https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-zkoumaji-zvyky-zdivocelych-holubu-v-brne-vysledky-predaji-urednikum
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci zkoumají zvyky zdivočelých holubů v Brně, výsledky předají úředníkům

24.3.2025 11:45 (ČTK)
Vědci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty (LDF) Mendelovy univerzity zkoumají zvyky a chování holubů v Brně. Výsledky studie, včetně doporučení, jak postupovat při kontrole populace zdivočelého holuba ve městě, předají Technologické agentuře ČR a také úředníkům města Brna, kteří se problémy soužití holubů a lidí ve městě snaží řešit. Škola o tom informovala na svém webu. V Brně je odhadem 15 000 až 20 000 holubů.
 
Nejvíce holubů výzkumníci zaznamenali v centru města, kde napočítali více než 1000 ptáků. Naopak v okrajových částech města s nízkou zástavbou se holubi nevyskytují. Každé vhodné prostředí obývá jedno hejno holubů, které zde má svůj "domovský okrsek". K vzájemnému mísení a konfliktům mezi hejny nedochází.

Ukázalo se také, že hejna, která mají v okolí hnízdiště dostatek potravy, mimo město nelétají. Analýza potravy ukázala, že do polí nelétají například hejna usazená na Zelném trhu, u bývalého obchodního domu Tesco na Dornychu či na Mendlově náměstí.

Lokality s dostatkem potravy jsou ale v Brně v menšině. Převažují takové, kde mají holubi sice dostatek příležitostí pro hnízdění, ale potravy se jim zde nedostává. Tito holubi musí za potravou migrovat do polí. "V polích se holubi slétají na místa, kde mohou nalézt dostatek potravy, jedná se například o pole s obilím v době žní nebo na podzim sklizená pole po kukuřici. Na jednom poli může být třeba i přes 1000 ptáků. Velká hejna jsou tady pro holuby výhodou, poskytují jim větší bezpečí před predátory,“ popsal zoolog Miloslav Homolka z Akademie věd, který na výzkumu spolupracuje.

Informace vědci získávají také analýzou trusu. "Rozborem padesáti vzorků od jednoho hejna z jednoho dne jsme zjistili, že hejno tvořilo pět skupin, u kterých se lišilo složení potravy. To naznačuje, že ptáci z jednoho hejna za potravou nelétají společně, ale v menších skupinách, díky tomu mohou efektivněji využívat různé potravní zdroje," uvedl vědec.

Pohyb holubů, jejich zvyky i odběry vzorků jsou pro výzkumníky důležité pro získání představy o chování a životě holubů. Závěry včetně doporučení vztahujících se k problematice soužití člověka s holuby ve městě, respektive k potřebě případné redukce počtu zdivočelých holubů, předají Technologické agentuře ČR a pracovníkům státní správy.

Vzhledem k rozmanitým podmínkám ve městě ale nemá podle Jiří Kamlera z Ústavu ochrany lesů a myslivosti redukce počtu zdivočelých holubů centrální řešení a zodpovědnost by měla spočívat především na majitelích nemovitostí, kde holubi hnízdí.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

24.3.2025 15:08
Dříve zvyky zdivočelých holubů nezkoumaly -
jednoduše se ti holuby likvidovali, nejčastěji to měli myslivci co by trénink na podzimní hony.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.3.2025 09:40 Reaguje na smějící se bestie
V TV byla úsměvná informace jedné starostky, že pracně odchycené
holuby vypouštějí tam, kde jsou dravci, kteří je loví. Je vidět,
že idiocie je na vzestupu, když odpovědní lidé nevědí, že holub
se vrátí domů i stovky kilometrů a že se vyhýbá místům, kde jsou
jeho predátoři. Proto nesídlí v přírodě, ale ve městech a navíc
tam má zdroje potravy. Základ je populaci holubů vyhladovět v
době, kdy na okolních polích není potrava (v zimě), odchytit a
utratit. V zimě se nemnoží a jejich redukce v zimě sníží rapidně
potenciál se na jaře namnožit. Střílení ve městech je problém,
ale lze je naučit na příkrm mimo město a tam střílet, ale je to drahé a neefektivní. Odchyt do odchytových voliér a sítí je
snazší a levnější. Po mrtvém sousedu-holubáři mého známého zbyli
bezprizorní holubi a obsadili kostelní věž v jedné vesnici.
Zakročili místní holubáři nalákáním zdivočelých holubů v zimě
na krmivo u svých holubníků a bylo po zdivočelých holubech.
Udělali to tiše, levně a efektivně.
Jejich holubi byli nějakou dobu "volavkami" ke krmivu na dvorech
a ve dnech likvidace byli zavřeni v holubníku. Prováděli to o víkendech, aby měli jistotu, že tam nebudou holubi jiných holubářů
a pak přišly ke slovu obyčejné vzduchovky. Co oči nevidí, srdce nebolí a z padesáti zdivočelých holubů bylo za tři týdny nula.
Místo schválně nezveřejňuji, aby místní holubáře nenapadli třeba
pomatení ochranáři zdivočelých holubů a neudělali jim ze života
peklo. Mimochodem po dohodě s místními myslivci byli mrtví holubi
nabídnuti mrchožroutům a nepřišli tak v niveč. Tak se to totiž
dělávalo odjakživa. Můj zemřelý soused míval až 100 závodních
holubů a likvidoval takzvané "záletníky", kteří chodili lákat
jeho holubice někam mimo holubník. Večer zavřel holubník a se
vzduchovkou v okně si počkal ráno na amanta lákajícího holubici. Mívali to jako holubáři domluveno na neděli, aby amantem nebyl
holub někoho z nich. V poledne "lov" končil a holubi mohli ven.
Občas to byl i nějaký kroužkovaný zabloudilec a pak dali zprávu
bývalému majiteli, že ho našli "uhynulého", aby ho už nečekal.
Samozřejmě to bylo mimo závodní období, aby se obětmi nestali
unavení závodící holubi, kteří se přišli nažrat a odpočinout.
Míval jsem od něho pytle suchých holubinců, holoubata k jídlu
a jeho pes vajíčka od nevhodných párů. Takhle to fungovalo a
leckde dál funguje, dokud se tam neobjeví magoři chránící tyto
létající potkany roznášející desítky nemocí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.3.2025 10:53 Reaguje na Břetislav Machaček
1* !
Odpovědět

Libor Šprysl

25.3.2025 11:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Víte o tom prd, tak nekritizujte. 4 páry sokolů na hnízdech v Moravském krasu, se 4 mláďaty, to byste musel vidět. Než se holubi rozkoukají, tak mají zkonzumováno.Je to projekt )spěšný, který dává smysl. 1 sokol, 1 holub denně. Než se většina holubů vzpamatuje, je vyřešeno.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.3.2025 16:01 Reaguje na Libor Šprysl
Moravský kras a města, Prahou počínaje - je přece jenom rozdíl pro sokoli, že !
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

25.3.2025 16:37 Reaguje na Libor Šprysl
A jak vysoká úspěšnost takového "krmení" je? Maximálně 20%. Zbytek holubů unikne a vrátí se do města. Když k tomu připočteme ten fakt, že jediný holubí pár je schopen za sezónu vyprodukovat 4 - 5 snůšek po dvou vejcích, je úspěšnpst takového projektu hodně sporná.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.3.2025 10:02 Reaguje na Libor Šprysl
Navyšovat uměle počet predátorů jejich krmením je
cesta do pekel. Copak loví, když tam nikdo holuby
nepřiveze? Zbytek ptáků, kteří tam zbyli? Posedlost
predátory beru, když se budou šířit za holuby a ne
jim holuby odchytávat a navážet. Je to cesta do
pekel, když jim dojde místní kořist a nikdo jim ty
holuby nepřiveze. V takovém případě mláďata jako
prvého sežerou nejslabšího, pak jeden druhého a
nebo vyhladoví tak, že uhynou. Přikrmovat uměle
predátory při absenci jejich přirozené kořisti je
další z hloupostí novodobých ochranářů odchovaných
v ZOO, kde se zvířatům předkládá potrava, aby
nehladověly, ale příroda je krutá. Bez potravy
nezbývá nic jiného než za ní putovat a nebo
vymřít hlady. Navážet jim holuby je idiocie!
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

26.3.2025 07:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Před mnoha roky se medikovaly granule nějakým hormonálním přípravkem,už nevím o co šlo,toto mě nezajímalo,a navodilo to u ptáků sterilitu.Krmit hoiluby tak,že še k návnadě dostanwe pouze holu či potkan,není problém.Mám dojem,že to uvadlo na nějaké obavě , čoby keby....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.3.2025 10:22 Reaguje na Emil Bernardy
Asi ty přípravky pokračovaly potravním řetězcem
dál jako některé jedy. Nejsnadnější je holuby vyhladovět, ale to by zase nesměli existovat jejich milovníci, kteří je krmí. Je to stejné jako s nutriemi a vodním ptactvem ve městech. Ti už ani
nezimují v přírodě, ale na vodách ve městech, aby
byli blíž ke snadné potravě. Jsem pro krmení s
odchytem a utrácením, které ochranářům vadí, ale
zavírají oči, když se utrácí plynem tisíce drůbeže
při ptačí chřipce. Před pár léty se utrácela ta
drůbež v málochovech preventivně bez podezření
na nákazu. Kamarád bydlel na jedné straně ulice,
která byla hranicí katastru bez likvidace a jeho
sousedovi na druhé straně ulice zlikvidovali
desítky let šlechtěnou výstavní drůbež. Dostal
odškodnění za chovného kohouta v ceně 3 000 Kč
pouze jako za obyčejnou nosnici a psychicky byl
na dně. Pak se dozvěděl, že jiný to obešel tak,
že vyměnil se sousedem z druhé strany ulice
mladé nosnice za staré a vynesené, které nechal
utratit. Po tom humbuku si vzal slepice zpět a
sousedovi dal peníze za odškodnění. Samozřejmě
vše pod rouškou tmy a se zamčenými ústy. Jinak
Odchyt městských holubů s pochybným zdravotním
stavem(létající potkani) a převážením tam, kam
mohou ty nemoci šířit, považuji minimálně za
nezodpovědné, ne-li za idiocii.
Odpovědět
ig

25.3.2025 19:09
...a úředníci budou mít vědecky zdůvodněné, že peníze na holubníky nevyhodili z okna, ale že zasáhla vyšší moc a jevy které nikdo nemohl předpokládat :D :D :D
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist