Vědci: Sedláci by měli dostat víc peněz na modernizaci bez ohledu na velikost
4.2.2022 01:47 | PRAHA
( ČTK)
"Zatímco malé firmy využívají více neplacenou vlastní práci, velké firmy naopak těží z rozsahu obdělávaných ploch. Oba typy podniků přitom preferují stejnou budoucí strategii rozvoje založenou na větším zapojení moderních technologií precizního zemědělství," uvedl Lacina.
Zemědělství by pomohlo, kdyby mnohem více dotací mohli zemědělci využít na nákup moderní techniky a technologií, z nichž mohou profitovat jak velké, tak malé podniky. Naopak by se tvůrci společné zemědělské politiky Evropské unie neměli primárně zaměřovat na to, jaké zemědělce zvýhodnit podle velikosti, uvedl Lubor Lacina z Provozně-ekonomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Vědci k těmto závěrům dospěli ve zprávě, kterou vypracovali na žádost Evropského parlamentu (EP).
Vědci analyzovali data, z nichž vyplývá značná příjmová nerovnováha mezi malými a velkými podniky. "Zatímco malé firmy využívají více neplacenou vlastní práci, velké firmy naopak těží z rozsahu obdělávaných ploch. Oba typy podniků přitom preferují stejnou budoucí strategii rozvoje založenou na větším zapojení moderních technologií precizního zemědělství," uvedl Lacina. A pokud malí i velcí dostanou více peněz na modernizaci, povede to k vyšší produktivitě a k enviromentální udržitelnosti zemědělské produkce. Díky moderním technologiím lze šetrněji nakládat s půdou, používat méně umělých hnojiv, jejichž aplikace je přesně zacílená, a také lze některými technologiemi nahradit lidskou práci, která je stále méně dostupná.
Rozdělení peněz mezi zemědělce je nyní v Česku obzvláště citlivým tématem. Sedláci sdružení v Agrární komoře ČR a Zemědělském svazu ČR zrušili tento týden další protest, protože by s nimi měl jednat premiér Petr Fiala (ODS). Této části zemědělců se nelíbí, že by měli dostat méně peněz než dosud. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) totiž s kolegy upravil systém rozdělení dotací pro roky 2023 až 2027, podle ministra nová pravidla vyrovnávají podmínky dotací dosud vychýlené ve prospěch velkých zemědělců. Asociace soukromého zemědělství nový systém vítá a odmítá, že by měly nastat katastrofické scénáře, které nyní předpovídají velké podniky. "Ve prospěch intenzivnější podpory malých zemědělců hovoří především jejich větší důraz na udržitelnost, kvalitu půdního fondu, omezení vodní eroze a biodiverzitu. Důležitým faktorem je také schopnost menších zemědělců prodávat konečnému zákazníkovi na regionální úrovni, což je plně v souladu s konceptem programu EU Z farmy přímo na vidličku," uvedl Lacina. Ve prospěch velkých podniků podle něj hovoří vyšší ekonomická efektivita produkce z důvodu úspor z rozsahu i schopnost zvyšování produktivity výroby. "Negativní se u velkých farem jeví odtrženost vlastníků půdy a těch, co na půdě hospodaří, menší biodiverzita nebo nadužívání umělých hnojiv kvůli ekonomickému zisku bez ohledu na kvalitu půdního fondu, který je neobnovitelným zdrojem," uvedl Lacina.
Zemědělské politika EU, která se zformovala už v 50. letech minulého století a prodělala významné reformy, patří dlouhodobě k nejkontroverznějším politikám Unie. Ačkoliv podíl zemědělského sektoru tvoří v EU méně než tři procenta HDP, výdaje na zemědělství tvoří druhou největší položku rozpočtu Unie.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
žádný velký nebo malý podnik není, z hlediska péče o krajinu a její zdraví. Pokud se zemědělci nepřizpůsobí ani žádné dotace dostávat nemají.
Odpovědět
Dotace slouží k narovnání ceny, pochopte to už.
Odpovědět
dotace jsou defakto korupce tržního hospodářství. Jsou nadužívané a neměl by na to být právní nárok. Chování zemědělců je leckdy hanebné a nerespektuje potřeby přirozené ochrany ani krajiného charakteru, natož aby půda byla biologicky živá. DO ZEMĚDĚLSTVÍ SE CPE PENÍZE ALE NIC TI ZEMĚDĚLCI DO KRAJINY NEVRACÍ. Jsou to mamonisti s nataženýma rukama.
Odpovědět
Melete nesmysly. Tak zemědělci do krajiny nic nevrací? Stačí, abychom se na pole na dva roky vys... a uvidíte, jak se krajina změní k nepoznání, ale jinak, než si myslíte.
Odpovědět
Pane Řezáči, možná by jste si měl projít DZES a PPH, až to budete mít pročtené, dejte vědět, můžeme si o zemědělství popovídat, děkuji.
Odpovědět
Pane Řezáči. Zemědělci v celé Evropě jsou dotování. Pokud bychom ty naše odstřihli od dotací, všichni by zkrachovali a naše republika by byla mnohem více závislá na dovozu. I když se mi dotace nelíbí, pořád je podle mě lepší, zadotovat zemědělce a co jde, vyrobit v v republice, než hrdě zrušit dotace a dovolit, aby si s námi kdokoliv vytřel rectum. A mimmochodem, zrušení dotací by znamenalo i masivní navýšení nezaměstnanosti.
Odpovědět
Dotaci - a teď myslím obecně - tu musel vymyslet ďábel...
Odpovědět
sedláci nemají dostat žádné dotace pořád jen brečí sucho, mokro každý rok je špatný
Odpovědět
Tyhle přiblblé komentáře mám nejraději.
Odpovědět
Ministrem Nekulou představena úprava rozdělení narokovych dotací je špatná z toho důvodu, že opomíjí návaznost rostlinné výroby na živočišnou výrobu. Pořád se nepravdivě opakuje, že větší hospodář, třeba s 3000ha, má na hektar vyšší dotací. To není pravda. Nároková jednotná platba na obhospodařovanou plochu je stejná, ať máte v LPIS 20 ha nebo 2000 ha. - Dotací na plochu, tedy narokovou, by dle mne měl dostat pouze ten, kdo má hospodářská zvířata, tedy hnojí pole statkovými hnojivy. Kdo by v příslušném roce prokázal, že chová aspoň 1VDJ na 3 ha obhospodařovane plochy, ten by narokovou dotaci dostal. Na kolik ha máš zvířata, na tolik ha dostaneš dotaci. Na zbytek plochy by ať už velký, nebo malý sedlák nedostal nic. Pokud nemá sedlák hospodářská zvířata, tak by nedostal žádnou narokovou dotaci, kromě zelinářství a sadarstvi. Evidence Hradištko + LPIS = vše by bylo jasné. Kdo totiž nemá zvířata, točí na svých 100 ha pořád dokola 4 plodiny, které zasype chemii. A na to má dostat dotací? Ne!! Bez zvířat by neměl sedlák či farmář dostat ani dotaci na stroje či technologie na rostlinnou výrobu, což lze zajistit bodovým zvýhodněním projektu v rámci PRV SZIF. Hned by se ukázalo, kdo je opravdovým sedlákem, bez ohledu na velikost plochy v LPIS, a chová ke svým ha potřebný počet zvířat, oboje na jedno IČ. Jakékoliv jiné zvýhodňování malých proti velkým je nesmysl a nespravedlnost. - Bohu žel, většina minisedlaku, kteří mají 5-150ha, zvířata nemá, hnoji pole pouze chemii s preferencí nejziskovějších plodin pořád dokola, a tímto svým "podnikáním" krajině škodí. Změna dotací je potřeba, ale nesmí být preferovan sedlák bez zvířat před komplexním hospodářským podnikem, který hnoji statkovými hnojivy !!
Odpovědět
Souhlas. Toto tu tvrdím neustále, že je mi lautr putna výměra,
kterou kdo obhospodařuje, ale jak. Dodal bych pouze, že ten hnůj
od těch zvířat by měl dávat do pole a ne ho likvidovat třeba v bioplynce a nebo rozprodávat zahrádkářům. S touto praxí se taky
setkávám, kde je i hnůj předmětem "prodeje ze dvora". Taky jsem
tu popisoval pole obhospodařována polským zemědělcem bez hnoje
a s dotací z Polska. Více jak dvacet let této činnosti udělalo
z orné půdy nazpět "celinu", jak se u nás nazývá mrtvá jílovitá
půda. Takové podnikání malých sedláků není žádná výhra a jde tu
pouze o ideologické potrestání úspěšných, díky racionalizaci
a efektivitě práce.
Odpovědět
Jen dodatek k vaší poměrně srovnané myšlence, se kterou jako agronom relativně i souhlasím. V PRV byla zvířata poměrně zvýhodňována, pokud někdo měl nadstavbu, tedy přidanou hodnotu produktu, dělá sýry, mošt apod. měl dotaci 100 % jistou. Poslední rok už se v nich nepohybuji, takže nevím jak je to nyní, ale bylo to tam.
Odpovědět
|
|
Personální a platová situace je kritická, píšou zaměstnanci veterinární správy
Mohou obce omezit chov zvířat ve svém katastru? Rozhodne Ústavní soud
Ministerstvo zemědělství letos rozdělí 85 milionů korun na uchování, šlechtění a výzkum genetických zdrojů