Veterináři: ČR jako jediná země dokázala vymýtit mor prasat
Choroba se však stále šíří v dalších evropských státech, například v Polsku a Belgii. Podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda je riziko nového zavlečení nemoci do ČR velké.
"Dnes již můžeme říci, že se nám podařilo něco, co může být dobrým příkladem i pro ostatní státy postižené AMP. Lze proto s jistotou konstatovat, že africký mor prasat je možné zastavit a vymýtit. V krátké době ukončíme poslední veterinární opatření, která jsou ještě na Zlínsku v platnosti," dodal Semerád. Například se na Zlínsku zruší zóna s intenzivním odlovem prasat. Změny by měly nastat ve čtvrtek.
Předseda Okresního mysliveckého spolku ve Zlíně Zdeněk Hluštík věří, že se i přes výskyt nákazy v mnoha blízkých zemích nemoc do České republiky už nevrátí. Na její likvidaci na Zlínsku se podle něj podílely stovky myslivců, kteří divočáky stříleli, odchytávali do klecí a hledali uhynulé kusy. První uhynulé kusy podle něj sbírali myslivci a hasiči. "Tu nechutnou práci odtáhli oni. I veřejnost to snad ocení a věčné připomínky na adresu myslivců by mohly pominout. Budeme se snažit držet stavy divočáků na únosné míře, i když to je vysoce inteligentní zvěř," řekl ČTK Hluštík.
Semerád upozornil, že na začátku období, kdy se nemoc v ČR vyskytla, šlo Česko proti některým doporučením EU a některých expertů. Ti chtěli, aby se nedělalo nic, pouze aby se divoká prasata vyšetřovala. Veterináři podle něj také odolali tlaku odborníků, kteří chtěli prasata ihned vystřílet. "Vedle toho jsme měli určité štěstí - lokalita byla mezi čtyřmi silnicemi, měli jsme možnost pohyb nebo přesuny omezit, a to bylo velice významné," řekl. Přímé náklady na opatření podle něj dosáhly 180 milionů korun, dalších 120 milionů korun si vyžádaly zvýšené náklady veterinářů.
Postup zainteresovaných stran proti některým nařízením Evropské komise považuje za jeden z nejdůležitějších bodů ke zvládnutí nákazy radní Zlínského kraje zodpovědná za zemědělství Margita Balaštíková (ANO). "Jsme první, kdo si vyjednal výjimku. Začali jsme velmi přísně dodržovat všechna mimořádná veterinární opatření. Dokonce jsme nad jejich rámec dělali ještě další. Za docela zásadní považuji, že jsme neustále sbírali kadávery (uhynulá zvířata), které byly příčinou rozšiřování nákazy. Například Litva a Estonsko plnily nařízení Evropské komise a došlo u nich k rozšíření nákazy," uvedla Balaštíková.
Západní Evropa nyní podle Semeráda mění legislativu, aby mohla přikazovat právě například nesklízení plodin zemědělcům, jako se to stalo v ČR. Kromě EU se nyní nemoc šíří i v Asii, například v Číně, Vietnamu či Mongolsku.
První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni předloňského 21. a 22. června na kraji Zlína poblíž areálu Krajské nemocnice T. Bati. Africký mor prasat se v Česku objevil poprvé, přenášejí jej volně žijící zvířata, pro lidi není nebezpečný.
Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města veterináři následně potvrdili africký mor prasat u více než 200 uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (8)
Katka Pazderů
14.3.2019 05:30Lukas B.
14.3.2019 07:38 Reaguje na Katka PazderůHunter
14.3.2019 10:25 Reaguje na Lukas B.Ústřední veterinární správa Státní veterinární správy
Slezská 100/7, Praha 2, 120 00
T: +420 227 010 111
Elektronická adresa podatelny: epodatelna@svscr.cz ID datové schránky: d2vairv
Dle rozdělovníku
Č. j.: SVS/2019/033309-G
Vyřizuje: MVDr. Milada Dubská, MVDr. Marie Bleierová Telefon: +420 227 010 383
V Praze dne 13. 03. 2019
Africký mor prasat - změna regionalizace
Vážená paní, vážený pane,
dovoluji si Vás informovat o velmi významné změně, která se týká opatření realizovaných v České republice v souvislosti s výskytem afrického moru prasat (dále jen AMP).
Dne 26. 2. 2019 byla na jednání „Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmivo“ (Standing Committee on Plants, Animals, Food and Feed) schválená změna prováděcího rozhodnutí Komise č. 2014/709/EU, o veterinárních opatřeních pro tlumení afrického moru prasat v některých členských státech a o zrušení prováděcího rozhodnutí 2014/178/EU. Tato změna spočívá ve vymazání katastrálních území ČR, které byly doposud v příloze tohoto předpisu vyjmenovány jako oblasti, pro která platí omezení a opatření nařízená z důvodu výskytu AMP (oblast I a oblast II).
Zmíněná novelizace tohoto rozhodnutí Komise č. 2014/709/EU je platná ode dne 13. 3. 2019 a vyplývá z ní, že pro ČR již nadále neplatí žádná omezení pro přesuny prasat z oblasti I a II.
V souvislosti s výše popsanou změnou evropské legislativy Úřední veterinární správa Státní veterinární správy s platností od 14. 3. 2019 zruší mimořádná veterinární opatření (dále jen „MVO“) nařízená pro oblast s intenzivním odlovem.
Současně Krajská veterinární správa pro Zlínský kraj zruší MVO nařízená pro zamořenou oblast na území Zlínského kraje.
Pro celé území ČR budou nadále platit MVO vydaná celostátně pod č. j. SVS/2018/039334-G, změněna nařízením č. j. SVS/2019/024048-G, uveřejněna v úplném znění pod č. j. SVS/2019/025449-G (viz příloha č. 1 tohoto dopisu) a MVO pod č. j. SVS/2018/127866-G (viz příloha č. 2), která budou změněna ke dni 14. 3. 2019.
V návaznosti na zrušení oblasti s intenzivním odlovem a zamořené oblasti bude ukončen aktivní monitoring AMP u prasat divokých a současně i vyplácení zástřelného za ulovená divoká prasata, ze kterých byl odevzdáván vzorek pro účely tohoto monitoringu.
Zástřelné za prasata divoká ulovená v zamořené oblasti a oblasti s intenzivním odlovem bude vypláceno na základě žádostí podaných nejpozději do 15. 4. 2019, a to za divoká prasata ulovená nejpozději dne 14. 3. 2019, ze kterých byl odevzdán vzorek na vyšetření nejpozději do 21. 3. 2019.
S pozdravem
MVDr. Zbyněk Semerád ústřední ředitel
podepsáno elektronicky
Přílohy:
1. MVO – č. j. SVS/2019/025449-G
2. MVO – č. j. SVS/2018/127866-G
Rozdělovník:
Všem KVS SVS/MěVS SVS v Praze Všem SVÚ
Ing. Patrik Mlynář, MZe
Ing. Martin Žižka, Ph.D. – MZe
Ing. Petr Jílek, MZe, petr.jilek@mze.cz
Ing. Jindřich Fialka, MZe, jindrich.fialka@mze.cz
Ing. Miloš Ježek, Ph.D – Česká zemědělská univerzita v Praze Ing. Jan Stibal – Svaz chovatelů prasat
Agrární komora ČR
plk. MVDr. Vladimír Žákovčík, VVÚ Hlučín, Armáda ČR Českomoravská myslivecká jednota
Krajský úřad pro Zlínský kraj KVL ČR
VÚVel VFU Brno
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti
Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky
Lukas B.
14.3.2019 11:45 Reaguje na Hunterpochopil jsem tedy v zásadě špatně, že se veterinární opatření provádělo výhradně, laicky řečeno, technikami spíše "mysliveckými"?
Hunter
14.3.2019 13:19 Reaguje na Lukas B.Třeba vymezení oblasti, její uzavření, zákaz vstupu, soupis a porážka dom. prasat, zákaz přikrmování, změna osevních postupů a agrotechnických lhůt, stanovení systému fin. pobídek a finančního zabezpečení, systematické prohlídky v terénu, odběr vzorků a vyšetření, monitoring, proškolení, dezinfekce, sběr a likvidace kadáverů, sběrná místa, plošná dezinfekce, vlastní lov, atd.????????
Lukas B.
14.3.2019 14:47 Reaguje na Hunterchtěl jsem asi nejvíc vyjádřit podivení, že to vlastně najednou jde, prasatům nějakou oblast "neprodyšně uzavřít" a tam je vylovit.
a přiznávám, trošku mnou ještě lomcuje vztek, jak jsem na podzim skoro tisícovku čtverečných metrů louky rovnal hráběmi po divokém prasečím mejdanu (ona si kosa ani bubnovka v tom rozrytém moc nelibuje). ano, po těch samých prasatech, co žerou malé tetřívky a kvůli kterým nemůžu s chlupatejma lyžema do velkejch krkonoš a neupravují se pro běžky některé cesty.
Hunter
14.3.2019 16:22 Reaguje na Lukas B.Že vám prasata přeryla louku je jistě smutné a dokážu si představit, že to jednoho vykroutí, ale je to prostě přirozené chování černé zvěře k uspokojení potravních nároků. Hráběma bych to nedělal (probatum est), jednodušší zavláčet :-(
Lukas B.
14.3.2019 19:16 Reaguje na Huntersamozřejmě chápu, že hlavní problém prasečího moru je ohrožení živočišné výroby.