Vesmír: Z nenáviděného škůdce ohrožený druh
Do života sysla vždy podstatně zasahoval svojí činností člověk. Již od středověku, kdy se hlodavec dostal na území střední Evropy z jihovýchodních oblastí a z Malé Asie, doprovázel svojí přítomností vznik kulturní krajiny, mýcení lesů a rozšiřování zemědělské půdy. Od 18. a zejména 19. století byl sysel u nás již zcela zdomácnělý a postupně pronikal i do odlesněných středních poloh (500-600 m.n.m.). Do celé střední Evropy se však nerozšířil, neboť nepřekonatelnou překážkou se pro něj staly české pohraniční hory.
Velký zvrat v populaci sysla nastal po druhé světové válce, kdy došlo k obrovskému nárůstu počtu jedinců. Nepříjemní polní škůdci napadali "šťavnaté" vegetační vrcholy vojtěšky, obilovin, kukuřice, okurek i dýní, rostliny usychaly, nebo alespoň výnosy výrazně klesaly. Lokality obydlené velkými koloniemi byly natolik rozhrabány, že hrozilo propadání země, což znamenalo nebezpečí pro silniční či železniční náspy, ale i pro běžnou zástavbu.
Z období před druhou světovou válkou neexistují informace o přemnožení sysla obecného, proto se dá předpokládat, že na nárůst populace měla velký vliv první fáze kolektivizace zemědělství. Scelování pozemků a využívání úhorů, mezí a luk, poskytlo lepší podmínky pro život a následná populační exploze ze sysla udělala nežádoucího škůdce. Na přelomu padesátých let se vedl s tímto škůdcem skutečný boj, jak agrotechnicky (hluboká orba, odstraňování mezí a zbytečných cest), tak přímým lovem do pastí nebo s použitím chemických látek. V té době byly v tehdejším Československu vybíjeny desítky tisíc kusů, aniž by se jejich počet nějak výrazně snížil.
Jenže jak pokračovala devastace kulturní krajiny v šedesátých a sedmdesátých letech, s obrovskými lány polí a používáním chemických hnojiv a pesticidů, životní prostor syslů se začal zmenšovat. Když se počátkem devadesátých let provedla kontrola stavů sysla obecného, zjistilo se, že po necelých padesáti letech se jejich počet snížil více než o 90 %. Při tomto průzkumu se napočítalo sotva 100 lokalit (9,4 % území ČR), při dalším velkém sčítání v letech 2000 - 2001 se potvrdil pokračující ústup druhu i fragmentace areálu, když bylo zaznamenáno pouhých 26 lokalit (3,8 % území ČR). Ukázalo se, že i zbylé kolonie se zmenšily, většinou nepřesahují 100 jedinců.
Změny zřejmě způsobil jiný systém zemědělské velkovýroby, většina dnešních kolonií je soustředěna na plochách s pravidelně a často sečenými travnatými plochami. Paradoxně jde o místa velmi využívaná člověkem, sportovní letiště, dostihové dráhy, golfové hřiště, tábořiště a dokonce i městská sídliště.
Podobné problémy má však syslel obecný i v jiných státech střední Evropy, takže nelze vyloučit, že ústup má i vnitrodruhové příčiny. Vymizení sysla je doprovázeno i populačním poklesem tchoře stepního, který je považovaný za jejich hlavního predátora. Zlepšení současného stavu je problematické, pouhá zákonná ochrana nic neřeší, ani opakované pokusy s vysazováním odchycených syslů nepřinesly výsledky. Teoreticky je možné naplánovat hustší síť propojených travnatých ploch a biokoridorů, ale výsledky takového počínání jsou rovněž nejisté.
Podle článku Miloše Anděra publikovaného v časopise Vesmír 01. 09. 2003.
reklama
