https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-podyji-se-letos-narodila-ctyri-hribata-divokych-koni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Podyjí se letos narodila čtyři hříbata divokých koní

15.11.2020 17:08 | ZNOJMO (ČTK)
Celkem 18 koní nyní v Podyjí pobíhá po Mašovické střelnici. Patří mezi ně i čtyři hříbata, která se zde letos narodila. Ilustrační obrázek
Celkem 18 koní nyní v Podyjí pobíhá po Mašovické střelnici. Patří mezi ně i čtyři hříbata, která se zde letos narodila. Ilustrační obrázek
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Celkem čtyři hříbata se letos narodila ve dvou stádech divokých koní, která třetí sezonu pomáhají v Národním parku Podyjí na Znojemsku se spásáním trávy. Část koní ale z areálu během několika měsíců odjede. Správa Podyjí to uvedla na svém webu.
 

Celkem 18 koní nyní v Podyjí pobíhá po Mašovické střelnici. Patří mezi ně i čtyři hříbata, která se zde letos narodila. Všechna zvířata v minulých dnech zkontroloval veterinář. Tři mladí hřebci se přesunou na pastvinu ke druhému stádu na Havranickém vřesovišti, kde je nyní pět koní. Šestici klisen pak čeká cesta do nových koňských rezervací v Čechách.

Správci areálu na začátku listopadu pastvinu v Mašovicích nově rozšířili zhruba o tříhektarové území. "Jde o dočasnou pastvinu, kterou budou koně vypásat vždy přibližně dva měsíce v zimním období. Poté její ohradník demontujeme a lokalita tak bude opět většinu roku volně přístupná. Takto nastavený pastevní režim by měl vyhovovat nejvýznamnějšímu druhu zdejší flóry. Orchideji vstavači kukačce," uvedl Robert Stejskal ze Správy Národního parku Podyjí, který má na starosti udržování nelesních pozemků národního parku.

V Havranické pastvině nyní správci odstraňují suché borovice a náletové dřeviny z části poblíž aklimatizační ohrady. "Odstraňování suchých borovic, které v pastvině odumřely prakticky plošně, budeme pokračovat i v následujících měsících. Suchých stromů je zde takové množství, že představují nejen bezpečnostní riziko, ale znemožňují i pastvu postižených míst," doplnil Stejskal.

Ve dvou lokalitách v Podyjí se divocí koně z anglického Exmooru začali zabydlovat v roce 2018, přijelo jich 11. Přirozeně udržují zhruba 70 hektarů pastvin, chrání je před zarůstáním. Jejich úkolem je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

radim buffalo tobias

radim buffalo tobias

16.11.2020 03:53
no to je sice pěkné ale proč nezveřejní také své hospodaření ? jaký mají zisk z prodeje hříbat do jiných lokalit aj. činností ? nebo to dávají zadarmo spřáteleným neziskovkám ? nikde jsem také nečetl nějakou studii, proč museli dovážet zrovna toto plemeno koně a nemohl to být třeba hucul či konik nebo jiné primitivní plemeno. já si myslím, že to byl zase kšeft pro sprátelenou anglickou neziskovku a to vůbec celé, splnění privátního snu několika aktivistů co než aby si vzali půjčku jako každý třeba začínající mladý zemědělec na nákup půdy a zvířat, tak si založili účelovou neziskovku Česká krajina a žijí z dotací a co se jim podaří vysomrovat na fb...
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

16.11.2020 09:25 Reaguje na radim buffalo tobias
já myslím, že se jedná o celosvětové spiknutí neziskovky
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.11.2020 09:44 Reaguje na radim buffalo tobias
Exmoorský kůň je vlastně jediné původní plemeno, které v Evropě přežilo. Proto se dovezlo, stejně tak zubři a pratuři. Pratuři byli zpětně vyšlechtěni tuším v Holandsku. U těchto druhů kopytníků se jedná o to, že na těch pastvinách nepotřebují žádné dokrmování a i v zimě si potravu najdou pod sněhem. Spíše bude v budoucnu problém, co se zvířaty, až se naplní tabulkové počty a budou se rodit zvířata navíc. Na uvedených lokalitách totiž nemají přirozeného predátora. Nicméně pořád si myslím, že tato snaha je chvályhodná, na rozdíl od financování velkohubých ekoteroristů, kteří se prezentují akorát na schůzích a aktivech.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.11.2020 13:43 Reaguje na radim buffalo tobias
(https://cs.wikipedia.org/wiki/Exmoorsk%C3%BD_pony)
Exmoorský pony nejvíce odpovídá velikostí a vzhledem včetně zabarvení původním divokým koním žijícím ve střední a západní Evropě. Při výběru spásajících lichokopytníků byli také zvažováni huculští koně, tzv. polští konici nebo němečtí Heckovi koně, přičemž se ukázalo, že huculští koně jsou relativně mladé plemeno, které vzniklo záměrným křížením, a další dvě plemena nemají přes mnohá tvrzení s divokými koňmi „nic moc společného“. Velkou výhodou exmoorských poníků je, že jsou odolnější proti koňským nemocem než ostatní současná koňská plemena.

V současnosti žijí exmoorští ponyové volně na vřesovištích. Anglie se od pevniny oddělila přibližně před 15 000 lety, to znamená, že exmoorský pony se 14 000 let nekřížil s jinými plemeny. Žádné jiné plemeno v Evropě nežilo posledních tisíc let ve volné přírodě v podstatě bez vlivu člověka a bez křížení s jinými plemeny. Tito koně také nikdy nebyli používáni k tahu ani k jízdě, jejich jediným „úkolem“ bylo udržovat místní pastviny spásáním hrubé vegetace.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

16.11.2020 13:49 Reaguje na radim buffalo tobias
Založení neziskovky Česká krajina považuji za chválihodný projekt. Občas ho finančně podpořím,stejně jako tento projekt podporuje mnoho dalších dobrovolných dárců.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist