Vikingy z Grónska zřejmě vyhnalo prudké ochlazení v 14. století
Archeologové již nepochybují, že Vikingové, ne Kolumbus, byli první Evropané, kteří stanuli na americkém kontinentě. Nyní se vědcům podařilo získat důkazy o tom, že za koncem další slavné etapy – pobytu Vikingů v Grónsku – mohly klimatické změny.
Podle nové studie otištěné v novém čísle časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences k tomuto konci významnou měrou přispělo prudké ochlazení, které přišlo počátkem 14. století. Tedy ochlazení, jemuž se někdy říká „malá doba ledová“. Podmínky se tehdy zhoršily natolik, že obývat tamní prostory začalo být nesmírně obtížné.
Vědcům se v rámci výzkumu podařilo vůbec poprvé zmapovat klimatické poměr za uplynulých 5 600 let, a to přesně v jedné ze dvou oblastí, kde Vikingové měli své vesnice.
„Je to první kvantitativní záznam z oblastí, kde žili,“ uvádí William D'Andrea, jeden z autorů studie. „Jasně z toho vyplývá, že v klimatu nastal zlom k chladnější teplotám těsně před tím, než Vikingové z Grónska zmizeli.“
Vše bylo těžší a těžší
Autoři nicméně zdůrazňují, že na jejich „vyhnání“ z Grónska měly jistě podíl i další faktory, například napjaté vztahy s Inuity, tedy původními obyvateli, či prostě fakt, že kolonie závisely na nepravidelném obchodu se vzdálenou Skandinávií. Klimatická změna však dle autorů studie byla zřejmě tím hlavním důvodem.
Vikingové dorazili podle historiků do Grónska kolem roku 980, což byla dle nových výzkumů shodou okolností doba poměrně mírného klimatu srovnatelného s tím, jaký je tam dnes. Od 12. století ovšem začaly teploty klesat a v průměru ve 14. století byly nižší až o 4 stupně Celsia. V létě i zimě byl tento pokles nesporně hodně citelný: zkrátila se vegetační sezóna, kdy bylo možné pěstovat obilí a jiné plodiny, pastviny nebyly schopny uživit stáda ovcí a skotu, bariéry ledu mohly odříznout přístavy na výrazně delší dobu, než bývalo zvykem.
„Lidé si najednou museli všímat, že se děje něco zásadního – léto se zkracovalo a ochlazovalo, nebylo během něj možné vyprodukovat dostatek sena. Každý rok se pak stával náročnější a náročnější,“ říká D'Andrea.
Po určité době prostě přestalo být Grónsko obyvatelné – dvě známé komunity postupně vymizely: jedna v polovině 14. století, druhá na počátku 15. století.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Lertxun-marrak – čáry vyryté do topolu. Pozoruhodná lesní galerie připomíná příchod Basků do Států
Jak vypadal ekologický kolaps Velikonočního ostrova? Nijak. Nestal se
Neolitická kultura na Ukrajině byla po staletí soběstačnou komunitou. Klíčem k její udržitelnosti byl hnůjOnline diskuse
Tam ovšem byl nějakej čas stability - 3. 6. 2011 - Jan ŠimůnekTu mouku i autoři ScienceWorldu zpochybňují, IMHO právem. Pravidelný dovoz mouky pro tak velký počet lidí byl za horizontem tehdejších logistických možností. Je třeba si uvědomit, že výš v diskusi uvedené počty se vztahují na dospělé, byť tehdy dospělost začínala pubertou a na nějakou pedofilii s 21 letou partnerkou se tenkrát moc nehrálo - to už tehdy byla zasloužilá matka početné rodiny. Žena tehdy rodila prakticky každoročně od svatby do přechodu (pokud se ho dožila, což nebylo vůbec pravděpodobné) a většina dětí sice zemřela před dosažením puberty, ale cca 4 - 6 aktuálně žijících dětí na manželský pár počítat musíme.Gróňané exportovali především kožešiny a mroží kly, nevyplácelo by se k nim jezdit s loděmi plnými obilí nebo mouky a zpět s poloprázdnými, jen s těmi kly a kožešinami ve stejné ceně. Dostávali spíše klíčové řemeslnické potřeby a některé další méně objemné a hmotné materiály a dál se museli uživit sami. Ani podstatně vyspělejší jih Evropy nedokázal zásobovat křižácké státy v Palestině přes podstatně klidnější a po delší dobu tehdejšími loděmi splavné Středozemní moře, takže když přišly o tolik území, že nevyrobily potraviny pro potřebu svých obyvatel, tak šly do kopru. Grónsko bylo osídleno prostě proto, že tam po určitou dobu mohli přežívat samozásobitelští zemědělci. Když se podmínky zhoršily natolik, že samozásobení nebylo možné, populace vymřela. Vcelku jednoduše lze prokázat, že samozásobitelské komunity by tam nepřežily ani za dnešního stavu "globálního oteplování", tedy tam muselo být tepleji. A možná ještě něco: Představa, že by Erik Rudý své první kolonisty podvedl, je docela mimo mísu. Vikongové byli chlapi od rány a zvyklí takovéto věci řešit na místě, nejlépe bojovou sekyrou. Protože Erik byl psancem jak v Norsku tak na Islandu, nemuseli mít nejmenší zábrany z něj nadělat sekanou (a v podstatě by podmínkou beztrestnosti za jeho zabití nebyl ani souboj) a vrátit se na Island s přídí lodi vyzdobenou jeho hlavou (ještě by za to asi zkasírovali odměnu). |
