https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-odre-v-polsku-se-nasly-uhynule-ryby-podle-polaku-nejspis-pripluly-z-cr
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Odře v Polsku se našly uhynulé ryby, podle Poláků nejspíš připluly z ČR

30.8.2023 19:13 (ČTK)
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Olos88 / Wikimeda Commons
V řece Odře na jihu Polska se našly tři desítky kilogramů uhynulých ryb, vylovili je v obci Chalupki poblíž hranic s Českem. Oznámil to šéf Opolského vojvodství Slawomir Klosowski. Podle informací zveřejněných na internetových stránkách polské vlády byly nejspíš mrtvé ryby v řece několik dní a připluly z Česka. Vzorky tkání i vody míří na testy. Státní podnik Povodí Odry sdělil ČTK, že nejde o havárii.
 

"Udělali jsme okamžitou kontrolu dat analyzátorové stanice. Nebyl tam žádný problém s kyslíkem, s ničím. Ani vizuální kontrolou jsme nic nenašli. Z našeho pohledu nejde o havárii," řekla mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková. Mohlo se podle ní například stát, že ryby uhynuly někdy dřív přirozeným způsobem a nyní je vyplavila voda po deštích. Vzhledem k velikosti řeky jsou ale tři desítky kilogramů mrtvých ryb zanedbatelné množství.

Příčinu úhynu ryb nyní zjišťuje i polská inspekce, kontaktovala kvůli tomu české úřady.

Úhyn ryb v Odře na česko-polské hranici se řešil také letos v červenci, tehdy se jednalo o zhruba jednu tunu ryb. Česká inspekce životního prostředí, která se případem zabývala, dospěla k závěru, že za úhyn ryb mohlo extrémní počasí s přívalovými srážkami. Ve vodě byl nedostatek kyslíku kvůli nárazovému znečištění po silných deštích, kvůli kterým se do řeky dostaly například sedimenty z kanalizací. Ryby v Odře v Polsku ve velkém hynuly i loni v létě, tehdy experti v Polsku a Německu dospěli k závěru, že za to nejspíš mohlo rozšíření tak zvané zlaté řasy.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DF

Daniel Fiala

31.8.2023 12:12
pár postřehů:
Ani nevím, jak vypadá taková přirozená smrt ... "ryby uhynuly někdy dřív přirozeným způsobem." Člověk by řekl, že oslabeného, zestárlého jedince přirozeně odloví predátor, ať už suchozemský nebo mokrovodní.

I když je množství 30 kg bagatelní, nelze bagatelizovat, jde o mezinárodní profil a enormní pozornost Poláků znamená jediné: hlídají řeku na každém kroku = pochopili (a nehodnotím, zda dobrovolně, zda s nadšením nebo šokem nebo byli Němci bolestivě "dokopáni"), že zdravá řeka je spolehlivý indikátor ... a ve vyspělé společnosti výkladní skříň.

"Ryby ... ve velkém hynuly ..." Oficiální číslo z kafilérky, pro líné novináře, zní: 361 t na cca 500 km řeky, což je o řád víc než na Dyji, ale tam 41,6 t (také z kafilérky) na pouhých 20 km, čili 3x intenzivnější úhyn na 1km řeky.
"loni v létě, tehdy experti v Polsku a Německu dospěli k závěru, že za to nejspíš mohlo rozšíření tak zvané zlaté řasy." Nelenit a ptát se po příčině! Ani Aphanizomenon flosaque v Nových Mlýnech, ani Prymnesium parvum na Odře nespadlo z nebe, ale jeviště jsme jim oběma dokonale nachystali my, lidé: nadměrné zatížení fosforem = nedostatečné čištění OV, kanalizace/zesplavnění/protipovodňová ochrana = degradace morfologického stavu řek a 2x špecifiká: na Moravě totální zničení nivy a luhu náhradou za něj kultivátor sinic, zatímco v Polsku průmyslové znečištění těžbou uhlí a nejrůznějšími fabrikami chem. průmyslu.

Mj. v CZ i PL se od revoluce mnohé ve vodách podařilo zlepšit, ale oba masivní úhyny 2022 ukazují, že to jede z kopce dřív, než jsme ty staré škody stihly napravit. A to zamrzí!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.9.2023 09:55 Reaguje na Daniel Fiala
Každopádně jsou ještě obrovské rezervy v ochraně našich vod, ale
to by se nesměly umožňovat výjimky a normy při vypouštění těch
sajrajtů. Množství jedů v NORMĚ je totiž jiné při povodni, normálu
a za nízkého stavu, kde v některých tocích teče pouze voda z ČOV.
Před vtokem z ČOV je vodoteč vyschlým tokem a pod ní "průzračný" potok, ale bez života. Ono stačí pouze pozorně sledovat hlavně
ty menší vodoteče a nemusí to být pouze kontaminace z odlehčení
kanalizace, ale z dešťové kanalizace bez jakéhokoliv čištění.
Představte si koncentraci posypové soli, otěrů z pneumatik,
kapaliny do ostřikovačů, autošampónů, vosků, uniklých nemrznoucích
kapalin a ropných látek nahromaděných za suché zimy v dešťové
kanalizaci, kterou propláchne prvý jarní déšť. To je mazec pro
polovyschlou vodoteč po suché zimě. Má někdo představu kolik
tisíc tun soli a jiných sajrajtů končí v řekách bez JAKÉHOKOLIV čištění? Naši předci silnice nesolili, z koní nebyly úniky provozních kapalin a ropných látek. Je to daň "pokroku a pohodlí",
kterého se nemíníme vzdát a ani to už není možné. Samotná silnice
z ropného asfaltu není žádné terno a časem degraduje různými
vlivy. Kampak se ty zbytky ocitají? No přece zase ve vodních
tocích. Po povodních jsem procházel na Odře v Hraničních
meandrech u Bohumína štěrkové lavice a zíral, co řeka přinesla
a jak se třeba vypořádala s kusy asfaltové silnice utržené
někde výše proti proudu. Zbyl z toho neforemného kusu hezký
omletý valoun a zbytek skončil kde? Z polystyrénové desky
to byly pod splavy zaoblené kusy a zbytky mikroplastu opět kde?
Máme máslo na hlavě všichni svým přístupem k přírodě a máme
tendenci vyvinit sebe sama. Kdo z nás chodí pouze pěšky po
neasfaltovaných cestách, kdo nevytváří odpadky, kdo si neužívá
něčeho, co bylo dopraveno po asfaltové silnici auty? NIKDO!
Pak se hledá viník, ale viníky jsme MY VŠICHNI !!!
Odpovědět
DF

Daniel Fiala

31.8.2023 14:14
jak vypadá odlehčení OV z OK bylo ukázáno vedle, tak ať nezapadne!
https://youtu.be/h1DSA4oFLgQ?feature=shared
Díky Jen Brnakovi
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist