Většina Evropanů žijících ve městech čelí škodlivému znečištění ovzduší
Podle EEA je znečištění ovzduší největším zdravotním rizikem pro životní prostředí v Evropě. Jemné prachové částice způsobily v roce 2019 v Evropské unii 307 000 předčasných úmrtí, což je však o 33 procent méně než v roce 2005. Odborníci spojují znečištěné ovzduší s rakovinou plic, kardiovaskulárními chorobami a astmatem.
Přibližně 97 procent městské populace EU čelilo v roce 2019 koncentracím jemných prachových částic, které překračovaly hodnoty stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Celkem 94 procent lidí žijících ve městech bylo vystaveno koncentracím oxidu dusičitého (NO2), které překračovaly hodnoty stanovené WHO, uvedla EEA ve své zprávě.
Předběžná data z loňského roku naznačují určitý posun. Karanténní opatření kvůli covidu v Evropě zlepšila ovzduší, protože v mnoha zemích se kvůli restrikcím významně snížily emise z dopravy a průmyslu. Podle agentury mohly hrát roli i povětrnostní podmínky.
Až 95 procent stanic monitorujících kvalitu ovzduší zaznamenalo ve 27 členských státech EU a dalších evropských zemích včetně Turecka a Kosova koncentrace jemných prachových částic překračující hodnoty WHO. V roce 2020 klesl jejich počet na 92 procent. Celkem 79 procent stanic registrovalo koncentrace oxidu dusičitého překračující normy WHO. Loni klesl jejich počet na 71 procent.
EEA ve zprávě upozornila, že limity stanovené WHO jsou mnohem přísnější než ty, které určuje EU. Pouze jedno procento stanic monitorujících kvalitu ovzduší zaznamenalo v loňském roce hodnoty jemných prachových částic nebo NO2 nad unijní limity. EU uvedla, že v příštím roce své normy kvality ovzduší zreviduje, aby je lépe sladila s WHO.
Jemné částice vznikají hlavně z dopravy a průmyslu. Země ve střední a východní Evropě, kde řada domácností používá k vytápění pevná paliva, bojují s nejvyšším množství prachu ve vzduchu. Mezi země s největšími hodnotami patří Bosna, Turecko, Polsko a Bulharsko. Znečištění oxidem dusičitým nejvíc trápí Německo a Lucembursko, uvedla EEA.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Zbyněk Šeděnka
7.12.2021 15:55Richard Vacek
7.12.2021 17:11Pavel Hanzl
7.12.2021 17:35 Reaguje na Richard VacekDV
8.12.2021 18:39 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.12.2021 20:58 Reaguje na smějící se bestieViktor Šedivý
7.12.2021 23:36Pavel Hanzl
8.12.2021 07:39 Reaguje na Viktor ŠedivýLukas B.
8.12.2021 14:36 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
8.12.2021 17:44 Reaguje na Lukas B.protože ty směsi do pneumatikové pryže výrobci
tají a dávají tam kdoví co všechno. To navíc
spolu s výluhy asfaltu, směsí do ostřikovačů
a různé zbytky autošampónů a vosků se váže na
prach a po deštích končí rovnou v řece bez
čištění v čističkách odpadních vod. I taková
posypová sůl je často vedlejším produktem
chemické výroby i s příměsemi chemických
látek. Lze toho najít mnoho a sledovat pouze
spaliny je odvádění pozornosti od daleko
větších sajrajtů, než je CO2 a při špatném
spalování CO a saze(uhlík). Až budou ve velkém
hořet ty elektromobily, tak budou doufám lidé
fasovat plynové masky bez kterých k takovému
požáru hasiči ani nejdou. Oxidy vzácných kovů
jsou karciogeny a některé jsou dokonce jedy.