V NP Podyjí přibývají nové druhy rostlin, botanici tam našli i nenápadný pryšec
Při bližším zkoumání druh určili jako pryšec skvrnitý. Jeden z několika drobných druhů, původem z Ameriky, přesněji z jihovýchodní Kanady a USA, kde roste na narušovaných, člověkem pozměněných místech. Z Ameriky s lidmi připlul do Asie, Austrálie a samozřejmě do Evropy. "Je třeba říci, že jsme pryšec skvrnitý čekali, zaznamenán byl ve Znojmě už roku 2019 v Karolininých sadech na okraji historického města Znojma společně s pryšcem rozprostřeným, který zřejmě časem do flóry Národního parku Podyjí/Thayatal také přibude," doplnil botanik Národního muzea Michal Ducháček.
Další rostlinou, kterou v národním parku botanici brzy očekávají, je ditrichie smradlavá nebo také oman smradlavý či poetičtěji omanka vonná. Rostlina je původem z jižní Evropy a severu Afriky. Počátkem minulého století začala migrovat podél cest na sever. Nejvíce se jí zalíbily štěrkové krajnice a náspy kolem dálnic v Německu, následně začala růst kolem dálnice D1 přes Prahu až na Vysočinu. "Odtud byl krůček na obchvat Moravských Budějovic, kde jsme ditrichii zhruba před deseti lety zachytili," uvedl Němec.
Botanička Správy Národního parku Podyjí Lenka Reiterová poukázala i na další druhy, které se v nedávné minulosti na území národního parku dostaly také po cestách. Je to například jitrocel vraní nožka, běžný druh blízkého východu a severozápadní Afriky. Podobně do Podyjí doputovala i kuřinka solná, rostlina slaných půd okolí evropských moří. Těmto druhům svědčí zimní solení.
"Někteří rostlinní migranti se specializovali na pole, v nedávné minulosti jsme psali o mračňáku Theophrastovu, ale takovým vlajkovým druhem, který Znojemsko proslavil v botanické literatuře, je chlupatka huňatá, pro změnu migrant z Asie. Tu jsme začali nacházet na polích s kukuřicí v Podyjí po roce 2019," uvedl Němec.
Národní park Podyjí, jenž spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky. V roce 2000 ho ocenila Rada Evropy Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Břetislav Machaček
21.11.2025 15:07není původní nelze ani v NP, protože na to nebudou lidé a ani prostředky.
Prostě se musíme smířit s globalizací po které jsme tak toužili a otevřeli
hranice obchodu a cestování, které přinášejí i ty nepůvodní druhy. Pozdě
bycha honit a pokoušet se o zabránění šíření nepůvodních druhů hlavně tam,
kde nikomu střízlivě uvažujícímu nevadí. No a fanatici mají možnost tomu
vlastními silami bránit.
Jan Šimůnek
21.11.2025 15:22Souhlas. Naprostá většina těch nepůvodních druhů nevadí. A u těch zbylých existuje jedna strategie: Podívat se na to, které druhy je omezují v jejich původní zemi a některý z nich dovézt do tuzemska.




Správci chráněných oblastí zkouší, jak může řízené vypalování pomoci přírodě
Průzkum potvdil výskyt vzácné střevle potoční v Železných horách
Pardubice plánují obnovu rybníčku Netušílek, měl nejvíc druhů obojživelníků