https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-np-podyji-zkusili-vytvorit-podminky-pro-zivot-mizejicim-druhum-hmyzu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V NP Podyjí zkusili vytvořit podmínky pro život mizejícím druhům hmyzu

18.3.2023 02:09 (ČTK)
Ochránci přírody zkusili na některých místech a stromech v Národním parku Podyjí vytvořit vhodné podmínky pro život mizejícím druhům hmyzu a hub. Šlo o takzvanou veteranizaci dřevin, při níž se odstraní část kůry a dřeva na živých stromech tak, aby se simuloval vznik přirozených poranění stromu. Hmyz a houby je následně začnou osidlovat. Správa parku o tom informovala na svém webu.
 

Podle ochránců díky specifikům historického hospodaření v krajině vznikly biotopy po staletí vhodné pro život mnoha druhů živočichů a rostlin. Ty ale v současné době podle nich z intenzivně obhospodařované krajiny rychle mizí, jak druhy přicházejí o prostředí vhodné k životu. Cílem zásahů je tak připravit podmínky pro urychlený vznik stromových mikrobiotopů, které v hospodářských porostech v současné době podle ochránců citelně chybí. Jsou to například uzavřené přízemní dutiny, otevřené korunové dutiny a zlomy a také odkorněné části živých stromů.

"Těchto biotopů, které jsou časté v přirozených a přírodě blízkých lesích, je v NP Podyjí nedostatek především v těch lesních porostech, které sloužily ještě před 30 lety hospodářským účelům. Proto i na území národního parku mnoho kriticky i silně ohrožených druhů žije ve velmi nízkých, rozptýlených a ubývajících populacích," vysvětlil entomolog Správy NP Podyjí Martin Škorpík. Příkladem jsou například evropsky významné druhy brouků jako kovařík fialový nebo páchník hnědý, ale i známější druhy, jako je například tesařík obrovský.

Specializované zásahy spočívaly v odstranění části kůry a dřeva na živých stromech tak, aby simulovaly vznik přirozených poranění způsobených například pádem sousedních stromů, úderem blesku, vylomením větví, pády kamenů, činností datlovitých ptáků a podobně. Takto ochránci upravili zhruba 20 stromů, budou je dlouhodobě sledovat.

"Připravené prostředí začnou osidlovat dřevní houby a hmyz, což urychlí vznik dutin - nezbytné podmínky života specializovaných ohrožených druhů bezobratlých živočichů. Ty z naší krajiny velmi rychle ubývají a dnes je najdeme na nemnoha posledních místech v Česku, jako jsou například zámecké parky nebo staré aleje. Příkladem může být kriticky ohrožený brouk tesařík Necydalis ulmi, který je znám jen z několika málo lokalit v Česku a byl také nedávno zjištěn právě v NP Podyjí," vysvětlil entomolog.

Národní park Podyjí je s rozlohou 63 kilometrů čtverečních nejmenším ze čtyř českých národních parků a jediným na Moravě. Spolu s Lednicko-valtickým areálem patří k nejnavštěvovanějším místům Jihomoravského kraje, je oblíbený pro široké možnosti pěší a cyklistické turistiky.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

18.3.2023 06:13
V NP Podyjí ví, že bezzásahovost je devastace biodiverzity v lese, i když zvedá produkci dřeva.
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 08:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jenže tady je to přesně naopak. Právě lidská činnost je zde ta devastace. Lidé stojí za mizením přestárlých, suchých, poškozených a nezdravých stromů, a říkají tomu hospodaření. A naopak bezzásahovost a omezení lidské "péče" toto vše umožňuje, obnovuje a vytváří, a tím vrací přírodě to, co jí neustále bereme - prostor a svobodu.
(Pozn.: Jeden ví. Dva, oni a podobně VĚDÍ!)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.3.2023 08:51 Reaguje na Petr
No kde?
Poškozování stromů není závažný zásah? I když bych uvítal zubra. Kdy to pochopíte, že režim bezzásah jako na Šumavě je stejně špatně jako těžba. Zejména když nemají nic jiného, co by zasahovalo zuby.
Ví pan Škorpík - minimálně, vědí všichni.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.3.2023 09:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Co mě překvapuje, že k tomu přistoupili až teď. Předpokládal jsem, že něco podobného tam dávno běží.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.3.2023 09:39 Reaguje na Karel Zvářal
Myslím, že to akorát neinzerovali veřejně, aby nepopuzovali takový ty Petry.
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 09:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
A kdy vy pochopíte, že vaše pasení není jediná spása světa?
Z okousaných stromků nevyroste nic. Ani les, ani nevzniknou staré doupné a hmyzí stromy, natož aby z nich vyrostl třeba národní park.
Vaše pastva je totiž takový myšlenkový hybrid, uměle vsazený do už existujícího vzrostlého lesa. A máte představu, že kombinace horšího (škod zvěří) musí ve výsledku dát něco lepšího. Že mínus dva a mínus dva jsou plus čtyři.
Pusťte si na zahrádku třeba ovce, nebo kozy, to je snadno uskutečnitelné i kdekoliv doma. Kus nechte jako trávník, kus jako zeleninovou zahrádku, a v části si zasaďte pár stromků. A pozorujte ten "nárůst" biodiverzity. A pak nám sem napište.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.3.2023 09:31 Reaguje na Petr
Njn, chápan středoevropský:-)) Tyto věci fungují v řádu staletí a více, viz diskuse u miflonů v Prdech. Trvalé spásání semenáčků způsobí otevření lesa (po dožití velikánů) a tím diverzifikaci prostředí. Takže i malí spásačí dokážovou velké věci, jen z duháků se už toho nikdo nedožije:-)
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 09:45 Reaguje na Karel Zvářal
Vy máte stejné uvažování.
Kde se tedy vzaly ty velikány při trvalém spásání semenáčků?
A z čeho vyrostou další velikány při trvalém spásání semenáčků?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.3.2023 09:52 Reaguje na Petr
Ono je to a) o stanovišti b) o predátorech. Mezi džunglí a savanou jako neexiszuje nic, nebo jak? Koukáte na dvojku, na pořady o Africe, jak sloni, žirafy, hroši... utvářejí krajinu? Nebo chodíte raději do lesa pozorovat vánek, zda moc neprotahuje a nevysušuje? Proto mají stromy tolika semen, aby alespoň jedno (někde na skále) přežilo.

Zajímavé, že v tomto kontextu (tvorba krajiny) spásačí "nehrají roli". Ale - jako škůdci působí miliardové škody... Trošku chucpe, nemyslíte?-)
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 09:53 Reaguje na Karel Zvářal
Stačilo napsat že nevíte.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.3.2023 09:57 Reaguje na Petr
Ještě větší petr, než jsme doufali... no asi když si všechno vypasou, tak pojdou hlady, resp. na skále vždy něco přežije. To, že nevíte nic, dokládáte dnes a denně. Příroda se vyvíjela po miliony let, a máme tu jak lesy, tak i spásače. Funguje to náramně!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.3.2023 10:01 Reaguje na Petr
To, že aktivisti vyfotili účelově jedno vypasené místo, ještě neznamená, že takový je celý les. Spásači mají své oblíbené stanoviště (v zimě jižní svah), kterému se věnují nejčastěji. Ale dělat z výjimek pravidlo dokáže jedině a) blb b) manipulátor.
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 10:04 Reaguje na Karel Zvářal
A nebo Zvářal.
Takže to trvalé spásání až tak trvalé nebude, že? Jinak byste neměl ani les, ani spásače. Ale jsem rád, že jste k tomu dospěl v podstatě sám.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.3.2023 10:06 Reaguje na Petr
Takže na Afriku nekoukáte, a tudíž nevíte, že občas musí slony vybít (celou rodinu), bo nadměrně pustoší svůj biotop.
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 10:17 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, sloni násilně držení na malém území je ideální příklad fungování přírody.
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 10:12 Reaguje na Karel Zvářal
A co jít ještě dál? Co když to spásání nebylo dokonce skoro vůbec? Co když vliv spásačů byl asi jako vliv kůrovce? I ten je v každém lese přítomný, ale v přirozeném lese je jeho vliv na formování lesa mizivý. To by byla rána do teorie trvalého spásání, že?
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 10:50 Reaguje na Petr
Příroda je prostě pohodářka a potřebuje rovnováhu a klid. Žádná hejna kůrovců, žádná stáda spásačů na malé ploše. Vše hezky tak, aby to nerušilo ostatní, protože vše souvisí se vším. Spasení semenáčků naruší rovnováhu tak výrazně, jako kůrovcová kalamita. Může k tomu dojít, ale nemůže to být trvalý stav. To by byl problém.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.3.2023 20:52 Reaguje na Petr
Tak co, došla moudra žvanilovi?-) Ti koalové sice nedosahují velikosti slona, ale eukalyptový les umí pěkně komplet odlistit, že?
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 21:47 Reaguje na Karel Zvářal
Tím jste jako chtěl ukázat vliv spásačů? Proto jste vybral ukázku, která začíná: V důsledku čím dál větších zásahů člověka do přírody zůstávají jen malé ostrůvky prostředí vhodného pro koaly. Listí je proto málo?
No to se vám povidlo. :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2023 12:26 Reaguje na Petr
Ano, trolátko se znalostmi žáka prvního stupně! Dnes je to chráněná ikona, dříve ho Aboridžínsy lovili na jídlo, kolonizátoři kvůli kožkám. Proto se nemohl přemnožit, to je až v důsledku absolutní ochrany. Když někdy v minulosti přišlo sucho, většina populace vyhynula hlady. Takže vyobrazený les byl jen v menším měřítku ukázka síly spásačů a jejich vlivu na prostředí. Chápu, že Hurvínek si to překroutí vždy po svém, nezmonetizovaném stylu-))
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

18.3.2023 18:35 Reaguje na Petr
https://tv.seznam.cz/program/48779284#utm_content=movieSerie&utm_term=Budovatel%C3%A9%20p%C5%99%C3%ADrody%20(1%2F3)%20na%20TV%20%C4%8CT%202&utm_medium=hint&utm_source=search.seznam.cz

On line, trdýlko!
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 21:19 Reaguje na Karel Zvářal
A co jako?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.3.2023 21:27 Reaguje na Karel Zvářal
👍 A není to pro něho zbytečné? Stejně neuvěří.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

19.3.2023 07:23 Reaguje na Slavomil Vinkler
Děkuji za postřeh! To už žáčci prvního stupně vidí a pochopí, ale pro naše hero Zero to je stále nic, přitom sám není schopen nic nabídnout, jen bohapusté žvanění.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.3.2023 09:34 Reaguje na Petr
Ale jděte, to o čem píšete je přezvěření.
Správný Národní Park musí vyrůst i se zvěří, jako v např v AFRICE.
Akorát vy nechápete, že to co vyroste bez zvěře není Národní Park-Klimax , ale jakási jiná, umělá forma lesa, vyrostlá lidským zásahem, že vyrostl bez dostatku zvěře.
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 09:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přesně jak se říká - víru nelze vyvrátit žádnými argumenty.
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 09:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jste takový pasitel - spasitel. Něco jste se doslechl, dočetl, zapadlo to do vašeho myšlení, jakoby jste prozřel a nechápete proč to nikdo jiný nevidí, vždyť je to přece tak jasné, a tak tu spásu musíte lidstvu přinést. Ano, děkujeme.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.3.2023 12:26 Reaguje na Petr
To jako z vlastní zkušenosti podle sebe soudím tebe? Oni to vidí vědci a všichni mimo několika trolů zde. Už i zpátečnická EU staví podporu biodiverzity jako cíl, nikoli bezzásahovost jako cíl.
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 16:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Bezzásahovost samozřejmě žádný cíl není. Je to pouze způsob a postup - dát a vrátit přírodě prostor a svobodu a umožnit jí regeneraci a uzdravení. Cílem je zdravá a funkční příroda, ve které se přirozeně obnoví a udrží i zdravá a funkční biodiverzita.
Já osobně jsem přesvědčený, že zdravá a funkční příroda nevznikne umělým řízením, nebo trvalým vměšováním se do přírodních procesů, ale naopak ponecháním právě toho prostoru a svobody - v co největší možné míře. Někde k tomu lze směřovat rovnou, někde je stav přírody horší a je potřeba tomu více či méně pomáhat. Možnosti máme, místo taky. Jen ochota nám schází, protože nás jako loutky ovládají peníze.
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 16:06 Reaguje na Petr
V podstatě se dá říct, že příroda = biodiverzita. Ty dva pojmy se překrývají a jsou v podstatě totéž. Oddělit je dost dobře nejde.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.3.2023 16:54 Reaguje na Petr
Bláhový človeče , mícháte hrušky a fazole dohromady.
Dejte nám jediné místo v Evropě, kde nalezneme tu vaši "neporušenou přírodu".
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 17:50 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ona se taková místa najdou, ne že ne. Spíš je smutné, že už tomu ani nikdo nevěří a všichni berou přírodu jako odepsanou. A nikomu to ani nijak nevadí. Spíš jsou snahy v tom dál pokračovat.
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 17:52 Reaguje na Miroslav Vinkler
Dokonce si myslím, že by se v Evropě našla i místa, kam ještě nikdy nevkročil člověk.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

18.3.2023 21:41 Reaguje na Petr
Omyl a naprostý !
Svého času bylo Středomoří zalesněno , raná antika.
Dnes tam najdete téměř kulový...
Odpovědět
Pe

Petr

18.3.2023 21:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
A tím jste chtěl říct co?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

18.3.2023 20:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
„… Správný Národní Park musí vyrůst i se zvěří … co vyroste bez zvěře není Národní Park-Klimax , ale jakási jiná, umělá forma lesa, vyrostlá lidským zásahem, že vyrostl bez dostatku zvěře.“

Coby Jihočeška navštěvuji víceméně jen NP Šumava, tam je dlouhodobě zvěře akorát. Žijí tam od určité doby i losi, kteří se nějakým zázrakem na Šumavu vrátili sami, bohužel jejich počet se asi nezvyšuje, srážky s autem pro ně bývají smrtící. Až jednou dojde k reintrodukci zubrů do volné přírody v ČR, tak to bude nejspíš právě v NPŠ.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

18.3.2023 21:34 Reaguje na Majka Kletečková
Prasat je moc, jelenů ještě málo, losů je velká škoda, měli by s tím něco udělat. Zubři do lesa? No to by bylo hezké, ale nebylo tak jednoduché. No ale koně a krávy na hranici les/louka, by šlo. Jako v Milovicích nebo v Podyjí. Podívejte se na ČT, to co doporučil hore Zvářal.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

19.3.2023 17:09 Reaguje na Majka Kletečková
V NP Šumava je zvěře "akorát"? Ještě nedávno se psalo, že je přemnožená. Protože je přemnožená musí tam lovit celoročně mladou zvěř do dvou roků včetně plných laněk. Ani po pětadvaceti letech se jim tam nepodařilo snížit stavy vysoké zvěře.
Los je okusovač který na rozdíl od srnčí zvěře je opravdu schopný "sežrat les".
No a introdukce zubrů do volné přírody? Jak vysokým plotem bude oplocena ta "volná zubří příroda"?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

19.3.2023 20:03 Reaguje na Jarek Schindler
Já nevím jak kde loví. Majitelé lesa v okrajových pásmech asi tlačí na snížení zvěře, ale v jádrové části je jí málo. Ono v zásadě je jedno, co žere les. Kůrovec, vichřice, Los nebo Jelen, vše je příroda. A nebo myslíte, že někteří jsou si přírodnější? Neboť teprve co nesežere jelen dožere kůrovec.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist