Ve dvou tocích na Liberecku uhynulo několik tisíc ryb, příčina neznámá
Zasažený byl zhruba pětikilometrový úsek mezi čistírnami odpadních vod v Jeřmanicích a Hodkovicích nad Mohelkou. "Vše nasvědčuje tomu, že se jednalo o jednorázové znečištění. Opticky v toku nebylo vidět znečištění, pěna, skvrny či zákal a ani nebyl zjištěn žádný nepatřičný pachový vjem," uvedl pro Deník mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jiří Ovečka.
Původ znečištění zatím známý není. Inspektoři z několika míst vodního toku i od vyústění ČOV Jeřmanice odebrali vzorky k dalšímu zkoumání. Policisté také zajistili vzorek uhynulých ryb a odebrali i vzorky z vytipovaných míst, například kanalizace nebo šachty.
Není to první hromadný úhyn ryb v této lokalitě. "Stalo se nám to už mnohokrát, nikdy se nenašel viník,“ uvedl pro MF Dnes hospodář místní organizace Českého rybářského svazu v Hodkovicích nad Mohelkou Aleš Böhm. Výši škody nedovede Böhm zatím vyčíslit. Mezi uhynulými rybami převažovali pstruzi, byli tam ale i lipani podhorní, vranky obecné a další druhy. Jejich navrácení do vodního toku bude trvat několik let. "Vysazujeme tam původní formu pstruha potočního, který je považovaný za nedostatkové zboží. Je těžké ho sehnat a vypěstovat v takové míře, aby se to dalo během chvilky zase do pořádku," dodal Böhm.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (12)
vaber
25.8.2022 16:39přece paní ministryně Hubáčková si na to dohlédne,jak nás všechny ujištovala,
jediné co by jim šlo, je svést vše na Babiše , o Bečvě všichni věděli kdo to zavinil a kdo to nezavinil a hned
média a mnoho odborníků v tom měli okamžitě jasno ,
vaber
26.8.2022 08:32 Reaguje na orb slavíknyní mohou předvést jak umí najít původ otravy a vše vyšetřit ,
kdo to nyní sabotuje?
orb slavík
26.8.2022 17:11 Reaguje na vabervaber
27.8.2022 08:33 Reaguje na orb slavíkBřetislav Machaček
26.8.2022 09:09řek a nostalgicky vzpomínám na pstruhy jako polena pod výtokem z jatek v
Jeseníku na řece Běle před 30. roky. Ono něco rybám vadí a nemusí to rovnou
zapáchat a kalit vodu. Ve vysoké koncentraci za sucha je jedovaté i to, co
je v normě vypouštěné do vodnaté řeky. Mít potoky a řeky dost vody budiž, ale nahrazovat čistou vodu vodou z čističek, je spíše likvidace všeho živého. Ryby je pouhým okem vidět a co zbytek jako raci, vodní hmyz atd?
Jakub Graňák
26.8.2022 09:23 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
26.8.2022 12:29 Reaguje na Jakub GraňákMinimálně u těch řek a čističek znám recept mimo nenadálé
otravy zaviněné něčí chybou, nebo dokonce záměrem. Voda
z čistírny odpadní vody má projít retenční nádrží a tam
prokázat na pokusné rybí obsádce, že je pro řeku a ryby
v ní nezávadná. Pak má být až vypuštěna a nebo použita
jako závlaha například pro biomasu (topoly) pro energetiku.
To je taky jediné využití biomasy pro energetiku se kterou
bez výhrad souhlasím. Nic složitého a je to velmi levné.
Každopádně levnější, než zdokonalovat čištění, likvidovat
havárie a znovu zarybňovat. Pak mít samozřejmě nádrže pro
zachycení přívalových vod a postupné vypouštění za sucha.
Jinou cestu do budoucna nevidím mimo přihlížení otravám
a hledání viníků. Základem je prevence a nikoliv trest a úhrada škod, které jsou nenahraditelné.
Jakub Graňák
26.8.2022 13:50 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
26.8.2022 15:52 Reaguje na Jakub Graňáknastavil špatně. O co více pěstuji na poli biomasy,
tak o to více musím intenzivněji hospodařit na tom
zbytku, abych dodal ty potraviny. Pokud kráva dojí 3x více, ale hnoje dává tolik co jedná kráva s třetinou mléka, tak mi chybí 200% hnoje proti
původnímu množství. Pokud dovezu 50% vepřového,
tak mám o 100% méně hnoje a tak mohu pokračovat.
Pokud nemám koho krmit, tak neseju pícniny ani
na zelené hnojení a nestřídám 6 a více plodin,
ale pouze tři. Dovážíme i ty brambory z nížin
a naše podhůří jsme zatravnili doslova bez
užitku a k loukám má ten jílek daleko. Je to o
nastavených podmínkách při vstupu do EU, kdy jsme
ustoupili nátlaku starých zemí a šli na hranu
efektivity zemědělství. Nyní "sklízíme", co
zaseli naši lokajští politici při vyjednávání
podmínek pro naše zemědělství. Poláci se nedali
a dnes je tu mnozí opěvují, ale ani tam to není
nic moc a připomíná to leckde skanzen z doby
před 50. léty. Podobně je to i jinde, kde je
neživí zemědělství, ale pouze dotace do něho.
Jsem pro zákaz biopaliv, biomasy pro energetiku
a část půdy je třeba osít biopásy k zaorání,
jako doplnění organiky v půdě. Prostě to, co
dělám já v malém, tak dělat ve velkém a tam taky
směřovat dotace i od ministerstva životního
prostředí, protože půda je základem pro celý
dobře fungující ekosystém. Ano platíme daň za
to, že nás dnes už živí pouze 80 000 lidí v
zemědělství a ti musejí být taky ziskoví a tak
se tak chovají. Změňme jim podmínky, aby byli
více ekologičtí a nedělejme to podle výměry,
ale podle stavu půdy na které hospodaří. Nač
cpát větší dotace někomu, kdo používá chemii
stejně jako jeho velký soused? To je jako
dorovnávat mzdu špatnému dělníkovi, aby neměl
méně, než jeho úspěšnější kolega. Není to tak
náhodou socialismus po kapitalisticku dnešní
vlády údajně napravující křivdy vůči malým?
Jakub Graňák
26.8.2022 19:55 Reaguje na Břetislav MachačekFaktem je, že hmyz začal u nás masově vymírat od dob kolektivizace a prvních aplikací DDT to nám ještě nikdo nic z EU nediktoval, tehdy diktát chodil z opačné strany.
Břetislav Machaček
27.8.2022 15:13 Reaguje na Jakub Graňákpoužíval na odvšivení uprchlíků a vězňů
z koncentračních táborů? Víte kde se DDT
používalo o mnoho dříve a intenzivněji
než u nás? Ano skončili s ním dříve, ale
ne všude a nahradily ho jiné sajrajty.
Oni tam měli taky tu kolektivizaci?
Jen si kopněte do minulého režimu, který
ještě pole hnojil hnojem, protože ho měl
a šetřil valuty za průmyslová hnojiva.
Máte to trochu popletené, ale budiž, ta
nenávist vám zatemnila paměť, ze které
si pamatujete pouze to, co chcete. On
producent DDT k němu dodával certifikát
nezávadnosti a byl to podvod a nebo jen
nedostatečný výzkum vlivu na vše živé?
Posuzuji jen pole v mém okolí, kde před
30 roky byly na poli žížaly a dnes tam nejsou. Ob rok je hnojili hnojem a nyní
ob 10 let a to pouze tak, aby se neřeklo.
Pole se stříkala jednou a nyní x krát, aby se postřikem hnojilo, zlikvidovaly
se plevely, škůdci, plísně a houby. Sám
to přece v praxi vidíte, tak neplácejte opak, aby jste mohl hanit práci předků.
Zeptejte se jich, proč na mandelinku
používali v celém světě DDT, neboť
nic jiného ani v té době nebylo. Ono
to už je fanatizmus, co předvádíte a
koukněte na spotřebu chemie ve zbytku
EU. Oni tam mají JZD, že tak plýtvají
chemií? Chcete jít cestou EKO a BIO
jako na Srí Lance, kde odrovnali zemědělství a s ním i ekonomiku celé země? Mám rád ten váš hmyz, ale jsem
realista a vím, že zázraky se nekonají
a musíme se k cíli dostat postupně bez
hloupých vzpomínek na chemizaci, která
byla na Západě za socíku daleko větší.
Navíc ho nezabíjím a nestrkám do krabic
jako entomolog amatér včetně chráněných
druhů.