https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vice-zelenych-strech-a-fasad-lepsi-hospodareni-s-destovou-vodou-a-energiemi-praha-ma-plan-adaptace-na-klima
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Více zelených střech a fasád, lepší hospodaření s dešťovou vodou a energiemi. Praha má plán adaptace na klima

12.7.2018 14:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
Zelená fasáda na Nové radnici v Praze.
Zelená fasáda na Nové radnici v Praze.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Na posledním červnovém jednání pražská městská rada schválila Implementační plán Adaptační strategie hl. m. Prahy. Jeho smyslem je podporovat výzkum, příprava metodik a vytvoření pilotních projektů k adaptaci na klimatickou změnu pro tento a následující rok. Praha by měla začít používat zelené fasády a střechy, lépe hospodařit s dešťovou a odpadní vodou nebo lépe využívat technologie obnovitelných zdrojů energie.
 

Odborníci považují za důležité pro adaptaci Prahy na klimatické změny pět opatření. Jednak snížení negativního vlivu extrémních teplot a městského tepelného ostrova, tedy opatření zvyšující podíl přírodě blízkých ploch ve městech, vytváření a udržení systémů ekologické stability. Do této kategorie patří budování zelených střech a zelených fasád, které fungují jako přírodní chlazení budov a zvyšují energetickou efektivnost staveb.

Za druhé snížení dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha, tedy opatření vodního hospodářství, zvyšování retenční schopnosti krajiny, obnova původních koryt vodních toků, využívání dešťové a odpadní vody.

Za třetí snížení energetické náročnosti Prahy a podpora adaptace budov, tedy využití technických prvků, solární a fotovoltaické panely, zateplování budov, technologická opatření větších rozměrů (protipovodňové hráze).

Změna klimatu má, a do budoucna bude mít, na velká města významný dopad. Její projevy souvisejí zejména s nárůstem sucha, vlnami horka, nedostatkem vody, nebo naopak záplavami. Tyto hrozby mohou mít rozsáhlý dopad na kvalitu života obyvatel z několika pohledů – například bezpečnosti, zdraví nebo ztráty majetku.

Za čtvrté zlepšení připravenosti Prahy v oblasti mimořádných událostí a krizového řízení a za páté opatření edukativního rázu.

Adaptační strategie hl. m. Prahy nemá podle radní pro životní prostředí Jany Plamínkové vést pouze k ochraně stávající přírody či ke konzervaci současného stavu. "Ale je naopak impulsem k dalšímu vývoji, tak aby zahušťování města v souladu s potřebami jeho vývoje šlo paralelně s podporou rozumně nastavených procesů, vedoucích ke zvýšení kvality životního prostředí obyvatel města," říká Jana Plamínková.

„Hlavní účel adaptace, tedy snížení zranitelnosti Prahy vůči změně klimatu a garance kvalitního životního prostředí pro její obyvatele, patří spolu s dalšími faktory kvality života, jako je dostupné bydlení, udržitelná mobilita nebo kvalitní zdravotnictví a školství mezi jádro konkurenceschopnosti města v národním, evropském i globálním měřítku,“ doplnil Štěpán Kyjovský, ředitel magistrátního odboru ochrany prostředí.

Přečtěte si také

Foto: Simona Albrechtová / Ekolist.cz Výhody zelené fasády

Aliance oborových asociací Šance pro budovy přijetí implementačního plánu vítá a pochvaluje si, že v něm jsou zahrnuty i body, které zdůrazňují potřebu výstavby a renovace energeticky úsporných budov, šetrného hospodaření s šedou a dešťovou vodou a instalace zelených střech a fasád. Ty mají pozitivní vliv na kvalitu života uvnitř i ve vnějším prostředí v okolí.

„Zelené střechy zaznamenávají boom i díky přirozené poptávce. Na území Česka jich v loňském roce vyrostlo o polovinu více než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 000 m. Většina investorů je zatím soukromá,“ říká Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.

Podle Holuba je dobře, že se v druhém opatření počítá se snížením dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha skrze opatření vodního hospodářství, zvyšování retenčních schopností krajiny a obnovou původních koryt vodních toků. A to i opětovným využíváním dešťových i odpadních vod. „Systémy pro hospodaření se šedou vodou lze použít jak ve velké stavbě typu hotel Mosaic House u Karlova náměstí, tak v rodinném domě. Jeden takový například stojí v činžovním vnitrobloku na Letné. Vsakování dešťové vody pomáhají i zelené střechy,“ poznamenává Petr Holub.

Třetí cíl se týká snížení energetické náročnosti Prahy a podpory adaptace budov v návaznosti na námi navrhované využití technických prvků, solárních a fotovoltaických panelů a pokračující zateplování budov. „Novostavby v pasivním standardu a kvalitně energeticky úsporně zrenovované budovy s vnějším stíněním minimálně zatěžují životní prostředí. V zimě drží chlad a v létě naopak teplo mimo užitné a obytné prostory,“ dodává Petr Holub.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
mmo
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist