Vědecká výprava do Atakamského příkopu objevila nové organismy
.jpg&w=666)
A cusk eel (Bassozetus sp.), eelpouts (Pachycara sp.) and a long-legged isopod (Munnopsid) photographed at depths of 6000m, Atacama Trench in the Southeast Pacific #deepsea #marinebiology #marinelife #longbois pic.twitter.com/5hUJKJ5QKk
— Minderoo-UWA Deep Sea Research Centre (@hadal_research) March 18, 2022
"Dostali jsme člověka do příkopu, kde před tím žádný člověk nebyl," uvedl Ulloa. V některých místech příkop dosahuje hloubky až 8000 metrů a jeho délka činí zhruba 5900 kilometrů. Výprava Atacama Hadal se v lednu zaměřila na část u severního pobřeží v Chile.
Vědec sestoupil na dno příkopu ve speciální ponorce Limiting Factor, která byla vybavena silnými LED reflektory. "V hloubce pod 100 metrů totiž není světlo," uvedl Ulloa.
Díky výpravě vědci objevili nové organismy. "Viděli jsme druh průsvitných a želatinových sumýšů, nebo také mořských okurek, které jsme dosud nezaznamenali," řekl Ulloa. Vědci také objevili bakterie s dosud nepopsanou vnitřní strukturou.
Nové objevy podle Ulloy přináší více otázek než odpovědí. Podle něj bude zřejmě nutné výpravu do Atakamského příkopu zopakovat. Výprava podle něj ale potvrdila předchozí závěr, že "čím je větší hloubka, tím je nižší rozmanitost a počet organismů".
V druhé polovině letošního roku by vědci do příkopu také rádi umístili senzory, které budou sledovat pohyb Jihoamerické tektonické desky a desky Nazca. Tyto technologie se dosud používají pouze na souši. "Senzory nám umožní se dozvědět, v jaké oblasti nedochází k zemětřesením, nebo kde se hromadí energie, což by nám mohlo pomoci odhadnout, kde vznikne příští zemětřesení," řekl agentuře AFP Ulloa s tím, že projekt vyvolává velký zájem mezinárodní vědecké komunity.
reklama