Vědci zkouší různé způsoby, jak likvidovat invazivní pajasan žláznatý

Právě Zoo Brno je jedním z míst, kde se pajasan šíří invazivně a narušuje strukturu tamního lesa. Vědci proto v zoo zkouší několik různých způsobů, jak pajasan zničit. "U mladých jedinců jsme testovali jejich vytrhávání i s kořeny a vystřižení zahradnickými nůžkami. U vzrostlých dřevin pak kroužkování, sesazení na vysoký pařez s pravidelným odstraňováním vznikajících sekundárních výmladků a novou technologii stromové mikro-injektáže," uvedl arborista Jiří Rozsypálek, který odborníky vede.
Mikro-injektáž se obvykle používá na obranu stromů proti nemocem nebo škůdcům, jde o jakési očkování stromů. Do dřeviny je vpravena účinná látka, kterou dřevina rozvede do celého svého organismu, a je tak chráněna proti škůdci nebo nemoci. V boji s pajasanem naopak vědci používají látku, která dřevinu hubí.
"V tomto případě jsme se pokusili otestovat aplikaci systémově působícího arboricidu s cílem efektivně usmrtit tyto nepůvodní a rychle se šířící dřeviny, včetně kořenového systému, díky čemuž by nemělo docházet k prorašování nových výmladků z kořenů a pařezu, což se běžně děje po normálním vykácení těchto stromů," dodal Rozsypálek.
Vědci testují všechny možnosti likvidace na čtyřech různých plochách, kde zároveň ponechávají také kontrolní dřeviny, na nichž sledují účinnost ve srovnání s původním stavem. "Výsledky po roce pozorování potvrzují naši hypotézu o vysoké účinnosti stromové mikro-injektáže. Kroužkování a vysoký pařez naopak řešením nejsou. U mladých jedinců se zatím zdá, že jak vytržení stromu i s kořeny, tak jeho vystřižení jsou velmi účinnou metodou likvidace," uvedl arborista. Testování bude pokračovat ještě další dva roky.
Pajasan žláznatý pochází z Číny. Během staletí se rozšířil do mnoha oblastí světa, na řadě míst má jeho šíření invazivní charakter. V tuzemsku se vyskytuje minimálně dvě století. V současnosti roste hlavně v Praze, Brně, v okolí Znojma, na Pavlovských kopcích a v menším množství i jinde. Pajasan je vitální a nenáročná teplomilná dřevina, která odolává suchu, mírnému zasolení a emisím. Ve městech velice snadno zplaňuje do různých nádvoří, nádraží, uliček, průmyslových objektů. K jeho kácení od letoška není třeba povolení, protože byl zařazen na seznam extrémně invazivních druhů v Evropě.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (23)
vaber
23.2.2022 09:20odborníci by se měli raději hledat ,proč se nedaří většině neinvazních druhů a proč jsou stromy tak nemocné a jak je léčit,
vědci však raději hledají jak likvidovat
Zbyněk Šeděnka
23.2.2022 12:09 Reaguje na vaberarbiczech
23.2.2022 15:35 Reaguje na vaberarbiczech
23.2.2022 15:36 Reaguje na arbiczechPetr
23.2.2022 10:07Taky moc nechápu co je na tomhle tak závadného.
A co je na tom nekontrolovatelného? Trávníky "kontrolujeme" každý týden, nevynecháme žádnou vyšší travičku, aby náhodou nevyrostla. A najednou je něco nekontrolovatelné? Chápu invazivnost mimo lidská sídla, ale ve městech? Já jsem naopak rád za cokoliv, co ve městech dokáže vyrůst a unikne lidské "péči". Ale asi chápu, roste to samo, žádné dotace ani projekty, žádný výdělek...
Petr
23.2.2022 11:31 Reaguje na PetrMožná v tomhle je příčina - v našem pocitu, že co je "plané", je automaticky špatné, nepořádné, neudržované a nebezpečné, a že se o to nestaráme a je potřeba to "řešit", tedy zlikvidovat, a nahradit řízenou zelení, sterilním nízkým trávníkem a dlažbou. Pak máme pocit, že je to upravené, uklizené a v pořádku.
Zbyněk Šeděnka
23.2.2022 12:10 Reaguje na Petrarbiczech
23.2.2022 15:45 Reaguje na Petrproblematika invazních druhů je velmi složitá. Pajasan ve městech škodí mnoha způsoby, viz můj příspěvek výše. Existuje mnoho druhů původních dřevin, které jsou do města vhodnější než pajasan či akát. O té kontrole, jak píšte, příklad z praxe - živý plůtek podél chodníku dříve tvořený tuším ptačím bobem. Jednoho dne se tam objevil pajasan. Majitel (či správce) dál řezal plot standardním způsobem. Dnes po cca pěti letech je to "plůtek", kde krom pajasnu nic není. Pajasan je tam v podobě stále silnějších výmladků, takže se plot už nezastřihuje křovinořezem, ale pilou (majiteli to očivdně stále nepřijde divné). Doposud by to zas tak moc nevadilo. Problém je ten že chodník podél plůtku se nyní zvedá a praská kvůli sílícím kořenům pajasanu a už nyní potřebuje opravu. Vše začalo před pár lety jedním jediným semenáčkem pajasanu, který mohl být odstraněn správným způsobem za pár stovek. Dnes se bude opravovat cca deset metrů chodníku v řádu deítek či nižších stovek tisíc.
Petr
23.2.2022 15:54 Reaguje na arbiczecharbiczech
23.2.2022 16:30 Reaguje na PetrVětšina nekontrolovatelného šíření (ve městech) je dnes proto, že to někdo takto z neznalosti opečovává naprosto nevhodným způsobem. A samozřejmě proto, že to kdysi někdo nechal na různých místech vysadit.
Petr
23.2.2022 16:52 Reaguje na arbiczechJestli ona to nebude spíš jen nevšímavost a laxnost? Ten živý plot také popisujete jen jako několikaleté pozorování a nic se neděje. Proč?
Zbyněk Šeděnka
23.2.2022 19:09 Reaguje na PetrPetr Pekařík
24.2.2022 15:50 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMichal Ukropec
23.2.2022 15:37Michal Ukropec
23.2.2022 20:52 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
23.2.2022 22:12 Reaguje na Michal UkropecBřetislav Machaček
23.2.2022 20:04a ostatní invazivní rostliny a živočichové. Vymírají naše původní druhy
a mnohdy ani nevíme proč. Někdy víme, ale není vůle tomu zabránit a naopak
se úbytek prohlubuje. Mizí hmyz, ptáci, drobná zvěř, některé druhy ryb,
obojživelníci, raci, mlži atd. Neuvěřitelně se daří jejich predátorům a
vinen je kdo? Nerozum nahradil rozum a absolutní ochrana regulaci. Je to
bohužel celosvětový trend(mimo pár výjimek) a výsledky už jsou znát. Co
nezničíme sami, tak to zničí námi preferovaní tvorové a pokračuje to do
všech oblastí přírody. Hrajte si s pajasany, ale ač mu nefandím, tak se
obávám, že některé invazní rostliny budou jedinými, které odolají třeba
bobrům množících se bez regulace stavu i tam, kde už nemají co kácet.
Křídlatka jim nechutná a velkých stromů zbavené břehy řek ráda stromy
nahradí. Akát na pozemcích, kde usychají původní dřeviny, taky roste
bez problémů. Je to přirozený výběr s pomocí člověka, který těmto
rostlinám a i tvorům vytváří vhodné podmínky k šíření. Jen tak dál
a hlavně to dělat často zbytečně, když se při tom nepoužívá mozek.
Já tvrdím, že raději železniční násep prorostlý kořeny akátů, než
násep bez porostu sesutý po větším dešti. U suchých strání totéž,
ale co se dá dělat, když je nepůvodnost červeným hadrem i na vola
(ochranář), ač to býk( vlastník) toleruje a využívá třeba k otopu
a jako potravu pro včely.
Jirka Černý
23.2.2022 20:32Lukas B.
24.2.2022 11:16jinak významným množitelem pajasanů je železnice, pajasan dokáže úspěšně růst i ze durchnaskrz zaolejovaného železničního štěrku okolo výhybek, a železnice rozváží semena a řízky po celé železniční síti.