https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-vytvorili-z-cistirenskeho-kalu-substrat-vhodny-pro-pestovani-stromu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci vytvořili z čistírenského kalu substrát vhodný pro pěstování stromů

29.7.2023 01:27 | BRNO (ČTK)
Čistírenský kal, který vzniká při čištění odpadních vod, může najít využití při výrobě substrátu vhodného pro pěstování stromů. Vědci z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně dokázali vytvořit certifikovaný postup, kterým substrát získávají. A z prvních výsledků experimentálního ověřování je zřejmé, že stromy velmi dobře prospívají. Substrát je vhodný například do měst, kde mají stromy k růstu extrémně obtížné podmínky, ale i v dalších místech, na nichž mají stromy lidským působením obtížné podmínky k životu, lze ho použít také v lesních školkách, uvedl Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie.
 

Čistírenský kal smíchali vědci s dalšími odpadními surovinami, a to glaukonitem a biouhlem. Glaukonit je jílový minerál, který je přirozeně přítomný v glaukonitických pískovcích a který se z nich po vytěžení vypírá. Biouhel je zuhelnatělá organická hmota, která v půdě vydrží v nezměněné podobě i stovky let. Substrát je doplněný o drcenou kůru, dřevovlákno a další příměsi, které obsahují i jiné substráty. Substrát tak lze vyrobit z nejen z odpadních, ale také lokálních surovin a v arboristice a lesnictví může alespoň částečně nahradit rašelinu, která se dováží z Pobaltí.

Kromě měst a dalších člověkem pozměněných míst, kde mají stromy ztížené podmínky, je substrát využitelný v lesních školkách a v mladých porostech do deseti let. Ke stromům, které to potřebují, se substrát položí kolem kmene. Obvykle je substrát potřeba tam, kde je z nějakého důvodu zničená vrstva humusu. "Dodáním organominerální hmoty zlepšíme vitalitu stromů a jejich prospívání na lokalitách, které jsou extrémní půdně i klimaticky," popsal Kučera.

Ve městě pomůže substrát při výsadbě nových i při ošetřeních již vzrostlých stromů. V zastavěných územích jsou totiž stromy vystavené často velkému množství chemie, půda je zhutnělá, kořenový systém bývá mělký. Arboristé dokážou například částečně vyměnit zeminu odfoukáním pomocí pneumatického rýče. "Dojde tak k prokypření půdy a dosypání nového substrátu napomáhá k hlubšímu zakořenění," uvedla Valerie Vranová z Ústavu geologie a pedologie. Při nové výsadbě se arboristé také snaží vytvořit směsi odolnější vůči zhutnění. Stromy tak sázejí do kamenitější zeminy, kterou doplňují živným médiem, jímž může být právě substrát získaný z čistírenského kalu.

Substrát je potřeba při výrobě analyzovat, aby byl chemicky nezávadný. Zatím se s ním experimentuje na jediné arboristické ploše v Česku, pro lesnické využití se s ním experimentuje v lesních školkách Školního lesního podniku Křtiny, který patří Mendelově univerzitě. Krátkodobé účinky jsou již podle Kučery zjevné, dlouhodobé budou vědci dále studovat.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

29.7.2023 06:08
No základní problém není v postupu, ale ve složení, kde se dá sehnat čistírenský kal bez těžkých kovů.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.7.2023 06:10 Reaguje na Slavomil Vinkler
1*
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.7.2023 17:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak u stromů těžké kovy nevadí. A pokud těžkých kovů a jiných škodlivin nebude příliš, nebude to vadit ani pro použití ve městech.
Přidaný jíl potom pomáhá tomu, že ty těžké kovy zůstanou v té zemině zachycené a nebudou se vyplavovat.
Odpovědět
va

vaber

29.7.2023 08:41
někam se ten bordel, co vyrobil člověk, musí nacpat ,protože vyrábět ho budeme usilovně dál,
jen by se mělo napsat, co se ze subtrátu vyluhuje a co po něm zbyde až se rozloží, pokud nic, může se dát kamkoliv,
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

29.7.2023 12:17 Reaguje na vaber
Cpát to do bioplynek a spalovat. Separovat, třídit v separačních toaletách. Vody filtrovat
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.7.2023 17:51 Reaguje na vaber
Moc toho k vyluhování nebude. Budou to lidské exkrementy plus špína a prací prášky z praček plus špína a mýdla z mytí lidí a zbytky z oplachu potravin atd. V čistírně k tomu ještě přibude biomasa mikroorganismů z biologických rybníčků plus srážecí prostředky jako oxid hlinitý nebo železitý z vločkování a jimi vysrážené látky jako třeba fosfor nebo organické koloidní látky. Rozpustné látky přirozeně odtečou ve vodě do vodního toku.
A jelikož to je většinou biomasa, zbude po tom humus, který poslouží částečně k výživě toho stromu a částečně se bud postupně rozkládat. Těžké kovy, které tam budou plus možná jiná zachycené škodliviny byměl udržet v hmotě, aby se nevyluhovaly, ten přidaný jíl.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

31.7.2023 09:39 Reaguje na Radim Polášek
K vyluhování či k dlouhodobému uložení do půdy toho je dostatek. Obvykle už to nejsou ani tak těžké kovy, jako organické mikropolutanty, tedy zbytky domácí chemie, prostředků používaných v lékařství a také třeba PAU (polycyklické aromatické uhlovodíky)...
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

30.7.2023 10:12
asi by to chtělo vzít bič a tyto čezké vědce bičovat několikrát denně, takovej nápad si jiné ocenění nezaslouží
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.7.2023 14:50 Reaguje na Jaqen Hghar
Myslím, že o problému nemáte ponětí, ono namíchat dobrý substrát není ajnfach.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

31.7.2023 09:37 Reaguje na Jaqen Hghar
Někdy jsou projekty tohoto druhu jedinou cestou, jak posunout věci kupředu. Jsme ve společnosti, kde nestačí vidět a vědět, ale musí se složitě dokazovat. To je šílený opruz, který trvá docela dlouho. Je to hrozná brzda, ze které jsem na nervy. Na druhé straně snad tato brzda brání alespoň části úplně pitomých nápadů, aby je někdo ryhle nezrealizoval....
Odpovědět
JH

Jaqen Hghar

31.7.2023 10:47 Reaguje na Jindřich Duras
udělejte pokus, dovezte si tunu toho kalu na pozemek a dejte tomu čas, už za deset roků vám dojde, že v tom jsou jenom kousky skla, alobalu a hlavně plast ve všech podobách, zkrátka jenom svinstvo
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

31.7.2023 13:21 Reaguje na Jaqen Hghar
Tak top jste si na pozemek vzal nějaký hooodně špatný kal :-). Takový bych si nevzal.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

6.8.2023 13:03
Božínku, tohle se děje nejméně 50 let, to je skutečně výstup dnešních vědců???
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist