https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-litomericich-testuji-recyklaci-posypoveho-sterku-material-mohou-znovu-vyuzit
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Litoměřicích testují recyklaci posypového štěrku, materiál mohou znovu využít

20.8.2025 01:33 | LITOMĚŘICE (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Technické služby v Litoměřicích testují recyklaci posypového štěrku, který se v zimě používá k údržbě silnic a dřív se po jarním úklidu odvážel na skládku. Přístroj štěrk po usušení na slunci roztřídí a připraví k opětovnému použití. Ušetří se tím náklady za nákup dalšího štěrku a za skládkování, řekl ředitel litoměřických technických služeb Vítězslav Votruba.
 
Technické služby v některých městech v Česku už recyklovat posypový štěrk zkoušely, jako neřešitelný problém se ukázala být vlhkost, která se na smetený materiál váže. "My jsme našli cestu. Dvakrát jsme vyzkoušeli pulsonapěťový třídič a teď testujeme bubnový třídič. Řešení máme, teď bude záležet na našem zřizovateli, zda třídič pořídí," uvedl Votruba. Úsporu je podle něj hlavně v nákladech na likvidaci, které jsou třikrát vyšší než cena štěrku.

Ze stroje padá z jedné strany jemná směs půdy a smetí, z druhé vše, co má nad dva milimetry. "V druhém kroku se z té hromady oddělí frakce 2,5 milimetru, což je štěrk používaný na posyp," uvedla vedoucí odpadového hospodářství technických služeb Veronika Kleverová.

Pulsonapěťový třídič, který vyzkoušely technické služby loni a předloni, dokázal vytřídit 80 procent štěrku. "Přetřídili jsme 500 tun, z toho jsme dostali 200 tun štěrku, takže jsme nemuseli koupit ani kilogram nového a ušetřili dalších 900 000 korun za pracovní sílu, použití techniky a podobně," uvedla Kleverová. Podle ní je největší úspora ve skládkování. Ročně smetou technické služby v Litoměřicích 630 tun z komunikací.

Do projektu recyklace se zapojila fakulta životního prostředí ústecké univerzity. Pokud by smetené štěrky obsahovaly ropné látky, lze je postříkat připraveným substrátem. "Uděláme z toho znovu zcela přírodní materiál," uvedl Martin Kubal z fakulty. Využít by se v budoucnu mohla i vytříděná jemná směs.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LB

Lukas B.

20.8.2025 15:14
nojo, na první pohled skvělé. na druhý už je to horší, tuna "inertu" (drti 4-8 pro silnice a hory, 2-4 pro chodníky v nížině) přijde na 5-8 stovek, když vyzískáme 200 tun, tak "ušetříme" nějakých 100-160 tisíc, ale za jak dlouho se nám ta technologie vrátí, žánop.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist