronotraktory nebo autonomní traktory jsou za humny.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
6.9.2021 17:06 Reaguje na Dalibor MotlJe to takový problém, dojed se podívat do Rakouska, Švýcarska a poučit se, jak to tam dělají ? !
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.9.2021 18:15 Reaguje na smějící se bestieNedávno jsem v rakouských horách právě takové políčko borůvčí a brusinčí našla těsně pod lesem na svahu zastíněném tím lesem. Pod ním soukromá pastvina, nad ním les, který se nerozšiřoval. Žádný nálet na tom plácku s borůvčím nebyl, jen kapradí, a na začátku lesa byla lavička a cedulka, že patří družstvu vlastníků. Asi se umějí postarat o les, borůvčí, a ještě se domluvit se sedlákem.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
6.9.2021 18:36 Reaguje na Jarka O.V Rakousku družstvu. V ČR je slovo družstvo od r.1989 sprosté.
Odpovědět
JO
Jarka O.
6.9.2021 18:39 Reaguje na smějící se bestieNo právě, proto to říkám, není nutné se o tom slově lhát, družstva jsou i v Africe.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.9.2021 05:45 Reaguje na smějící se bestieOn je problém v tom, že aby družstvo fungovalo, musí tam být i určitá společenská kultura. Jakási sdružující a zarytý individualista by řekl stádní. Kdy jsou lidi, aspoň někteří, zvyklí, že dělají z velké části v podstatě na druhé. Zatímco v běžné společnosti se dnes propaguje správně "využít příležitosti" a individualisticky ukořistit, co se dá. Krásně je to dnes třeba vidět v argumentech v diskuzích na odporu k očkování a k nošení respirátorů. Ale v reálu je potřeba obojí, indidualistické chování, které přináší pokrok a změnu a urychluje rozvoj a společenské chování, které usnadňuje přístup k tomu pokroku a změnám širokým vrstvám lidí.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
7.9.2021 07:39 Reaguje na Radim PolášekAno, individualismus dostal po r.1989 přednost před zájmy společnosti, bohužel.
Výsledky se projevují.
Odpovědět
Výsledky se projevují.
PP
Petr Pekařík
7.9.2021 07:01Takže KRNAP pod pojmem návrat k původnímu ekosystému myslel jen ten vykácený les od budařů ? Vlastně upřednostnil jednu skupinu původních chráněných druhů před druhou. Původním je les .
Odpovědět
ss
smějící se bestie
7.9.2021 07:41 Reaguje na Petr PekaříkPůvodním by mělo být to, co jsme zdědili od předků.
Nebo ne ?
Odpovědět
Nebo ne ?
JE
Jaroslav Enenkel
7.9.2021 19:33 Reaguje na smějící se bestieDu liegst absolut richtig. Ich bezweifle jedoch, dass Sie etwas geerbt haben.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
9.9.2021 21:43 Reaguje na smějící se bestieA těmi předky myslíte Kelty , Germány nebo snad římské legionáře ? "Taky předci" nám nechali zdevastované Krušné hory
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
10.9.2021 10:47 Reaguje na Petr PekaříkŠak i Kerkonoše oni předkové komplet vykáceli.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.9.2021 07:57Ono by to sekání borůvčí chtělo mediálně zdůrazňovat. Říká totiž to, že svatý grál dnešních zelených ekologistů a aktivistů, bezzásahovost, je blbost a blábol. Nejcennější nejsou nebo nemusí být bezzásahová společenstva či biotopy, ale biotopy či společenstva správně patřičným způsobem udržovaná. Platí to pro horské louky stejně jako pro nějaké nížinné pobřežní mokřiny či meandry vodních toků v lučních lesích. A platí to stejně pro biotopy, které by se snad mohly v budoucnosti vytvářet úplně uměle, jako součást některých projektů, stavebních, plavebních a podobných. Neboli že přírodní biotopy se nemusí udržovat jen tím, že se všechno zakáže a nic se nebude moct dělat, aby to místo a ten mikroregion zůstal konzervovaný na úrovni třeba roku 1950 nebo roku 1900. A v takovém případě, kdy to lidem nevyhovuje, bude se čekat, až se změní vláda a společenské klima a ten mikroregion bude označen za zaostalý, který bude nutno zmodernizovat, třeba zastavěním oné plochy. Přírodní biotopy se mohpou taky udržovat jejich postavením na správném místě či přesunutím na správné místo. Stačí se podívat, jaké přírodní vzácní biotopy vznikly třeba tady na Ostravsku v původně čistě průmyslových zařízeních a komponentech, jako třeba odkaliště po praní uhlí nebo v systémech chladicích vod elektrárny. Přirozeně je to pracné a vyžaduje to velmi dobré znalosti toho biotopu, ale pracnost se dnes dá bez problémů vyřešit dostatkem financí a znalosti už máme mnohem podrobnější a přesnější než třeba před takovými 30 roky.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
7.9.2021 09:21 Reaguje na Radim PolášekNejvětší spor je o to "správě patřičným způsobem". O správnosti postupu totiž rozhodují často lidé, kteří nejsou na výsledku zainteresovaní (nejsou vlastníky, beneficienty ani správci území). Občas jsou i jednostranně vzdělaní a úzce odborně zaměření. Potom vypukají dohady, přetahované a někdy i "války" mezi entomology, ichtyology, ornitology, botaniky lesníky a zemědělci. Protože co prospívá vzácnému druhu brouka může škodit "lesu" a vstavačům v něm rostoucím. Borůvky na louce ocení tetřívek ale současně vytlačují jestřábník. A majitel té louky by tam nejraději pásl ovce. Potom díky za každého osvíceného ochranáře schopného nacházet kompromisy a nedej přírodo aby se problému chytli nějací aktivisté, kteří chybějící znalosti nahrazují svatým zápalem.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.9.2021 12:35 Reaguje na Dalibor MotlSouhlas, zabij bobra, zchráníš strom.
Před nedávnou dobou jsem natrefil na pořad v televizi o perlorodkách. Jacísi lidi u nás je prostudovali, zjistili podmínky jejich biotopu a naučili se je odchovávat a potom je v mladém věku vysazují do vodních toků, obvykle drobných pstruhových potoků. Je to dost složité, vyžaduje to určitý konkrétní chemismus vody, určitou správnou směs detritu a na nějaký rok to taky vyžaduje mladé pstroužky údajně jen určitých genových linií, protože maličké perlorodky v jejich žábrech nějaký rok dospívají. Po vysazení potom potřebují tuším nějak 10 nebo 15 let, než dorostou do pohlavní zralosti a začnou s erozmnožovat a po tuto dobu potřebují trvalou čistotu vody a temn správný detrit pro výživu, jinak v tom toku skončí.
A právě v závěru pořadu byli zmíněni bobři jako jejich totální škůdci, protože stavbou hrází změní chemismus vody a složení toho detritu a perlorodky pak hynou. Bobři se právě dostali už i do těch vysokohorských drobných pstruhových potůčků na hranicích s Bavorskem. Mluvili o marném boji s úředníky, jak se marně snažili docílit odstranění bobrů z těch perlorodkových toků a přidali k tomu poznámku, že bobři, kteří přešli hranice do Bavorska, velmi rychle z potůčků vymizeli - byli podle nich odstřeleni.
Odpovědět
Před nedávnou dobou jsem natrefil na pořad v televizi o perlorodkách. Jacísi lidi u nás je prostudovali, zjistili podmínky jejich biotopu a naučili se je odchovávat a potom je v mladém věku vysazují do vodních toků, obvykle drobných pstruhových potoků. Je to dost složité, vyžaduje to určitý konkrétní chemismus vody, určitou správnou směs detritu a na nějaký rok to taky vyžaduje mladé pstroužky údajně jen určitých genových linií, protože maličké perlorodky v jejich žábrech nějaký rok dospívají. Po vysazení potom potřebují tuším nějak 10 nebo 15 let, než dorostou do pohlavní zralosti a začnou s erozmnožovat a po tuto dobu potřebují trvalou čistotu vody a temn správný detrit pro výživu, jinak v tom toku skončí.
A právě v závěru pořadu byli zmíněni bobři jako jejich totální škůdci, protože stavbou hrází změní chemismus vody a složení toho detritu a perlorodky pak hynou. Bobři se právě dostali už i do těch vysokohorských drobných pstruhových potůčků na hranicích s Bavorskem. Mluvili o marném boji s úředníky, jak se marně snažili docílit odstranění bobrů z těch perlorodkových toků a přidali k tomu poznámku, že bobři, kteří přešli hranice do Bavorska, velmi rychle z potůčků vymizeli - byli podle nich odstřeleni.
RP
Radim Polášek
7.9.2021 13:29 Reaguje na Radim PolášekKoukám, znova to jede v televizi ČT 2, pořad "Bobři na hranicích".
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
7.9.2021 12:28Zcela zjevně nedostatek býložravců. Jedno jestli ovcí nebo srnců.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.9.2021 13:32 Reaguje na Michal UkropecTakhle vysoko v horách z toho asi nejde udělat intenzívně spásanou pastvinu. Extrémně by se zvýšila eroze, možná až na holou skálu a pastvou i živinami z exkrementů by se poškodilo vzácné rostlinstvo.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
7.9.2021 15:01 Reaguje na Radim PolášekNo a celá staletí to tam tak fungovalo. I (ale nejenom) díky těm pravidelně koseným loukám a spásaným pastvinám jsou v Krkonoších lokality se vzácnými kytkami a Krkonoše jsou dodnes pestřejší. V horách se vyrábělo máslo a sýry. Chovalo se celkem 20 000 krav a 10 000 koz, méně pak ovcí a koní... Ale jiní lidé - jiné názory http://www.casopis.forumochranyprirody.cz/magazin/analyzy-komentare/management-krkonosskeho-primarniho-bezlesi
Odpovědět
RP
Radim Polášek
7.9.2021 18:04 Reaguje na Dalibor MotlFungovalo, ale proti pastvinám v podhůří nebo v nížinách tam musela být plocha pastviny ku ploše, kde produkovali seno na zimní krmení tak 1 : 5 až možná i 1 : 10. Zatímco v podhůří nebo v nížinách to klidně mohlo být 1:2 nebo na úrodných půdách i 1 : 1 .
Ono totiž v těch horách je znatelně kratší vegetační doba i znatelně delší doba, kdy byl sníh a dobytek musel být ustájený a krmený senem.
Takže možná to na ty horské louky tak velká zátěž zvířat nebyla. Ono taky když se dnes podíváte na rostoucí chráněné rostliny na těch horských loukách, tak to jsou vesměs rostliny vyžadující chudou srážkami vylouženou půdu bez živin a "hnojení" exkrementy dobytka jim vadí.
Odpovědět
Ono totiž v těch horách je znatelně kratší vegetační doba i znatelně delší doba, kdy byl sníh a dobytek musel být ustájený a krmený senem.
Takže možná to na ty horské louky tak velká zátěž zvířat nebyla. Ono taky když se dnes podíváte na rostoucí chráněné rostliny na těch horských loukách, tak to jsou vesměs rostliny vyžadující chudou srážkami vylouženou půdu bez živin a "hnojení" exkrementy dobytka jim vadí.
JE
Jaroslav Enenkel
7.9.2021 20:15 Reaguje na Radim PolášekOno by to fungovalo i nadále, kdyby to bylo kompletní. Dříve k těm loukám patřilo i nějaké hospodářství s uceleným a generacemi prověřeným managmentem a to ničím nahradit nelze. Procházel jsem web KRNAPu a nikde jsem tam neviděl, že přijmou hospodáře s pětsetiletou rodinnou zkušeností za účelem tradičního užívání místních pozemků. Mají volné místo manažera a mimo jiné se chlubí i tím, že na loukách se jim pasou i dvě lamy. Dvanáct koz! Považte. A v projektu z programu rozvoje venkova jsem žasnul nad zvířátkovou stezkou. V brzké době očekávám Jurský park, jeskynního medvěda a šavlozubého tygra.
Odpovědět
LB
Lukas B.
8.9.2021 09:01 Reaguje na Radim Polášekti krkonošští horští zemědělci neměli nikdy (snad až na ojedinělé výjimky) zemědělství jako primární zdroj obživy, vždycky to bylo spíš tak na přilepšenou, před 200 lety a dříve k dřevařině (těžba, svážení a plavení - však to také byli odborníci přivandrovalí ze Zillertalských alp), později k práci ve fabrikách nebo domácímu dělnictví a někteří k turistickému ruchu.
co si tak pamatuji z knížek, vlčí tráva (smilka) se kosila jen každý druhý rok a na celoroční uživení jednoho kusu dobytka bylo potřeba 15 hektarů - dvacetkrát více, než v úrodné nížině v "kraji".
Odpovědět
co si tak pamatuji z knížek, vlčí tráva (smilka) se kosila jen každý druhý rok a na celoroční uživení jednoho kusu dobytka bylo potřeba 15 hektarů - dvacetkrát více, než v úrodné nížině v "kraji".
RP
Radim Polášek
10.9.2021 11:03 Reaguje na Lukas B.Tak nějak to asi bylo. V realitě zřejmě podobné tvrdé živobytí jako před ještě takovými 100 lety třeba v Beskydech. Muži odcházeli přes léto z baráku pracovat a vydělávat do lesů nebo kdekoliv jinde, třeba byli úplně pryč a doma potom na místním malém chudém políčku udělaném na nejvýhodnějším nejteplejším místě v závětří v místě široko daleko a na pastvinách s dobytkem pracovaly ženské a děti. Děti, když jim bylo 5 - 6 let, dostaly na starost třeba housata, když jim bylo 8 - 10 let, pásly krávy a když jim bylo 10 - 12 let,začali kluci a holky dělat téměř veškerou mužskou a ženskou práci.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.9.2021 11:08 Reaguje na Lukas B.V Krkonoších myslím hodně ke konci středověku, dokud tam byly lesy, pracovali hodně ve všelijakých sklárnách. Ty sklárny byly občas i hodně vysoko v horách. Nebo tam podobně vysoko kutali nějaké nerosty. Když tyto pracovní příležitosti zmizely, začali hodně na tkalcovských stavech v chalupách vyrábět plátno. A ze začátku, dokud v údolích na místech s vodní silou nevyrostly textilní manufaktury , to plátenictví a soukenictví údajně i dost vynášelo.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
9.9.2021 21:47 Reaguje na Dalibor MotlA nebylo původnější to , co tam bylo ještě před nimi ?
Odpovědět
