Vědkyně: V ČR roste zájem o jedlý hmyz, je to bílkovinná bomba

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Hmyzí farmy nejdřív dodávaly hlavně pro zoologické zahrady, teď už i potravinářům. "Hmyz by mohl být časem doplněk velkochovů zvířat. Ne že bychom krávy nahradili tím červíkem. Bude to doplněk k bílkovině, protože hmyz je opravdu bílkovinná bomba. V mokré hmotě je to stejné jako hovězí maso. Ještě dřív, než se dostane (na talíř) pro lidi, ujme se jako krmivo pro hospodářská zvířata," míní Škvorová.

Potravina, která nebyla v EU typická před rokem 1997, potřebuje vyjádření Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Evropská komise přijala doporučení úřadu pro tři druhy, schválila je jako nové potraviny. Dalších devět bude projednávat. Důvodů, proč hmyz takto využít, je podle vědkyně víc.

"Má oproti ostatním zvířatům nižší spotřebu zemědělské půdy, potřebuje poměrně málo vody. Krávám vyčítáme skleníkové plyny, tady nic takového není. Hlavní věc je konverzní faktor: kolik toho musí živočich sníst, aby přibral jeden kilogram hmotnosti. Hmyz je chladnokrevný živočich, to znamená, že energii, kterou přijímá, nespotřebovává na vytopení vlastního těla. A i díky tomu je ten konverzní faktor velmi nízký," řekla Škvorová.

Když se hmyz namele na prášek, dá se jako hmyzí moučka přidat do běžných potravin, třeba do těstovin. Jako částečná náhrada mouky. "Pro konzumenta je to mnohem více stravitelné, protože to má v potravině, kterou běžně zná, a nevidí ten tvar," řekla Škvorová.

Na ČZU využívají při výzkumu různé vedlejší produkty potravinářské výroby. Třeba odpadní mrkev nebo řepkové výlisky. "Zkoušíme, jestli nám to cvrčci, sarančata nebo i červíci budou jíst a jak se to promítá do jejich nutričních hodnot," řekla Škvorová. Z nedávného výzkumu vyplynulo, že když se do diety cvrčka přidá mrkev, která zbývá na poli, stoupne obsah betakarotenu. Škvorová se teď zabývá přídavkem řepkových výlisků do diety cvrčka a jejímu týmu se díky výliskům daří měnit poměr nasycených a nenasycených kyselin.

Hmyzem je v ČR nyní povolené přikrmovat ryby, drůbež, prasata a domácí mazlíčky. Někteří lidé jím zkouší krmit ryby či králíky. Jako první začala v ČR firma Sens Foods, jež měla podle Škvorové nejdřív vlastní farmy v Thajsku, protože cvrčci potřebují poměrně vysokou teplotu, kolem 27 stupňů.

Na agrosalonu Země živitelka se lidé často ptají, co učinit proto, aby mohli mít vlastní malý chov doma. Na stánku ČZU mohou hmyz také ochutnat. Převažují kladné reakce, ale zazněla i věta: 'Tohle sníš a už ti nikdy nedám pusu.' Zhruba 70 procent lidí nakonec hmyz okusí. Jde o usmažené potemníky a cvrčky. Hmyz se musí nejdřív nechat vyhladovět, pak se zamrazí. "Umírají tak, že pomalu usnou. Postupně snižují metabolismus, až ho sníží natolik, že ho nejsou schopni obnovit a už se neprobudí," řekla Škvorová.

Myslí si, že pro nové generace už nebude hmyz taková rarita. Když sama chtěla sníst prvního cvrčka, běhala s ním po katedře v ruce asi hodinu. "Všichni se mě ptali: 'Ty jsi se zbláznila, co tady běháš se cvrčkem?' Hrozně dlouho jsem se odhodlávala," dodala.