Vědci analyzovali vliv klimatických změn na lužní lesy v povodí Dunaje

Nějak mi tu chybí kokrétní údaje: množství proschlých porostů (mrtvého dřeva), výkyt jiných dřevin, než v původních lesích, snížení přírůstu dřevin v důsledku chybějících povodní apod.

To asi těžko jde zapravit do jedné zprávy zaměřené primárně na info o tom, že takový projekt existuje, myslím.

Neřekl bych, že by nešlo něco konkrétního (číselné porovnání) uvést. Pokud je řeč o "pravidelném zaplavování", tak co opakovaně (od r. 84) navštěvuji naše luhy, suchem netrpí a jsou přizpůsobené spíše období bez záplav. Většina je uměle zavlažována z kanálů, ale i celkově je spodní voda vysoko. Připodobnil bych to k tradovanému mýtu, že lesu požár prospěje. Téměř všechny lesy, které navštěvuji, se s požárem nepotkaly, přesto - či právě proto, jsou krásné a vitální. Ano, trpí obdobími bez deště (SM, BO), a to mnohem více, než "nedostatečnými" záplavami lužní lesy.

Jasně, některé lesy o požár nestojí :-D, ale některé bez něj fungovat nebudou, nebo prostě vyhoří později a o to více. To už je dneska docela jasná záležitost, myslím.

Když se projdete kolem vody (řeky, rybníka), uvidíte na březích vrby, olše, topoly..., které se záplavou/zaplavením nepotkaly, přesto jím nic nechybí - přirůstají a plodí normálně.
Posunu to do osobní roviny, a napíšu, že vědci by mohli dojít k závěru, že faleš a podrazáctví potřebuji, když jsem se s ním celý dospělý život potkával. Nikoliv! Nebýt kamarádů a lidí pozitivně naladěných... Mylná dedukce.

Jsem apriori proti záplavám, stejně jako proti požárům. Lesům je bez nich dobře, při obou "vzývaných" scénářích zahyne obrovské množství drobných živočichů, v tůních se namnoží komáři. Zjevně nejsem dosti ekologistický...

Já jsem taky proti, ale chápu, že to v daných biotopech prostě jinak nejde :-)

Asi bych neporovnával situaci jednotlivých stromů s komplexním ekosystémem lužního lesa...

Pane Durasi, dle Vašich příspěvků na diskusích, soudím, že se o tuto problematiku zabýváte dlouhodobě, takže mi snad budete moci napsat jak lužní lesy v dolních tocích řek(což si překládám jako lužní lesy v dolních částech řek) zmírňují povodně, ke kterým většinou dochází v horních částech zejména u toků pramenících v horách (nedávné povodně začaly na horních tocích)? Jinak Soutok byl zaplaven a delta Dunaje bude mít vody dost takže se ukáže, jak to lužním lesům pomůže (ale rozhodně to nepomohlo zmírněním povodní v Rakousku (pokud jde o Dunaj).

Jasně, když se na velkou povodeň zadělá nahoře v povodí, lužní lesy na dolním toku už mohou situaci pouze více či méně vylepšit, ale ne vyřešit - umožněním širokého rozlivu do nivy. Mezi stromy se voda zpomalí a usadí se spousta splavenin a také unášeného spláví (větve, kmeny a tak). Každý rozliv je fajn dárek pro lidi níže po toku.
Lužní les na horní Lužnici, ten funguje excelentně.
Zaplavování lužních lesů je nutné k tomu, aby byly zachovány, což je sice každému zřejmé, ale není už úplně zřejmé, že musí být zaplaveny docela hodně, dlouho a pravidelně a tak. Jak povodňovat lužní lesy je problém, který se sice daří vykazovat, ale lesy jdou do kopru... Jde o hladinu podzemní vody, dobrou kondici různých ramen a tůní, invazi nepůvodních druhů, když není záplavováno dostatečně. Pozitivní či negativní reakce lužního lesa trvá dlouho, řadu let. Jedna událost les nespasí.

Obdivovatelům meandrů, pobřežních lesů plných souší a padlých kmenů i
díky bobrům, je doporučuji navštívit u Bohumína dříve, než se nejhorší hrůza uklidí. Alespoň zjistí, jak dopadá to nicnedělání po povodních.
Břehy a okolí řek je zataraseno naplaveným dřevem a bez jeho uklizení
hrozí další povodeň už při čtvrtinových srážkách. Koryta řek jsou opět
zanesená, plytká podle přání ekologů a po dešti se opět voda rozlije
po okolí. Obyvatelé se budou do doby vyčištění koryt s hrůzou koukat
na každá temná mračna věštící větší srážky. To je panečku eroze půdy
v řádek desetitisíců kubíků orné a jiné půdy! Hezké? Ano pro ty žijící
někde v bezpečí a taky ty kvanta komárů, které zastaví až mrazy. Pak
je tu ale možnost, aby ekologové rozbili prasátka, vykoupili půdu a
domy postižených a vytvořili tam tu svoji vzývanou divočinu. Pochybuji
ale, že disponují takovými úsporami a na sanaci škod si bude muset
půjčit i stát a mnozí postižení. Včera jsem viděl marnou snahu dvou
zemědělců odčerpat vodu z polí s nefunkčními drenážemi, aby neshnila
řepa a sója. Tam, kde drenáže fungují už voda z polí odtekla stejně,
jako z mé zahrady, kde jsem měl místo půdy pouze lesknoucí se hladinu.
Do mých drenáží ale nikdo balík slámy nehodil a tak je už voda pryč!
Co na to nyní poví zastánci likvidace meliorací, když vidí na polích
plavat labutě a všude ta kvanta mrtvých zajíců a jiných zvířat? Že
to tak musí být? Ale prd, tak tomu má být pouze v jejich pomatených
hlavách, ale ostatní se zdravým selským rozumem si to nepřejí!

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Koryta řek jsou přirozeně dimenzována zhruba na jednoletou vodu. Přání ekologů (a taky moje :-)!) zní, tuto plytkost, jak píšete, zachovat, a to kvůli udržení dobrého vodního režimu - komunikaci podzemní vody v nivě s vodou v řece.
Koryta řek se periodicky zanášejí splaveným materiálem, který zase další povodeň odnese o kus dál. To je prostě přirozený běh věcí. Zanesené koryto neznamená, že se do něj povodeň nevejde - protože ona si ten materiál ze dna zase odklidí.
Voda má vybřežit poměrně brzy a má zaplavit údolní nivu, která má být jakousi instantní přehradou, co sníží a oddálí kulminaci povodňové vlny. Zastavovat údolní nivu by se mělo jen výjimečně. jinak je to proti Přírodě a věc nemůže prostě dobře dopadnout.
Likvidace meliorací/systematických drenáží. Někde je ta likvidace prostě potřeba, protože jinak je s krajinou i se zemědělskou produkcí amen. Někde je třeba mít ty drenáže regulovatelné, aby pracovaly, jen když je to nezbytně třeba. Jinak dochází např. k setrvalému odvodňování údolních niv, což jeněco jako zločin.
No, to jen tak na okraj.

Povodně někde na Obi mě nechávají chladným, tam ať se voda vylívá jak libo. Mám na mysli naši ZASTAVĚNOU krajinu včetně záplavových území=niv. Proto jsem pro přehrady, poldry, regenerativní z., meze, remízky, rybníky apod.

Jednoletá voda? je třeba dimenzovat koryta řek - v obcích! - na minimálně padesátiletou vodu. Zaplavená pole je jednoletá ztráta, u měst mnohem větší - a de facto zbytečná.

Obávám se, že i ona zastavěná krajina bude muset nějak reagovat na klimatickou změnu a vzrůstající rizika velkých povodní. Ohrázovat všechno nepůjde, navíc každá hráz zhoršuje situaci níže, protože omezuje rozliv). Probagrovat koryta na Q50 se obávám, že je čistá utopie, už Q20 je trochu extrém. Ty nemovitosti navíc nikdo nebude chtít ani pojistit...
Jasně, já jsem také všemi deseti pro maximalizaci retence vody na každém metru čtverečním v kombinaci s poldry a se zvýšením retenční kapacity rybníků. Jenže prostor pro další přehrady už moc není a ani kombinace všech opatření velké povodně úplně nevyloučí...

Pane Durasi, v Česku jsme na tom s přehradami velmi dobře (až na Heřmínovy)! V minulých diskusích jsem navrhoval zrychlit vypouštění vody před avizovanými nadnormativními srážkami. Téma mě velmi zajímá, a ač nejsem vzděláním vodař, cítím se kompetentní k otázce se vyjádřit stejně jako Vy. Čistit koryta je NUTNOST, neb voda vytváří místně úložiště kamení a štěrku (hrby, lavice), což bývá místo budoucího rozlivu.

Když ten potok zachytil více než padesátiletou vodu, koryto řeky to může také! Jde mi o nastavení celkového systému (viz výše), neb zástavba (budovy) zdaleka není vše, velká voda ničí mosty, cesty, náspy... - a to po povodni RYCHLE obnovit zkrátka nejde! Takže vše souvisí se vším, povodně jsou pro ekologisty fajn/nutnost, pro realisty zbytný, resp zvládnutelný problém. Musí se jen chtít.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Srpen---2013/Povoden--Klidek%E2%80%A6

Ale jo, vím, co povodeň všechno odnáší :-). A taky vím, proč to v mnoha případech dělá. Protože jsme se nastěhovali do jejího teritoria. Když dáte do běžné nerozlehlé nivy silnici, železnici a domy, prostě vám voda ukáže, že to takhle není dobře. Teď je otázka, jestli se pokusíme situaci zlepšit opatřeními na své straně (stavby atd.) nebo jestli budeme s Přírodou zápasit zuby nehty a budeme bagrovat, betonovat a tak podobně. Jasně, někde půjde jedno, někde kombinace a tak. Alke jen si připustit příčiny a souvislosti už by bylo fajn.
A ano, musí se chtít, to určitě :-).
Ekologicky smýšlející lidi bych určitě ani hanlivě neoznačoval, ani nekanalizoval. Spíš bych se snažil pochopit a porozumět tomu, co vlastně chtějí a o co jde. Možná pak i odpadne nutnost se proti nim zbytečně vymezovat.
Povodně jsou nutnost aktuálně hlavně pro realisty, řekl bych, ne :-)? Jen že to ekologové chápu a realisti moc ne :-). (Povodňování lužních lesů je jiná kategorie. Jestli ty lesy chci, MUSÍM je povodňovat, jinak je mít nebudu. To není o názoru, to je o pravdě.)

Vážím si některých vašich názorů, ale
zkuste se postavit oběma nohama na zem
a nelétat v oblacích. Plytký tok přes
vesnici a nebo město? Dovedete si představit třeba Vltavu v Praze, která
bude mít hladinu metr pod úrovní vchodu
do Národního Divadla? Ne? Já taky ne
a jinde to chcete lidem vnutit? Jsem
všemi deseti pro přirozené toky řek
tam, kde ještě existuje opravdová
divočina, ale u nás takové místo už
není. I ty meandry a plytké toky co
tu zbyly se vinou poli a loukami, kde
přicházejí hospodáři zalitím o úrodu.
Jinde zase procházejí silnice a železniční tratě a těm povodně taky
nesvědčí. Uvědomte si, že pravěk se už
se svými pár tisíci lovců a sběračů
nevrátí a nás živí pole, továrny a
obslužné činnosti koncentrované právě
v okolí toků. Víte co vám poví lidé
z města nad chráněnými meandry? Že
ty naplaveninami a bobry pokácenými
stromy zabrzdily průtok řeky natolik,
že se zvedla a zaplavila město. A ono
stačí málo. Stačí pro případ povodní
meandrům vybudovat bypass a městu
části vody odlehčit. Pak jim meandry
nebudou vadit a budou jim tleskat
jako vy a já. To město totiž nelze
obětovat stejně, jako tisíce obcí a
měst na pospas přírodě a nechat je
rok co rok zaplavovat. My je musíme
chránit stejně, jako už tisíc let
lidé před námi. Můj děda v těch
meandrech a i jinde v řece těžil
ve třicátých letech za hospodářské
krize písek a štěrk ze dvou důvodů!
Jedním byl stavební materiál a druhým
zkapacitnění průtoku řeky. Bez toho
dnes dochází k rozlivům dříve nikdy
nevídaným, kdy má Odra i kilometrový
rozliv do šíře a poměrně i hluboký.
Víte kde ten rozliv končí? Konči u
soutoku s Olší, kde je řeka regulována
a pravidelně prohlubována polskými
sousedy. Ti ji postavili u Ratiboře
poldr, který Ratiboř ochránil a taky
vysoké hráze kolem zahloubené řeky
nedovolily to, co absence hrází v
Bohumíně-Pudlově a jejich protržení
v Ostravě. Pokud MUSÍME u řek žít
a pracovat, tak je musíme držet v
březích, hrázích a v hlubším korytě.
Víte co by znamenalo vrátit řeky do
"pravěku" s jejich rozlivy po okolí?
Dovedete si představit to přesídlování
od řek, ale kam a za co? Nesněte a
postavte se na obě nohy, než zase
budete propagovat mělká koryta a
přírodní břehy řek v kulturní krajině.

Pojďme to vzít od začátku.
Krajina potřebuje dobrý vodní režim, protože bez něj to prostě nepude. Kromě spousty dalšího to znamená i nemít přehloubená, napřímená a dlážděná koryta potoka.
Povodně jsou výsledkem srážek a poměrů v povodí. Poměry v povodí nejsou vůbec dobré a něco s nimi musíme udělat, abychom situaci zlepšili. Počasí se ale s klimatickou změnou mění k horšímu a nenaděláme s tím nic.
Jsem za spoustu opatření, která ochrání před povodňovými škodami. Zároveň ale není možné rozvíjet zástavbu, natahovat infrastrukturu bez respektu k tomu, kam voda bude jednou za 50 či 100 let sahat, a nárokovat si, že se o vše musí postarat někdo jiný. Jasně, někde to půjde těžko, někde vůbec, ale někde to jít asi bude muset. Nikdy nejde a nepůjde ani v budoucnu ochránit všechno. Ochrana na padesátiletou vodu stojí obrovský balík. Ale je také voda stoletá. Ochrana na tuhle vodu je obrovsky nákladná nejen investičně, ale taky provozně (někdo se o to všechno musí starat). Navíc některá z opatření (ohrázování) zhoršují situaci lidem níže po toku, protože tam voda bude dosahovat výš, než by mohla => další a další finanční prostředky. Jenže pak je taky voda stopadesátiletá, dvěstěletá a tak. A proti těm se prostě ochránit nejde.
Obec Trobky - zničená celkem nedávno a teď znovu. A za pár let to může být zase. Při vší úctě k tamějším lidem - zvážil bych, jestli má cenu zkoušet znovu a znovu něco, co nemá moc naději na úspěch? Někdo tuhle tvrdohlavost musí vždycky zaplatit, myslím ta opatření proti vodě.
Asi bude třeba si rozmyslet, co se ještě ochránit dá a co už ne. A jestli nebude lepší některé lokality prostě přesídlit - nakonec to bude i v důsledku lacinější.
Píšete, že MUSÍME u řek žít atd. Asi budeme muset svá MUSÍME místy přehodnotit. A s dalšími změnami klimatu budeme nejspíš zjišťovat, že toho MUSÍME je čím dál méně.

1*.Dá se jen kroutit hlavou nad tím, jak rychle po katastrofě se objevují divné názory o poldrech, meandrech... Info, že nic nedokáže ochránit proti 100 a víceleté vodě, je neuvěřitelné a cynické. Doufám, že stát je natolik soudný, že skončila doba, kdy tyto názory budou bránit ochraně životního prostředí a zdraví a zdrojů lidí i státu osvědčenými stavbami, které jsou nachystané. Snad dá Kupka přednostně postavit komunikace tam, kde se bude stavět přehrada Heřminovy. Nebude to drahá stavba v poměru k efektu, změnila by i rozlivová území. Lidi na SM na to mají právo.
A ano, jsou místa, která by lidi měli v zájmu svém i ostatních opustit a ne opravovat. Liberty nabízí stavební parcely, stavebko už neblokuje hlupák, snad se obnoví digitalizační projekt stavebka, který zpracovávalo ANO...

Podle mě je spíše cynické, lakovat lidi v rizikových lokalitách na růžovo falešnou představou, že je dokážete ochránit. TOHLE je kromě neznalosti a hlouposti i ten cynismus, víte?

https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/karel-zvaral-cistit-necistit-nezaplavit-zaplavit

Odhaduji, předpovídám, že po letošní zkušenosti to bude velké téma.

Jojo, velké téma to určitě bude :-). Jen aby se nesvezlo neefektivním směrem...

reaguji na "Břetislav Machaček 25.9.2024 09:53"
(pardon, ale jsou tak krátké řádky, že to nejde číst, odsunutím debaty doleva chci docílit lepší čitelnosti, byť poruším návaznost, vezmu to zástupně i námitky p. Zvářalovi i paní Jarce O.)

Ad poldery na Odře: mnoho nepřesností - jsou dva Bukow a Ratiborz Dolny. Soustava není primárně pro R. ale pro Opole a Wroclaw! Samotná R. má velký problém, protože malinké koryto (stará Odra) oproti zkapacitněnému Kanal Ulga extremizuje sedimentaci za bifurkací a městu hrozí definitivní zánik řeky, pokud neinvestuje mega + geniální nápad "kam s ním" (sedimentem). Už je to pár měsíců, co jsem vás ponoukal, abyste se na to mrknul. Tohle Vám nedochází a pořád „futrujete“ jedno řešení jako svaté. Pochopte, že každá mince má dvě strany a kdo ji není schopen obrátit a zvážit +/-, stane se snadno ideologickým.
Jestli chcete, svezu Vás tam lodí za lístek domů (ale budete muset pádlovat, plech a smrad nedělám). Ale nejdu do toho, než pojede přívozská CČOV, ani moje ani vaše zdraví za ten poznatek nestojí.
Ad Koryto na Q50: znamená stržení hladiny podzemní vody. Nebo tak vysoké hráze, že za nimi nastává extrémní riziko při Q100 kvůli protržení (viz dále „TV a 2.pivo“).
Ad hráze (leevee): Málokdo si všimne, že jsme, z historických důvodů (to jsou Ti "moudří předkové, proti kterým tady trvale oponuji), naše řeky ohrázovali tím nejpitomějším způsobem = "hned vedle". Protipovodňové hráze liniového typu musí mít i ekonomický smysl! (Vavroušek: TUR =Eko+Eko+Socio)
Ad matička: V Praze se pořád staví v nivě, dnes a denně, a tím se zhoršuje Q profil, protože developeři si namazali IPR a „málo bytů“ je dneska totem a tabu. Je nesmírně těžké udržet otěže „rozvoje“ a uchránit nivu dalšímu zastavování, když je to tak snadno spočitatelné (zisky) vs. tak nejisté (rizika). Nejde zdaleka jen o Nár.Div., ale o urbanismus. A jakmile uděláte např. Vlt.kaskádu, tak tomu lid prostý uvěří a natlačí se znova a ještě víc k vodě. I se silnicí i s bydlením. Stalo se a děje se furt. Prostě v národě není 10 milionů Fialů a Machačků a Jarek O. , ale většina lidi si koupí raději velkou TV a druhé pivo, než by si „odtrhla od huby“ a desetikačku týdně přidali na PPO. A pak přijde bohatec a všem na očích si postaví na břehu novostavbu „s výhledem na vodu“ = zprzní protekcí/korupcí celý úřad = na dříve z.p. = vydělal (někdo).
Typicky ignorujete rozdíl mezi konkr. místem a obecným pravidlem. Viz Meandry Odry (zpětné zatopení B.) => meandry špatně. To není názor vámi poplivávaných ekologistů, ale práce jiných vodohospodářů, např. našeho dřívějšího ředitele pana Matouška, že meandrující tok zpomaluje rychlost povodňové vlny (naměřil jak moc). Správně jste to postřehl, ale vyvodil mylný závěr.
Vámi zobecněným nesprávným závěrům podléhá např. paní Jarka O., snad proto, že máte pozorovací talent a znáte své okolí. Jak byste touto jednookou optikou rozsoudil Litovel a Olomouc? A kdyby nebylo prof. Štěrby, dneska by tam měli nejspíš bohatší lidé krásné So+Ne domečky a protlačili by si i hráze a hezky natěsno. On tomu zabránil vyhlášením CHKO a niva slouží všem. Ani vy si ostatně nestěžujete na nivu CHKO Poodří a kdyby nebyla, plavala by Ostrava ještě víc. Ale to Vám nevyčítám, vadí mi novináři, že zase dojili emoce a neumí vzít mapu do ruky a kameru na rameno, aby lidem ukázali, jak jim meandry nebo rozlivy do polí „nahoře“ pomohli. Výsledkem je klasický klausismus (co nevidím, neexistuje a nemá cenu ani hodnotu = lze zprivatizovat).
Prostě OBECNĚ platí, že kinetickou energii povodňové vlny je třeba tlumit (rozlivem, meandrováním = zpomalit, snížit kulminaci), abychom zabránili poškození níže položených sídel. I pod Bohumínem jsou „níže položená sídla“. A neplést divočící povodeň v horách a zátopu v nížině, to si snad nemusíme opakovat. Jenže problém horských obcí je (bavíme se stále o PPO), že se historicky „rozlézají“ do délky a dnes prakticky celé údolí je 1 linie nemovitostí. (V Úpě v Ne 15/IX o sebe zvonily metrové balvany!)
Mj. všiml jste si, jak často extremizujete („tisíce obcí a měst na pospas přírodě a nechat je rok co rok zaplavovat“)? Tím poškozujete debatu a devalvujete své postřehy (obé ke škodě věci). Třeba obcí je v ČR 6 tisíc a zasažených obyvatel zlomek a Q100 byla po 27 letech. (od určitého momentu se musíme bavit o statistice).
Ad „divné názory“ (Jarka O.): kdybyste si našla rozhovor gen.ř. PVl k 20. výročí na IDNES, tak Vám řekne to samé a budete mu pět pochvaly. Prostě tak to je a nezmění na tom nic žádný z nás.
Shrnuto: Klín klínem a ještě větší prachy – to je mentalita alkoholika. Uznáte, že nejde provozovat do nekonečna? (protože např. TV a 2. pivo = lidi to prostě chtěj teď a hned = mám nárok).
A snad se nemusíme bavit o KUKU biomase a štěpce a podobných … ehm nechci kazit racionální debatu.
S úctou DF
P.S. Jinak ten článek stojí za starou bačkoru, protože neříká nic jiného, než že „děláme“. A správně kritizujete (KZ), že to samo se snad nemusí verbalizovat … no jiná doba žádá jiné lidi, dneska je móda povědět o všem a 100x, čímž se zahlcuje veřejný prostor k nepochopitelnosti. Hele, zase jsem se vyhnul sprostému slovu!

Došel jsem k závěru, že s fanatiky, demagogy a manipulátory nemá cenu ztrácet čas.

V tom p.s. jsem dal za pravdu Vám, že je dobře, že Vy kritizujete prázdnou slámu (nás). Mělo být gramaticky "A správně kritizuje (KZ) ..."
Ale uklikal bych se, kdybych pod každou repliku širokou 2 cm vypisoval zvláštní okénko. Na úvod jsem to vysvětlil a se za to omluvil. Jestli jsem to sloučil příliš, omlouvám se.
Dan Fiala

Milý p. Fialo,
Byla jsem názoru, že se chceme bavit o ochraně před povodněmi (+ další funkce). Je tu někým psáno, že koryto řeky má kapacitu na 1letou vodu. Na jakou vodu má kapacitu koryto mělké meandrující řeky podle těchto odborníků? Ani mokřad není ochranou proti povodní, je totiž vodou nasycen, ostatně dnes není nutno na SM plýtvat dotacemi na mokřady, jsou tam i tak. Poldr apod. hranice svých možností jasně předvedly. Jde tu o technické (bez hnusných obstrukcí ekospolků) ne drahé víceúčelové řešení, které Ochrání zcela konkrétní území pravidelně decimované záplavami. Všimněte si původní avizované ceny asi 2 mld. Co to je? Dnešní odhad po zdražení, likvidaci výrob a obstrukcích je samozřejmě jinde.
Pokud jde o stavby v nivách, psala jsem, že je to blbost, za socíku nemožná. Není potřeba 10 mil. poctivých, ale mají snad existovat pravidla, o nichž je ouřada natolik informovaný a inteligentní, že se uplatit nedá - na rozdíl od nesmyslů. Tohle je jedno z nich. Jinak soudný stát by řekl, že 3x a dost, stačí, ekos už ukázali, jak si představují ochranu proti vodě a teď se začne naslouchat těm, kteří ji umí. Přehrady předvedly, co umí. Ano, sídla pod nimi vznikají, jsou jimi totiž chráněná, ale o to snad jde.

Ad kapacita: někdy se podobnému říká korytotvorný průtok. Nejsem hydraulik a debatujeme, ptám se jich na to, naslouchám. Z nejistoty bych hádal, že se to tak jistě neví. V prvním kole se neshodneme na definici, v druhém na příkladech a v třetím na obecném závěru (no jó, vědátoři) => málo víme.

Ad mokřady: chcete aby Vám někdo dal za pravdu nebo aby se vedla rozumná debata nebo abyste se něco dozvěděla? Tady Vás pan Machaček vede na scestí, byť má v konkrétnech pravdu, protože to vidí=je to evidentní. Jenže mokřadem je i výtopa Rožmberka (j. všechny litorály rybníků). Taková jest definice, kterou v zápalu jednostranně ignoruje. A přitom má na mysli jen část, leč používá obecnější (mnohem širší) pojem.
Ad "plýtvat dotacemi": Jakou funkci podle vašich znalostí mají mokřady na bilanci dusíku v odnosu z naší krajiny? Mě nevadí zda ne/víte, ale opět mi přijde divné, jak snadno schematizujete. Ta jistota mě zaráží. A mj. diskusi posílá do kopru.

Ad ceny: ano, proto se musí překalkulovat. Stejně JETE a JEDU. Nestojí a měli bychom majlant a na energiích 22-23 neprodělali gatě (viz Fr.). Pro mě rozhodující argument byl dávno a dávno od paní Vašáryové - velv. ČSFR v Rakousku: totální zaslepenost a brutální nátlak, racio 0 %, víra a strach 100 %.
Proto se mj. snažím věcně argumentovat a tlumit vášně. A taky mi to nejde vždycky a často prostě nevím.

Ad restrikce v nivách: socíkem bych teda neargumentoval, protože za soudruhů bylo totálně zdevastováno kulturní dědictví českých a moravských zemí od středověku. Stačí se podívat na Edici Památky ČSSR (po okresech to myslím je cca 5-10 svazků). Prostě byla taková chudoba řízená likvidací církví, spolků, šlechty, sedláků a koho všeho ještě. Celé knihovny nechali shnít a naházet do stoupy, nábytek, stroje, zeřízení soudruzi rozkradli jak komoušský straky a hospodaření šlo zu grunt. Za tu devastaci se Strana národu nikdy neomluvila = bezcharakterní. Hitlerovi taky nebudu děkovat, že nás naučil vpravo.

Ad 3x a dost: tak takovou ostrost bych od vás nečekal. Myslíte že jako kdo byl 3x vytopen už nedostane podporu a musí se zařídit sám ... ? To bych neměl odvahu veřejně a nahlas. Ale ano, je to tíživá zodpovědnost za vlastní majetek. A tady by stát měl hodně pomoci a podpořit směnu pozemků. Jenže se děje opak (ne všude a ne vždy, ale děje). Staví se v nivách dál.

Ad přehrady: v rámci jejich prospěšnosti z nich nedělejte svatou krávu. Ano mají svá bezesporná + a mají svá bezesporná -. Stejně poldry a všechno. V Polsku se protrhly dva nebo tři, katastrofická vlna jako v Metlech. Znamená to, že poldry jsou zlo? Ne! Jenom se musí víc peněz dávat na revize hrází a čapů, odbahňovat atd. A ty lidi jsou dražší neb metody a technika pokročilejší.
PROSTĚ U KAŽDÉHO PPO VÁŽIT + & -. (= mj. bránit ideologizaci a schematizaci z obou stran)

Vzpomeňte na mosty. Ale my chceme nové dálnice a obchvaty a všechno a hned. A na dluh! Oprava nějakého starého mostu? A kdo po něm jezdí a proč ... a nejsou peníze a nejsou ... a pak křupně Carolabrüke! (prudké ochlazení, řekli inženýři mostaři)

Starat se a pečovat. Končím, čas tlačí.
Díky za otázky. Mějte se. Hezký den. DF

Šlo mi spíš o to, že po povodních je priorita státu ve směřování peněz, dá se jen doufat, jasná, a měly by to být Heřminovy, ne mokřady. N2 viz diskuze o starých kanálcích na Šumavě.
Nedorozumění je 3x a dost... nesměřuje na zastavení podpory při opravě domů, nýbrž na jednání státu s cílem, aby se postavila přehrada. 3x (asi) byly záplavy, stát 2x lenošil, naslouchal ekologům, dával peníze na dotace na poldry(20letá voda) atp. a výsledkem jsou tyto škody. 3x a dost mířilo konkrétně k státu a přehradě v konkrétním území.
Ad údržby: Já o nich vždy psala...
Carolabrücke: údajně byly 2 úseky sanovány a most se rozbil tam, kde sanace měla proběhnout příští rok. Zní to hezky, ne..:) koukla jsem se, kdy byl postaven a bylo to v 70kách. Nedělejme si iluze o kvalitě betonů v té době, stavělo se hlavně rychle s jinými standardy, mmch. na západě i východě byla podobná situace.
Kapacita: meandr mění rychlosti vody v průřezu, nanáší i odnáší půdu, tok prodlouží, ale koryto nezkapacitní. To udělají regulace přírodního koryta (a údržby). Já mám jako řešení na malých územích ráda rybníky. Copak si asi dnes povídají Vaši hydraulici....
Ceny: Ano, chceme spoustu věcí a hned, není-liž pravda. Já v těch Herminovech osobně vidím prioritu, kterou si ti zmučení lidi zaslouží. Ekolog může remcat o chodnících, ne o tomto. Ale samozřejmě je to subjektivní můj pohled.

Většinu se vám snažil vyložit D. Fiala, díky mu za to. Já jen na okraj:
Poldr: určitě není laciným opatřením :-), na to nevím, jak jste přišla. Je naopak dost drahý, protože ta hráz musí být provedena tak, aby ustála velké hydraulické šoky. A to je drahé. Také se musí o tu hráz pečovat = další náklady.
Bez "víceúčelových řešení" to opravdu nepůjde, to mi věřte :-). A poldry budou jednou z možností.
Mokřady: Mokřad ve smyslu malý močál povodeň nezlepší, ale může hodně pomoci vodnímu režimu v mikropovodí, včetně zadržení a infiltrace srážkové vody. Také má další funkce. A samosebou, mokřady jsou i kolem rybníků a v některých nivách - a tam je význam i pro povodně dosti důležitý.
Stavby v nivách - za socíku :-)! To jste vedle. Ale pravda je, že aktuálně se ve špatném trendu pokračuje. A to je dramaticky špatně.
3x a dost: Chápu, že vám veškerá ekologie leží v žaludku. Asi proto, že jí nerozumíte? Nevím. Každopádně vám uniká skutečnost, že ochrana proti velké vodě (i suchu) je VŽDY kombinací technických a přírodě blízkých (měkkých) opatření. Jinak to nejde. Peníze utratíte a ochranu nezajistíte. Těm, kdo takhle umí věci řešit, těm je třeba naslouchat, co myslíte?

Nešlo mi o drahotu poldru, nýbrž o cenu přehrady. Kouzlem nechtěného?? jste sdělil, že poldr je drahý, ano, přepočten na kubík zadržené vody možná dražší než přehrada.
Neznám bezúdržbové technologie.
Víceúčelová opatření obhajuji a tím je přehrada. I v jejich okolí se nacházejí mokřiny.
Mi neleží v žaludku ochrana krajiny a zdraví lidí, tedy původní účel, se kterým se tento obor na zač. 90tek oživil. Obstrukce přehrad jsou zcela proti tomu, vytvářejí představu, že přehrada degraduje životní prostředí a ohrožuje lidi. Ostatně jste mi výše v tom smyslu něco vytkl. Opak bývá pravdou. A zde životy ohrožuje slabost nebo alibismus státu. Na SM 2x nebo i víckrát zatopené se peníze utratily za poldry a přišla tato potopa. Takže by se mělo začít naslouchat vodařům.

Pane Durasi,odkud počítáte horní Lužnici. Myslím, že jsem se dopustil nepřesnosti v tom, že horní toky mávají větší spád, ovšem Třeboňská pánev není nadarmo zvaná pánev, takže z hlediska toku jde o horní část, ale umožňuje rozlivy které jsou u jiných řek v dolních a zároveň nížinných oblastech jako je Třeboňska. Jinak se opět ukázala genialita Nové řeky, která by, obávám se nyní přes ekology neprošla. Jinak to co povoluje Praha, tedy výstavba v místech, kde by se Vltava mohla rozlévat, nechápu. Od roku 2013 přeci tolik času neuplynulo. My máme rekreační nemovitost blízko rodiště Nežárky a tam nebyly srážky extrémní. A Nežárka byla hodná. Z řečí politiků, primátor Svoboda, hejtman Kuba mi připadá, že si neuvědomují, že katastrofální záplavy v Čechách a na Moravě a ve Slezku se, naštěstí, časově míjejí. I Berounka byla hodná, aspoň v porovnání se rokem 2002. Nejlacinější jsou ty škody, které nenastanou.