Více financí do zelené ekonomiky, shodli se experti
 |
|
|
Zleva šéf strategií DG Environment Evropské komise Robin Miege, první prezident ČR Václav Havel a ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Licence: Volné dílo (public domain)
|
|
| Foto: MŽP |
Podle bývalého prezidenta si naše společnost přestala vážit energie a nezná její hodnotu. Havel poukázal například na to, že zatímco počet obyvatel Česka zůstává stejný, spotřeba energií stoupá. Státy by si podle něj také měly zvážit, zda budou rozvíjet jadernou energetiku, nebo těžit uhlí. Oboje dohromady je podle Havla zbytečné.
„Zelená ekonomika je taková, která nekonzumuje disponibilní zdroje rychleji, než se mohou obnovovat. Zelená ekonomika také neohrožuje existenci člověka na planetě. My dnes ale spotřebováváme minimálně o 35 % víc zdrojů, než je planeta schopná nabídnout a vypouštíme do ovzduší pětinásobek skleníkových emisí, než který je planeta schopná absorbovat," varoval Pavan Sukhdev, vedoucí mezinárodního vědeckého týmu Ekonomika ekosystémů a biodiverzity (TEEB). „Je třeba zrušit podpory, plynoucí do ekonomiky založené na fosilních zdrojích. Jen to by přineslo globální snížení skleníkových emisí o 6 % a zvýšení globálního HDP o 0,1 %," dodal Sukhdev.
Účastníci Fóra se shodli na tom, že je třeba využít bezezbytku ekonomických nástrojů v oblasti finanční, peněžní i daňové politiky. „Příkladem je ekologická daňová reforma a především uhlíková daň," zmínil exministr životního prostředí Martin Bursík.
Jak je na tom s podporou zelené ekonomiky Česká republika? „Především díky předchozí vládě, se zde určité elementy začaly implementovat. Souvisí to jednak se zavedením evropských postupů a směrnic, které upřednostňují zelené technologie a obnovitelné zdroje energie. Větším projektem je Zelená úsporám, organizovaný našim ministerstvem,“ uvedl Ladislav Miko. Právě tento projekt podle něj velmi dobře definici „zelené ekonomiky“odpovídá. Přináší na jednu stranu užitek jednotlivým investorům, snižuje energetickou náročnost celé ekonomiky a současně vytváří pracovní příležitosti pro velký počet lidí. „Kdybych měl ovšem srovnávat objemy financí vložené do zelené ekonomiky, úrovně některých evropských států zatím zdaleka nedosahujeme,“ dodal.
Podle Barbierovy studie v Evropě do této oblasti vkládá nejvíce Švédsko, a to 1,3 % svého HDP, Německo 0,5 % a Francie kolem 0,3 %. Celosvětově nejvíce investují Čína a Jižní Korea, tedy 3 % HDP. Rozvojové země by pak měly víc vkládat do ochrany vod a výstavby kanalizací.
K tématu Ekologické daňové reformy více zde:NERV: Cestou z krize jsou i ekologické daně 15. září 2009
Ekologická daňová reforma vybrala méně, změna pojištění se nekoná 12. března 2009
Ekologická reforma startuje - zatím jen na papíře 26. června 2007
Jiří Svoboda: Zaveďme uhlíkovou daň! 9. prosince 2008
reklama
Online diskuse
No já si chrochtám, - 9. 10. 2009 - Jiří Svobodakdyž slyším od zeleně smýšlejících politiků něco jako, že je třeba přestat dolovat uhlí a začít se více spoléhat na jádro, že OZE jsou drahé a je třeba jít cestou úspor, že je třeba zavést uhlíkovou daň. Navíc žádné vychvalování emisních povolenek!Jen bych byl trochu skromnější ve vychvalování Zeléné úsporám. Účel je jistě dobrý - dát dotaci na nadstandardně provedená zateplení budov, aby se toto stalo co nejdříve zcela běžné. Jen ten mechanizmus je stále zoufalý - zcela zbytečně se živí úředníci a týmy lidí s kulatými razítky. Možná by stálo zato, kdyby koncem roku byly shrnuty výsledky způsobem: kolik se z fondu vyčerpalo, kolik stály platy úředníků, propagace, kolik peněz stálo vytvoření formalit potřebných k udělení dotace a kolik dostali lidi vlastních dotací. A to asi ještě budeme muset odhlédnout od peněz vydaných navíc za to, že práce musí provádět firma z jistého seznamu. Podle zprávy McKinsey & Company http://www.mckinsey.com/locations/prague/work/probonoccreport/Report_czech_version.pdf viz. např. obr. 21, je zateplování budov a stavba eneregticky úsporných budov vysoce rentabilní činnost a podle mého názoru tudíž žádné masivní dotace nepotřebuje. Dá se tedy usoudit, že ekonomické mechanismy v oblasti stavebnictví stále nefungují dobře. |
