Velká výstava bezobratlých v Praze ukáže pestrý hmyz i raky
K vidění budou různí živočichové od sekáčů, pokoutníků či vodouchů až po raky, berušky vodní nebo splešťule. V akváriích si návštěvníci budou moci prohlédnout larvy jepic, potápníků a vážek. Kromě běžných druhů ukáže výstava i některé méně obvyklé. K vidění bude také kolekce měkkýšů střední Evropy. Výstava představí 300 druhů bezobratlých.
Petr Šípek z katedry zoologie, který výstavu připravuje, řekl, že většinu exponátů nachytali studenti při přírodovědných exkurzích. Mezi nejkrásnější patří podle něj krajník pižmový. "To je krásně zbarvený stromový střevlík, který loví housenky," uvedl. Na výstavě budou také mohutnatky, což jsou velké ploštice pocházející z jižní Evropy. V Česku nežijí, někdy se ale vyskytují v Maďarsku. "Je to obrovský, dravý hmyz, velmi zajímavý," řekl Šípek. Zajímavostí je kompletní kolekce raků, od původních domácích, jako je rak kamenáč, až po invazní druhy. Například rak signální pochází ze Severní Ameriky.
"Nejvíce exponátů jsme nasbírali na konci dubna, ale některé máme třeba od podzimu nebo i déle," řekl vědec. Některé živočichy má Šípek doma už z loňského roku, například pijavku lékařskou. Zatímco dravce je podle něj jednodušší krmit, problém bývá u živočichů, kteří v přírodě sají nektar z květů. Těm je potřeba předkládat stále čerstvé rostliny. "Když někam jedu, vozím je s sebou, abych je měl neustále pod dozorem. Nechci o ně přijít," uvedl Šípek. Hmyz chová už velmi dlouho. "Člověk k tomu musí mít cit a starat se o to, nestačí jen jednou za týden přijít a podívat se," řekl.
Dělení živočichů na obratlovce a bezobratlé je podle přírodovědců zastaralé a z hlediska vědy už dnes nedává velký smysl. Přinejmenším mezi laiky se ale stále používá, i když pro bezobratlé se podle Michala Andrleho z PřF ujaly i jiné, méně lichotivé názvy, jako třeba "žoužel" nebo "havěť". "Takové žoužele, ať již zcela beznohé, se šesti nohami či s mnoha páry nohou, žije okolo nás tolik, že počtem jedinců i druhů strčí všechny obratlovce hravě do kapsy," uvedl Andrle.
Výstava zůstane v botanické zahradě Na Slupi do 17. června. Školy si mohou domluvit prohlídku s odborným výkladem, která trvá zhruba 45 minut. Na výstavě se podílí také Národní muzeum, Česká společnost entomologická a Agentura pro ochranu přírody a krajiny ČR.
reklama
Začíná akce Klimatýden, nabídne program zaměřený na klimatickou problematiku
Kovozoo ve Starém Městě po roce opět nabídne festival strašidel a hororu
Ve zlínském muzeu jsou k vidění exempláře z přírodovědné sbírky, nechybí rarity