Vědci z Mendelovy univerzity pomáhají stromům ve městech injektáží
"Podmínky pro život dřevin v městské zástavbě se dlouhodobě zhoršují. Negativním faktorem je například stav půdy, která mnohdy vykazuje nevhodné složení a utužení. Kořeny mají v půdě málo prostoru, jsou atakovány chemickými látkami, trpí nedostatkem vody a kyslíku. Nedostatečný rozvoj kořenů brání i celkovému růstu koruny. Stromy tak nejsou vitální a snadněji podléhají chorobám a škůdcům," uvedl Petr Salaš ze Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity.
Injektážní zařízení pomáhá zlepšit prostředí v kořenové zóně stromů, protože půdu tlakem vzduchu provzdušňuje. Do takto provzdušněné půdy pak lze vstříknout hydroabsorbenty, hnojiva a další přípravky.
"Náš tým od roku 2019 zakládá a hodnotí na různých stanovištích dlouhodobé experimenty. V této odborné činnosti úzce spolupracujeme se správci zeleně v Brně a Znojmě (Veřejná zeleň města Brna a Městská zeleň Znojmo). V kořenové zóně vybraných pokusných stromů měříme speciálními čidly teplotu a vlhkost půdy, hodnotíme vitalitu dřevin a vybrané fenologické parametry. Domníváme se, že metoda injektáže může přispět ke zlepšení stavu zeleně ve městech, zejména na exponovaných stanovištích," uvedl Salaš.
Na stavu stromů ve městech se podepisuje globální změna klimatu, která má v Česku podobu dlouhých období sucha střídaných přívalovými dešti, při nichž půda nestihne vodu vsáknout a velká část z ní tak odtéká. To sucho v půdě prohlubuje. V městských stromořadích je navíc půda velmi utužená a nekvalitní, což znemožňuje pronikání vody ke kořenům. Podle některých vědců bude mít změna klimatu do budoucna vliv i na výsadbu a skladbu stromů ve městech. Bude zapotřebí hledat nové kultivary dřevin, které budou odolnější extrémním městským podmínkám, takže se bude i nadále zvyšovat zastoupení nepůvodních druhů dřevin.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Petr
4.8.2022 11:06A k tomu obrázku. Vždy si říkám proč se zelené plochy dělají jako vyvýšené, nad úrovní okolní dlažby... A pak se naříká, že co naprší, to hned odteče pryč a usychá to...
Proč se nedělají pod úrovní, aby se v nich voda naopak držela a vsakovala se? Jsou pro to nějaké důvody? Vždyť jsou to na takových místech jediné možnosti, kudy se může voda dostat do půdy - a nejen ke kořenům stromů a rostlin, ale vůbec do podloží, kam se dostávat prostě musí, jinak skončíme na mrtvé poušti. Okolí je jen asfalt a dlažba, vše vyspádované do kanalizací, do řek a pryč. My sucho nemáme, my si ho vyrábíme.