https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ve-zdarskych-vrsich-se-jeste-mohou-hlasit-brigadnici-na-koseni-cennych-luk
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ve Žďárských vrších se ještě mohou hlásit brigádníci na kosení cenných luk

4.7.2021 00:58 | ŽĎÁR NAD SÁZAVOU (ČTK)
Louky se sečou jednou za rok. "Pokud ta péče nebude dva tři roky, louky začnou zarůstat a zanikne to druhové bohatství, co tady máme," doplnil Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina. Ilustračmí foto
Louky se sečou jednou za rok. "Pokud ta péče nebude dva tři roky, louky začnou zarůstat a zanikne to druhové bohatství, co tady máme," doplnil Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina. Ilustračmí foto
Zdroj | Piqsels
Ve Žďárských vrších se ještě mohou hlásit brigádníci na kosení cenných podmáčených luk. Sdružení Krajina, které bude letos zajišťovat údržbu asi 150 hektarů lučních porostů na desítkách míst, už na jarní výzvu nějaké nové pracovníky získalo, ale uvítalo by další pomocníky. ČTK to řekla ředitelka sdružení Kateřina Marečková. Nejvíc práce s ručním kosením, hrabáním a odvážením trávy je v červenci a srpnu.
 

"Budeme rádi, když se lidi budou dál ozývat. Ne každému ta práce sedne," řekla Marečková. Sdružení spolupracuje s živnostníky, na brigádu chodí třeba studenti. Podle Marečkové je snahou, aby možnost přivýdělku měli v první řadě lidé, kteří blízko kosených území žijí nebo k nim mají vztah. Jednak proto, že peníze na kosení jdou z veřejných zdrojů. "A i kvůli tomu, aby se dostali na louky, které mají za humny, a aby věděli, co se tam děje," doplnila.

Práce se organizují různě. Například na základě spolupráce se sdružením poseče louku živnostník, který má křovinořez. "My pak domluvíme třeba partu místních studentů, půjčíme jim hrábě a plachty a oni tu trávu pohrabou a vytahají," řekla Marečková. Další zemědělec pak podle dohody trávu odveze svým traktorem.

Rozloha kosených cenných luk bude letos o něco menší než minulé roky. "Některé louky se už letos nepokosí, protože na ně nejsou peníze," řekla Marečková. Uvedla, že určité snížení avizovala Správa CHKO Žďárské vrchy, která financuje velkou část těchto prací. Podle informací, které Sdružení Krajina má, by příští rok mělo být na péči o tyto louky peněz ještě méně.

Sdružení funguje skoro čtvrt století. Na ruční pokosení a vyklizení trávy z 178 hektarů podmáčených luk rozmístěných asi v 60 lokalitách na Vysočině loni potřebovalo 4,8 milionu korun.

Louky se sečou jednou za rok. "Pokud ta péče nebude dva tři roky, louky začnou zarůstat a zanikne to druhové bohatství, co tady máme," doplnil Tomáš Blažek ze Sdružení Krajina. Dodal, že to potvrzuje monitoring prováděný na loukách pravidelně 12 let. Botanici porovnávají skladbu druhů rostlin na udržovaných plochách a na kontrolních čtvercích, které se nekosí. "Změna k horšímu je rychlejší než ta změna k lepšímu," řekl. Na některých loukách zkouší sdružení nahradit kosení pastvou ovcí, zvažuje i pasení poníků či divokých koní.

Peníze na kosení luk plynou hlavně z Programu péče o krajinu. "Není důvod k obavám, na kosení luk a další opatření pro obnovu krajiny či posílení biodiverzity je a bude dokonce mnohem více peněz k dispozici, a to v našem paralelním programu Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny," sdělila ČTK Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Uvedla, že v tomto programu lze, na rozdíl od Programu péče o krajinu, přihlašovat i víceleté projekty.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

4.7.2021 05:08
Na co peníze a brigádníky ? Vždyť je přece takovejch zelenejch. Těm práce nevoní ? Nebo se raději předvádějí před tv kamerami při demonstracích/sabotážích ?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.7.2021 15:38 Reaguje na smějící se bestie
Mohl byste prosím popsat, koho myslíte těma zelenejma?
Zatím mi Váš komentář nedává dobrý smysl.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

4.7.2021 16:26 Reaguje na Majka Kletečková
Vy je neznáte ? Vždyť je ukazují každou chvíli v některé televizi - jak někde něco blokují, obsazují, " zachraňují ".
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.7.2021 21:45 Reaguje na smějící se bestie
Televizi moc nesleduji. Mohl byste prosím ještě více upřesnit, kdo jsou ti Vaši zelení?
O členech Strany zelených jsem zatím neslyšela, že by někde něco blokovali nebo obsazovali. Spolužačka mé dcery a její přátelé kdysi blokovali kácení stromů v bezzásahové zóně na Šumavě a zachraňovali tamější ekosystém, asi byli i v TV, ale ti vedle toho sekli kosou louky, pomáhali opravovat chodníčky na naučné stezce Červené blato. Ti se ale rozhodně práci nevyhýbali a nevyhýbají. Teď toho pro přírodu tolik nedělají, mají rodičovské povinnosti a často i náročná zaměstnání.
Předem děkuji za konkrétnější odpověď.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

5.7.2021 00:32 Reaguje na Majka Kletečková
Jen skromný dotaz - zachránili ten místní ekosystém?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

5.7.2021 18:34 Reaguje na Pavel Jeřábek
To nejsem schopna posoudit. Myslím, že většina smrků na onom místě ať už chráněných těmi mladými nebo nechráněných nakonec odumřela kvůli kůrovci a teď tam vyrůstá mezi jejich torzy bujný mladý les (opět převážně smrkový). Dospělý smrkový les s živými stromy se nepodařilo zachovat, stromy odumřely a byly během relativně krátké doby nahrazeny přirozeným mladým lesem.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

5.7.2021 22:22 Reaguje na Majka Kletečková
Cokoliv na Šumavě vyroste, bude nějaký ekosystém nebo lépe biotop.
Jestli tam v příštích padesáti letech ale bude zakmeněný les, který bude druhově pestrý, odolný proti mokrému sněhu, vichřicím a škůdcům silně pochybuji. Opět převládne smrková monokultura, s občasnou příměsí nějakého listnáče. Smrkové lesy budou rozvolněné a nebo naopak přehoustlé, velmi náchylné na mokrý těžký sníh.
Plocha s převládajícím bylinným porostem tedy především se třtinou budou velkým rizikem plošných požárů - kouřící turisty neuhlídáte ani v národním parku.
Je škoda, že místo věšení na stromy, se výrazně proti kůrovci nezasáhlo, napadené stromy včas nepokácely, neoloupaly a kůra s mladými brouky nezlikvidovala.
Dřevo klidně mohlo na zemi zůstat.
Kůrovcové plochy na Šumavě by byly výrazně menší, ale dostatečně velké, aby si vědci mohli v národním parku sledovat své pokusy o obnově lesů bez zásahů člověkem.
Bavorský les je 1/3 Šumavy, je v zemi s výrazně silnější ekonomikou, a Němci a Rakušani nepotřebují svoje lesy moc kácet, protože levně nakoupí u nás.
A doma si to oříznou, ohoblují a pošlou nám naše dřevo zpět v podobě řeziva prostřednictvím svých hobby marketů.

A u nás skáčeme po lesích a bijeme se v prsa, jak jsme zachránili geneticky nepůvodní smrky na Šumavě, které tam se snaží obnovit ze semen, protože ty poslední původní smrky "pokousaly" kůrovcové dětičky.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

5.7.2021 00:30 Reaguje na smějící se bestie
Peníze nejsou žádná sláva - zkuste to.
Těch několik co skáče po bagrech či někde po ulicích to nezachrání, ale byla by to super aktivita pro ty, co svoji energii plýtvají v posilovnách a tělocvičnách.
Když kouknu na to fotografii, jak daleko se přetáčí s křovinořezem, tak to je super pohybové posilování mnoha svalů v těle a ještě za to dostanou nějakou korunu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

5.7.2021 09:13 Reaguje na Pavel Jeřábek
Ja tam driv sbirala kameny z poli. Byla to super sobotni aktivita, super posilovani mnoha svalu v tele, hlave zadovych a dostala jsem nejakou tu korunu, slovy sedm za hodinu. Nestezuji si, jen vzpominam. :))
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

10.7.2021 10:49
Chápu , že tam nemůže z nějakého důvodu vjet traktor se třemi lištami , ale proč by tam nemohla ruční sekačka s pojezdem ? Vždyť sekají křoviňákem a ne ruční kosou popř. srpem. Nebo zadotovat stádo ovcí, které pak na zimu poslouží jako krmivo pro vlky a ti zase jako zábava pro tzv. vlčí hlídky :-) ?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist