Vikingy z Grónska zřejmě vyhnalo prudké ochlazení v 14. století
Archeologové již nepochybují, že Vikingové, ne Kolumbus, byli první Evropané, kteří stanuli na americkém kontinentě. Nyní se vědcům podařilo získat důkazy o tom, že za koncem další slavné etapy – pobytu Vikingů v Grónsku – mohly klimatické změny.
Podle nové studie otištěné v novém čísle časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences k tomuto konci významnou měrou přispělo prudké ochlazení, které přišlo počátkem 14. století. Tedy ochlazení, jemuž se někdy říká „malá doba ledová“. Podmínky se tehdy zhoršily natolik, že obývat tamní prostory začalo být nesmírně obtížné.
Vědcům se v rámci výzkumu podařilo vůbec poprvé zmapovat klimatické poměr za uplynulých 5 600 let, a to přesně v jedné ze dvou oblastí, kde Vikingové měli své vesnice.
„Je to první kvantitativní záznam z oblastí, kde žili,“ uvádí William D'Andrea, jeden z autorů studie. „Jasně z toho vyplývá, že v klimatu nastal zlom k chladnější teplotám těsně před tím, než Vikingové z Grónska zmizeli.“
Vše bylo těžší a těžší
Autoři nicméně zdůrazňují, že na jejich „vyhnání“ z Grónska měly jistě podíl i další faktory, například napjaté vztahy s Inuity, tedy původními obyvateli, či prostě fakt, že kolonie závisely na nepravidelném obchodu se vzdálenou Skandinávií. Klimatická změna však dle autorů studie byla zřejmě tím hlavním důvodem.
Vikingové dorazili podle historiků do Grónska kolem roku 980, což byla dle nových výzkumů shodou okolností doba poměrně mírného klimatu srovnatelného s tím, jaký je tam dnes. Od 12. století ovšem začaly teploty klesat a v průměru ve 14. století byly nižší až o 4 stupně Celsia. V létě i zimě byl tento pokles nesporně hodně citelný: zkrátila se vegetační sezóna, kdy bylo možné pěstovat obilí a jiné plodiny, pastviny nebyly schopny uživit stáda ovcí a skotu, bariéry ledu mohly odříznout přístavy na výrazně delší dobu, než bývalo zvykem.
„Lidé si najednou museli všímat, že se děje něco zásadního – léto se zkracovalo a ochlazovalo, nebylo během něj možné vyprodukovat dostatek sena. Každý rok se pak stával náročnější a náročnější,“ říká D'Andrea.
Po určité době prostě přestalo být Grónsko obyvatelné – dvě známé komunity postupně vymizely: jedna v polovině 14. století, druhá na počátku 15. století.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Online diskuse
trochu mimo, ale k Vikingům - 31. 5. 2011 - thrS Vikingy to bylo daleko složitější. Tam třeba hrálo roli to, co bychom dnes označili za "politickou situaci" - v momentu, kdy ve Skandinávii sílila moc krále a tedy centralizace, tak se svobodní jarlové zkrátka museli buď podrobit anebo utéct. A jelikož se to týkalo opravdu hodně družin, tak museli hledat různé možnosti, jak to řešit - někteří se stali kočovnými loupežníky, jiní se ale snažili usadit a k tomu potřebovali nové země.Časově to celé poměrně sedí - sjednocení Norska započal Harald I., který vládl do roku 930, pak za jeho následníků nastl zase určitý rozvrat (třeba Erik Krvavá sekera byl podle všeho "poněkud" psychopat), nicméně úplný návrat k starým pořádkům, kdy si jarlové dělali celkem co chtěli, nenastal už nikdy. O Grónsku přitom nesporně vikingové věděli - už někdy od roku 874 žily skupiny vikingů z Norska na Islandu a z Islandu je odraz grónských ledovců vidět, takže museli vědět, že je tam další země. |