Věstí nový správní řád konec demokracie?
Je skoro neuvěřitelné, jak rozdílné výklady nového správního řádu jsou slyšet z úst vládních činitelů a z úst zástupců občanských sdružení. A zde vězí hned první, podle některých právníků i jeho největší problém: nový návrh je nejasný, je komplikovaný, při jeho aplikaci může docházet k nevídaným nesrovnalostem, když si ho budou jednotliví úředníci různě vykládat.
Komplikovanost nového správního řádu vadí i Petru Kužvartovi z Ateliéru životního prostředí: "Dnešní správní řád je relativně jednoduchý, má 68 paragrafů, platí třicet let a přesto s ním má dodnes řada úředníků potíže. Když jim dáte správní řád o sto padesáti paragrafech, v němž se pořádně nevyzná ani odborník, tak si snad dovedete představit, jak to dopadne."
Uvolněte cestu investorovi
Dnes platný správní řád, pocházející z roku 1967, říká, že všichni účastníci v řízení mají stejná procesní práva a povinnosti, tedy investor, vlastníci sousedních pozemků i občanská sdružení jsou si v řízení rovni. Zpracovatelé nového návrhu vidí v této rovnosti práv jeden z hlavních důvodů, proč řízení u nás trvají příliš dlouho a proč podmínky pro podnikatelské aktivity v ČR patří k nejhorším v Evropě. Jako by cílem vlády, která návrh předložila, bylo ochránit žadatele (zpravidla investora) před zbytečnými obstrukcemi ze strany občanů.
"Je jistě paradoxní, pokud se v důvodové zprávě k návrhu objevuje tvrzení, že více než třicet let starý správní řád se někde jeví být velmi demokratickýma tato skutečnost je prezentována jako nedostatek, který je třeba odstranit," říká Pavel Černý z Ekologického právního servisu (EPS). A dodává: "Stejně nebezpečná je deklarovaná potřeba pojmově korigovat princip rovnosti účastníků řízení." A opravdu, místopředseda vlády Pavel Rychetský i Jiří Kaucký, ředitel odboru legislativy Ministerstva vnitra, které návrh zákona zpracovalo, shodně tvrdí, že právní úprava zůstává v podstatě stejná, pouze se mění užívání některých pojmů a jejich vymezení.
Návrh správního řádu rozděluje účastníky řízení do několika kategorií. Vedle "nepominutelných účastníků" s plnými procesními právy (žadatel) mohou být účastníky také dotčené osoby (především sousedé), neboli "osoby, jichž se řízení dotýká". Ze zákona ovšem není jasné, podle čeho se bude posuzovat, zda je tato podmínka splněna. Dále má úředník ještě rozhodovat o tom, nakolik se dotčené osoby činnost správního úřadu týká. jestliže bude v moci jednoho úředníka rozhodovat, zda a nakolik se někoho řízení týká či netýká, vytváří to příznivé prostředí pro korupci.
Podle právníků z EPS odporuje takováto kategorizace účastníků Listině základních práv a svobod, která je součástí Ústavy ČR a v níž se v článku 37 říká: "Všichni účastníci jsou si v řízení rovni." Podle Jiřího Kauckého garantuje Listina člověku rovnost účastenství jen v tom, v čem se ho řízení týká. "Když to srovnám s trestním řízením, tak tam jsou dána nějaká práva výhradně obviněnému jako tomu, koho se to řízení nejvíc týká, a výrazně slabší práva má například poškozený, kterého se týkají jen výroky o náhradě škody a nikoli výroky o trestu. A pokud se podíváme do občanského soudního řádu, tak tam je hlavní účastník a vedlejší účastník. Podobná konstrukce ve správních řízeních je naprosto obvyklá i v okolních státech," říká Kaucký.
Podle Petra Kužvarta se tyto předpisy takto nedají srovnávat: "Trestní řád funguje na úplně jiném principu, kdy je tady někdo, kdo stíhá, a někdo, kdo se brání. Pak je tu občanský soudní řád, kde je důležité, že je nějaký žalobce a nějaký žalovaný a mezi nimi to lítá. Jestli je tam někdo třetí, třeba svědek, to je úplně podřadné, nevýznamné. Správní řízení je principiálně odlišné a nelze to s ním srovnávat," říká Kužvart.
Zachraňte stočtrnáctku
Občanská sdružení by měla podle nového návrhu vytvořit třetí kategorii, což jsou účastníci podle zvláštních předpisů. Ekologických organizací se podle předkladatelů zákona nová úprava vůbec nedotkne. "V našem návrhu se praví, že účastníkem je ten, o kom to stanoví zvláštní předpis. Vzhledem k tomu, že po dohodě s MŽP se do těchto zvláštních zákonů nebude zasahovat, budou občanská sdružení účastníky par excellence, to znamená, že omezení, které se týká třeba sousedů, se na ně na úseku práva životního prostředí nevztahuje," říká Jiří Kaucký. Nejdůležitějším zákonem pro občanská sdružení je Zákon 114/1992 o ochraně přírody a krajiny, v němž paragraf 70 umožňuje vstupovat do všech řízení, v nichž může být dotčena ochrana přírody a krajiny.
Ale Kauckého slova opět popírají právníci ekologických organizací. "Se změnou stočtrnáctky se počítá. MŽP připravilo na prosinec velkou novelu, která má vyhovovat požadavkům EU. Ona se sice paragrafu 70 vůbec netýká, ale je jisté, že její projednávání bude obrovským lákadlem i možností pro všechny, kdo chtějí tento paragraf zrušit," říká Petr Kužvart. Podle Vítězslava Dohnala z EPS se "stočrtnáctka" vůbec nezabývá tím, jaká práva bude občanské sdružení ve správním řízení mít. "Pouze říká, že může být jeho účastníkem. Teprve když se vrátíme ke správnímu řádu, tak ten nám určuje, jakou míru procesních práv bude sdružení mít," vysvětluje Dohnal.
Tato zpráva vyšla v tištěném EkoListu č. 11/2001.
reklama
