Vědci se přou se Stráským kvůli kůrovci na Šumavě
Čtrnáct členů vědecké sekce Rady Národního parku Šumava své postoje sdělilo v otevřeném dopise novému řediteli parku Janu Stráskému. Vědci slibují novému vedení spolupráci za předpokladu, že správa bude při ochraně přírody zohledňovat vědecké poznatky a bude respektovat účel, pro který byl národní park zřízen.
Podle podepsaných odborníků musí být při také správě území dodrženy platné legislativní postupy. Signatáři deklarují, že budou při práci v radě parku právě tyto požadavky uplatňovat. „I přes současnou komplikovanou situaci se zastavením šíření kůrovce v zásahových částech národního parku se domníváme, že není třeba hovořit o krizovém managementu, ale že prioritami Správy NP Šumava i Rady NP je zpracování jasné, dlouhodobé a exaktně podložené koncepce managementu národního parku, zejména nové zonace, která odstraní nevhodnou fragmentaci jádrových území,“ stojí v otevřeném dopise. Dále je podle vědecké sekce potřeba dokončit zpracování kvalitního plánu péče.
„Umožnění samovolného vývoje zdejších ekosystémů bylo i jedním z důvodů vyhlášení parku a uplynulá dvě desetiletí jasně prokázala, že v bezzásahových územích se obnovují unikátní ekosystémy,“ stojí v otevřeném dopise. Park také podle vědecké sekce pomáhá živočichům, jejichž ochrana je významná z hlediska celoevropského (např. perlorodka říční, tetřev a další) a které jednoznačně profitují z dostatečné ochrany jejich biotopů.
Na otevřený dopis vědcům odpověděl ředitel Jan Stráský v emailu, který také označil za veřejný. V něm se ředitel parku pozastavuje nad vyjádřením o "komplikované situaci se zastavením šíření kůrovce" a požadavku respektovat účel, pro který byl NP zřízen. „Poněvadž mne právě tato "komplikovaná situace" dostala do role, v níž se právě nacházím, musím mezi důvody jejího vzniku zahrnovat i špatná minulá rozhodnutí, která ve svém důsledku míjí účel, pro který byl Park zřízen a hlavně hledání rozhodnutí, směřujících k nápravě,“ píše Stráský.
Rada národního parku se sejde 7. března. Na tomto zasedání by se mělo hovořit o návrhu nového návštěvního řádu. V něm se novému řediteli nelíbí snaha o zpřísnění regulace splouvání Vltavy a znovu uzavření cesty na Modrý sloup. Stráský v emailu slibuje, že také podá informaci o své představě řešení kůrovce. „Vstřícně vás chci ubezpečit, že vůbec netrvám na "krizovém managementu", ale budu spolu s vámi hledat účinný management k zastavení šíření kůrovce, poněvadž teprve v tom vidím předpoklad dalšího rozvoje Národního parku Šumava pro ochranu přírody, obyvatele i návštěvníky,“ píše Jan Stráský.
reklama
Další informace |
Doplněk 23. 2. - Ještě před jmenováním Jana Stráského ředitelem národního parku Šumava zveřejnila skupina vědců „Situační souhrn kauzy Národního parku Šumava“. Podle ní je potřeba vyřešit nezvládnutelné šíření kůrovce mezi bezzásahovým a zásahovým územím i mimo park, za což může management národního parku řízený jen podle přírodovědeckých a nikoli lesnických pravidel.
Dále čtěte |
Ochrana přírody je nad rozvojem obcí, tvrdí lidé ze Šumavy a Českého Švýcarska
Šumava se může brzy zařadit mezi světově uznávané národní parky. Po bok Yellowstone nebo Serengeti
Novela zákona by mohla ohrozit zařazení NP Šumava mezi nejuznávanější parkyOnline diskuse
K zde diskutujícím - 23. 2. 2011 - Vratislav VozníkČasové určení "někam do druhohor" je poněkud nadnesené, já to odhaduji na cca rok 1000 n.l. Za tu dobu je schopen nový, téměř přírodní les vyrůst. "Téměř" proto, že už bude vždy nějak ovlivněn rostlinami, které člověka provázejí. Jejich pyl a semena v ovzduší prostě jsou...Nicméně - chceme mít na Šumavě trochu větší zahrádku či arboretum nebo národní park, kde můžeme sledovat (turisté, žáci, studenti, vědci, rodiny s dětmi, důchodci, prostě celá veřejnost) dynamiku ekosystémů nejen striktně lesních, včetně jejich obyvatel a spolutvůrců (myriády organismů z říší rostlinné, živočišné i hub)? Pokud to první, pak ano, lesníci a zahradní (nebo v tomto případě krajinní) architekti vč. obchodníků dřevem zde mají mít hlavní slovo. Jenže on je tu národní park, který má ze zákona trošku jiné poslání. Neříkám, že se příroda má nechat přírodě v celém parku. V druhých a dalších zónách určitě zasahovat, a tvrdě. Lesy jsou to a priori namnoze hospodářské, umělé. V prvních zónách sice také nelze na celé ploše mluvit o kdo ví jakých pralesích (ač poslední zbytky se ještě najdou), ale v nich by měl být les a dynamika jeho ekosystému co nejpřirozenější. Pokud tam pustíme člověka, který by se o přirozený les pokoušel výsadbou, tak už z definice toho nedosáhne. Člověk vždy vysadí les umělý, byť přírodě blízký. Lidé, ba ani jejich část v podobě biologů, ekologů, lesníků, nejsou chytřejší než příroda. To dokazuje už sám fakt, že v ní je pořád co zkoumat a zkoumá se. A konec konců, i to maliní a tráva k postupnému vývoji lesního ekosystému patří. Jak myslíte, že tam lesy vznikly, než přišel člověk? Shodneme se asi na tom, že národní park není jen pro přírodu samu. Je pro lidi, jejich žití, práci, odpočinek, poznávání. Ale alespoň malou část parku bychom přírodě nechat měli. Ať se na to lidé ve Správou NP regulovaném množství a jí stanovených datech chodí dívat. Nechť se s tím tamní obce naučí marketingově pracovat. A v tom jim i současní zastánci bezzásahovosti jistě pomohou. |
