Vláda projedná klimaticko-energetický plán, počítá s 30% podílem obnovitelných zdrojů
Návrh plánu bude po schválení vládou odeslán Evropské komisi. Děje se tak ovšem s několikaměsíčním zpožděním, původní termín pro odeslání vypršel už na konci června. Návrh ovšem není konečnou verzí plánu, vláda ho bude s komisí dál konzultovat a případně opravovat. Finální znění by pak měl mít stát hotové do léta příštího roku.
Návrh obsahuje několik možných scénářů. V preferovaném scénáři chce stát navýšení podílu obnovitelných zdrojů energie dosáhnout zejména rozvojem solární a větrné energetiky. Plán proto předpokládá výstavbu nových 10,1 gigawattu (GW) instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren připojených do sítě a nových 1,5 GW výkonu větrných elektráren do roku 2030. Vzniknout by tak měly stovky nových větrných elektráren.
Plán ovšem zatím nezahrnuje cíle nové směrnice, kterou nedávno schválily unijní instituce. Směrnice počítá do roku 2030 s podílem čisté energie na celkové evropské spotřebě v EU ve výši 42,5 procenta. Tento cíl by měl být průměrem celé EU, nevztahuje se na jednotlivé státy. V současnosti je celounijní podíl kolem 22 procent. Nový unijní cíl chce stát v plánu zohlednit až později.
Podle kritiků však podíl 30 procent není dostačující. Komora obnovitelných zdrojů energie nedávno představila vlastní analýzu, podle níž je možné navýšit podíl spotřebované elektřiny a tepla do roku 2030 na více než 35 procent. Po navýšení vnitrostátního cíle podílu obnovitelných zdrojů volá také Hnutí Duha, podle něhož plán nezohledňuje tuzemský potenciál.
Návrh klimaticko-energetického plánu kromě obnovitelných zdrojů počítá také s budoucím posilováním jaderných zdrojů, které by měly být v příštích desetiletích klíčovou složkou české energetiky. V některých scénářích tak zahrnuje až čtyři nové reaktory a k tomu i nové malé modulární bloky.
Plán dále potvrzuje termín pro odklon od uhlí v roce 2033. V souvislosti s odklonem od uhlí ovšem upozorňuje mezinárodní think-tank Ember, že české doly se začnou postupně uzavírat už od příštího roku a stát by v takovém případě musel v případě uhelných elektráren přejít na plyn. Podle ředitele Institutu Puls Adama Ondráčka bude ovšem přechod na plynové elektrárny jen za cenu výrazného zdražení energií, další cestou tak podle něj je zvýšit dovoz energie ze zahraničí. Podle institutu jsou navíc plány kolem nových jaderných bloků nereálné.
reklama
Dále čtěte |
Zákon, který umožní snížit podporu OZE, míří ke schvalování
Stát dá z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů příští rok opět 8,5 miliardy korun
Repsol pozastavuje projekty zeleného vodíku ve Španělsku, stěžuje si na regulaciOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
vaber
18.10.2023 08:49plány nových JE jsou nereálné ,to si myslím taky, jsme stále na bodě nula už mnoho let a výhled je, že tam ještě dlouho budeme
větrné elektrárny by byly dobré ,lepší než sluneční ,ale musí foukat a u nás většinou nefouká,
10GW slunečních elektráren může vyrobit za rok tolik energie jako 1GW blok Temelína ,ovšem v době kdy o energii není moc zájem a účinnost akumulace srazí množství energie skutečně dodané do sítě ze slunečních elektráren o kolik procent, 30% nebo až 50%
