V Saském Švýcarsku o víkendu objevili nepovolené táboráky i lidi pod širákem
Hlídky z chráněné oblasti vykázaly lidi, kteří plánovali přespat ve volné přírodě. To je na německé straně povolené na desítkách vyznačených míst od poloviny června do konce ledna. Nesmí se tam však rozdělávat oheň. Jinde v národním parku výletníci "pod širákem" spát nesmějí.
Také na české straně národního parku se o víkendu objevily případy, kdy si lidé navzdory zákazu rozdělávali oheň. V oblasti je také zakázáno kouřit bez ohledu na nebezpečí vzniku požárů.
Ve čtvrtek u krajského soudu v Ústí nad Labem začne proces s bývalým dobrovolným strážcem národního parku, který podle obžaloby předloni v létě založil požár v národním parku České Švýcarsko. Šlo o největší katastrofu tohoto druhu v historii Česka; oheň během tří týdnů postupně spálil zhruba 1100 hektarů území.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Jaroslav Pokorný
16.5.2024 10:39Vladimír Kožíšek
16.5.2024 11:23 Reaguje na Jaroslav PokornýAby se zdravý rozum v tomto ohledu navrátil, je třeba zmírnit zákony.
Slovan
16.5.2024 12:01 Reaguje na Jaroslav PokornýA to přespání pod širákem se týká německé strany, ne té naší. Proč tam nyní platí zákaz je otázka. Za mě je to taky nesmysl, sucho nesucho.
Lukas B.
16.5.2024 13:56 Reaguje na Slovanproblém trošku je popularizace bofování, nějaký výzkum prokázal, že drtivá většina noclehů je zážitkových a vůbec nesouvisí s horolezectvím (a horolezci už moc nejezdí vlakem a mají auto a není pro ně problém popojet pár kilometrů do kempu, hotelu, hostelu či přijet jen na otočku z domova). čili nějaký postupný úplný zákaz bofování (metodou vaření žáby) visí ve vzduchu.
logické a rozumné by bylo vykázat nějaké bezpečné "bofen" polygony v lese dostatečně daleko 1) od skal kde hnízdí dravci, b) od parkoviště (aby to znamenalo určité nepohodlí), c) od hospod a se zákazem stanu a ideálně též s vyřešenou kadibudku (okolí všech velkých oblíbených bofů je poseté šrapnely). obecně lézt po pískovcových skalách se dá jen zasucha, proto bofovat v dešti nemá horolezecký význam a převis jaksi není potřeba a před rosou dostatečně ochrání koruny stromů.
Petr Brok
16.5.2024 14:59z 15.5.2024
Radek Čuda
16.5.2024 15:06 Reaguje na Petr BrokTo se tu občas stává ...
Mám matný dojem, že autor může o vypnutí diskuze požádat.
Petr Brok
17.5.2024 08:46 Reaguje na Radek ČudaLukas B.
17.5.2024 09:01 Reaguje na Petr Broknarovinu - já jsem se do diskuse pod tento článek po uvážení nezapojil, protože jsem měl vážné pochyby, jestli bych se dokázal udržet na řetězu.
redakce by se mohla zamyslet, jestli žumpa diskuse nevzniká částečně také proto, že se článek jaksi moc jinam nehodí, a mohla by některé extrémně naivně angažované články neuveřejňovat.
Břetislav Machaček
17.5.2024 08:56zřídit dostatečný počet neplacených romantických tábořišť a nikoliv nějaká placená mezi auty a u hlavní cest. Tam romantik a skutečný milovník přírody nikdy tábořit nebude a zaleze někam tajně do skal. Pokud by taková tábořiště byla, tak souhlasím se zákazem tábořit a bivakovat všude mimo ně.
Už jsem tu uváděl příklad dvou rozdílných revírníků, kdy jeden toleroval
dvě bezpečná tábořiště u řeky a měl ve zbytku revíru klid. Druhý zakázal
tábořit všude a naháněl tábořící po celém revíru i v místech, kde nebyla
ani voda k uhašeni ohýnku, natož požáru většího rozsahu. Po jednom požáru
se u kolegy poučil a začal tolerovat taky to tábořiště u řeky a ve starém
lomu. Od té doby mohl klidně v noci spát a nechodit hledat ohýnky po lese.
Striktní zákaz nelze uhlídat, ale povoleným tábořištěm bude mít táborníky
tam, kde nic nehrozí. Striktní zákaz je hloupost a pokud na něm budou ti
jeho zastánci trvat, tak mají o práci s kontrolami a problémy postaránou.
Asi jim to vyhovuje, protože je tím zdůvodněna jejich nezbytnost. Jinde
ve světě zřídili tábořiště a dokonce sruby k přespání a kontrolórů je
potřeba nyní minimum.