https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-nasledujicich-50-letech-zasadime-zemi-ranu-ze-ktere-se-bude-3-miliony-let-vzpamatovavat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V následujících 50 letech zasadíme Zemi ránu, ze které se bude 3 miliony let vzpamatovávat

26.10.2018 07:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
V posledních 450 milionech let si Země prošla nejméně pěti cykly hromadného vymírání. Ilustrační snímek.
V posledních 450 milionech let si Země prošla nejméně pěti cykly hromadného vymírání. Ilustrační snímek.
V posledních 450 milionech let si Země prošla nejméně pěti cykly hromadného vymírání. O tom, zda právě proděláváme šesté, se odborníci vytrvale přou. Jasno ale mají v tom, že v následujících padesáti letech způsobíme na planetární biosféře takové škody, ze kterých se bude nejméně 3 až 5 milionů let vzpamatovávat. Podrobnosti zachycuje studie Aarhuské univerzity.
 

Alarmující tempo, jakým snižujeme velikost populací živočišných druhů a jiné rovnou hubíme, přidává celému tématu na naléhavosti. Jak smutně konstatuje paleontolog Matt Davis z aarhuského Výzkumného centra pro biodiverzitu: „V následujících sto letech přijdeme o 99,9 % všech druhů kriticky ohrožených a 67 % všech ohrožených. Tedy pokud s tím něco neuděláme.“ Nejednotný pohled na to, zda stojíme na prahu šestého hromadného vymírání (nebo jej už proděláváme), případně zda se nejedná o hromadné vymírání v pořadí už jednadvacáté, přitom v hledání řešení moc nepomáhá. Proč?

Chraňme organismy s unikátní evoluční historií

Nenáhodné obměny ve složení zemské biosféry se prostě tu a tam dějí, ať už chceme nebo nikoliv. Čistě teoreticky: snažit se před 65 miliony let zachránit vymírající dinosaury by bylo zbytečné. Éru jejich dominance na povrchu Země ukončil velmi pravděpodobně dopadnuvší asteroid, který dost definitivně proměnil podmínky života. Sebelepší záchranný program nebo síť rezervací by jim už nepomohla. Nezažíváme tedy teď náhodou něco podobného? „Planetární klima se naším přispěním mění takovým tempem, že evoluční mechanismy živočichů a rostlin nejsou s to zabránit vyhynutí,“ říká Davis.

To, že nějaký živočišný nebo rostlinný druh z planety Země zmizí, není v zásadě „konečná“. Záleží tedy, jakou optikou a z jakého časového měřítka se na to díváte. Roli toho kterého zvířete nebo kytky v neméně proměnlivém ekosystému totiž nahradí druh nový. Takový, který se přizpůsobí, evolučně vyvine nebo teprve vznikne. Vzniklé mezery se zaplní. Jenže tenhle proces trvá miliony let, mnohem déle, než kolik času jim dáváme. Z tohoto hlediska pak dává smysl ochrany biodiverzity, konkrétních živočichů a rostlin, které za sebou mají velmi dlouhou evoluční linii a jsou svým způsobem unikátní. Například?

Velcí savci mají cenu, malí hlodavci ne

„Řekněme, že je z tohoto hlediska třeba zbytečné chránit rejsky,“ říká Davis. „Jsou jich stovky druhů, takže jestli jeden nebo dva druhy vyhynou, neznamená konec rejsků na Zemi. Jejich evoluční historie s dvěma druhy nezmizí.“ Když se ale zbavíme slonů indických? Je to jeden ze dvou druhů vysoce specializované skupiny velkých savců, která se velmi dávno vyvinula z mastodontů a mamutů. „Přijdeme tím o miliony let evoluční historie, prakticky odsekneme celou jednu větev stromu evolučního vývoje. A už ji nic nikdy nenahradí.“

Obecně to platí pro všechny velké savce, jejichž postavení je v rámci ekosystémů i procesu evoluce unikátní. Navíc jsme je v posledních tisících letech zredukovali na minimum. Přesněji, za posledních 130 000 let jsme vyhubením většiny velkých savců přišli o 2,5 miliardy let předchozího vývoje. Současní tygři jsou vzdálení příbuzní už dávno vyhynulé čtveřice druhů šavlozubých tygrů. Pokud necháme vyhynout tyto kočkovité šelmy, přicházíme tím o sta tisíce let historie, která tu byla před nimi.

Stanovme si priority

Davis spolu s kolegy soudí, že jeho myšlenkový přístup ke stávající ochraně přírody je poněkud radikální, ale dává jasnější představu o tom, co je opravdu hodné maximálního úsilí. I když to neříká přímo, záchrana jednoho druhu vymírajícího havajského pěvce (který ale spadá mezi desítky jiných příbuzných druhů na okolních ostrovech) není určitě tak prioritní, jako záchrana druhu velkého savce, který už ekvivalentní příbuzné nemá.

„Některé ztráty jsou nevyhnutelné,“ dodává Davis. „Pokud by teď lidé kompletně zabránili svému ničivému chování a míra vymírání by poklesla na normální, přirozenou míru, trvalo by to nyní 3 až 5 milionů let, než by se planetární biodiverzita dostala na úroveň, na jaké se nacházela před objevením moderního člověka. Samozřejmě, že bude určitě lepší, když zachráníme mizející biodiverzitu teď, než abychom miliony let čekali na to, až se znovu vytvoří.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal RadomírRadomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (12)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

CB

Csaba Bekes

27.10.2018 06:42
Šíření poplašných zpráv je trestný čin, měl byste si dávat pozor na to jaké nesmysly zveřejňujete.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.10.2018 08:35 Reaguje na Csaba Bekes
Jediný kdo tu šíří nesmysly jste Vy pane jednoduchý.....

Odpovědět
MJ

Martin Jasan

27.10.2018 14:24
Pokud by se našli notoričtí pochybovači o současném tempu vymíraní organismů (na kterém je článek postaven), je jeden z mnoha článků na toto téma např. zde (publikováno ve Science)

http://science.sciencemag.org/content/344/6187/1246752
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

30.10.2018 08:55 Reaguje na Martin Jasan
Když člověk přišel s důkazy o tom, že je země kulatá, tak tomu taky hodně lidí nevěřilo, nebo dělali, že tomu nevěří.... každý kdo nepochopí nějaký odborný výklad má tendenci tento výklad napadat a popírat ho, protože má pocit, že to nedává smysl (mu opravdu ne) a že je to něco smyšleného co se někomu má hodit..... a pak jsou tu vždy takový, kterým zrovna aktuální situace vyhovuje (často poškozovatelé ŽP) a ti budou taky tupě bojovat za to, aby se svět nedozvěděl pravdu....

Smutné na tom je, že tito hlupáci na jedné straně a vypočítavý šmejdi na straně druhé brání této planetě v udržení její biodiverzity a v návratu přírodních a přírodě blízkých stanovišť (oblastí), které pak mohou plnit své funkce a stabilizovat tak fungování celé planety....

Hloupost pořád vládne světu....... vidíme to mimochodem i v tom jaké vrcholné zástupce si volí lidé po celém světě (i v ČR).......

Odpovědět
lu

30.10.2018 10:28 Reaguje na Lukáš Kašpárek
to je všechno moc hezké, ale má to háček. prvotní příčinou vymírání je nedostatek stanovišť (když tedy pomineme lov pro trofeje, slonovinu a pošahanou čínskou medicínu, ale tvrdívá se, že třeba medvědí žluč dávno nepochází z lovu, ale z intenzivního klecového chovu, a soukromé africké revíry jsou vlastně genetické rezervoáry, kde se zvěř utěšeně přemnožuje, takže tam je problém spíš morální než environmentální), který je způsoben tím, že lidí je čím dál víc a chtějí se mít čím dál lépe.

nesporně by pomohlo zmenšit počet lidí na planetě. třeba na desetinu či dvacetinu, někam před průmyslovou revoluci (?). ovšem jak toho dosáhnout jinak než přirozenou cestou, to je opět morální problém, a morální proti vnímám jako zatraceně silnější, než environmentální pro.

takže asi bude lepší si počkat, až zaostalé regiony zbohatnou a zevropští natolik, že bude úmrtnost větší než porodnost, a tak nějak chraňme to podstatné. všechny ostatní možnosti jsou těžce děsivé.

ale vidím šanci v průmyslové revoluci 5.0, kdy se lidská mysl přesune do krabičky s diskem a procesorem a životy budou prožívány virtuálně, a na liduprázdné planetě bude v míru se zvířátky přežívat pár desítek milionů bláznivých amišů, kteří budou sekat trávu okolo solárních panelů napájejících životy a prožitky těch všech ostatních.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

30.10.2018 13:17
a) Již aktuální počet obyvatel na planetě je dostatečný k tomu, abychom ji zdevstovali. Tedy neplatí, že bychom mohli čekat, až se přirozeně sníží počet obyvatel. Jiné snižování je fikce.
b) Tedy zbývá kombinace technologií a dobrovolná či nedobrovolná skromnost (daná omezením zdrojů a jejich vyšší cenou).
Skromnost neznamená, že bychom měli jíst kořínky jako poustevníci, ale nahradit environmentálně zatěžující spotřebu jinou (dražší či méně pohodlnou) náhradou. Např. beton/cihly dřevostavobou, dům pasivním domem. Velký dům malým domem. Sušičku vyměnit za šňůru na balkóně atp.

Odpovědět
ig

30.10.2018 21:51 Reaguje na Martin Jasan
Případně c) počkat asi sto let, až se většina chudých regionů vypracuje na úroveň kdy obyvatelsto spontánně přejde z r- na K-strategii, jako je to běžné už nějakou dobu v Evropě. Pak se už jen pečlivě starat o to co zbyde, tou dobou už na to budou mít dnešní chudé regiony zájem a sílu. Bohužel už vícekrát se ukázalo, že vývojové etapy společnosti nelze přeskočit, ale naštěstí je lze s pomocí vyspělého světa urychlit. Snad se to povede tak, že to období, kdy je lidí už příliš moc, ale ještě jsou příliš chudí a nevědomí, bude co nejkratší.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

1.11.2018 17:27 Reaguje na Martin Jasan
Ale dřevostavby pasivních domů vyjdou levněji než běžné domy a poskytnou vyšší komfort bydlení. Problém je hlavně v setrvačnosti myšlení stavebních firem i jejich zákazníků a zřejmě i v dotačních programech.
Odpovědět
ig

1.11.2018 19:27 Reaguje na Jiří Svoboda
Kdybyste měl pravdu, tak je všude kolem Prahy ve všech těch low-cost satelitech jedna dřevostavba vedle druhé.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

6.11.2018 21:33 Reaguje na
Důvod, proč to tak není, jsem již trochu vysvětlil. V řadě oblastí trh nefunguje a převládá neznalost a manipulace.

Vy prostě žijete v naivní představě, že vše dobré se samo prosadí a špatné zhyne, a z toho vyvozujete závěry.
Odpovědět
PL

Pavel Linhart

30.10.2018 20:51
V klonování vidím velkou budoucnost. Stačí zachovat kódy DNA a můžete každý druh znovu vzkřísit. Lidi netřeba klonovat, opice už tu máme.
Odpovědět
J

Josef Mozek

31.10.2018 09:12
Autor článku považuje rejsky za hlodavce?
Odpovědět
reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist