Vláda projedná novelu lesního zákona s cílem zvýšit odolnost a biodiverzitu lesů
Novela například redukuje povinnosti kladené na vlastníky lesů, zachovává ale omezení množství těžitelného dřeva. Pro státní lesníky bude také povinné zachovat minimální podíl zpevňujících dřevin při obnově lesního porostu a zákon stanovuje minimální rozsah zásahů během vývoje a růstu porostů, a to do 40 let věku. Opatření lesníkům omezí hospodaření, návrh proto počítá s částečnou náhradou za zvýšené náklady.
Lesní zákon mimo jiné stanoví novou platbu za ekosystémové služby lesa. Platbu dostanou lesníci za plnění opatření, která zvyšují poutání uhlíku a mají pozitivní dopad na biologickou rozmanitost. Návrh předběžně počítá s tím, že mezi vlastníky rozdělí asi sedm miliard, k platbě má ale připomínky ministerstvo financí. Podpora má nabýt účinnosti v roce 2027, s vyplácením počítá ministerstvo zemědělství o rok později.
Ministerstvo také stanoví vyhláškou minimální množství těžebních zbytků, které bude muset lesník ponechat k zetlení. Za ponechání těžebních zbytků bude mít vlastník nárok na kompenzace.
Zavedení typologického systému lesů má podle návrhu sloužit k vyhodnocení ekologických podmínek a vytvoření podkladu pro vhodné lesnické hospodaření. Popis systému včetně postupu kategorizace stanoví vyhláška.
Z původního znění novely vyplývalo, že nebude možné sbírat dřevo bez vědomí vlastníka lesa, což vyvolalo kritiku veřejnosti, po upravení ale zákon stanovuje, že "každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou, na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka".
Také zástupci organizací sdružených v platformě za novelizaci lesního zákona se shodli, že nechtějí omezit vstup do lesů ani zakázat v lesích sbírat plodiny. Novelizaci zákona podporují, předložený návrh jde podle nich správným směrem a pomůže udržet třetinu Česka zalesněnou.
Novela podle nich musí také úzce souviset s úpravou mysliveckého zákona, a to kvůli přemnožené spárkaté zvěři, která způsobuje miliardové škody. Lesní zákon stanovuje, že vlastníci lesů jsou povinni dbát na to, aby zvěř při pastvě nepůsobila škody na porostech ani pozemcích. Při pastvě v lese zároveň nesmí být omezené právo vstupu do lesa.
Podporu zákonu už v dubnu vyjádřil prezident Petr Pavel po setkání s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL). Myslivecký zákon kritizuje Myslivecká jednota i Agrární komora, podporu naopak vyjádřili lesníci, zemědělci a ochránci přírody.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Radek
24.9.2024 22:38Podporu naopak vyjádřili novodobí komunisti kteří sdružují hnutí duhu , pár sedláků co vlastní 250 ha půdy a víc, nějaké hrabátko a další soudruzi co si od toho slibují příjem na další roky lehkožití a pan Pitek , jemu podobní co nejsou ochotni přijmout fakt že dotované pozemky které obhospodařují , jsou zvěře domovem bez které nemůžou být zdravé , plnohodnotné a rozhodli se zvěř spárkatou zlikvidovat .
Stávající znění zákona potřebuje pouze pár drobných změn , věřím že to naši poslanci i z panem prezidentem už ví a vrátí předkládanou novelu k přepracování , tak aby odpovídala roku 2024 a zohlednila vše co naše národní bohatství , česká myslivost ,uznávaná ve vyspělých zemích, zvěř a příroda potřebuje . Věřím že skončí započatá genocida srnčí zvěře u státního podniku LČR . Věřím v právní stát a zdravý rozum .