Vědci se přou se Stráským kvůli kůrovci na Šumavě
Čtrnáct členů vědecké sekce Rady Národního parku Šumava své postoje sdělilo v otevřeném dopise novému řediteli parku Janu Stráskému. Vědci slibují novému vedení spolupráci za předpokladu, že správa bude při ochraně přírody zohledňovat vědecké poznatky a bude respektovat účel, pro který byl národní park zřízen.
Podle podepsaných odborníků musí být při také správě území dodrženy platné legislativní postupy. Signatáři deklarují, že budou při práci v radě parku právě tyto požadavky uplatňovat. „I přes současnou komplikovanou situaci se zastavením šíření kůrovce v zásahových částech národního parku se domníváme, že není třeba hovořit o krizovém managementu, ale že prioritami Správy NP Šumava i Rady NP je zpracování jasné, dlouhodobé a exaktně podložené koncepce managementu národního parku, zejména nové zonace, která odstraní nevhodnou fragmentaci jádrových území,“ stojí v otevřeném dopise. Dále je podle vědecké sekce potřeba dokončit zpracování kvalitního plánu péče.
„Umožnění samovolného vývoje zdejších ekosystémů bylo i jedním z důvodů vyhlášení parku a uplynulá dvě desetiletí jasně prokázala, že v bezzásahových územích se obnovují unikátní ekosystémy,“ stojí v otevřeném dopise. Park také podle vědecké sekce pomáhá živočichům, jejichž ochrana je významná z hlediska celoevropského (např. perlorodka říční, tetřev a další) a které jednoznačně profitují z dostatečné ochrany jejich biotopů.
Na otevřený dopis vědcům odpověděl ředitel Jan Stráský v emailu, který také označil za veřejný. V něm se ředitel parku pozastavuje nad vyjádřením o "komplikované situaci se zastavením šíření kůrovce" a požadavku respektovat účel, pro který byl NP zřízen. „Poněvadž mne právě tato "komplikovaná situace" dostala do role, v níž se právě nacházím, musím mezi důvody jejího vzniku zahrnovat i špatná minulá rozhodnutí, která ve svém důsledku míjí účel, pro který byl Park zřízen a hlavně hledání rozhodnutí, směřujících k nápravě,“ píše Stráský.
Rada národního parku se sejde 7. března. Na tomto zasedání by se mělo hovořit o návrhu nového návštěvního řádu. V něm se novému řediteli nelíbí snaha o zpřísnění regulace splouvání Vltavy a znovu uzavření cesty na Modrý sloup. Stráský v emailu slibuje, že také podá informaci o své představě řešení kůrovce. „Vstřícně vás chci ubezpečit, že vůbec netrvám na "krizovém managementu", ale budu spolu s vámi hledat účinný management k zastavení šíření kůrovce, poněvadž teprve v tom vidím předpoklad dalšího rozvoje Národního parku Šumava pro ochranu přírody, obyvatele i návštěvníky,“ píše Jan Stráský.
reklama
Další informace |
Doplněk 23. 2. - Ještě před jmenováním Jana Stráského ředitelem národního parku Šumava zveřejnila skupina vědců „Situační souhrn kauzy Národního parku Šumava“. Podle ní je potřeba vyřešit nezvládnutelné šíření kůrovce mezi bezzásahovým a zásahovým územím i mimo park, za což může management národního parku řízený jen podle přírodovědeckých a nikoli lesnických pravidel.
Dále čtěte |
Kvůli nedostatku vody je na Teplé Vltavě zákaz splouvání, které dnes mělo začít
Nedostatek vody ohrožuje začátek sezony splouvání na Teplé Vltavě
NP Šumava opraví svou záchrannou stanici pro handicapovaná zvířataOnline diskuse
Nesmysl! - 22. 2. 2011 - Filip JetmarSouhlasím s Bedřichem. Pan Stránský se snaží vzbudit dojem, že hodlá naslouchat a jednat - tak doufejme, že to nebude jen dojem.Kůrovce se nepodařilo na Šumavě ani jinde zastavit žádnými vyzkoušenými prostředky, o nevyzkoušených pan Stránský nějak konkrétně nemluví, tak nevím, jak by ho chtěl zastavit. Myslím, že osud šumavských lesů je dávno dán - dojde k velkoplošnému odumírání smrkových lesů, ať už se kácet bude nebo ne. Jen někteří se s tím stále nedokážou smířit a ve snaze zachránit současný "zelený les" nakonec mohou způsobit více škody než užitku. Pokud ale nebudeme kácet, necháme vzniknout přirozenému a tedy stabilnějšímu a odolnějšímu lesu - sice už se asi nedožijeme jeho stadia zralosti, ale i stadium obnovy a dorůstání je fascinující "podívaná". A budoucí generace zdědí Šumavu skutečně "zelenou". Mluvím zde ovšem o nejcennějších I. zónách. V zásahových zónách se možná podaří kůrovce přibrzdit, ale les mu nakonec podlehne též. Akorát musíme řešit komplikovanou otázku obnovy, která bude muset být po těžbě i umělá, a to zejména s ohledem na to, abychom nevytvořili zase jen labilní les a naši potomci nemuseli řešit problém kalamit podobného rozsahu, i když ty nelze nikdy předem vyloučit (ani v přírodních lesích) například z důvodu změny klimatu. Zkrátka problématika je složitá a já věřím spíš vědcům, kteří dynamiku lesního ekosystému na Šumavě dlouhodobě sledují, než vědcům - dřevařům (Jeník a spol.) |
