Vědci: Z opadavých lesů mizí vzácné rostliny, častých přibývá Aktualizováno
Vědci zkoumali rozsáhlou databázi záznamů z 68 lokalit po celé Evropě. Zaměřili se na to, jak se v posledních desetiletích měnil výskyt 1162 rostlinných druhů. Podle vedoucího oddělení vegetační ekologie Radima Hédla vědci pracovali s údaji starými až 50 let. Hédl řekl, že průzkum se týkal zhruba 15 zemí především ve střední a severozápadní Evropě.
Analýza zjistila, že rostlinné druhy s takzvaným malým areálem, tedy územím, kde se přirozeně vyskytují, mají tendenci ubývat. Právě tyto druhy jsou podle AV často ty, které se přizpůsobily relativně malému množství živin v půdě. Výsledky výzkumu podle vědců poukázaly na souvislost mezi emisemi dusíku, produkovanými hlavně spalováním fosilních paliv, a zvýšením rizika zmizení těchto rostlin. Naopak druhů s velkými areály, které preferují půdu bohatou na živiny, postupně přibývá právě na úkor ohrožených druhů.
"Naše příroda je poměrně přesycená dusíkem, je v ní velké množství živin. A právě to vyhovuje rostlinám, které jsou náročnější na živiny, a naopak tím trpí druhy, které živin potřebují přirozeně méně," popsal Hédl. Rostlin s velkými areály, které preferují půdu bohatou na živiny, tak postupně přibývá právě na úkor ohrožených druhů. "Je to taková paradoxní situace oproti tomu, jak by to bylo v přírodě. Člověk s tím takto hodně zahýbal," konstatoval vědec.
Podle Hédla není snadné říci, o kolik klesl počet chráněných rostlinných druhů. "Velmi to závisí na konkrétním regionu a situaci," doplnil.
Podle AV jsou výsledky výzkumu znepokojující i proto, že řada zkoumaných lokalit je na chráněných územích. Situace v hospodářských lesích tedy může být ohledně druhové rozmanitosti ještě horší.
"Narůstajícímu znečištění můžeme úspěšně bránit i změnou hospodaření a pěstovat strukturně bohaté lesy, které budou lépe odolávat i následkům spojených s klimatickou změnou," upozornil Petr Petřík, koordinátor Platformy pro krajinu při Botanickém ústavu. V rámci platformy se odborníci zaměřují právě na návrhy udržitelného způsobu hospodaření v českých lesích, včetně obnovy původních dřevin.
Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Čeští vědci studovali půdní paměť luk v rumunské Transylvánii. A odhalili původ jejich druhové bohatosti 
Myši domácí se šířily Evropou různě. Prozrazuje to hodně i o migraci lidí
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studieOnline diskuse
Všechny komentáře (5)
Jan Šimůnek
15.4.2020 15:45Možná bude nutné i "vyrobit" lokality s chudými půdami, vhodnými pro mizející druhy. Viděl bych to ale spíš jako jednu z mimoprodukčních funkcí lesa a mělo by to být v gesci zemědělství. A na příslušné rostliny by měla padnout výjimka (nebo být plošně zrušena) ze zákazu manipulace s chráněnými druhy.
Radim Polášek
15.4.2020 18:16 Reaguje na Jan ŠimůnekPokud by se to mělo obnovit, přestalo by to mizet a začalo se to naopak vracet do původního stavu až po pár letech každoroční práce.
Karel Zvářal
15.4.2020 17:11Radim Polášek
15.4.2020 18:06Ještě dříve, co si pamatuji, když místní socialistický chovatel, JZD chovalo krávy, tehdy ještě na pastvinách obehnaných ostnatými dráty, docházelo k dost častému úniku hovězího dobytka do lesů, případně části některých lesů, zřejmě přirozené nálety, které byly ostnatými dráty začleněny do pastviny. Na těch místech docházelo k okusům a masívnímu poničení lesního bylinného patra a sešlapání půdy. Svrchní vrstva rozládajícího se listí a jiné biomasy zmizela a půda získala vzhled chudé jílovité půdy a jiné rostlinné patro. Předpokládám, že v obojím případě došlo k ochuzení lesní půdy o živiny a že by se obojí, pokud by to bylo potřeba, dnes mohlo v nějaké dnešním podmínkám upravené (a státem dotované) formě znova zavést.
Z té doby pamatuji dvě místa, kde jsem viděl růst vstavače. Jedno na lesní louce, kterou naše rodina sekala ne seno pro králíky a druhé na místě, kde kdysi přes les vedla trasa, po které se hnaly krávy, případně se tam krávy nechávaly ve stínu lesa a kde to bylo poznat ještě za 15 - 25 let potom.
