Vítězný návrh studentské soutěže o úsporný rodinný dům lze prý postavit za 4 miliony korun
Vítězný návrh studenta Jiřího Petrželky disponuje fotovoltaickými panely o výkonu 18,425 kWp spolu s bateriovým úložištěm o kapacitě 6,48 kWh a pokryje tak kompletně svou potřebu elektrické energie minimálně 265 celých dní v roce. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Porota 4. ročníku studentské architektonicko-technické soutěže Český soběstačný dům 2019 vybrala nejlepší návrhy malých rodinných domů, které jsou po většinu roku nezávislé na dodávkách elektrické energie. Do letošního ročníku soutěže se přihlásily desítky studentů z celé České republiky a ze Slovenska s koncepty bydlení, které má maximálně šetřit pitnou vodou a více než polovinu roku pokrývat svou spotřebu vlastní naakumulovanou elektřinou. V průběhu 6 měsíců studenti přetavili koncept do propracovaných projektových studií. K finálovým prezentacím odborná porota přizvala 8 nejlepších projektů, které jsou nyní v kompletním znění zdarma ke stažení pro širokou veřejnost.
„V České republice se za rok vyrobí v průměru 50 % veškeré elektrické energie z uhlí. Z toho přibližně třetinu spotřebují zásuvky v našich domácnostech. Jedna domácnost tak pouze na elektřině spotřebuje průměrně 1,3 tuny uhlí ročně," říká Pavel Podruh, zakladatel soutěže a celé platformy Český soběstačný dům.
Podle něho dává smysl stavět či rekonstruovat domy tak, aby neplýtvaly energií a část si jí k tomu samy vyrobily a spotřebovaly. "Naše soutěž chce pomoci vychovat generaci profesionálů, kteří takové domy umí navrhovat,“ říká Podruh s tím, že existuje obrovský prostor i pro šetrnější nakládání se všemi dalšími přírodními zdroji či odpady.
Vítězný návrh
Studenti měli letos navrhnout využití konkrétního pozemku v Českém Krumlově, který má rozlohu pouhých 374 m2 a zastavitelnou plochu domu omezenou na 80 m2. Výška objektu nesměla překročit 2 nadzemní podlaží či 1 podlaží s podkrovím. Tedy častá situace, se kterou se potýkají mladé rodiny hledající vhodné místo k bydlení.
Vítězný návrh Jiřího Petrželky. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Odborná porota vyhodnotila jako nejlepší projekt studenta Jiřího Petrželky z Fakulty stavební ČVUT v Praze. Jeho navrhovaná dřevostavba s originálním využitím sklolaminátových fasádních desek disponuje 106 m2 obytné plochy. Po většinu roku dům využívá elektřinu, kterou si sám vyrobí díky fotovoltaickým panelům integrovaným do střechy. Ty spolu s bateriovým úložištěm zajišťují domu energetickou soběstačnost po dobu 265 dní v roce.
Návrh počítá také s maximální recyklací šedé vody a s využitím dešťové vody, díky čemuž dokáže ušetřit až polovinu běžné spotřeby pitné vody. Celkové náklady na stavbu tohoto domu by měly včetně všech potřebných technologií dosahovat 4 milionů korun.
Realizace
Výhodou reálných zadání soutěže je mimo jiné fakt, že studenti nevytvářejí své návrhy virtuálně do šuplíku, ale mohou se dočkat také jejich realizace. V září letošního roku začne například Český soběstačný dům stavět dva ukázkové ostrovní domy, které budou zcela nezávislé na jakýchkoli sítích. Jde přitom o návrh studenta z prvního ročníku soutěže, dnes již úspěšně praktikujícího architekta ve vlastním studiu MLAA, Vojtěcha Lichého.
„Zadání Českého soběstačného domu je každý rok velice náročné. Vždy koresponduje s vývojem trhu a zároveň se technologicky drží o krok před ním. Posouvá tak hranice i ve smýšlení lidí, což je velice užitečné. Pro veřejnost je přitom důležité vidět, že je možné postavit podobné domy a že nejde o žádná akademická cvičení,“ říká architektka Jana Hořická, zástupkyně vedoucího katedry architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze. Kromě ČVUT soutěž probíhá na vysokých školách v Brně, Ostravě, Liberci, Českých Budějovicích či v Bratislavě.
Budoucí podoba dvou ostrovních domů, jenž platforma Český soběstačný dům a její partneři hodlají v následujících měsících vystavět jako veřejně přístupnou laboratoř současných technických možností. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Příští rok celá čtvrť
Kromě důrazu na zadání, která vycházejí z reálného světa a života, si organizátoři soutěže zakládají také na tom, aby byl každý ročník soutěže typově odlišný. Po malém rodinném domku tak budou studenti v příštím roce řešit výstavbu celé čtvrti v konkrétním developerském projektu.
„Na začátku letošního roku jsme získali dalšího důležitého partnera v podobě developerské společnosti V Invest. Díky tomu můžeme otestovat využití prvků energetické soběstačnosti ve větším měřítku a také posunout zadání studentům na novou úroveň,“ říká Pavel Podruh. V Invest se tak zařadil do již existujícího organismu partnerů Českého soběstačného domu, mezi které patří také například společnost GWL, největší evropský dodavatel lithiových baterií a solárních komponent, společnost ELPRAMO, která dodává elektroinstalace pro moderní budovy, a dále například Hypoteční banka, Internorm, Envi-Pur, Teco či Centrum pasivního domu.
„V současnosti s lidmi kolem Českého soběstačného domu připravujeme detaily zadání na příští rok. Studenti v něm budou muset řešit kromě jednotlivých rodinných a bytových domů také urbanismus celého zadaného území. Tedy aby nová čtvrť byla nejen šetrnější k životnímu prostředí, ale aby zároveň respektovala své okolí a zároveň dobrým skloubením veřejného a soukromého prostoru umožnila, aby se zde lidem dobře žilo,“ vysvětluje Jaroslav Vondřička, ředitel a partner společnosti V Invest s tím, že půjde o celou jednu etapu projektu Nová Valcha v Plzni.
Český soběstačný dům díky své otevřenosti ve sdílení informací (všechny soutěžní projekty jsou volně ke stažení) získal jako první v ČR nejvyšší ocenění Evropské komise, tzv. EU Sustainable Energy Award a chystá se replikovat svůj úsporný koncept studentské soutěže do dalších zemí Evropy.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (39)
Jako upřímně - ekologie super, ale kdybych měl v tomhle žít celý život, asi bych raději oslepl. XD Navíc, jak to říct... vzduch, atmosféra, KLIMA v těhle barácích stojí za nechci říkat co. Chcípají tam kytky, nebo je minimálně žerou svilušky a puklice, a blbě se tam dýchá.
Byť se snažíme žít ekologicky, a na naší velké zahradě vytvářím super-přírodní kreace, tak prostě tohle ne-e. Pěkně cihly. prodyšnost, a v zimě se holt véce oblékáme. A jak máme krásný a zdravý pokojovky.:))
Odpovědět
Taková lidová cena 4 melouny + další milion a nebo více za pozemek.Pro mladé rodiny běžně dostupné.To je zase pitomost.
Odpovědět
On by šel postavit levněji. Jenže člověk si stluče domek ze dřeva a za chvíli tam má návštěvy od hasičů po stavební úřad a že prý ne, ne, takhle by to nešlo, stavět levně je zakázáno. Nehledě na uměle vyhnané ceny pozemků kvůli všemožným zákazům a regulacím kde všude se nesmí stavět. A pak vám stát ještě vezme půlku všeho co vyděláte, protože ví líp než vy, co máte udělat se svými penězi :-) Pak není divu, že se těžko shání bydlení.
Odpovědět
Cit.:"Nehledě na uměle vyhnané ceny pozemků kvůli všemožným zákazům a regulacím kde všude se nesmí stavět." Jo, jo. Asi byste nechal stavět všude, kde se komu zrovna zlíbí. To už tu kdysi v 89. jeden pitomec sdělil národu své naivní sny, jak by rád zboural ty komunistické králíkárny. A jak by byl rád, kdyby si každý postavil, dle libosti, domeček se zahrádkou ... A davy na náměstí ryčely tehdy blahem. Už tehdy mi přejel z těch nesmyslů mráz po zádech. S ostatním souhlas, jenže lidé si to dobrovolně volí ve volbách už 30 let.
Odpovědět
Lidi si na sebe vymyslí všelijaké biče, dostanou-li prostor :-) Osobně bych to s těmi místy tolik nehrotil a už vůbec ne se stavebními předpisy. Jestli si někdo chce postavit "blbý" barák (a tím myslím třeba takový, kde není WC stavebně odděleno od obytných místností (třeba i od chodby) nejméně dvěma dveřmi), tak je to jeho věc, pouze jeho a nikoho jiného. Podívejte se do USA, jak tam se staví. Nedá se říct, že by to byla chudá země na chvostu světa, ale domy mají pravidelně podstatně jednodušší a levnější než u nás. I když se projedete po Queens v samotném New Yorku, tak to je jeden prkenný domek vedle druhého a světě div se, všichni jsou tam ještě naživu :-) Co se týká tech stavebních pozemků, nevím, proč by měly být ty regulace tak silné. Stejně ti lidé někde nakonec budou bydlet, tak je jedno, jestli zrovna tam kde na to mají, nebo tam, kde si budou muset koupit pozemek od spekulantů a překupníků...
Odpovědět
Dobře teda. Postavte si, kde chcete, třeba i v NP. ALE VŠECHNY INŽENÝRSKÉ SÍTĚ A PŘÍJEZDOVÉ KOMUNIKACE (VČETNĚ JEJICH CELOROČNÍ ÚDRŽBY) LEDA ZA SVÉ A KDYŽ NEBUDOU VE ZPŮSOBILÉM STAVU, TAK OKAMŽITÉ UVEDENÍ DO PŮVODNÍHO STAVU PŘED STAVBOU A POŘÁDNÉ POKUTY, TŘEBA V NÁSOBKU TĚCH CELÝCH STAVEBNÍCH NÁKLADŮ. JO?
Lidé si koupí zemědělskou půdu za pár kč, jež je leda pro zemědělskou činnost. Ale kouzelným proutkem je z ní stavebparcela za stovky a tisíce z m2. Vždyť je to leda čistý podfuk. A stát jim ještě platí komunikace a sítě. To je už komunismus - ti lidi to daněmi nikdy nezaplatí. Republika už nepotřebuje další beton, ta krajina potřebuje les. Jinak to s námi všemi zle dopadne. Krajinou se tu doslova 30 let plýtvá.
Odpovědět
V NP mi doufám nikdo neprodá pozemek :-) Ale proč by se nemohlo na zemědělské půdě stavět (pro soukromé i průmyslové účely) mi není příliš jasné. Jednou jsme průmyslová země (nejprůmyslovější z celé EU), což znamená, že umíme čtvereční metr půdy zhodnotit průmyslovým využitím lépe než zemědělským (za ten rozdíl potraviny dovezeme a ještě zbyde). Jako důsledek máme nejmenší nezaměstnanost z celé EU. Zemědělství vlastně ani moc nepotřebujeme, oddřou to za nás jiné, chudší země (nebo Francouzi se svými šílenými zemědělskými dotacemi). Na stát určený pro lidi to vůbec nejsou špatné výsledky :-) A mimochodem, sám bydlím v místě, kde jsme si museli inženýrské sítě i ulici zaplatit sami a potom nám bylo dovoleno ji bezúplatně převést do městského majetku. Provoz a údržbu samozřejmě platíme, pozemkovou daň ani vodné a stočné nám nikdo neodpustil :-) A daně platím taky dost vysoké :-) Teď už se to holt dělá takhle, a kdyby to nebylo zbytečně omezované předpisy a blokované lidmi, kteří "už bydlí a co je jim do ostatních", bylo by to pořád levnější než shánět stavební parcely na desetkrát přesátém trhu.
Odpovědět
Protože je tento stát už tak dost zabetonovaný - se všemi problémy pro všechny s tím spojenými. Když teda umíme tak dobře všechno využívat a máme malou nezaměstnanost, tak proč se vybírá tak málo daní nebo přesněji, proč má stát tolik dluhů? Tím zabetonováním krajiny si způsobujeme do budoucna problémy, jež si tu ani nikdo neumí představit a ty budou pak takovou finzátěží, že se z toho daněplatící obyvatelstvo ještě omeje. Stát neschopný uživit vlastními zdroji své obyvatelstvo, je každopádně vazalský satelit se všemi důsledky. O dovozu krmení pochybné kvality pro hloupé obyvatelstvo ani nemluvě. Inženýrské sítě jste převedli do městského majetku a tím jste do budoucna na tento stát uvalili další zátěž, jež bude chtít stát zacálovat po lidech, jež s vašim bydlením nemají nic společného. Já bych vám to klidně vrátil a donutil vás si to financovat samotné. Vodné a stočné, vč. ostatních vysokých daní, tu platí všichni. Já ale myslel infrastrukturu, jež jste si vynutili svými novostavbami a jež budou sloužitl leda vám - to byste si měli financovat sami a né, že to přehodíte na stát. To je to samé, jak Merkelová pozvala svět od E, a chce je nechat živit na účet okolních zemí, pochopitelně teda jejich plátců daní.
Odpovědět
Začnu od konce - převod inženýrských sítí (hlavně kanalizace) na město je běžná praxe které se zpravidla nebrání ani město, ani stavebníci. Nevidím v tom nic špatného, jejich údržba se financuje z poplatků za jejich užívání, však i Vy (pokud nemáte někde na samotě vlastní čov) platíte například stočné, které zahrnuje kromě poplatku za provoz čističky i údržbu kanalizační přípojky, kterou využíváte pouze Vy resp. obyvatele vašeho domu. Myslím, že ani za Vás, ani za mně to neplatí ostatní obyvatelé, každý si zaplatí svůj díl a vodárenské/kanalizační společnosti bývají zpravidla v zisku.
Daní se vybírá dost, souhrnně přes 50 % toho co lidi vydělají :-) Proč přesto politici rozfrcají tolik peněz je otázka na delší debatu, za mě by to dělat vůbec nemuseli, stačí trochu šetřit. "Zabetonování" mě netrápí. Pozemky pro průmysl a bydlení budou potřeba vždycky, holt se časem použijí pro jiný druh průmyslu. Fakt v tom nevidím problém.
Odpovědět
Nemáte pravdu, doplácí to všechno stát nebo to jde z městského rozpočtu. Znám př., kdy radní zatrhli výstavbu dalšího nesmyslného satelitu u města - ne však kvůli lásce k přírodě, ale jednoduše přiznali, že by město už asi neutáhlo ty náklady s dalším malým zabydlením (malým daňovým výnosem) a jednoduše se tam staví byty hlavně do výšky. Kdo chce bydlet na samotě, měl by si tyto náklady všechny hradit sám. Myslíte si, že když si postavíte někde pár baráků, tak např. ta příjezdová asfaltka je za pár kč? A její celoroční údržba je zadara? Vždyť ti lidé to nikdy na daních nezaplatí. A o tom to je. Něco jiného je bytovka na jejíž obsluhu (sítě, cesta, údržba všeho) se skládá 40 nebo 100 rodin a něco jiného je pár novostaveb na velké ploše, kterou především dotují ti, co se musí "tísnit" v bytech. Proto si i myslím, že by i příslušné domovní daně měly být rozdělené spravedlivěji a měly by i odpovídat užívání a nákladovosti obslužných sítí.
Odpovědět
Ano, s tím lze souhlasit. Samozřejmě včetně toho, že si ty náklady tak přesně, jak jen to lze vyčíslit, zaplatí nejen ten, kdo bydlí na samotě, ale i ten, kdo bydlí uprostřed města. Tím by se jasně ukázalo, kdo má nárok bydlet ve vilové čtvrti v širším centru města a kdo je povinnen se tísnit v minimálním bytě v sídlištním panláku, případně na velké město nedosáhne vůbec. Což je ovšem pravý opak sociálního inženýrství a řada lidí by takovou věc nesla krajně nelibě byť i jen v rovině teoretických úvah :-)
Odpovědět
Ono už za toho Havla bylo (odborníky na urbanistiku) spočítáno, že čtvrť rodinných domků se zahrádkami zabere pro stejný počet rodin +- stejnou plochu jako původní socialistická sídliště, která např. garantovala všem bytům určitý počet přímého slunečního osvětlení oken a příslušné parkové plochy okolo.
Pochopitelně, nelze to srovnávat se dnešními čtvrtěmi přehuštěných morových barabizen, produkovaných současnými developery. Ovšem úspěšnost (ekonomická) těchto developerů je silně závislá na vysokých cenách pozemků, které pomáhají vyhánět nahoru (mj.) i ekologové.
Odpovědět
Jak jste na takovou hlupotu došel? Jak mi chcete garantovat určitý počet přímého slunečního světla do všech bytů, když některé mají orientaci více k J a jiné k S. Tady nejsme na rovníku. Na ploše 1000 m2 a méně máte třeba 40 rodin v paneláku = 250 m2 na rodinu a když leda budete mít stejné stavparcely, tak zaberete 1 ha = 10x více. A kde pak máte příjezdové cesty ke každému baráku? To bude dalších několik ha. Tak se teda vzpamatujte konečně z těch Havlových vodborníků na urbanistiku. A to byste tam neměl zahrádky, ale max. u každého domku by byl tak záhonek - možná. Přepočtu-li to na zalidnění, tak máme skoro 139 ks na km2 = 1,39 člověka na ha. Nemyslíte, že za takové situace je výstavba roddomků už pořádná zhůvěřivost? Kde bude třeba příroda? Na těch záhoncích?
Odpovědět
Za "zlých komunistů" byla norma na minimální oslunění bytu, platící pro každý byt, a stará sídliště ji +- splňovala (protože neměla byty obrácené k čistému severu) i u přízemních bytů. Nedávno si prosadili zrušení této (a dalších podobných) normy developeři, takže mohou zahušťovat paneláky tak, že zbydou sotva štěrbiny pro chodníky. A v dolních podlažích domů bude vlhko, plísně a tubera.
Jinak podobné čtvrti rodinných domků se zahrádkami jako tovární sídliště lze u nás vidět např. ve Zlíně (stavěl Baťa).
Odpovědět
Ty baťovské kůlny bych dávno nechal zbourat ve prospěch mrakodrapů s bytovou plochou z 21. stol. To, co tam je nyní prodáváno za ty přemrštěné miliony je především ostuda. Je to názorná ukázka plýtvání místem.
Odpovědět
Já bych je nenechal zbourat, já bych nechal jejich majitele ať si s nimi udělají co uznají za vhodné.
Odpovědět
Dovedete si představit dnešní megapole s ticíci výškáčů rozpliznutá do krajiny??? Kde zbyde místo pro zemědělství, kde se bude tvořit kyslík, kde bude člověk relaxovat...? To není o -ismech, ale racionalitě, vážený pane!
Odpovědět
Už vám odpověděli výše - jsme průmyslzemě. Pole je třeba všechna zabetonovat, jsou k ničemu, nevydělávají jako montovny. Zemědělství nepotřebujeme - krmení pro vovce dovezeme a kyslík doletí asi ze Sahary. A vy chcete relaxovat? Do montovny s vámi aspoň do 95 let ...
Odpovědět
Dovedu :-) Místa pro zemědělství bude o něco málo méně, ale zjevně s tím nikdo nemá problém. Hlavně ne ti, kdo raději bydlí v rodinném domku než výškovém domě :-) Umíme si peníze vydělat lépe než zemědělstvím a pokud to nepohnojíme nějakými ideologicky motivovanými akcemi, je slušná naděje, že to tak zůstane. A pro případ nějaké globální ekonomické katastrofy je pořád spousta možností jak během jedné sezóny přejít na výrobu potravin. Což je samozřejmě pouze teoretická věc, reálně by takovéhle SHTF vypadalo asi úplně jinak.
Jen k té představě - skutečné megapole, třeba Mexico City, přesně takhle fungují a lidé se tam stále ještě uživí.
Odpovědět
Napsal jste to pěkně: " za své peníze". Jenže stát výstavbu stále dotuje - tu dá netržní cenu za parcely, tu postaví rozvodné sítě, tu cestu a její údržbu atd. A znovu se ptám, kde zbude místo pro přírodu? Na těch záhoncích?
Odpovědět
Stát dělá vůbec divné věci. Některým lidem zase dotuje bydlení, ačkoliv za to co si vydělají (spíš nevydělají, ač by mohli) by nezaplatili ani psí boudu. Jestli navrhujete zrušení toho všeho, tak já jsem pro, každý kdo může pracovat nechť si své životní náklady hradí kompletně sám ve skutečné výši.
Odpovědět
Není nic jednoduššího než si porovnat realitu a realitou :-) Dva náhodné vzorky, sídliště a domkoviště.
https://en.mapy.cz/zakladni?x=14.4964876&y=50.1260316&z=18&base=ophoto
https://en.mapy.cz/zakladni?x=14.7314384&y=50.0670417&z=18&base=ophoto
Když si uděláte jednoduchý výpočet plochy a rozumné odhady obydlenosti, nebude se to zase tak extrémně lišit, i když ty domky zaberou víc místa. A proč by se mělo lidem bránit bydlet tak, jak jim to připadá lepší? Ne každý preferuje byt před domkem (a naopak), tak ať si každý bydlí jak uzná za vhodné. A zlevňovat potřebujeme, domy i byty. Cena obého je jen administrativou vytažená minimálně o 10 %, v Praze a Brně o víc. Úprava stavebních předpisů a územního plánování by umožnila pohodlně bydlet víc lidem, kteří teď fňukají, že nemůžou sehnat byt v Praze a chtějí od politiků, aby snad začali vyvlastňovat neobsazené byty nebo co. Každá rodina nastěhovaná do domku při tom uvolní jeden byt pro tyhle fňukny :-)
Odpovědět
Vy tu zase zkoušíte jakési sociální inženýrství. Ceny jsou u nás tržní. Snad pro všechny. Čím vyšší nabídka, tím jde cena dolů, čím vyšší poptávka, tím leze více nahoru. Není to o ničem jiném. Jelikož mnozí nevěří stabilitě měn (celkem právem - vzpomeňte na mistra vševěda ekonomie Klause - "inflace je zdravá"), tak se mnozí právem obávají o své větší úspory a rvou je do nákupů bydlení, jež nepotřebují pro sebe. A buď je nepronajímají vůbec (investice pro děcka) nebo je pronajímají, ale za přemrštěné ceny. A proč přemrštěné? Protože tu máme v pronájmech nemovitostí socialismus a majitel se nedomůže v reálném čase svých vlastnických práv (vzpomeňte na divadlo okolo obsazení pražské kliniky těmi sluníčkáři). Takže někdo pak blokuje bytů několik a jiní naříkají. O ničem jiném to není. A nová výstavba to určitě nezachrání, jelikož to ti majetní z výše uvedených důvodů všechno stačí vykoupit nebo je to tak přemrštěně drahé, že ty byty jsou dlouho prázdné.
Jak pozoruji, tak pro vás pozemek má cenu leda jako stavparcela. Pak ale nefňukejte, že se otepluje krajina a až vám třeba jednou nepoteče vůbec voda.
Odpovědět
Sociální inženýrství? To je to poslední, po čem bych toužil. Naopak bych chtěl odbourat všechny regulace které brání fungování trhu :-) Včetně těch, které blokují pronajímání bytů (což je nadměrná ochrana nájemníků na úkor vlastníků).
Odpovědět
Ještě k tomu pozemku: ten má pro mě cenu pozemku, bez dalších přívlastků. Ve venkovských oblastech by nemělo být jeho vlastníkovi bráněno si na něm postavit cokoliv (samozřejmě s výhradou ochrany práv vlastníků okolních pozemků), ve městě s ohledem na městská pravidla výstavby, neboť město cenu pozemku již svou existencí zvyšuje a tudíž má právo od vlastníka i něco požadovat.
Odpovědět
Tak si ale odporujete: na jedné straně chcete zrušit všechny regulace a vzápětí píšete, cit.:"město cenu pozemku již svou existencí zvyšuje a tudíž má právo od vlastníka i něco požadovat." Požadavek je vždy nějaká regulace, třeba výpalné. Každopádně, abyste nebyl něčím regulován, musel byste žít samotný na dalekém ostrově v moři. Jinak budete vždy regulován ostatními lidmi. Čím vyšší hustota lidí, tím vyšší regulace. Ať se vám to líbí či nikoliv.
Odpovědět
Je to něco za něco. Chtěl jsem tím říct, že určitou míru regulace chápu, že nejsem anarchokapitalista :-) Jenže těch regulací je už moc, příliš moc a začínají dusit ekonomiku. Tedy ona každá regulace přidusí ekonomiku, protože řídit stát je jako řídit sáňky - můžete jen přibržďovat. Ale teď už je toho fakt moc, nesmyslná opatření všeho druhu (jeden příklad - mimo ekologii - prohlášení jakýchsi zrezlých plechových baráků na bývalém Nákladovém nádraží Žižkov v Praze za technickou památku zablokovalo developerský projekt, který mohl být vektorem působícím na snížení cen bytů v Praze) už jen škodí a jejich přínos je minimální, pokud vůbec jaký.
Odpovědět
Ceny u nás zdaleka nejsou tržní. Jsou regulovány bankami i magistráty (tím, jaká bude inflace, případně tím, kolik a kde se nechá postavit nových bytů - které cenu bytu sníží) a dalšími netržními faktory.
Nová výstavba zcela jistě pomůže, protože stáhne cenu bydlení na rozumnou úroveň, na kterou dosáhnou i mladé začínající rodiny.
Proto pereat ekologové, protože ti výstavbu nových bytů ovlivňují naprosto jednoznačně negativně.
Odpovědět
Vaše nesmyslné zbožné přání o snížení ceny bytů novovýstavbou jsem snad dostatečně už vysvělil výše.
Odpovědět
Současná cena bytů ve městech je významně ovlivněna jejich nedostatkem. Alternativou je totiž dojíždění do města z větší vzdálenosti, což stojí peníze a čas (taky převoditelný na peníze), a tudíž se vyplatí zaplatit vyšší ceny bytů. A cena je prostě suma, kterou je kritická část zákazníků za zboží nebo službu ochotna zaplatit. Takže nedostatek bytů ve městě žene jejich cenu nahoru (a žene nahoru i nájemné, které se od ceny bytu odvíjí také).
Odpovědět
To by nebyl náš nárůdek s adekvátními vlastnostmi, aby na všem nehledal úporně nějaká ale, že? Raději desetkrát pohanět, jak jednou pochválit...
Velmi futuristická stavba, soláry patří na střechy a stěny, nikoliv do polí, jako za "nemocného Holanďana" (kdo umí ingliš, s tajenou si poradí-) Sklo je dnes moderní materiál, cpou ho čiré všude možně, takže po nárazu ptáci hynou a nikomu to nevadí... Ten baráček není na koukání zvenku, ale na úsporné bydlení, které počáteční investice brzy zaplatí. Severní stěnu bych udělal klasickou, ať to aspoň trošku dýchá a nevypadá úplně mimozemsky. Za mě tedy 1*.
Odpovědět
Souhlas, lidi v ČR mají brblání (a většinou o věcech, kterým stejně ani nerozumí) jako národní sport.. a na ekolist takových chodí víc než dost.. smysluplnou diskuzi v komentářích, aby zde pohledal.....
Odpovědět
Jestli chtějí v takových haluznách bydlet papaláši z Bruselu, tak prosím. Pokud rychle pomřou na rakovinu z takového bydlení - žádná škoda. Problém je, že to vnucují duševně normálním lidem, kteří o něco podobného nestojí.
Odpovědět
S tím známkováním jste to vystihl naprosto přesně. Ono jde ale hlavně o tu nadbytečnou službu, kterou si odhadci prosadili do zákona. Jenže jsou mezi našinci i takoví, jež to schvalují - prý, aby znali náklady. A vůbec neslyší na argument, že by měli po prodejci především vyžadovat doložení skutečných plateb energií za určité delší období (nejlépe tak 2 roky zpětně). A pak hlavně si tu nemovitost řádně prohlédnout.
Odpovědět
Přesně. Když jsme prodávali barák, tak nám realitka na rovinu řekla, ať se s nějakým certifikátem vůbec neobtěžujeme, že by daleko radši viděli účty za plyn :-) Jenže určitá sorta lidí si pořád myslí, že stát něco vyřeší za ně a že to dokonce vyřeší líp, než by zvládli sami :-)
Odpovědět
Nevím, nevím. Ale známku asi musíte mít, i kdybyste to měli nechat udělat i formálně (odhadce se ani nedojde podívat, ale stejně mu těch 7, 8 litrů vypláznete kvůli papíru, jež je vám skutečně k ničemu), jelikož to vyžaduje doložení k přepisu nemovitosti. To nám zavedli demokradi, aby nás ochránili ...
Odpovědět
Ano, taky nás takhle ochránili :-) Ten papír stál pár tisíc a nikoho nikdy nezajímalo co je na něm napsáno, jen jsme ho museli mít. Asi takový druh hladové zdi nebo co, aby se "experti" taky uživili...
Odpovědět
Je to kruté, ale tihle parazité se poctivou prací nikdy nebudou chtít živit, stejně, jako např. kriminální recidivisté. Proto by s nimi mělo být naloženo +- stejně.
Odpovědět
To je pro lidi z horních deseti tisíc ?
Pro mladé lidi vcelku dobrá cena.........ale pokud dělají na západě za eura. Krom toho, můj vkus je jiný, tahle ratejna by mě strašila i ve snu.
Odpovědět
|
|