Více zelených střech a fasád, lepší hospodaření s dešťovou vodou a energiemi. Praha má plán adaptace na klima
Odborníci považují za důležité pro adaptaci Prahy na klimatické změny pět opatření. Jednak snížení negativního vlivu extrémních teplot a městského tepelného ostrova, tedy opatření zvyšující podíl přírodě blízkých ploch ve městech, vytváření a udržení systémů ekologické stability. Do této kategorie patří budování zelených střech a zelených fasád, které fungují jako přírodní chlazení budov a zvyšují energetickou efektivnost staveb.
Za druhé snížení dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha, tedy opatření vodního hospodářství, zvyšování retenční schopnosti krajiny, obnova původních koryt vodních toků, využívání dešťové a odpadní vody.
Za třetí snížení energetické náročnosti Prahy a podpora adaptace budov, tedy využití technických prvků, solární a fotovoltaické panely, zateplování budov, technologická opatření větších rozměrů (protipovodňové hráze).
Za čtvrté zlepšení připravenosti Prahy v oblasti mimořádných událostí a krizového řízení a za páté opatření edukativního rázu.
Adaptační strategie hl. m. Prahy nemá podle radní pro životní prostředí Jany Plamínkové vést pouze k ochraně stávající přírody či ke konzervaci současného stavu. "Ale je naopak impulsem k dalšímu vývoji, tak aby zahušťování města v souladu s potřebami jeho vývoje šlo paralelně s podporou rozumně nastavených procesů, vedoucích ke zvýšení kvality životního prostředí obyvatel města," říká Jana Plamínková.
„Hlavní účel adaptace, tedy snížení zranitelnosti Prahy vůči změně klimatu a garance kvalitního životního prostředí pro její obyvatele, patří spolu s dalšími faktory kvality života, jako je dostupné bydlení, udržitelná mobilita nebo kvalitní zdravotnictví a školství mezi jádro konkurenceschopnosti města v národním, evropském i globálním měřítku,“ doplnil Štěpán Kyjovský, ředitel magistrátního odboru ochrany prostředí.
Přečtěte si také |
Výhody zelené fasády
Aliance oborových asociací Šance pro budovy přijetí implementačního plánu vítá a pochvaluje si, že v něm jsou zahrnuty i body, které zdůrazňují potřebu výstavby a renovace energeticky úsporných budov, šetrného hospodaření s šedou a dešťovou vodou a instalace zelených střech a fasád. Ty mají pozitivní vliv na kvalitu života uvnitř i ve vnějším prostředí v okolí.
„Zelené střechy zaznamenávají boom i díky přirozené poptávce. Na území Česka jich v loňském roce vyrostlo o polovinu více než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 000 m. Většina investorů je zatím soukromá,“ říká Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.
Přečtěte si také |
Jak vylepšit město? Šanci musí dostat voda a zeleň. Tady jsou příklady, že to jde
Podle Holuba je dobře, že se v druhém opatření počítá se snížením dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha skrze opatření vodního hospodářství, zvyšování retenčních schopností krajiny a obnovou původních koryt vodních toků. A to i opětovným využíváním dešťových i odpadních vod. „Systémy pro hospodaření se šedou vodou lze použít jak ve velké stavbě typu hotel Mosaic House u Karlova náměstí, tak v rodinném domě. Jeden takový například stojí v činžovním vnitrobloku na Letné. Vsakování dešťové vody pomáhají i zelené střechy,“ poznamenává Petr Holub.
Třetí cíl se týká snížení energetické náročnosti Prahy a podpory adaptace budov v návaznosti na námi navrhované využití technických prvků, solárních a fotovoltaických panelů a pokračující zateplování budov. „Novostavby v pasivním standardu a kvalitně energeticky úsporně zrenovované budovy s vnějším stíněním minimálně zatěžují životní prostředí. V zimě drží chlad a v létě naopak teplo mimo užitné a obytné prostory,“ dodává Petr Holub.
reklama
Praha ušetřila díky dynamickému svozu skla dva miliony korun za rok
Praha rozšíří Letenské sady, místo parkoviště vznikne travnatá plocha
Pražská vodohospodářská síť má nový řídící systém, využívá strojové učení