Vláda projedná novelu lesního zákona s cílem zvýšit odolnost a biodiverzitu lesů
Novela například redukuje povinnosti kladené na vlastníky lesů, zachovává ale omezení množství těžitelného dřeva. Pro státní lesníky bude také povinné zachovat minimální podíl zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu a zákon stanovuje minimální rozsah zásahů během vývoje a růstu porostů, a to do 40 let věku. Opatření lesníkům omezí hospodaření, návrh proto počítá s částečnou náhradou za zvýšené náklady.
Lesní zákon mimo jiné stanoví novou platbu za ekosystémové služby lesa. Platbu dostanou lesníci za plnění opatření, která zvyšují poutání uhlíku a mají pozitivní dopad na biologickou rozmanitost. Návrh předběžně počítá s tím, že mezi vlastníky rozdělí asi sedm miliard, k platbě má ale připomínky ministerstvo financí. Podpora má nabýt účinnosti v roce 2027, s vyplácením počítá ministerstvo zemědělství o rok později.
Ministerstvo také stanoví vyhláškou minimální množství těžebních zbytků, které bude muset lesník ponechat k zetlení. Za ponechání těžebních zbytků bude mít vlastník nárok na kompenzace.
Zavedení typologického systému lesů má podle návrhu sloužit k vyhodnocení ekologických podmínek a vytvoření podkladu pro vhodné lesnické hospodaření. Popis systému včetně postupu kategorizace stanoví vyhláška.
Z původního znění novely vyplývalo, že nebude možné sbírat dřevo bez vědomí vlastníka lesa, což vyvolalo kritiku veřejnosti, po upravení ale zákon stanovuje, že "každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou, na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka".
Také zástupci organizací sdružených v platformě za novelizaci lesního zákona se shodli, že nechtějí omezit vstup do lesů ani zakázat v lesích sbírat plodiny. Novelizaci zákona podporují, předložený návrh jde podle nich správným směrem a pomůže udržet třetinu Česka zalesněnou.
Novela podle nich musí také úzce souviset s úpravou mysliveckého zákona, a to kvůli přemnožené spárkaté zvěři, která způsobuje miliardové škody. Lesní zákon stanovuje, že vlastníci lesů jsou povinni dbát na to, aby zvěř při pastvě nepůsobila škody na porostech ani pozemcích. Při pastvě v lese zároveň nesmí být omezené právo vstupu do lesa.
Podporu zákonu už v dubnu vyjádřil prezident Petr Pavel po setkání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Myslivecký zákon kritizuje Myslivecká jednota i Agrární komora, podporu naopak vyjádřili lesníci, zemědělci a ochránci přírody.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (30)
Radek
24.9.2024 22:38Podporu naopak vyjádřili novodobí komunisti kteří sdružují hnutí duhu , pár sedláků co vlastní 250 ha půdy a víc, nějaké hrabátko a další soudruzi co si od toho slibují příjem na další roky lehkožití a pan Pitek , jemu podobní co nejsou ochotni přijmout fakt že dotované pozemky které obhospodařují , jsou zvěře domovem bez které nemůžou být zdravé , plnohodnotné a rozhodli se zvěř spárkatou zlikvidovat .
Stávající znění zákona potřebuje pouze pár drobných změn , věřím že to naši poslanci i z panem prezidentem už ví a vrátí předkládanou novelu k přepracování , tak aby odpovídala roku 2024 a zohlednila vše co naše národní bohatství , česká myslivost ,uznávaná ve vyspělých zemích, zvěř a příroda potřebuje . Věřím že skončí započatá genocida srnčí zvěře u státního podniku LČR . Věřím v právní stát a zdravý rozum .
Václav Pop
25.9.2024 07:41 Reaguje na RadekLesníci, zemědělci a ochránci přírody podporují novelu zákona o myslivosti.
Radek
25.9.2024 07:55 Reaguje na Václav PopJá mezi ně patřím znám jich tucty co jsou proti , dokonce si troufám říct že je nás většina . Pokud vezmu naše honební společenstvo které má 150 členů , z toho je místních cca 120 ( pro vás , člen honebního společenství je majitel honebních pozemků ) Tak že spět k věci , v našem honebním společenství jsou 2 členi co souhlasí z novelou zákona o myslivosti , slovy dva ! 148 členů s ní nesouhlasí .
Jaroslav Řezáč
25.9.2024 08:23 Reaguje na Radeknení to náhodou tak, že je to společenství pašalíků, kde si kraluje každý podle představ?
Se mi líbilo jedno prohlášení v tv zprávách...." když dám hromadu peněz za honitbu, tak z toho chci mít taky něco na zpět".
Myslím, že to úplně stačí.
Radek
25.9.2024 09:00 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJá vidím dobře zmlazující lesy , pořád sice vede pan smrk ale je vidět zastoupení i listnáčů ( takže jisté poučení z doby minule tu je ) . Jediné co vedlo ke kůrovcové kalamitě , bylo špatné hospodaření v lesích v žádném případě za to nemůže spárkatá zvěř .
Panu Pitkovi se to nelíbí a hlavně se mu nelíbí že se musí domlouvat z ostatními a nemůže mít svoji malou pidihonitbu kde si muže dělat co chce . To je tak asi jediné oč jde v novele zákona o myslivosti , proto s ní převážná většina ochránců přírody nesouhlasí .
Jaroslav Řezáč
25.9.2024 12:25 Reaguje na RadekPronajímat honitby je jako udělat z pytláka myslivce a nebo taky z kozla zahradníka.
Radek
25.9.2024 12:40 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJarek Schindler
25.9.2024 09:11 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
25.9.2024 08:14 Reaguje na Václav PopSpárkatá zvěř hlavně likviduje naše městské parky.
Mluvit o genocidě zvěře a nevidět " genocidu" lesních porostů je trapné.
Jaroslav Řezáč
25.9.2024 08:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJarek Schindler
25.9.2024 09:34 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
25.9.2024 10:33 Reaguje na Jarek SchindlerJestli si myslíte, že jde jen o spárkatou zvěř, tak jde i o další.
Spárkatá zvěř byla zmíněná ale nejde jen o ni, že?
Jarek Schindler
25.9.2024 11:05 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
25.9.2024 11:30 Reaguje na Jarek SchindlerRozdrobenost území do honiteb lze udělat dvěma způsoby, buď je zcelit pod transparentní organizaci a nebo je ještě více rozdrobit a stanovit pravidla odlovu.
Jaroslav Řezáč
25.9.2024 11:32 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJarek Schindler
25.9.2024 12:12 Reaguje na Jaroslav Řezáč"Rozdrobenost území do honiteb lze udělat dvěma způsoby, buď je zcelit" Proboha, jak dosáhnete zcelením rozdrobení? Je smutné, že většina odpůrců myslivosti má bohužel mentální vybavu na vaší úrovni. Podle toho to pak vypadá.
Jaroslav Řezáč
25.9.2024 11:35 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
26.9.2024 10:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRadek
25.9.2024 11:56 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDAG
25.9.2024 08:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJsou to především honitby církevní a některé LČr.
Radek
25.9.2024 09:33 Reaguje na DAGJarek Schindler
25.9.2024 08:57 Reaguje na Václav PopHonza Honza
25.9.2024 08:06Jarek Schindler
25.9.2024 09:41 Reaguje na Honza HonzaJarek Schindler
25.9.2024 08:49Zavedení typologického systému lesů? Co je to za nesmysl? Ten typologický systém byl vypracován již někdy v sedmdesátých letech minulého století a lesnická typologie je výchozím podkladem pro plánování v hospodářské úpravě lesů již od osmdesátých let minulého století. Při obnově LHP využíva UHUL každoročně aktualizovanou lesnickou typologii. Atd. Zase někdo " vymyslel" převratný systém?
Jaroslav Řezáč
25.9.2024 12:49 Reaguje na Jarek SchindlerVýchozím podkladem pro plánování hospodářských lesů od osmdesátých let, sorry, kydat všude smrk není plánování.
Plánování je reflektovat změny a potřeb druhově bohatých lesních porostů v prostředí.
Pokud bylo něco v 70. či 80. letech plánováno, tak se to od té doby nesetkalo s realizací.
Do smrkových monokultur právě z těch 80. let se ještě dodatečně vysazují Jedle a Buky, Jeřáb a někde i Modřín.
Jarek Schindler
26.9.2024 11:14 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJinak v těch 70-tých letech docházelo k dost masívnímu zalosňování nelesní půdy. Která dřevina je asi pro převod mezi zemedělskou a lesní půdou k tomuto nejvhodnější?
Aha , tak podle vás se "ještě do těch 40- 50 letých zapojených porostů dodatečně vysazují jedle, buky, jeřáby a modříny. Taky dobré. Jak se to asi dělá a hlavně kdo to dělá?
K každém případě u nás bylo zastoupení buku přes 40 %. A v polohách kam smrk s příměsí jeřábu, olše a níže buku patří nic jiného než ten smrk vy ani další ekozmetci stejně nevypěstujete. Tak o čem to vlastně žvaníte? Ano žvanilové do všeho je asi tím hlavním problémem co přírodu v posleních letech potkalo..
Vladimír Nechutný
25.9.2024 08:58A co takovýto pohled na novelu zákona o lesích:
Kůrovcová kalamita pod dohledem Uhulu a ostatních složek a intitucí(DUHA. , univerzity)připravila tento stát o velké plochy lesů.
Dřevní hmota pryč, peníze pryč, rezervy na hospodaření nejsou.
Nikdo není schopen dodržet lhůty pro obnovu porostů podle stávajícího zákona.
Řešení: Změníme zákon,lhůty prodloužíme, napumpujeme do lesů peníze ze státního rozpočtu.
Podpoříme tím i (zejména) státní podnik,
Když nebudou peníze za dřevo tak to musíme zařídit jinak.
Dobytek poučíme o tom že při pastvě v lese se nemá všímat stromů a moc nedupat .
Otázka zní : V koho zájmu, v čí prospěch.A o tom to vše je.
Jaroslav Řezáč
25.9.2024 12:36 Reaguje na Vladimír NechutnýCo je však podstatné, že smrkové monokultury k tomu jsou náchylné a jsme zase u druhové rozmanitosti.
Jinak místo pro sarkasmus asi moc není. Pasení dobytka v lese se asi moc neděje, takže ať si dupe jak chce.