https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-np-podyji-pribyvaji-nove-druhy-rostlin-botanici-tam-nasli-i-nenapadny-prysec
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V NP Podyjí přibývají nové druhy rostlin, botanici tam našli i nenápadný pryšec

21.11.2025 11:01 | ZNOJMO (ČTK)
Pryšec skvrnitý. Ilustrační foto
Pryšec skvrnitý. Ilustrační foto
V Národním parku Podyjí přibývají nové druhy rostlin, botanici tam našli například nenápadný pryšec skvrnitý původem z Ameriky. Další druhy by mohly brzy přibýt, domnívají se odborníci. Správa parku o tom informovala na webu.
 
"Šel jsem před pár dny po chodníku v Konicích a přímo pod nohama na autobusové zastávce jsem si ve spárách mezi betonovými dlaždicemi všiml drobné rostliny připomínající zakrslé rdesno ptačí. Po odlomení listu začal z poškozeného místa vytékat bílý latex," uvedl botanik Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomír Němec. Šlo o pryšec. "Ale takový pryšec v květeně Národního parku Podyjí a Thayatal zatím zaznamenán není," uvedl botanik Petr Filippov.

Při bližším zkoumání druh určili jako pryšec skvrnitý. Jeden z několika drobných druhů, původem z Ameriky, přesněji z jihovýchodní Kanady a USA, kde roste na narušovaných, člověkem pozměněných místech. Z Ameriky s lidmi připlul do Asie, Austrálie a samozřejmě do Evropy. "Je třeba říci, že jsme pryšec skvrnitý čekali, zaznamenán byl ve Znojmě už roku 2019 v Karolininých sadech na okraji historického města Znojma společně s pryšcem rozprostřeným, který zřejmě časem do flóry Národního parku Podyjí/Thayatal také přibude," doplnil botanik Národního muzea Michal Ducháček.

Další rostlinou, kterou v národním parku botanici brzy očekávají, je ditrichie smradlavá nebo také oman smradlavý či poetičtěji omanka vonná. Rostlina je původem z jižní Evropy a severu Afriky. Počátkem minulého století začala migrovat podél cest na sever. Nejvíce se jí zalíbily štěrkové krajnice a náspy kolem dálnic v Německu, následně začala růst kolem dálnice D1 přes Prahu až na Vysočinu. "Odtud byl krůček na obchvat Moravských Budějovic, kde jsme ditrichii zhruba před deseti lety zachytili," uvedl Němec.

Botanička Správy Národního parku Podyjí Lenka Reiterová poukázala i na další druhy, které se v nedávné minulosti na území národního parku dostaly také po cestách. Je to například jitrocel vraní nožka, běžný druh blízkého východu a severozápadní Afriky. Podobně do Podyjí doputovala i kuřinka solná, rostlina slaných půd okolí evropských moří. Těmto druhům svědčí zimní solení.

"Někteří rostlinní migranti se specializovali na pole, v nedávné minulosti jsme psali o mračňáku Theophrastovu, ale takovým vlajkovým druhem, který Znojemsko proslavil v botanické literatuře, je chlupatka huňatá, pro změnu migrant z Asie. Tu jsme začali nacházet na polích s kukuřicí v Podyjí po roce 2019," uvedl Němec.

Národní park Podyjí, jenž spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro možnosti pěší a cyklistické turistiky. V roce 2000 ho ocenila Rada Evropy Evropským diplomem za příkladnou péči o přírodní dědictví.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

21.11.2025 15:07
A co s tím? Myslím si, že do budoucna nic, neboť bojovat proti všemu co
není původní nelze ani v NP, protože na to nebudou lidé a ani prostředky.
Prostě se musíme smířit s globalizací po které jsme tak toužili a otevřeli
hranice obchodu a cestování, které přinášejí i ty nepůvodní druhy. Pozdě
bycha honit a pokoušet se o zabránění šíření nepůvodních druhů hlavně tam,
kde nikomu střízlivě uvažujícímu nevadí. No a fanatici mají možnost tomu
vlastními silami bránit.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.11.2025 15:22
to Břetislav Machaček
Souhlas. Naprostá většina těch nepůvodních druhů nevadí. A u těch zbylých existuje jedna strategie: Podívat se na to, které druhy je omezují v jejich původní zemi a některý z nich dovézt do tuzemska.
Odpovědět
MM

Martin Macek

23.11.2025 17:37 Reaguje na Jan Šimůnek
Strategií existuje samozřejmě víc, jde o to nalézt tu správnou. Biologická kontrola (zavlečení konkurenta/predátora) se může také snadno vymknout kontrole, Australané by mohli vyprávět. Proto je třeba jednat vždy s rozmyslem, aby se nenapáchala ještě větší škoda.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist