V Sokolově škodí divoká prasata, střílet se ve městě nemohou

Město Sokolov sužují nájezdy divokých prasat v městských parcích, na sídlištích i v zahrádkářských koloniích. Lidé kvůli nim téměř denně volají městskou policii. / Ilustrační foto

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Michal Jaskolski / Flickr.com

"Strážníci sice na každé takové oznámení reagují, avšak jejich možnosti jsou značně omezené. Pokud se prasata na oznamovateli uváděných místech v době příjezdu hlídky ještě pohybují, mohou se je strážníci snažit zahnat výstražnými zvukovými signály nebo pokřikem," uvedl. "Že by snad mohli sáhnout po služební zbrani a kňoura na místě odstřelit, jak si někteří lidé představují, to vůbec nepřichází v úvahu. Střílet po přemnožené černé zvěři v intravilánu města nemohou bez zvláštního povolení ani myslivci," doplnil.

Strážníci nemají na odstřel až dvousetkilových divočáků ani dostatečně účinné zbraně. Použít by je navíc mohli pouze v případě, že by byli prasaty napadeni a ohroženi na životě. Myslivecká kulovnice má oproti tomu dostřel až tři kilometry, což je ale současně důvod, proč se myslivci zdráhají ve městech prasata odstřelovat. Hrozilo by zranění lidí nebo poškození majetku. Město se tak snaží černou zvěř z obydlených částí města vyhnat alespoň s pomocí elektronických plašičů, uvedla starostka Renata Oulehlová (ANO). Na elektronické odpuzovače dostalo město příspěvek 50.000 korun od Karlovarského kraje.

Podle Karla Jakobce, sokolovského místostarosty a krajského radního pro životní prostředí, si současnou neúnosnou situaci uvědomují i státní instituce a vládní orgány. Proto vláda schválila loni v říjnu takzvané zástřelné ve výši 2000 korun. Finanční příspěvek na snižování početních stavů prasete divokého lze poskytnout na každý kus, kterým byl v příslušné honitbě v hospodářském roce překročen roční průměr odlovu prasat divokých ve stejné honitbě za tři předchozí hospodářské roky.