https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ve-dvou-tocich-na-liberecku-uhynulo-nekolik-tisic-ryb-pricina-neznama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ve dvou tocích na Liberecku uhynulo několik tisíc ryb, příčina neznámá

25.8.2022 14:37 | HODKOVICE NAD MOHELKOU (ČTK)
V říčce Mohelka a Jeřmanickém potoce u Hodkovic nad Mohelkou na Liberecku uhynulo o víkendu minulý týden několik tisíc ryb. Příčina je zatím neznámá, šlo zřejmě o jednorázové znečištění. Informovaly o tom Deník a liberecká příloha MF Dnes.
 

Zasažený byl zhruba pětikilometrový úsek mezi čistírnami odpadních vod v Jeřmanicích a Hodkovicích nad Mohelkou. "Vše nasvědčuje tomu, že se jednalo o jednorázové znečištění. Opticky v toku nebylo vidět znečištění, pěna, skvrny či zákal a ani nebyl zjištěn žádný nepatřičný pachový vjem," uvedl pro Deník mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jiří Ovečka.

Původ znečištění zatím známý není. Inspektoři z několika míst vodního toku i od vyústění ČOV Jeřmanice odebrali vzorky k dalšímu zkoumání. Policisté také zajistili vzorek uhynulých ryb a odebrali i vzorky z vytipovaných míst, například kanalizace nebo šachty.

Není to první hromadný úhyn ryb v této lokalitě. "Stalo se nám to už mnohokrát, nikdy se nenašel viník,“ uvedl pro MF Dnes hospodář místní organizace Českého rybářského svazu v Hodkovicích nad Mohelkou Aleš Böhm. Výši škody nedovede Böhm zatím vyčíslit. Mezi uhynulými rybami převažovali pstruzi, byli tam ale i lipani podhorní, vranky obecné a další druhy. Jejich navrácení do vodního toku bude trvat několik let. "Vysazujeme tam původní formu pstruha potočního, který je považovaný za nedostatkové zboží. Je těžké ho sehnat a vypěstovat v takové míře, aby se to dalo během chvilky zase do pořádku," dodal Böhm.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

va

vaber

25.8.2022 16:39
jak je možné ,že je příčina neznámá,
přece paní ministryně Hubáčková si na to dohlédne,jak nás všechny ujištovala,
jediné co by jim šlo, je svést vše na Babiše , o Bečvě všichni věděli kdo to zavinil a kdo to nezavinil a hned
média a mnoho odborníků v tom měli okamžitě jasno ,
Odpovědět
os

orb slavík

25.8.2022 18:20 Reaguje na vaber
Co tady píšete je hloupost
Odpovědět
va

vaber

26.8.2022 08:32 Reaguje na orb slavík
nikdy jsi nečetl o Bečvě, o Hubáčkové jak dohlédne na vyšetřování, názor médií a různých odborníků ,jak je jim vše jasné, kdo to zavinil a kdo sabotuje vyšetřování?
nyní mohou předvést jak umí najít původ otravy a vše vyšetřit ,
kdo to nyní sabotuje?
Odpovědět
os

orb slavík

26.8.2022 17:11 Reaguje na vaber
Nevím, proč mi nějaký koblihář vaber tyká, o otravu Bečvy jsem se zajímal od počátku. Brabčák ani nepřijel na místo havárie, vzorky co nabrali rybáři byly znehodnoceny, státní orgány ochrany přírody, již první den věděli, že to deza nebyla. Ale hlavně ryby začaly hynout pod kanálem z burešovy fabriky. Nevím, co Hubáčková řekla nebo neřekla, myslím, že stopy byly dobře zameteny a nyní se s tím moc dělat nedá.
Odpovědět
va

vaber

27.8.2022 08:33 Reaguje na orb slavík
vysvětluj proč není vyšetřen tento případ, když si Hubáčková na řeky dohlédne, neopakuj co někteří opakují jak gramofon,
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.8.2022 09:09
Dlouhodobě kritizuji senzoricky čisté odpadní vody vypouštěné čističkami do
řek a nostalgicky vzpomínám na pstruhy jako polena pod výtokem z jatek v
Jeseníku na řece Běle před 30. roky. Ono něco rybám vadí a nemusí to rovnou
zapáchat a kalit vodu. Ve vysoké koncentraci za sucha je jedovaté i to, co
je v normě vypouštěné do vodnaté řeky. Mít potoky a řeky dost vody budiž, ale nahrazovat čistou vodu vodou z čističek, je spíše likvidace všeho živého. Ryby je pouhým okem vidět a co zbytek jako raci, vodní hmyz atd?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.8.2022 09:23 Reaguje na Břetislav Machaček
Že by daň, kterou je třeba zaplatit?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.8.2022 12:29 Reaguje na Jakub Graňák
Vy tomu umírání hmyzu, korýšů, ryb, savců a ptáků říkáte daň? A za co? Za lidské pohodlí a životní úroveň? Tě prd!
Minimálně u těch řek a čističek znám recept mimo nenadálé
otravy zaviněné něčí chybou, nebo dokonce záměrem. Voda
z čistírny odpadní vody má projít retenční nádrží a tam
prokázat na pokusné rybí obsádce, že je pro řeku a ryby
v ní nezávadná. Pak má být až vypuštěna a nebo použita
jako závlaha například pro biomasu (topoly) pro energetiku.
To je taky jediné využití biomasy pro energetiku se kterou
bez výhrad souhlasím. Nic složitého a je to velmi levné.
Každopádně levnější, než zdokonalovat čištění, likvidovat
havárie a znovu zarybňovat. Pak mít samozřejmě nádrže pro
zachycení přívalových vod a postupné vypouštění za sucha.
Jinou cestu do budoucna nevidím mimo přihlížení otravám
a hledání viníků. Základem je prevence a nikoliv trest a úhrada škod, které jsou nenahraditelné.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.8.2022 13:50 Reaguje na Břetislav Machaček
Daní jste úbytek četnosti a diverzity hmyzu nazval vy v naších diskusích o opylovačích a intenzivním zemědělství, nepamatujete?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.8.2022 15:52 Reaguje na Jakub Graňák
Ano, ale vše je dáno podmínkami, které někdo asi
nastavil špatně. O co více pěstuji na poli biomasy,
tak o to více musím intenzivněji hospodařit na tom
zbytku, abych dodal ty potraviny. Pokud kráva dojí 3x více, ale hnoje dává tolik co jedná kráva s třetinou mléka, tak mi chybí 200% hnoje proti
původnímu množství. Pokud dovezu 50% vepřového,
tak mám o 100% méně hnoje a tak mohu pokračovat.
Pokud nemám koho krmit, tak neseju pícniny ani
na zelené hnojení a nestřídám 6 a více plodin,
ale pouze tři. Dovážíme i ty brambory z nížin
a naše podhůří jsme zatravnili doslova bez
užitku a k loukám má ten jílek daleko. Je to o
nastavených podmínkách při vstupu do EU, kdy jsme
ustoupili nátlaku starých zemí a šli na hranu
efektivity zemědělství. Nyní "sklízíme", co
zaseli naši lokajští politici při vyjednávání
podmínek pro naše zemědělství. Poláci se nedali
a dnes je tu mnozí opěvují, ale ani tam to není
nic moc a připomíná to leckde skanzen z doby
před 50. léty. Podobně je to i jinde, kde je
neživí zemědělství, ale pouze dotace do něho.
Jsem pro zákaz biopaliv, biomasy pro energetiku
a část půdy je třeba osít biopásy k zaorání,
jako doplnění organiky v půdě. Prostě to, co
dělám já v malém, tak dělat ve velkém a tam taky
směřovat dotace i od ministerstva životního
prostředí, protože půda je základem pro celý
dobře fungující ekosystém. Ano platíme daň za
to, že nás dnes už živí pouze 80 000 lidí v
zemědělství a ti musejí být taky ziskoví a tak
se tak chovají. Změňme jim podmínky, aby byli
více ekologičtí a nedělejme to podle výměry,
ale podle stavu půdy na které hospodaří. Nač
cpát větší dotace někomu, kdo používá chemii
stejně jako jeho velký soused? To je jako
dorovnávat mzdu špatnému dělníkovi, aby neměl
méně, než jeho úspěšnější kolega. Není to tak
náhodou socialismus po kapitalisticku dnešní
vlády údajně napravující křivdy vůči malým?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.8.2022 19:55 Reaguje na Břetislav Machaček
Prosímvás, méně narativů a více faktů...
Faktem je, že hmyz začal u nás masově vymírat od dob kolektivizace a prvních aplikací DDT to nám ještě nikdo nic z EU nediktoval, tehdy diktát chodil z opačné strany.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.8.2022 15:13 Reaguje na Jakub Graňák
Víte kdo vynalezl DDT a kdo ho masově
používal na odvšivení uprchlíků a vězňů
z koncentračních táborů? Víte kde se DDT
používalo o mnoho dříve a intenzivněji
než u nás? Ano skončili s ním dříve, ale
ne všude a nahradily ho jiné sajrajty.
Oni tam měli taky tu kolektivizaci?
Jen si kopněte do minulého režimu, který
ještě pole hnojil hnojem, protože ho měl
a šetřil valuty za průmyslová hnojiva.
Máte to trochu popletené, ale budiž, ta
nenávist vám zatemnila paměť, ze které
si pamatujete pouze to, co chcete. On
producent DDT k němu dodával certifikát
nezávadnosti a byl to podvod a nebo jen
nedostatečný výzkum vlivu na vše živé?
Posuzuji jen pole v mém okolí, kde před
30 roky byly na poli žížaly a dnes tam nejsou. Ob rok je hnojili hnojem a nyní
ob 10 let a to pouze tak, aby se neřeklo.
Pole se stříkala jednou a nyní x krát, aby se postřikem hnojilo, zlikvidovaly
se plevely, škůdci, plísně a houby. Sám
to přece v praxi vidíte, tak neplácejte opak, aby jste mohl hanit práci předků.
Zeptejte se jich, proč na mandelinku
používali v celém světě DDT, neboť
nic jiného ani v té době nebylo. Ono
to už je fanatizmus, co předvádíte a
koukněte na spotřebu chemie ve zbytku
EU. Oni tam mají JZD, že tak plýtvají
chemií? Chcete jít cestou EKO a BIO
jako na Srí Lance, kde odrovnali zemědělství a s ním i ekonomiku celé země? Mám rád ten váš hmyz, ale jsem
realista a vím, že zázraky se nekonají
a musíme se k cíli dostat postupně bez
hloupých vzpomínek na chemizaci, která
byla na Západě za socíku daleko větší.
Navíc ho nezabíjím a nestrkám do krabic
jako entomolog amatér včetně chráněných
druhů.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist