https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-zkoumali-cevni-svazky-v-korenech-rostlin-muze-to-pomoci-pri-slechteni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci zkoumali cévní svazky v kořenech rostlin, může to pomoci při šlechtění

9.1.2022 00:49 | PRAHA (ČTK)
Vědci studovali cévní svazky v kořenech huseníčku rolního.
Vědci studovali cévní svazky v kořenech huseníčku rolního.
Mezinárodní tým s českou účastí přispěl k pochopení vývoje cévních svazků v kořenech rostlin, uvedla Akademie věd (AV) ČR. Výzkum může pomoci při šlechtění plodin odolnějších vůči suchu. Studii publikoval časopis Nature Plants.
 

Tým popsal, že zásadní roli ve vývoji svazků hrají interakce mezi rostlinnými hormony cytokininy a proteiny, které regulují jejich koncentraci v buňkách. Vědci studovali cévní svazky v kořenech huseníčku rolního. "Cytokininy řídí růst a vývoj cévních svazků v kořenech. V olomouckém týmu jsme dokázali identifikovat molekulární procesy, které přímo ovlivňují obsah těchto rostlinných hormonů," uvedl Ondřej Novák z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště AV a Univerzity Palackého v Olomouci.

Podle vědců jsou pro vývoj cévních svazků zásadní proteiny ovlivňující aktivitu genů pro enzymy, které produkují nebo odbourávají právě cytokininy. Tým odhalil dva takové geny zapojené do metabolismu cytokininů - jeden se podílí na jejich syntéze, druhý je odbourává.

"Úpravami příslušných genů by bylo možné získat plodiny s kořenovým systémem ´ušitým na míru´ požadavkům pěstitelů," uvedl Novák k možnému budoucímu využití v praxi. "Nové odrůdy by díky tomu například lépe vzdorovaly suchu, protože by dokázaly čerpat z půdy více vody nebo by efektivněji získávaly minerální živiny," dodal.

Na výzkumu s olomouckou laboratoří spolupracovala Klára Hoyerová z Ústavu experimentální botaniky AV, belgičtí vědci z univerzity v Gentu a výzkumného institutu VIB a odborníci z univerzity v Nottinghamu.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

9.1.2022 05:13
tihle pseudovědci šlechtění za každou cenu čehokoliv by měli být nenávratně zrušeni
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.1.2022 11:15 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Proč myslíte? Tento základní výzkum je potřebný pro další šlechtění, které může významnou měrou pomoci právě životnímu prostředí uvedením na trh takových rostlin, které budou odolné škůdcům, výše zmiňovanému suchu nebo se budou vyznačovat menší potřebou N či jiného.
Odpovědět
Pe

Petr

9.1.2022 11:51 Reaguje na pavel peregrin
Takové rostliny mají pomoci jen lidem, životnímu prostředí sotva.
Půda vysychá a degraduje. A místo abychom se ji snažili uzdravit, šlechtíme rostliny, které čerpají z půdy víc vody a živin.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.1.2022 12:45 Reaguje na Petr
Samozřejmě, že mají pomoci lidem, kterých je neustále víc a víc. Jenže současně s tím by pomohly i tomu životnímu prostředí, pomocí již výše zmíněných vlastností.Opak je pravdou, tyto rostliny by mohla naopak spotřebovat méně živin. Co se sucha týká, je závislé na srážkách a ty, jak známo, nikdo zatím regulovat neumí.
Odpovědět
Pe

Petr

9.1.2022 12:57 Reaguje na pavel peregrin
Méně živin = méně rostlin, nebo rostliny "chudší". Samo prostě nic nenaroste, to víte.
Srážky regulovat neumíme, ale ovlivňovat ano, to umíme velmi dobře. Jen z neznámého důvodu děláme vše pro to, aby jich bylo méně. A pak si stěžujeme na sucho a vymýšlíme krkolomná řešení a šlechtíme suchuodolné rostliny, což nechápu. Já bych očekával pravý opak.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.1.2022 20:16 Reaguje na Petr
Neumíme je ani ovlivňovat ani regulovat. Srážek je pořád stejně, pouze jsou jinak v místě a čase rozděleny, to je vše. Vtip spočívá nikoliv ve snaze změnit, ale přizpůsobit a o tom to celé je. A proto konkrétně třeba u dusíku skutečně mohou být vytvořeny plodiny, které ho ke stejnému výnosu budou potřebovat méně. Ostatně vědci tuším pracují na takové odrůdě pšenice nebo ječmene, přesně nevím.
Odpovědět
Pe

Petr

9.1.2022 21:14 Reaguje na pavel peregrin
Ovlivnit srážky je snadné. Vysázet lesy, změnit zemědělskou krajinu, pole zmenšit a nadělat remízky a aleje, zrušit meliorace a vydlážděné vodoteče, obnovit v krajině rybníky a mokřady, omezit létání, ve městech beton a asfalt vyměnit za zeleň, atd. Možností je mnoho a prostých. A čím víc jich uděláme, tím víc ovlivníme srážky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.1.2022 09:23 Reaguje na Petr
Velmi dobrá vize. Při zmenšené ploše
polí jsou dvě možnosti. Buď tu zbylou půdu o to více ždímat a nebo potraviny dovážet. Na polích jsou přece potraviny škodlivé a vy je
kupujete zabalené v hypermarketu.
Bože a toto si hraje na ekologa.
Odpovědět
JO

Jarka O.

10.1.2022 10:04 Reaguje na Petr
Proč nejít dál? Krajinu nechat samovolně změnit na krajinu z doby lovců mamutů, tím i snížit počet obyvatel, nerozvíjet urbanizaci, domy stavět až za nivou neregulovaných mělkých toků. Na ta opatření čekají nadnárodní společnosti. Až levně skoupí malinká políčka, budou srážky aj. ovlivnovat po svém a my budem o nějaké ekologii jen snít.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.1.2022 12:38 Reaguje na Petr
No comment.
Odpovědět
Pe

Petr

10.1.2022 16:56 Reaguje na pavel peregrin
Takže jak vidíte, srážky ovlivnit umíme a není to nic těžkého. Jen to z mnoha egoistických důvodů dělat nechceme a čekáme, že se to nějak vyřeší samo a my budeme moct nerušeně pokračovat ve svém plundrování.
Odpovědět
Pe

Petr

10.1.2022 17:03 Reaguje na Petr
Ta pravá legrace přijde, když se to samo nevyřeší a sucho bude pokračovat, nebo se dokonce zvětšovat. A my se budeme dál navzájem utvrzovat v přesvědčení, že to děláme správně, že se přece nebudeme nějak omezovat, když budujeme prosperitu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.1.2022 17:37 Reaguje na Petr
Myslel jsem si , že si děláte legraci, ale neděláte. To snad nemyslíte vážně, že umíme ovlivnit srážky! Přece nejste dítě z páté základní.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist