Více zelených střech a fasád, lepší hospodaření s dešťovou vodou a energiemi. Praha má plán adaptace na klima

Na posledním červnovém jednání pražská městská rada schválila Implementační plán Adaptační strategie hl. m. Prahy. Jeho smyslem je podporovat výzkum, příprava metodik a vytvoření pilotních projektů k adaptaci na klimatickou změnu pro tento a následující rok. Praha by měla začít používat zelené fasády a střechy, lépe hospodařit s dešťovou a odpadní vodou nebo lépe využívat technologie obnovitelných zdrojů energie.

Odborníci považují za důležité pro adaptaci Prahy na klimatické změny pět opatření. Jednak snížení negativního vlivu extrémních teplot a městského tepelného ostrova, tedy opatření zvyšující podíl přírodě blízkých ploch ve městech, vytváření a udržení systémů ekologické stability. Do této kategorie patří budování zelených střech a zelených fasád, které fungují jako přírodní chlazení budov a zvyšují energetickou efektivnost staveb.

Za druhé snížení dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha, tedy opatření vodního hospodářství, zvyšování retenční schopnosti krajiny, obnova původních koryt vodních toků, využívání dešťové a odpadní vody.

Za třetí snížení energetické náročnosti Prahy a podpora adaptace budov, tedy využití technických prvků, solární a fotovoltaické panely, zateplování budov, technologická opatření větších rozměrů (protipovodňové hráze).

Za čtvrté zlepšení připravenosti Prahy v oblasti mimořádných událostí a krizového řízení a za páté opatření edukativního rázu.

Adaptační strategie hl. m. Prahy nemá podle radní pro životní prostředí Jany Plamínkové vést pouze k ochraně stávající přírody či ke konzervaci současného stavu. "Ale je naopak impulsem k dalšímu vývoji, tak aby zahušťování města v souladu s potřebami jeho vývoje šlo paralelně s podporou rozumně nastavených procesů, vedoucích ke zvýšení kvality životního prostředí obyvatel města," říká Jana Plamínková.

„Hlavní účel adaptace, tedy snížení zranitelnosti Prahy vůči změně klimatu a garance kvalitního životního prostředí pro její obyvatele, patří spolu s dalšími faktory kvality života, jako je dostupné bydlení, udržitelná mobilita nebo kvalitní zdravotnictví a školství mezi jádro konkurenceschopnosti města v národním, evropském i globálním měřítku,“ doplnil Štěpán Kyjovský, ředitel magistrátního odboru ochrany prostředí.

Aliance oborových asociací Šance pro budovy přijetí implementačního plánu vítá a pochvaluje si, že v něm jsou zahrnuty i body, které zdůrazňují potřebu výstavby a renovace energeticky úsporných budov, šetrného hospodaření s šedou a dešťovou vodou a instalace zelených střech a fasád. Ty mají pozitivní vliv na kvalitu života uvnitř i ve vnějším prostředí v okolí.

„Zelené střechy zaznamenávají boom i díky přirozené poptávce. Na území Česka jich v loňském roce vyrostlo o polovinu více než v roce 2016. Konkrétně to bylo 195 000 m. Většina investorů je zatím soukromá,“ říká Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy.

Podle Holuba je dobře, že se v druhém opatření počítá se snížením dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha skrze opatření vodního hospodářství, zvyšování retenčních schopností krajiny a obnovou původních koryt vodních toků. A to i opětovným využíváním dešťových i odpadních vod. „Systémy pro hospodaření se šedou vodou lze použít jak ve velké stavbě typu hotel Mosaic House u Karlova náměstí, tak v rodinném domě. Jeden takový například stojí v činžovním vnitrobloku na Letné. Vsakování dešťové vody pomáhají i zelené střechy,“ poznamenává Petr Holub.

Třetí cíl se týká snížení energetické náročnosti Prahy a podpory adaptace budov v návaznosti na námi navrhované využití technických prvků, solárních a fotovoltaických panelů a pokračující zateplování budov. „Novostavby v pasivním standardu a kvalitně energeticky úsporně zrenovované budovy s vnějším stíněním minimálně zatěžují životní prostředí. V zimě drží chlad a v létě naopak teplo mimo užitné a obytné prostory,“ dodává Petr Holub.

---

reklama

---