Většina goril horských žije bez problémů s tasemnicí, ukázala studie
"Zjistili jsme, že v podstatě všechny sledované gorily byly infikovány tasemnicemi, a to již ve věku tří měsíců, a u jednoho mláděte byla zjištěna infekce se dvěma odlišnými druhy tasemnic. Z těchto výsledků vyplývá, že pro gorily horské je normální mít tasemnice a zřejmě jim nepůsobí žádné zdravotní problémy, což je zajímavé, protože příbuzný druh tasemnic u koní způsobuje závažné koliky," uvedla Barbora Červená z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.
Pro vědce bylo překvapivým zjištěním, že vzorky byly nepravidelně pozitivní. Tedy pokud bylo zvíře při jednom z testování negativní, nebylo možné úplně vyloučit přítomnost tasemnice. Studie proto upozornila, že pro správnou diagnózu je potřeba odebrat několik vzorků od jednoho jedince s odstupem několika dní.
"V podstatě všechny gorily mají tasemnice, někdy i ve vysokých počtech. Dle kolegů z Gorilla Doctors ze Rwandy, kteří provádí pitvy uhynulých goril, jich někdy ve střevě bývá i neuvěřitelných několik kilogramů, přičemž zvíře vypadá zdravě," poznamenala vědkyně.
Gorily horské jsou jediným druhem lidoopů, jehož populace narůstá, ale jejich životní prostor zůstává stejný, což může ovlivňovat infekce včetně těch parazitárních, upozornila studie. "Jakékoliv informace o parazitech jsou tedy velmi důležité. Navíc ačkoliv jsou to volně žijící zvířata, většina populace je intenzivně opečovávaná, což zahrnuje i podávání léčiv včetně antiparazitik," řekla Červená. Zbytky podaných antiparazitik mohou podle Červené ovlivňovat další živé organismy v okolí, proto je podle vědců důležitá správná diagnóza.
Vědci při výzkumu v letech 2018 až 2019 zkoumali přítomnost tasemnic u 18 gorilích skupin. Odebrali trus od 278 zvířat. Některé vzorky pocházely z nočních hnízd, jiné získávali čerstvé přímo od konkrétních goril. Vědci nacházeli jak dospělé tasemnice, tak i jejich vajíčka, někdy je objevovali na základě DNA.
Doposud vědci popsali zhruba 5000 druhů tasemnic, jež parazitují u různých skupin obratlovců. Dospělé tasemnice žijí u hostitele ve střevě, larvy u mezihostitelů se mohou nacházet v různých orgánech. Ve volně žijících populacích primátů obvykle nezpůsobují závažná onemocnění, zatímco u lidí a jiných obratlovců mohou způsobovat například průjem, koliky, bolest břicha, úbytek hmotnosti, zvracení a zácpu.
reklama
Skokan Grafův při rozmnožování předává genom jen jednoho z rodičů
Vědci vyřešili záhadu hnědých pand, za zbarvení může chybějící sekvence DNA
Věda ukazuje, jak hadi získali evoluční výhodu před konkurencí