https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-popsali-evoluci-samciho-pohlavniho-chromozomu-y-diky-rostline
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci popsali evoluci samčího pohlavního chromozomu Y díky rostlině

7.2.2025 10:30 (ČTK)
Silenka širolistá.
Silenka širolistá.
Foto | Zdeněk Kubát / AV ČR
Rostlinní biologové popsali evoluci samčího chromozomu Y u silenky širolisté. Je to kvetoucí rostlina, která má podobně jako lidé oddělená pohlaví. Odhalili také možné geny zodpovědné za určení pohlaví. Nové objevy mohou přispět k lepšímu porozumění pohlavního rozmnožování rostlin, ale i dalších organismů včetně člověka. Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR (AV ČR) o tom informoval v tiskové zprávě.
 
Většina kvetoucích rostlin má oboupohlavné květy, některé ale mají výhradně samičí či samčí květy. Těmto rostlinám se říká dvoudomé a mimo silenky do této kategorie patří například cesmína, konopí, většina druhů vrb, kopřiva dvoudomá nebo chmel.

Chromozom Y u silenky širolisté obsahuje mnoho opakujících se úseků DNA, což komplikuje analýzu. Podle ústavu bylo pro vědce náročné rozluštit DNA chromozomu Y u této rostliny. Navíc má přes 500 milionů "písmen" genetické informace. To je téměř jedna šestina celého genomu, tedy kompletní dědičné informace, člověka s 23 chromozomy.

Kromě genomu silenky širolisté analyzovali vědci i genomy dvou příbuzných druhů, které nemají oddělené pohlaví - silenky obecné a silenky kuželovité. Jejich srovnání odhalilo komplikovaný původ silenkových pohlavních chromozomů, jež vznikly z několika kusů jiných chromozomů.

"Na rozdíl od lidského chromozomu Y je ten silenkový evolučně mladý. Tato jedinečná vlastnost nám umožňuje detailněji sledovat klíčové procesy, které formují pohlavní chromozomy a ovlivňují charakter rozmnožování," uvedl Roman Hobza z Biofyzikálního ústavu AV ČR.

Publikované poznatky se stanou podle Heleny Štrochové z Ústavu experimentální botaniky AV ČR odrazovým můstkem pro další výzkum rozmnožování rostlin, například určením skupin genů, které se pomnožily, či naopak ztratily v souvislosti se změnou způsobů rozmnožování.

Na objevu se podílel mezinárodní tým vědců z osmi evropských zemí včetně Česka, USA a Chile.

"Nová publikace je výsledkem dlouholetého mezinárodního úsilí a ukazuje, že i zdánlivě nenápadné rostliny mohou přinést klíčové poznatky o základních biologických procesech," řekla Štrochová. Hobza dodal, že poznatky získané u silenky mohou být zároveň využity při studiu jiných rostlin včetně plodin, ale také dalších organismů.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist