https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-z-opadavych-lesu-mizi-vzacne-rostliny-castych-pribyva
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Z opadavých lesů mizí vzácné rostliny, častých přibývá Aktualizováno

15.4.2020 00:31 (ČTK)
Vzácných rostlin v opadavých lesích Evropy ubývá. / Ilustrační foto
Vzácných rostlin v opadavých lesích Evropy ubývá. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Zřejmě vlivem nárůstu emisí oxidů dusíku ubývá vzácných rostlin v opadavých lesích Evropy. Častých a odolných druhů, vyskytujících se po celé Evropě, naopak přibylo. Poukazují na to výsledky výzkumu druhové rozmanitosti, který provedl tým kolem iniciativy forestREplot, do něhož patří i čeští vědci. Za Botanický ústav Akademie věd ČR (AV) o tom dnes informovala Miroslava Dvořáková.
 

Vědci zkoumali rozsáhlou databázi záznamů z 68 lokalit po celé Evropě. Zaměřili se na to, jak se v posledních desetiletích měnil výskyt 1162 rostlinných druhů. Podle vedoucího oddělení vegetační ekologie Radima Hédla vědci pracovali s údaji starými až 50 let. Hédl řekl, že průzkum se týkal zhruba 15 zemí především ve střední a severozápadní Evropě.

Analýza zjistila, že rostlinné druhy s takzvaným malým areálem, tedy územím, kde se přirozeně vyskytují, mají tendenci ubývat. Právě tyto druhy jsou podle AV často ty, které se přizpůsobily relativně malému množství živin v půdě. Výsledky výzkumu podle vědců poukázaly na souvislost mezi emisemi dusíku, produkovanými hlavně spalováním fosilních paliv, a zvýšením rizika zmizení těchto rostlin. Naopak druhů s velkými areály, které preferují půdu bohatou na živiny, postupně přibývá právě na úkor ohrožených druhů.

"Naše příroda je poměrně přesycená dusíkem, je v ní velké množství živin. A právě to vyhovuje rostlinám, které jsou náročnější na živiny, a naopak tím trpí druhy, které živin potřebují přirozeně méně," popsal Hédl. Rostlin s velkými areály, které preferují půdu bohatou na živiny, tak postupně přibývá právě na úkor ohrožených druhů. "Je to taková paradoxní situace oproti tomu, jak by to bylo v přírodě. Člověk s tím takto hodně zahýbal," konstatoval vědec.

Podle Hédla není snadné říci, o kolik klesl počet chráněných rostlinných druhů. "Velmi to závisí na konkrétním regionu a situaci," doplnil.

Podle AV jsou výsledky výzkumu znepokojující i proto, že řada zkoumaných lokalit je na chráněných územích. Situace v hospodářských lesích tedy může být ohledně druhové rozmanitosti ještě horší.

"Narůstajícímu znečištění můžeme úspěšně bránit i změnou hospodaření a pěstovat strukturně bohaté lesy, které budou lépe odolávat i následkům spojených s klimatickou změnou," upozornil Petr Petřík, koordinátor Platformy pro krajinu při Botanickém ústavu. V rámci platformy se odborníci zaměřují právě na návrhy udržitelného způsobu hospodaření v českých lesích, včetně obnovy původních dřevin.

Výsledky výzkumu byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

15.4.2020 15:45
Tohle je závažná situace a měla by se včas řešit. Hlavně u endemitických druhů.
Možná bude nutné i "vyrobit" lokality s chudými půdami, vhodnými pro mizející druhy. Viděl bych to ale spíš jako jednu z mimoprodukčních funkcí lesa a mělo by to být v gesci zemědělství. A na příslušné rostliny by měla padnout výjimka (nebo být plošně zrušena) ze zákazu manipulace s chráněnými druhy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.4.2020 18:16 Reaguje na Jan Šimůnek
Problém je v tom, že to je dlouhodobá a poměrně drahá věc. Ty lokality se vzácnými rostlinami byly podle mne nejčastěji vytvořeny tím, že příslušný les sloužil mimo produkci dřeva k obživě nějaké chudé venkovské rodiny, pasením zvířat v lese nebo těžbou hrabanky nebo vysekáváním rostlin na krmivo. Pokud se to provozovalo po desetiletí až staletí, tak se tam vytvořil určitý stav půdy ochuzené o ty živiny a současně obsazené rostlinami vhodnými k té půdě a dalším místním podmínkám. Ty podmínky se změnily až s vymřením populace lidí, kteří si navykli ještě před socialismem ten les takhle využívat, tak do roku 1980 - 1990. Dodnes potom fungoval nějaký "doběh" kdy se to samo drželo, ale postupně mizelo.
Pokud by se to mělo obnovit, přestalo by to mizet a začalo se to naopak vracet do původního stavu až po pár letech každoroční práce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

15.4.2020 17:11
Domnívám se, že popisovaný problém je širšího rozměru, než jen zatížení dusíkem. Může to souviset i se změnou vodního režimu, na který jsou vzácné rostliny citlivější, potažmo i tvorbu mycelií, na které jsou vázány.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.4.2020 18:06
U nás docházelo v minulosti k vysekávání bylinného patra lesů, kdy se tak získávalo krmivo pro domácí chovy králíků a dalších zvířat. Podle mně určitým způsobem, v určitém vhodném lesním podrostu, tím docházelo k odstraňování živin z lesní půdy a možná taky k uvolňování prostoru pro růst jiných rostlin.
Ještě dříve, co si pamatuji, když místní socialistický chovatel, JZD chovalo krávy, tehdy ještě na pastvinách obehnaných ostnatými dráty, docházelo k dost častému úniku hovězího dobytka do lesů, případně části některých lesů, zřejmě přirozené nálety, které byly ostnatými dráty začleněny do pastviny. Na těch místech docházelo k okusům a masívnímu poničení lesního bylinného patra a sešlapání půdy. Svrchní vrstva rozládajícího se listí a jiné biomasy zmizela a půda získala vzhled chudé jílovité půdy a jiné rostlinné patro. Předpokládám, že v obojím případě došlo k ochuzení lesní půdy o živiny a že by se obojí, pokud by to bylo potřeba, dnes mohlo v nějaké dnešním podmínkám upravené (a státem dotované) formě znova zavést.
Z té doby pamatuji dvě místa, kde jsem viděl růst vstavače. Jedno na lesní louce, kterou naše rodina sekala ne seno pro králíky a druhé na místě, kde kdysi přes les vedla trasa, po které se hnaly krávy, případně se tam krávy nechávaly ve stínu lesa a kde to bylo poznat ještě za 15 - 25 let potom.
Odpovědět
DA

DAG

16.4.2020 12:27
Už před sedmnácti lety nám na vysoké v botanice říkali, že lesy (tenkrát jsme byli v bučině a převládala tam bažanka vytrvalá) zarůstají nitrofilní rostlinami. To se člověk po letech rozpomene na detaily, kterým tehdy nevěnoval pozornost. V pedologii nám zase říkali, že klesá spodní voda a ochraně lesa, že mizí hmyz a motýli, a ještě v jednom předmětu na který si už nepamatuju, tak naprosto přesně popsali co bude dělat klima. Jen to přišlo o třicet let dřív než si mysleli.. No je to skoro dvacet let a je to čím dál horší. No lidstvo je dosti málo poučitelné a řeší vše až to hoří.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist