Vítr je v Británii poprvé hlavním zdrojem elektrické energie
Většina britské větrné elektřiny pochází z větrných farem v pobřežních vodách.
Větrné turbíny v Británii vyrábějí poprvé více elektřiny než plyn. V prvních třech měsících roku pocházela třetina elektrické energie ve Spojeném království z větrných farem. Ukázal to podle BBC výzkum londýnské univerzity Imperial College. Společnost National Grid, která v Británii provozuje distribuční síť, rovněž potvrdila, že v dubnu se v Británii vyrobilo rekordní množství energie ze slunce. Británie si přitom vytkla za cíl, dosáhnout nulových emisí při výrobě elektřiny do roku 2035.
"Stále existuje mnoho překážek v dosažení elektrické sítě zcela bez fosilních paliv, ale to, že vítr v dodávkách poprvé překonal plyn, je opravdový milník," řekl expert na energetiku na Imperial College Iain Staffell, který je také spoluautorem zprávy.
Většina britské větrné elektřiny pochází z větrných farem v pobřežních vodách. Instalace dalších větrných turbín na pevnině byla v Anglii prakticky zakázána v roce 2015.
Podle současných pravidel smí firmy žádat o výstavbu pevninských větrných turbín, pokud jsou výslovně uvedeny v územních plánech místních samospráv. Premiér Rishi Sunak se v prosinci vyslovil pro uvolnění těchto omezení v zájmu urychlení rozvoje.
Vědci tvrdí, že přechod na obnovitelnou energii je klíčový pro omezení dopadů klimatické změny, kterou už pociťuje i Británie, jež loni zaznamenala nejteplejší rok od začátku měření.
Solární a větrná energie se v Británii těší značnému růstu. V první čtvrtině tohoto roku pocházelo z obnovitelných zdrojů energie 42 procent elektřiny. Třiatřicet jí pochází z fosilních paliv, jako jsou plyn a uhlí.
Podle zjištění BBC však projekty zelené energetiky za miliardy liber stojí kvůli odkladům jejich připojení do sítě. Některé solární a větrné elektrárny na to čekají i deset až 15 let kvůli nedostatku kapacity elektrické soustavy.
Elektřina ovšem pokrývá jen 18 procent celkových energetických potřeb Británie. Mnohé z nich elektrická energie nemůže naplnit, například při vytápění domů, ve výrobě a v dopravě. V současnosti používá většina britských domácností k vytápění plyn a vláda usiluje o to, aby přešly na tepelná čerpadla na elektřinu.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (63)
Není co slavit , jedním z atributů distribuční elektrické sítě je dostatek elektřiny KDYKOLI a ne pouze když fouká vítr.
Tedy takové malé Pyrhovo vítězství , zde dodávám, když ekomagořům nefouká vítr v hlavě, tak jim průběžně kape na karbid.
Odpovědět
Tam fučí skoro pořád, nebojte. A kdyby chvíli ne, vyletí cena, spadne spotřeba a rozjedou se plyňáky, něma problema. Angláni nejsou hlupy ropáci.
Odpovědět
"Fučí skoro pořád" ve skutečnosti znamená, že offshore větrné farmy tam mají průměrný koeficient využití 39,6 %. Tj. "skoro pořád" v Hanzlovštině znamená méně než polovinu času v češtině.
Odpovědět
Jste negativista, vidíte sklenici ne skoro plnou, ale prázdnou se zbytkem na dně :-))))
Odpovědět
Omyl. Pokud je větřák stavěný na vítr 120 km, tak při 60 pojede jen na 50%. (když to brutálně zjednoduším). A dá mega proudu. Když bude fučet jen 30km, dá 25% a megawatty budou menší, ale pořád vydatné. A nešťastník to prohlásí za propadák, bo nefučí pořád 120 km.
Odpovědět
Omyl. Pokud rychlost klesne na polovinu, klesne výkon 8x. Pokud se teda nepodařilo v rámci OZE budoucnosti odhlasovat jiné přírodní zákony.
Odpovědět
Potom by pokles rychlosti o 6,25 km/h znamenal pokles výkonu na 50%? To znamená, že když má vrtule maximum třeba při 100 km/h, tak tam pořád fučí 93 km/hod. aby vyšel průměr třeba 40%, což je normální? Nebude to lineární, aly vychází vám úplně něco jiného, než Novákovi.
Odpovědět
Ne, Hanzle, panu Vackovi nevychází něco úplně jiného než Novákovi, právě proto že výkon roste s třetí mocninou rychlosti větru, tak pokud rychlost větru stoupne dvakrát, výkon vzroste 8×, protože 2^3 = 8, a naopak.
To vám vychází něco úplně jiného než nám dvěma, hlavně proto že o tom vůbec nic nevíte, před fakty zavíráte oči a motáte do toho výpočtu výkonu naprosto nesouvisející koeficient využití.
Odpovědět
Jistě. Takže když klesne vítr na polovinu, jde výkon na 12.5%. Takže na trvalý výkon 50% by muselo fučet o 6,25 km/hod. méně, než je maximum. To je zase trojčlenka.
Odpovědět
Žádný trvalý výkon větrná elektrárna neposkytuje, vy trojčlenko.
Odpovědět
Tak na průměrný. To je už moc složitý, to se nedá jen ojet článek z gůglu a šermovat s tím.
Odpovědět
Větrná elektrárna neposkytuje ani průměrný výkon, ale to už je na vás moc složitý, na vás je "moc složitý" i ten google.
Odpovědět
Muheheheh tak žádný!! Taky ne? Tak jaký?
Odpovědět
Není to trojclenka, hlupaku. Trojclenku můžete použít pro lineární závislost.
Odpovědět
Tak jaký výpočet máte? V miniobjemu 3% je většina křivek blízkých přímce a hlavně, používám tu vaši kubickou parabolu, tak co se furt nelíbí? Jaké hnidy jste ještě nepíchl? "... výkon roste s třetí mocninou rychlosti větru," to jsou vaše slova!
Odpovědět
Analfabet Hanzle, vy jste se zase předvedl 😀.
Stařecká demence má žně. Takto byste ani ZŠ nedostudoval.
Odpovědět
Nekdákejte a dejte vlastní výpočet.
Odpovědět
To jste to ale opravdu brutálně zjednodušil. Až tak, že vám z toho jako obvykle vyšla úplná blbost. Jak už psal pan Vacek, výkon VtE klesá s třetí mocninou rychlosti větru, zjistěte i aspoň základní fakta, Hanzle. Pokud se tedy nevyžíváte v neustálém ztrapňování sebe sama, pak pokračujte v tom co děláte, protože to děláte výborně.
Odpovědět
Fakt? Potom teda na pobřeží, kde dávají vrtule normálně 36% maxima, musí fučet v průměru 97% maxima, na které jsou vrtule stavěné? Fakt v tom nemáte zase nějakou botu?
Odpovědět
Co to je zase za bláboly? Jak jste přišel na to, že "na pobřeží dávají vrtule normálně 36% maxima"? Co to je "normálně"?
Botu v tom máte zase vy a ne já, to nejste ani schopný se podívat na wikipedii, když o tom vůbec nic nevíte?
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Btrn%C3%A1_turb%C3%ADna
Odpovědět
Pokud se uvádí, že na pobřeží má VE trvale využitelnost 36% instalovaného výkonu, potom musí stále fučet 97% maxima.
Odpovědět
Nemusí stále fučet 97 % maxima, plácáte nesmysly.
Odpovědět
Sorry jako, musí fučet 96% rychlosti větru. 4 na třetí je 64, mínus 100% máte 36% využití.
Odpovědět
Nemusí, jde o naprosto nesmyslný výpočet.
Odpovědět
Ta finta je v pojmu "teoreticky dosažilelný výkon", což budou asi ty píky, ovšem tam neuvád při jakém větru. Pokud max. náběhová rychlost je 8 m/sec (to je ten pík?) tak je to sotva 30 km/hod. A co když fučí víc?
Odpovědět
Když "fučí" víc než je max. náběhová rychlost, tak už elektrárna výkon zvýšit nedokáže nebo se automaticky odstaví.
Odpovědět
Fakt? Na těch pobřežích je přece rychlost kolem 50 ne až tak vzácná. Někdy předloni šla bouře přes Severní Atlantik (dopravní letadlo přiletělo z USA do Londýna o nějakou hodinku dřív) a větrníci hlásili výrazně zvýšený výkon. Já vám samozřejmě věřím, ale zase ne všechno.
Odpovědět
Vemte konkrétní model větrné turbíny, která se staví na pobřežích, její náběhovou charakteristiku, vemte konkrétní profil rychlostí větru v té lokalitě a můžeme se bavit konkrétně. Ne na základě nějakých obecných řečí co je "ne až tak vzácné" apod.
Odpovědět
To by znamenalo, že kdyby vyrobili vrtuli, která bere i rychlejší vítr, pak by její využitelnost v daném místě procentuálně výrazně klesla, i kdyby vyrobila víc proudu. Samozřejmě počítám se stejným větrem.
Odpovědět
Právě proto se musí do konkrétní lokality plánovat konkrétní turbíny s konkrétní charakteristikou, tak aby měla co nejvyšší využití. Neplatí že čím větší turbína tím lépe.
Odpovědět
To je snad normální, člověk si taky kupuje boty na velikost nohy a ne čím větší, tím lepší. Takže by bylo výhodnější, projektovat vrtuli na nejrychlejší vítr, který tam občas fučí, bo byste využil největšího výkonu. Ovšem využitelnost by šla dolů, píšu to výš.
Odpovědět
To by právě výhodnější nebylo, "projektovat vrtuli na nejrychlejší vítr", cílem není zachytit nejrychlejší vítr ale vyrobit co nejvíce elektřiny za co nejméně peněz, a to závisí právě na co nejvyšším využití a ne na zachycení co nejrychlejšího větru.
Odpovědět
Nejrychlejší vítr vám dá nejvíc elektřiny přímo s třetí mocninou. Takže by vám dala v daném místě třeba 2x tolik proudu. Ale využití by bylo nižší, protože má maximum daleko výš, kolik normálně fučí.
Odpovědět
Vy pořád nechápete, že ten "nejrychlejší vítr" fouká tak zřídka, že se na něj nevyplatí dimenzovat turbínu. Navíc je to v době, kdy je elektřiny všude dost, nemá tedy smysl se honit za nejrychlejším větrem.
Odpovědět
Zarazila mne ta produkce z FVE v mlžné deštivé Anglii. To myslí jako vážně ?
Odpovědět
Jistě, svítí tam taky a panely berou i difuzní světlo i pod mrakem. Španělsko to není, panelů se musí dát víc.
Odpovědět
Tím že dáte panelů víc nedosáhnete stejného diagramu výroby jako ve Španělsku, pořád bude ta výroba koncentrovaná do mnohem kratšího období než ve Španělsku, to vám pořád nedochází.
Odpovědět
Délka dne je v Británii úplně stejná, jak ve Španělsku, když to vezmeme za celý rok.
Odpovědět
Délka dne je stejná jako ve Španělsku i na Severním pólu, když to vezmeme za celý rok. To je údaj který vůbec nic nevypovídá o diagramu výroby. Chcete snad tvrdit, že stačí na Severním pólu "dát panelů víc" a dosáhnete toho samého co ve Španělsku? To asi ne, že...
Odpovědět
To asi jo. Pokud byste mohl panely natáčet dokola za sluncem a měl čistou oblohu jak ve Španělsku, tak vám to ten výkon dá. Je sice určité utlumení v atmosféře, ale zase v mrazu panely dávají více.
Odpovědět
Nedá. Stejného diagramu výroby ve Velké Británii jako ve Španělsku nikdy nedosáhnete, čistou oblohu jako ve Španělsku nemáte, tak nechte toho teoretizování.
Odpovědět
Psal jste o Severním pólu. V Británii musíte dát víc panelů, píšu zase já. Nevím o jakém diagramu píšete, (doufám, že ne o kachňálovi!), já psal o výkonu.
Odpovědět
Pro Severní pól to samozřejmě tím spíš, to snad není nutné zdůrazňovat. Nebo ano?
Jestli nevíte co je diagram výroby, tak asi není o čem se dál bavit.
Odpovědět
"Diagram zatížení je graf vyjadřující závislost odebíraného výkonu dané sítě na čase." Cha cha je to ten kachňál!!! To jste zase v koncích....
Odpovědět
Diagram výroby, ne diagram zatížení. Jen dvě slova a stejně je dokážete zmotat, vy "kachňále". Už jsme zase u toho vašeho problému chápat psaný text.
Odpovědět
Tak napište, co si pod tím pojmem představujete vy. Ale nevím, proč s tím prudíte, bavili jsme se o celkových výkonech a ne o diagramech. To chápání textu....
samozřejmě na pólu bude úplně jiný...
Odpovědět
Nezlobte se, ale naprosté základy energetiky se doučte sám, pokud o ní chcete diskutovat.
Nebavili jsme se o celkových výkonech, už od prvního příspěvku se bavím o diagramu výroby, vy jste na toto téma dokázal vyplodit už pět příspěvků a teď začínáte zjišťovat co to vlastně je. Typický Hanzl. To chápání textu, to vám pořád dělá problémy, to víme.
Odpovědět
Délka dne není úplně stejná, jako ve Španělsku.
Odpovědět
To, že vám přes dlouhé letní dny poleze solární elektřina i ušima, vám nezajistí žádnou elektřinu v zimní tmě.
Odpovědět
Bo akumulace, největší výzva současnosti.
Odpovědět
Ano. Akorát EU ví, že se tento drobný problémek brzy vyřeší a proto můžem edo OZE odvážně investovat. A pokud se ten problémek nevyřeší, tak jsme alespoň Číně pomohli zvýšit export.
Odpovědět
Ten problémek je přece řešen průběžně, dle současných technických možností.
Odpovědět
Stačí se podívat na potřebu energií v Británii a hned je vidět, že bezfosilní budoucnost patří do říše snů:
https://www.iea.org/countries/united-kingdom
Odpovědět
Končí vám to rokem 20 a pokud teď mají z větru více než z plynu, tak museli dost ďábelsky máknout.
Odpovědět
Asi nechápete psaný text. V textu uvádějí, že mají elektřiny více z větru, než z plynu. Elektřiny, ne energie.
Plyn nepoužívají jen na výrobu elektřiny, ale hlavně na vytápění.
Odpovědět
Electricity je taky podobné, taky tehdy bylo daleko více plynu.
Odpovědět
Máknout znamená čerpat dotace ? Tak to jsem zvědavý, jak to u nás ovlivní nový program vlády :-). Bez dotace nikdo nehne prstem
Odpovědět
Máknout zanamená stavět. Kdo to zaplatí, to netuším, ale kačáky na to být musí. Můžete tomu říkat jak chcete, investice, budoucí prosperita, dotace, úlitba bohům, podnikatelný záměr, čo já ještě viem?
Odpovědět
Pro pana Nováka: Máte vrtuli na max. výkon při 40km/h a když průměrně fučí 36km vyjde vám využití na třeba 36%.
Když budete mít vrtuli na max výkon při 50 km/h, tak vám při průměrném větru 36 km bude dávat třeba jen 10% využitáí (počítat se mi to nechce) i když bude její wattový výkon vyšší. Bohužel, to je asi ještě složitější, než kachňál..
Odpovědět
"počítat se mi to nechce" přeloženo z Hanzlovštiny: vůbec netuším jak něco takového počítat a tak si vycucám z prstu pár čísel jako vždycky.
Odpovědět
Dočeřenu, zase jste to vůbec nepochopil? Když mám tahat písek dodávkou, tak při půměrném naložení 600 kg ji využiji na 60%, když bagrista mákne, tak uvezu tunu (což je 100%) a víc ne.
Když to budu vozit tatrou, tak při průměrném naložení ji využiji na 6% a když bagrista občas mákne, odvezu i 10 tun. Takže mě vyjde využití nižší, na třeba 30%, i když odtahám 3x tolik, co tou dodávkou.
Odpovědět
Já jsem to právě pochopil, že si cucáte čísla z prstu jak vás zrovna napadne. Výroba elektřiny a "tahání" písku jsou dvě různé věci, ale vysvětlovat vám rozdíly nemá smysl.
Odpovědět
|
|