Zavádění biopotravin do veřejného stravování naráží na řadu bariér

Využití potravin vypěstovaných v režimu ekologického zemědělství ve veřejném stravování naráží na řadu bariér, jako je malý objem produkce nebo velká orientace na cenu. Na konferenci na ministerstvu zemědělství to řekl Jan Moudrý z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na několik modelových příkladech upozornil na to, že využití některých biopotravin nemusí zásadně zvyšovat ceny například v nemocničním nebo školním stravování.

Náměstek ministra zemědělství Radek Holomčík (Piráti) na konferenci upozornil, že podpora biopotravin je jedním z pilířů Akčního plánu pro rozvoj ekologického zemědělství, který chce dosáhnout pětiprocentního podílu biopotravin ve veřejném stravování do roku 2027. "Tento cíl by nemusel být nereálný, pokud se nám podaří odbourat řadu bariér," uvedl k tomu Moudrý.

Doplnil, že Česko má ve srovnání s ostatními zeměmi velkou kapacitu veřejného stravování, ve kterém se vydají zhruba tři miliony porcí denně a kapacita je až 4,5 milionu strávníků denně. "Podle dat ministerstva školství z roku 2018 je v ČR 8556 školních stravovacích zařízení s kapacitou přes 1,8 milionu jídel," podotkl Moudrý.

Strategie s názvem Z pole na vidličku (Farm to fork) která je součástí Zelené dohody pro Evropu, podporuje využití udržitelně vypěstovaných potravin ve veřejném stravování, doplnil. Jako jednu z bariér vidí například nízkou informovanost, malou podporu ze strany institucí nebo také velkou orientaci na cenu. Vytvořil několik modelových příkladů, kdy se část konvenčně vyráběných potravin nahradila surovinami v biokvalitě.

Jako problém je podle něj také nedostatečná kapacita produkce některých biopotravin, hlavně brambor, ovoce a zeleniny. Zmínil, že v Česku se vyprodukuje poměrně velké množství mléka v biokvalitě a rozdíl mezi konvenční a ekologickou produkcí je malý. Na ceně porce, kterou spočítal v příkladu pro průměrné nemocniční zařízení, se konvenčně vyráběné mléko podílí ze zhruba 5,6 procenta. "Pokud by se právě mléko nahradilo bioprodukcí, cena vzroste jen o necelé procento, což je asi 40 haléřů," uvedl.

Podle Moudrého by se proto mělo začít se zařazováním biopotravin u těch surovin, kde nejsou tak vysoké rozdíly v ceně oproti běžné produkci.

Na konferenci krátce promluvil také ředitel Zařízení školního stravování Opava Dalibor Zeman, který uvedl, že organizace denně vaří pro zhruba 9500 lidí. Upozornil na to, že je potřeba změnit vyhlášku o školním stravování a ministerstvo zemědělství by na tom mělo spolupracovat s resortem školství. "Stravovací koš je velmi zastaralý a dostat tam biopotraviny je velmi obtížné," řekl. Dodal, že v jeho organizaci se využívá zhruba osm procent biopotravin.

---

reklama

---