Virtuální opylování? Další faktor nestability světového zemědělství

Podstatné je i to, že poptávka ze zemí rozvinutých žádající si stále více ovoce a zeleniny vede k vychýlení rovnováhy v zemědělství exportních zemí. A zpravidla k nástupu intenzivnějšího hospodaření, chemizaci a nadužívání hnojiv a pesticidů, a tak i k vyhubení opylovačů (jako se už stalo v zemích rozvinutých).

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | USGS Bee Inventory and Monitoring Lab / Flickr

Opylení je naprosto nezbytným servisem, ekosystémovou službou, bez níž se neobejde 75 % všech zemědělských plodin na světě. Opylování dnes přímo ovlivňuje 35 % veškeré zemědělské produkce. Určitým způsobem tak můžeme opylovače chápat jako určitý nezbytný zdroj, podobně jako půdu nebo vodu, protože bez nich zemědělství nikomu moc nefunguje. Spolu s drastickým globálním úbytkem se pak stává služba, kterou opylovači poskytují, stále vzácnější komoditou. Která je přitom silně omezená svou nerovnoměrnou distribucí.

Mají je ti, co toho obvykle moc nemají

Není přitom bez zajímavosti, že populace nezbytných opylovačů v zemích rozvinutých zažívají kolaps, zatímco v zemích rozvojových zemích relativně dostupní stále jsou. Zatím. Rozvojové země se totiž vzdávají části vlastního opylovacího servisu tím, že své zemědělské produkty exportují to zemí rozvinutých. Za hranice své země tedy nevyváží jen ono zboží – kávu, banány, hrušky – ale vlastně i aktivitu opylovačů. Podstatou virtuálního opylování je tedy srovnání, jaké množství opylovacího servisu je tedy vydáno na export v jednotlivých zemích.

„Může to znít jako kritika mezinárodního obchodu a exportu zboží obecně, ale není tomu tak,“ říká Da Silva. „Státy vývozem svých zemědělských produktů pochopitelně posilují vlastní ekonomiku. Otázkou k řešení je tu spíše pojem širší rovnováhy ekosystému a socio-ekonomických dopadů.“ Jak to? Když se podíváte na hezky vyvedenou interaktivní mapu virtuálního opylování, zjistíte, že některé země, především ty rozvojové, vyváží 60 a víc % vlastního opylovacího servisu do zahraničí. Vzdávají se větší části limitované služby, kterou mají výhradně k dispozici.

Některé země, především ty rozvojové, vyváží 60 a víc % vlastního opylovacího servisu do zahraničí. Vzdávají se tak větší části limitované služby, kterou mají k dispozici.

Licence | Volné dílo (public domain)

Foto | rostichep / pixabay.com

Vaše avokádo je jejich problém, ne?

Čímž mohou ohrozit vlastní biodiverzitu nebo svou potravní bezpečnost. Tím, že omezený potenciál opylování investují třeba do produkce avokáda, kakaových bobů nebo sóji, určené k vývozu, mohou podkopat vlastní soběstačnost. „Metrika virtuálního opylování funguje na trochu podobném principu, jako třeba vodní stopa produktů,“ vysvětluje Da Silva. „Ukazuje ale na nový rozměr problému.“ Voda je často surovinou v rozvojových zemích nedostatkovou, zatímco rozvinuté země s jejím nedostatkem takové trable nemají. U opylovačů je to naopak, a proto teoreticky mohou být trumfovou kartou změny.

Podstatné je i to, že velkoobjemová poptávka ze zemí rozvinutých žádající si ovoce a zeleninu vede k vychýlení rovnováhy v zemědělství exportních zemí. A zpravidla k nástupu intenzivnějšího hospodaření, které má kvůli chemizaci a nadužívání hnojiv a pesticidů tu nepříjemnou vlastnost, že vede k vyhubení opylovačů (jako se už stalo v zemích rozvinutých).

Čím více si pak země rozvinuté žádají zdravé a exotické plody ze zemí rozvinutých, tím více dochází k virtuálnímu importu opylování a snižování jeho dostupného potenciálu.

Rozvinuté země žádající si exotických plodů tak mohou za pár dekád „vytěžit a vyvézt“ ze zemí rozvojových jejich opylování a dostat je na nulu. Navždy tím zruinovat jejich vlastní ekonomiku i zemědělství. „Pokud se tedy nezačneme více zajímat o to, jakým způsobem a s jakou udržitelností je zemědělská produkce vedena,“ dodává Da Silva. Rozvinuté země dnes podle metriky virtuálního opylování importují přes 40 % opylovacího servisu odjinud. Pokud trend setrvá a nebude dále řešen, brzy nebude odkud dovážet. A bez opylovačů to se zemědělstvím bude vypadat bledě všude.