V Podyjí se letos narodila čtyři hříbata divokých koní

Celkem 18 koní nyní v Podyjí pobíhá po Mašovické střelnici. Patří mezi ně i čtyři hříbata, která se zde letos narodila. Všechna zvířata v minulých dnech zkontroloval veterinář. Tři mladí hřebci se přesunou na pastvinu ke druhému stádu na Havranickém vřesovišti, kde je nyní pět koní. Šestici klisen pak čeká cesta do nových koňských rezervací v Čechách.
Správci areálu na začátku listopadu pastvinu v Mašovicích nově rozšířili zhruba o tříhektarové území. "Jde o dočasnou pastvinu, kterou budou koně vypásat vždy přibližně dva měsíce v zimním období. Poté její ohradník demontujeme a lokalita tak bude opět většinu roku volně přístupná. Takto nastavený pastevní režim by měl vyhovovat nejvýznamnějšímu druhu zdejší flóry. Orchideji vstavači kukačce," uvedl Robert Stejskal ze Správy Národního parku Podyjí, který má na starosti udržování nelesních pozemků národního parku.
V Havranické pastvině nyní správci odstraňují suché borovice a náletové dřeviny z části poblíž aklimatizační ohrady. "Odstraňování suchých borovic, které v pastvině odumřely prakticky plošně, budeme pokračovat i v následujících měsících. Suchých stromů je zde takové množství, že představují nejen bezpečnostní riziko, ale znemožňují i pastvu postižených míst," doplnil Stejskal.
Ve dvou lokalitách v Podyjí se divocí koně z anglického Exmooru začali zabydlovat v roce 2018, přijelo jich 11. Přirozeně udržují zhruba 70 hektarů pastvin, chrání je před zarůstáním. Jejich úkolem je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak místa zarostla.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (5)

radim buffalo tobias
16.11.2020 03:53Robert Jirman
16.11.2020 09:25 Reaguje na radim buffalo tobiasZbyněk Šeděnka
16.11.2020 09:44 Reaguje na radim buffalo tobiasMajka Kletečková
16.11.2020 13:43 Reaguje na radim buffalo tobiasExmoorský pony nejvíce odpovídá velikostí a vzhledem včetně zabarvení původním divokým koním žijícím ve střední a západní Evropě. Při výběru spásajících lichokopytníků byli také zvažováni huculští koně, tzv. polští konici nebo němečtí Heckovi koně, přičemž se ukázalo, že huculští koně jsou relativně mladé plemeno, které vzniklo záměrným křížením, a další dvě plemena nemají přes mnohá tvrzení s divokými koňmi „nic moc společného“. Velkou výhodou exmoorských poníků je, že jsou odolnější proti koňským nemocem než ostatní současná koňská plemena.
V současnosti žijí exmoorští ponyové volně na vřesovištích. Anglie se od pevniny oddělila přibližně před 15 000 lety, to znamená, že exmoorský pony se 14 000 let nekřížil s jinými plemeny. Žádné jiné plemeno v Evropě nežilo posledních tisíc let ve volné přírodě v podstatě bez vlivu člověka a bez křížení s jinými plemeny. Tito koně také nikdy nebyli používáni k tahu ani k jízdě, jejich jediným „úkolem“ bylo udržovat místní pastviny spásáním hrubé vegetace.