https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-krkonosich-ubylo-pozorovani-rysu-trvaly-vyskyt-dosud-nepotvrzen
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Krkonoších ubylo pozorování rysů, trvalý výskyt dosud nepotvrzen

26.1.2022 15:58 | VRCHLABÍ (ČTK)
Výrazný úbytek nálezů rysa v Krkonoších za posledních deset let podle něj může souviset mimo jiné i s nelegálním lovem, prokázaným například na Šumavě.
Výrazný úbytek nálezů rysa v Krkonoších za posledních deset let podle něj může souviset mimo jiné i s nelegálním lovem, prokázaným například na Šumavě.
Rys ostrovid dosud není v Krkonoších trvale usazen a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se to v nejbližších letech mělo změnit. Na území Krkonošského národního parku (KRNAP) zoologové registrují z uplynulých tří let jen minimum záznamů o jeho výskytu a žádný z nich není plně doložený. Krkonoše jsou přitom vhodným prostředím pro trvalý výskyt těchto šelem. Reintrodukce rysa ostrovida v Krkonoších, tedy vypuštění rysů do volné přírody, ale není v plánu, stále se očekává jeho přirozené rozšíření do tohoto pohoří, řekl zoolog Správy KRNAP Jiří Flousek. Výrazný úbytek nálezů rysa v Krkonoších za posledních deset let podle něj může souviset mimo jiné i s nelegálním lovem, prokázaným například na Šumavě.
 

Nejvíce věrohodných záznamů o výskytu rysů v Krkonoších v novodobé historii bylo mezi roky 2005 až 2016. Například jeden z rysů měl v tohoto období část domovského okrsku v západních Krkonoších a část v Jizerských horách.

"Vrchol pozorování byl v letech 2011 až 2013, to jsme měli 54 registrovaných nálezů z české i polské strany pohoří, přičemž řada z nich byla v nejvyšší kategorii průkaznosti. Očekával jsem tehdy, že je jen otázkou času, kdy bude doloženo rozmnožování rysů v Krkonoších. K tomu ale nedošlo, ani v Krkonoších, ani v sousedních Jizerských horách," uvedl Flousek.

Od roku 2013 počty pozorování či informací o jejich výskytu klesají. "Poslední věrohodné pozorování v Krkonoších, tedy záznam z fotopasti, máme z roku 2018. V posledních dvou letech máme jen sedm registrovaných pozorování, všechny v nejnižší kategorii průkaznosti," řekl ČTK.

Na hodnocení věrohodnosti pozorování velkých šelem existuje metodika. Nejvýše hodnocené jsou snímky z fotopastí, nálezy uhynulého zvířete nebo pobytové stopy, jako jsou třeba chlupy šelmy nebo její trus, ze kterých je možno její přítomnost geneticky potvrdit. Naopak nejméně důvěryhodná jsou ničím nedoložená pozorování laické veřejnosti. "I po roce 2018 máme z Krkonoš pár informací o rysovi, ale vše v nejnižší kategorii průkaznosti," poznamenal Flousek.

Rysové mají rozsáhlé domovské okrsky, například samec v průměru okolo 400 kilometrů čtverečních, samice 250 kilometrů. Kromě doby páření žijí tyto šelmy samotářsky. "Dva největší problémy, které rysové v Krkonoších mohou mít, jsou kolize s motorovými vozidly a pytláctví. Obě možnosti bych v Krkonoších nevylučoval, byť ani pro jednu z nich tu nemáme doklad," řekl Flousek. Tolerance rysů ze strany například lovců nebo chovatelů hospodářských zvířat je podle něj zásadní pro jejich další ochranu a pro jejich trvalý návrat do Krkonoš.

"Z pohledu struktury prostředí a biotopů jsou Krkonoše jedním z jádrových území v ČR, které by mělo rysovi vyhovovat. I navzdory obrovské návštěvnosti Krkonoš jsem si jistý, že jsou tu oblasti, kde by mohl rys potřebný klid nalézt. Jsou spíše v západních než ve východních Krkonoších," řekl Flousek.

Druhou velkou šelmou, která připadá v Krkonoších v úvahu, je vlk. Smečky vlků jsou několik let doloženy jak v západním (Jizerské hory, Frýdlantsko), tak i ve východním sousedství hor (Broumovsko). Na rozdíl od rysů počty věrohodných pozorování vlků v Krkonoších rok rostou. Podle Flouska jde zatím o migrující jedince. "Je ale jen otázkou času, kdy se vlci v Krkonoších trvale usadí. Předpokládám, že to bude spíše na jižním úpatí hor, kde není tlak lidí tak vysoký jako v centru hor," dodal.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan  Knap

Jan Knap

26.1.2022 16:09
Za toho Rysa nemůže nelegální lov, to je jenom zbožné přání nebo výmluva. Jednoznačně za to může stále se zvětšující se rozšíření vlka. Navíc na rozdíl od vlka páchá Rys minimální škody na hospodářských zvířatech. Petrův Zdar
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.1.2022 22:55 Reaguje na Jan Knap
V NP Šumava operují tři vlčí smečky a přes to se tam rysům dobře daří. Proto na rozdíl od Vás bych si netroufla jednoznačně svádět nepřítomnost rysů v Krkonoších jen na rozšíření vlka.

Co se týče nelegálního lovu, rys ze Šumavy byl v létě 2021 odhalen v mrazáku pana B.M., šéfa mysliveckého sdružení (ten krátce před tím vstoupil do ČSOP a za porušení zákona byl z řad ochránců přírody vyloučen). O dalším rysovi prokazatelně pocházejícím ze Šumavy, co byl upytlačený lovcem a objevený v mrazáku spolu s částmi dalších rysů, se psalo loni na ekolistu v souvislosti s operací Lovec. Oním rysem byla matka malých koťat zachycená nedlouho před jejím zmizením na fotopastích, ten lovec se s touto ulovenou trofejí nechal pyšně zvěčnit na fotkách.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

26.1.2022 23:17 Reaguje na Majka Kletečková
Kolikrát jste byla v Krkonoších??? A Krkonoše doopravdy nejsou Šumava.A srnčí vzhledem k vlkům se stahuje blízko obydlím. Vlkům to tolik nevadí ale pro Rysa to není ta správná parketa. Jinak Rys a ne jeden byl nejméně 20 roků na Vraních horách, které mám před barákem a ani u nás, ani v Polsku s ním nebyli problémy. Už tam nejsou. Zmizeli, když se tady usídlili Malíkovy ochočení vlci. Petrův Zdar
Odpovědět
DA

DAG

27.1.2022 08:39 Reaguje na Majka Kletečková
Takže pytlák byl členem ČSOP. Jak odporná organizace.
Odpovědět
Sl

Slovan

27.1.2022 16:51 Reaguje na DAG
Ale noták. Dotyčný byl dlouholetým předsedou místního mysliveckého sdružení. V dubnu založí tento člověk místní buňku ČSOP a v červenci ho vyhmátnou. Skoro by člověk i řekl, že chtěl tímto krokem jen minimalizovat riziko odhalení...
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.1.2022 19:13
Pokud vím tak myslivost a tím i lov v Krkonoších je v rukou KRNAPu. Zaměstnanci snad pytlačí? Další věcí je potom dostupnost kořisti. Pro rysa je to hlavně srnčí zvěř a zajíc. Obojího je v horách málo. Další věcí je, že se potenciální kořist přizpůsobí přítomnosti predátora. Rysovi se dobře loví v nové oblasti kde zvěř není na jeho přítomnost (predační tlak) zvyklá. Nezná ho a lov je tak pro rysa jednodušší. Jak si zvěř na přítomnost rysa zvykne je potom podstatně obezřetnější a lov se stává těžším s podstatně menší produktivitou.
No a jinak je na tomto článku krásně vidět ta "ochranářská bohorovnost". Ochranář prohlásí , že Krkonoše jsou územím které by mělo rysovi vyhovovat a basta. Opravdu tomu rysovi ale ten " lunapark" vyhovuje?
Odpovědět
Hu

Hunter

26.1.2022 19:37 Reaguje na Jarek Schindler
Žádný problém. Prostě se rysa zeptali :-) a on prý říkal že jo, že by tam mohl bydlet :-), hlavně když bude moci chodit do hospody u krmelce za medvědem, muflonem a zajícem na pivo :-).
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.1.2022 19:46 Reaguje na Hunter
To je ten samý medvěd, co si z Říhonoš odskočil k Staré Boleslavi?
Odpovědět
Hu

Hunter

27.1.2022 05:44 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ne, tenhle je jiný. Krmelec u Muflona - epizoda Pytlák jasně vysvětuje, proč se rysovi do Krkonoš nechce.

https://www.stream.cz/krmelec/pytlak-312012
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.1.2022 20:03 Reaguje na Hunter
Otázkou je jestli se ho vůbec ptali? Jestli to nebylo spíš tak, že duhový ( dříve uliční) výbor rozhodl, chudák rys dostal umístěnku do pohraničí a makej. No a rys zjistil, že ve vyšších nadmořských výškách trpí migrénou a tak se vykašlal na umístěnku a hajdy zpět do nížin.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.1.2022 20:09 Reaguje na Jarek Schindler
Být Vámi, tak bych to, že rys nereflektoval na umístěnku a změnil působiště, moc nerozviřoval. Aby se duhové politbyro nenaštvalo a aby nedostal novou umístěnku na Karvinsko do dolu.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

26.1.2022 20:21 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To nehrozí, doly duhové politbyro zlikvidovalo. Leda by ho poslali při bezvětří foukat na větrníky a Hanz by mu nosil jako správný bruselský soudruh občerstvení. Petrův Zdar
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.1.2022 22:14 Reaguje na Jan Knap
Na Karvinsku pořád ještě jeden důl jede. Takže hrozba pořád existuje. A to vim, bo sem synek z Ostravy.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

26.1.2022 23:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ostravu trochu znám. Když u nás zavřeli šachty, tak jsem dělal na Odře, než ji zavřeli taky. Petrův Zdar
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.1.2022 23:26 Reaguje na Jan Knap
Škoda že jsme se neznali tehdy. Mohl jste se stavit na kafe.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2022 20:49
Popsali jste to pánové přesně. Divoký rys je velmi plaché zvíře,
které se vyhýbá "lunaparkům" a který loví sobě vhodnou potravu.
Vždyť se jim tam nehrnou ani vlci, protože jim tam schází ty ovce a
běhat v kopcích za jeleny jsou líní. Pytlačení jako výmluva je v NP
už přes čáru, protože pak nevím, kde by mohla být zvěř před pytláky
lépe chráněna než v NP. Prostě se mu tam nelíbí a nebo nemá odkud ani
přijít. Já ho v Beskydech ve dne viděl pouze jednou a bylo to na pár
sekund. Stop a zbytků potravy jsem viděl více a s myslivci se kterými
jsem popíjel v hospodě jsem se shodl, že rys nikomu z nás nevadí.
Nikdo z nich nepamatoval napadení domácích zvířat rysem, na rozdíl
od vlků a medvědů a tak obětují v pohodě těch pár kusů srnčí a zajíců.
Oni ti "jelenáři" o srnčí ani moc neusilují a většinou jim nestojí za
to ji lovit. Jeden dokonce srnčí pojmenoval "kozou". kterých má plnou
ohradu a že loví pouze jelení zvěř.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.1.2022 21:34 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to asi zvláštní, ale NP nerovná se stoprocentní bezpečnost před pytláky. Ta zvěř je tam samozřejmě chráněna mnohem lépe než v hospodářském lese nebo i CHKO, ale 100% to není nikdy. A pokud byla daná populace ve své "nejlepší" slávě odhadována na 2-3 kusy na obou stranách hranice, pak může být ztráta byť jediného zvířete jaksi devastující. A je jedno jakým způsobem ke smrti došlo.

P.S. "Jelenáři" mezi myslivci existují! To si musím dát do záložek, tady na diskuzi se to někdy hodí :)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.1.2022 07:48 Reaguje na Slovan
Klidně si to "do záložek" dejte. Je to již hodně starý výraz pro myslivce zabývajícím se chovem a lovem jelení zvěře.
Jen pochybuji, že by "někdo takto pohrdal" a to i mezi jelenáři, srnčí zvěří. Jde spíš o to, že ve vyšších polohách ji je podstatně méně a její stavy, tedy mimo šelmy, tak hodně snižuje zima. Tedy hlavně hluboký sníh. Větší část z plánu lovu potom připadá na úhyny.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.1.2022 23:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Zhruba před dvěma týdny byl v televizi pořad věnující se NP Šumava. Přesně potvrzuje Vaši tézi o "lunaparcích". Ochránci přírody se všemožně snaží, aby se z Šumavy nestaly druhé Krkonoše. Tam je to samý hotel, bar, sjezdovka, vlek a zvěř nemá dost klidu. Navíc spousta nezodpovědných návštěvníků nerespektuje pravidla a pohybuje se i tam kde je vstup zakázán. Loni v létě došla situace do takovéo stavu, že správci některých oblastí museli stezky ohraničit plastovými ploty, aby návštěvníci nechodili mimo ně. Je jasné, že v takovém bordelu prostě rys nemá klid a raději jenom přejde do klidnějších lokalit. Proto celkem slušně prosperuje na Šumavě, i když tam jsou vlci a rysí populacdce pokračuje dál na německou stranu, kde jsou i vlci, ale hlavně je tam klid.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.1.2022 09:21 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Ochranáři se možná v případě Šumavy "snaží" ale jak je to ve skutečnosti? Při snahách o vyhlášení NP Jeseníky bylo použito jako jeden z argumentů zatraktívnění hor které by následně mělo znamenat příliv dalších a dalších turistů. Jak dlouho by ten příliv bez budování dalšího zázemí asi trval? Jde vůbec čekat příliv turistů pokud na ně nejsou prostory? Ono se stačí například podívat v některých termínech do Karlovy Studánky. Kde tam a až kam tam například parkují auta.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.1.2022 07:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Neznám myslivce co by naši nejkrásnější zvěř nazval kozou. No asi jiný kraj, jiný mrav.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.1.2022 16:36 Reaguje na Jarek Schindler
Já se s ním o tom nehádal, ale asi se viděl pouze v jelení
zvěři a srnčí byl ochoten obětovat rysům. Podotýkám, že se
jednalo o myslivce z horského revíru a nikoliv z podhůří,
kde se zase jeleni moc nevyskytují. Byl to hovor na téma šelem a jejich vlivu na zvěř. Ostatní mu to nevyvraceli,
protože měl při diskusi hlavní slovo. Podotýkám, že to
bylo ve vyostřené situaci vlky stržených ovcí poblíž
Hrčavy a měli podobné informace i z Polska a Slovenska.
Oni jsou často i chovatelé a nelze je tak označit jako
masaře toužící po mase zvěře, ale spíše po trofeji.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.1.2022 20:51
Pokud počty klesají, tak bych na místě pana Flouska zkontroloval mrazáky místních myslivců. ;-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

26.1.2022 21:45 Reaguje na Petr Eliáš
Je vidět, že tématu opravdu rozumíte. Těmi místními myslivci tedy určitě myslíte zaměstnance KRNAPu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

26.1.2022 23:38
Super video, i když není z Krkonoš:
https://svetkreativity.cz/manzele-si-mysleli-ze-uz-je-v-zivote-nemuze-nic-prekvapit-potom-jim-na-terasu-skocila-divoka-selma-a-nebyla-sama/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.context&dop_req_id=VKF7IjTt3C8-202201262231&dop_id=14992238
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.1.2022 22:28 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
To je fakt skvělý. Neuvěřitelné záběry. Dík.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

27.1.2022 08:14
prostě je v Krkonoších na rysa hlučno a přelidněno, pytláky anebo dokonce ochočené vlky-)) bych za tím nehledal. U nás na jihu jsou ale stále jsou bráni místním mysliveckým sdružením jako škodná, což mě mrzí, páč jinak žádnej problém s myslivci u nás nemáme.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.1.2022 08:36
Vysvětlení může být celkem prosté: zatoulaný samec Trautenberk (2005-2016) nenašel partnerku. Jak známo, šelmy se nemnoží dělením, a pokud rysice nebyla zjištěna na fotopastech, můžeme konstatovat, že přišel a zase (přirozeně) odešel.
Odpovědět
Pe

Petr

27.1.2022 10:31
Všude lidi. Ale opravdu úplně všude. A kam nemůžou turisti, tam vlezou ochranáři a zaměstnanci, prolezou kdeco, všude nastrkají fotopasti a obden si je chodí kontrolovat...
Já se rysům vůbec nedivím, že v tomhle žít nechtějí. Chápu je.
Odpovědět
Pe

Petr

27.1.2022 10:41 Reaguje na Petr
Fotopasti jsou pro přírodu tragický vynález. Lidé je strkají zvířatům do jejich už tak omezeného životního prostoru v naivní představě, že zvířata se svými stokrát citlivějšími smysly pohyb lidí a přítomnost fotopastí nezjistí a nevadí jim to.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist